Nástup strany Baas

Kásimův režim svrhl za pět let další armádní převrat, jemuž dominovala strana Baas - socialistická organizace zasazující se o spojení všech Arabů. Brzy ji sice vytlačil další puč, ovšem převrat za pomoci CIA, jehož se v roce 1968 zúčastnil i Saddám Husajn, už zaručil nástup baasistického generála Ahmada Hasana Bakra do prezidentské funkce.

Bakrův režim pokračoval v postupu proti Kurdům, žádajícím na severu země nezávislost, likvidoval opozici za pomoci tajné policie a loajálních soudů a zároveň bohatl díky vývozu ropy. Panarabismus strany ale poznamenalo zhoršení vztahů se Sýrií a Íránem. Zato vztahy se Sovětským svazem se zlepšily a Irák povolil existenci komunistické strany.

V roce 1973 se Irák zúčastnil dalšího útoku na Izrael zahájeného v nejsvatější den židovského svátku Jom Kippur 6. října. (více k tomu ve SPECIÁL: Arabové x Izrael) Bagdád se přidal k bojkotu ropných dodávek do zemí podporujících Izrael.

Letitá roztržka s Íránem ohledně vytyčení hranice ve vodách Šat Al-Arabu vyvrcholila o rok později ozbrojenými střety podél hranice. Další ochlazení vztahů zapříčinilo bombardování kurdských vesnic Irákem, při němž byly zasaženy i obce v Íránu.

Za podpory Íránu rostla proti Bagdádu také opozice šíitů, kteří, ačkoliv tvořili v zemi většinu, byli vyloučeni z politického života.

SPECIÁL: Irák