Likvidace Kurdů a šíitů

S opozicí ze strany Kurdů a šíitů, kteří v Iráku tvoří většinu, se potýkala Saddámova vláda od počátku. Ta šíitská nebyla v počátečních letech tak jednoznačná. Sekulární ideologii převážně sunnitské vlády vyvažoval panarabismus režimu. Po útoku na islámsko revoluční Írán však nesouhlas s Husajnovou politikou rostl.

Odpovědí režimu byla brutalita, jejímž symbolem se v očích šíitů stal masakr v Dudžajlu (1982) a u Kurdů likvidační operace Anfál (1987-88).

U Dudžajlu (asi 80 kilometrů severně od Bagdádu) se v červenci 1982 pokusilo šíitské komando o atentát na Saddáma. Úřady pak ve městě zahájily rozsáhlé zatýkání, takže se ve věznicích ocitly celé rodiny, včetně žen a dětí.

V procesech, z nichž mnohé se podle obžaloby konaly až dodatečně, bylo 148 osob odsouzeno k trestům smrti. Stovky dalších lidí byly mučeny. Husajn nechal z města vyhnat ženy a děti a město zničil. Na jeho místě dal postavit nové. Na stovkách kilometrů čtverečních zemědělské půdy v okolí se však lidé mohli začít znovu usazovat až po deseti letech.

Při likvidační akci Anfál (Kořist) proti Kurdům na severu Iráku zemřelo přes 180 000 osob. Chemický útok na Halabdžu je považován za jeden z nejhorších proti civilními obyvatelstvu vůbec. Organizace Human Rights Watch ho označila za genocidu.

Vládní letadla zaútočila na městečko u íránských hranic 16. března. Výsledkem bylo 5 000 mrtvých a 10 000 zraněných. Chemické nálety trvaly podle svědků celou noc. Nad městečkem se vznášely bílé, černé a žluté mraky až do výšky 50 metrů. Při útoku byl pravděpodobně použit hořčičný plyn a nervové plyny jako sarin, tabun a VX.

„Viděl jsem úplně nový typ smrti,“ řekl íránský fotograf Káve Golestan, který byl mezi prvními, kteří z postiženého místa vyvezli snímky do světa.





Tresty smrti o dvacet let později

Po svržení Husajnova režimu Američany v dubnu 2003 byly zahájeny soudní procesy za Dudžajl a Anfál.

V procesu Dudžal bylo souzeno osm osob. Kromě pěti rozsudků smrti padly tři tresty 15 let vězení. Husajn byl oběšen 30. prosince 2006. Jeho nevlastní bratranec Barzán Ibráhím Tikrítí a někdejší šéf tajných služeb Avád Ahmad Bandár byli oběšeni 15. ledna 2007. Bývalý viceprezident Táhá Jasín Ramadán byl oběšen o dva měsíce později 21. března. Trest smrti dostal i Husajnův bratranec Alí Hasan Madžíd alias Chemický Alí.

Za genocidu proti Kurdům byl původně souzen i Saddám Husajn. Irácká prokuratura navrhla v dubnu 2008 trest smrti pro pět ze šesti souzených. Odsouzeni k nejvyššímu trestu byli vedle Chemického Alího, jenž býval správcem Kurdistánu, bývalý ministr obrany Sultán Hášim Ahmad a někdejší velitel Republikánské gardy Husajn Tikrítí. Exšéf vojenské kontrašpionáže Sábir Abdal Azíz Dúrí a bývalý vysoký armádní důstojník Farhán Mutlak Džubúrí dostali trest doživotí.

SPECIÁL: Irák