Předvečer invaze

Letecké útoky z 11. září 2001 změnily ve Spojených státech politické klima. Američané, vedení konzervativcem Georgem Bushem mladším, zaútočili na Afghánistán a na Irák zaměřili víc pozornosti.

Plány amerických představitelů rozšířit tzv. válku proti terorismu na Irák v květnu 2002 odmítla Liga arabských států. Tlak kvůli obvinění, že Irák získává uran z Nigérie a má tajné pojízdné laboratoře na výrobu zbraní hromadného ničení, donutil v září Bagdád do země znovu vpustit inspektory a podvolit se tvrdším podmínkám Rady bezpečnosti.

Prosincová deklarace Iráku, že žádné zbraně hromadného ničení nemá, byla vyhodnocena jako neúplná a nevěrohodná. Do ledna 2003 sice šéf inspektorů Hans Blix informoval, že žádné zakázané zbrojní programy nebyly odhaleny. Zároveň však nebyl schopen říct, zda dřívější programy byly už ukončeny - Iráčané s ním nespolupracovali.

Blix žádal víc času, USA a Británie, jež tvrdily, že Husajn je schopen použít chemické a biologické zbraně do 45 minut, se však za podpory Španělska už připravovaly na invazi. Nezastavil je ani nesouhlas Francie, Německa a Ruska v Radě bezpečnosti. Irák dostal ultimátum na odzbrojení. Po jeho skončení zahájili spojenci 20. března 2003 v ranních hodinách první údery na Bagdád.

SPECIÁL: Irák