Moderní Irák

S Brity bylo v roce 1930 uzavřeno na 25 let spojenectví, za dva roky skončil britský správní mandát a Irák byl přijat do Ligy národů.

Následovalo první povstání náboženské skupiny, které armáda utopila v krvi. O moc bojovalo několik frakcí a ve stejnou dobu začala země exportovat ropu. V roce 1936 zažil Irák první ze sedmi vojenských převratů v pětiletém rozmezí. Ten poslední vedlo protibritské křídlo podporované fašistickým Německem a Itálií. Poté, co ho Britové potlačili, vyhlásil Irák v roce 1943 Ose pod vedením Berlína válku. Protibritské nálady ovšem v zemi po ukončení druhé světové války znovu ožily, také v souvislosti s palestinským problémem a vznikem státu Izrael.

Irák se dokonce účastnil neúspěšného tažení proti židovskému státu ve Válce za nezávislost v roce 1948 (více k tomu ve SPECIÁL: Arabové x Izrael). Přes nepřátelství k Izraeli a vstup do Arabské ligy spolupracovala země s USA a podepsala další (Bagdádský) pakt s Británií. Skutečnosti napomohla i podpora Sovětského svazu Kurdům, kteří na severu usilovali o osamostatnění.

Další vojenský převrat uskutečnil v červenci 1958 armádní generál Abdalarím Kásim a vyhlásil islámskou republiku. Byl zavražděn premiér Núrí Saíd, král Fajsal i korunní princ Abdalláh. Skončila federace s Jordánskem v Arabské unii staré pár měsíců, i platnost Bagdádského paktu. Diplomatické vztahy se SSSR byly obnoveny.

SPECIÁL: Irák