Invaze do Kuvajtu a zásah USA

Irácko-íránská válka zanechala ekonomiky obou států v ruinách. Husajn, který již dlužil za válečnou pomoc, si půjčil na opravu infrastruktury a apeloval na bohaté státy regionu, aby mu dluh odpustily. Jeho země přece válkou hájila i jejich zájmy.

Sousední Kuvajt, jenž iráčtí nacionalisté považovali za své historické území a jemuž Husajnův režim dlužil na 30 miliard dolarů, to odmítl a byl také proti navrhovanému navýšení cen ropy a snížení produkce.

Saddám Husajn od května 1990 prohlašoval, že kuvajtská nadprodukce ropy je "ekonomickou válkou" proti Iráku a že Kuvajt krade iráckou ropu z nalezišť pod společnou hranicí. Historické spory o některá ložiska byly 2. srpna 1990 formální záminkou k invazi do Kuvajtu. Účastnilo se jí 100 000 iráckých vojáků. Hlavní město Kuvajt bylo obsazeno hned v první den.

Spojené státy, které během 80. let poskytly Iráku zhruba 40 miliard dolarů, rozvázaly s Husajnem spojenectví, a to i přesto, že Kuvajt měl blízko k Moskvě a stavěl se nepřátelsky k Jeruzalému.



Operace Pouštní štít a Pouštní bouře

Husajn vyzval ke svaté válce proti americkým jednotkám v Perském zálivu a ke svržení egyptského prezidenta Husního Mubaraka a saúdskoarabského krále Fahda. Později Irák připojil Kuvajt ke svému území na základě „žádosti“ Bagdádem přechodně dosazené kuvajtské vlády.

Saddám navíc pohrozil válkou ostatním arabským zemím, které jako USA v rámci operace Pouštní štít vyslaly své vojáky na ochranu Saúdské Arábie.

Po neúspěšných diplomatických jednáních a vypršení ultimata OSN na stažení Iráku z Kuvajtu a jednostrannému uzavření irácko-turecké hranice, udeřili 17.ledna na Husajnovy oddíly spojenci a zahájili tak operaci Pouštní bouře. Součástí spojenecké koalice bylo i tehdejší Československo.

Hlavně noční záběry útoků naváděných raketami v režii Pentagonu mohly v přímém přenosu sledovat v televizi milióny diváků po celém světě. Husajn se mstil zapálením stovek kuvajtských ropných plošin a ostřelováním Saúdské Arábie i Izraele raketami Scud.

Koncem ledna rovněž způsobil největší ekologickou katastrofu všech dob tím, že nechal do vod Perského zálivu vypustit přes 11 miliónů barelů ropy. Ropná skvrna pokryla plochu nejméně 600 kilometrů čtverečních.



Spojenci Husajnovy oddíly z Kuvajty vytlačili a v únoru 1991 okupovali jižní Irák. Iráčané neměli proti početným a mnohem lépe vybaveným převážně americkým a britským jednotkám šanci. Jen USA nasadily 425 000 vojáků. Spojenci provedli na 120 000 náletů a shodili 265 000 bomb.

Vojenské operace skončily 28. února 1991. Vyžádaly si přes 145 000 lidských životů; z toho 85 239 vojáků a 60 000 civilistů. Na straně spojenců padlo celkem 358 vojáků, na straně Iráku 100 000, 300 000 bylo zraněno. Zemřelo také nejméně 3 000 civilistů. Zabito nebo pohřešováno bylo i na 30 000 Kuvajťanů.

Stálé příměří vstoupilo v platnost 12. dubna 1991. Součástí mírové dohody byl souhlas Iráku, že se zbaví chemických a biologických zbraní a pustí do země zbrojní inspektory OSN. Do splnění závazků měly platit ekonomické sankce.

SPECIÁL: Irák