Proces s Husajnem

Po řadě odkladů byl 19. října 2005 zahájen proces s bývalým prezidentem Saddámem Husajnem kvůli vyvraždění 148 šíitů ve vesnici Dudžajl, kde se na něj za války mezi Íránem a Irákem v roce 1982 pokusili spáchat atentát. Husajn nařízení vlastnoručně podepsal.

U soudu Saddám zvolil konfrontační linii. Zpochybňoval hlavně legitimitu soudu. "Vyhrazuji si svá ústavní práva prezidenta Iráku. Neuznávám orgán, který vás ustavil a neuznávám tuto agresi." Proces trval přes rok a jasně ukázal, že vláda nemá situaci pevně v rukou. Tři obhájci byli zabiti. Už v únoru byl přitom zavražděn člen zvláštního soudu Parvíz Muhammad Mahmúd, před nímž měli stanout prominenti minulé vlády včetně Husajna. Někteří svědci obhajoby se báli vypovídat a i proto byla jména soudců v procesu do poslední chvíle tajena.

Husajn byl nakonec 5. listopadu 2006 odsouzen k trestu smrti. Když 26. prosince nejvyšší trest potvrdil i odvolací soud, musela se poprava podle iráckých zákonů vykonat do třiceti dnů. Irácký premiér Núrí Málikí se navzdory naléhání USA rozhodl vykonat trest oběšení co nejdříve.

Stalo se tak 30. prosince. I samotná exekuce vyvolala velké rozpaky a nejen kvůli termínu v době pouti do Mekky. Celá poprava se totiž objevila na internetu, protože ji načerno natočil vysoký irácký představitel na mobilní telefon. Ukázalo se že šíitští strážci Husajna v jeho posledních chvílích uráželi a provolávali slávu radikálnímu šíitskému duchovnímu Muktadu Sadrovi. Husajna nenechali ani dokončit modlitbu. Některé agentury uváděly, že Husajnovi dal oprátku na krk právě Sadr.



Husajn byl odsouzen k smrti hned v první kauze a nikoli za mnohem vážnější zločiny, jako brutální potlačení šíitského povstání po porážce Iráku ve Válce v zálivu či útok na Kuvajt.

Teprve později začal soud kvůli genocidě Kurdů při operaci Anfál z roku 1988, jejímž cílem bylo potlačit kurdské povstání. Podle různých pramenů při akci zahynulo 50 tisíc až 180 tisíc Kurdů. Obvinění proti Husajnovi byla později stažena. Z šesti dalších obviněných byli dva odsouzeni na doživotí a dva k trestu smrti. Jedním z nich byl Husajnův bratranec Alí Hasan Madžíd přezdívaný kvůli použití otravných plynů proti Kurdům Chemický Alí. Ten dostal celkem tři tresty smrti, jeden za podíl na kauze Dudžail, a také 15 let vězení.

Za Dudžajl dostal nejvyšší trest také bývalý předseda revolučního tribunálu Avád Ahmad Bandár.

K smrti oběšením byli odsouzeni ještě dva bratranci Saddáma Husajna, jeho bývalý poradce Vatban Ibrahím a bývalý šéf tajných služeb Sabaví Ibrahím, a to za podíl na procesu, při němž bylo v roce 1992 odsouzeno k smrti 42 obchodníků.

SPECIÁL: Irák