Úpadek: sankce a návrat k tradicím

Irák válkou ještě víc zabředl do ekonomických potíží. Jeho válečné ztráty byly odhadovány na 100 až 150 miliard dolarů. Irácké letectvo bylo zničeno a Bagdád přistoupil na dodržování bezletových zón. Rovněž se zavázal zničit veškeré chemické a biologické zbraně a zastavit další zbrojení. Na to měli pravidelně dohlížet zbrojní inspektoři OSN.

Husajnova rétorika se změnila v protiamerickou a protiimperialistickou. Poté, co represemi zastavil další povstání šíitů, změnil vůdce postoj a začal se prezentovat jako pravověrný muslim, přičemž znovu zavedl platnost tradičních právních norem a na státní vlajku dal připsat „Allahu Akbar“, tedy bůh je velký (odstranění nápisu odhlasoval irácký parlament v lednu 2008).

Ekonomické sankce měly na hospodářství kdysi nejbohatší země regionu drastický dopad. Nejvíce trpícímu civilnímu obyvatelstvu nepomohl ani program OSN Ropa za potraviny, jenž umožňoval Iráku prodej omezeného množství ropy za jídlo a léky. Projekt navíc poznamenal korupční skandál, do něhož byli zapleteni i pracovníci OSN.

Zbrojní inspektory Irák střídavě přijímal a vypovídal, přičemž Američané s Brity občas vojensky zaútočili, jako v případě operace Desert Fox (Pouštní liška) v roce 1998. Situace se zásadně změnila po teroristických útocích na Spojené státy z 11. září 2001, při nichž zemřelo téměř 3 000 lidí a jejichž symbolem se stala dvě letadla na komerčních linkách, která zničila mrakodrapy Světového obchodního centra v New Yorku.

Spojené státy zaútočily ještě týž rok na Afghánistán, svrhly vládní hnutí Tálibán a donutily k odchodu do utajení Usámu bin Ládina, jenž byl po přihlášení se k útokům označen za hlavu celosvětové teroristické sítě Al-Kajda. Čerstvě nastoupivší americký prezident, neokonzervativec George Bush mladší, označil Saddáma Husajna za součást „osy zla“ a spojence Al-Kajdy, který se chystá napadnout s pomocí zbraní hromadného ničení západní cíle.

SPECIÁL: Irák