Izraelský nálet na Osirak

Koncem sedmdesátých let Irák za pomoci Francouzů urychlil nukleární program. První jaderný reaktor Osirak asi 30 kilometrů jižně od Bagdádu však zničil 7. června 1981 izraelský útok dvou přepadových stíhačů F-15 a osmi bombardérů F-16. Jednalo se o vůbec první nálet na nukleární zařízení.

Operace Opera (nebo také Babylon či Ofra) se ale účastnilo celkem šest strojů F-15, čtyři se od formace oddělily v iráckém vzdušném prostoru, aby odvedly pozornost. Akce byla náročná vzhledem k tomu, že k Osiraku to bylo ze základny Etzion (v roce 1982 vrácena Egyptu) v poušti Negev přes 1600 kilometrů a eskadra musela přes jordánské a saúdské území.

Akce byla spuštěna krátce před 16. hodinou odpolední, aby měly izraelské záchranné jednotky celou noc na nalezení případně katapultovaných pilotů. Stroje proletěly jordánským i saúdským vzdušným prostorem bez problémů asi ve výšce čtvrt kilometru. Jen krátce po startu údajně letka prosvištěla těsně nad jachtou jordánského krále Husajna.

O hodinu a půl později nad Irákem letadla sestoupila do výšky 30 metrů, aby se vyhnula radarům. Asi 20 kilometrů před Osirakem vyšplhala do výšky dvou kilometrů a prudce se spustila dolů. Ve výšce 1100 metrů shodila bomby. Podle Izraele zasáhlo reaktor všech 16 bomb, dvě prý nevybuchly.

Při náletu zemřelo deset Iráčanů a jeden Francouz. Všechna letadla se k údivu Izraelců bezpečně vrátila zpět na domovskou základnu. Jeden z pilotů byl Ilan Ramon, pozdější první izraelský občan ve vesmíru, jenž zemřel při havárii raketoplánu Columbia v roce 2003.



Izrael, který o útoku informoval následující den, tvrdil, že zařízení mělo vyrábět jaderné zbraně proti Jeruzalému. Irák nálet potvrdil až po oznámení ze strany židovského státu a podezření popřel.

Osirak byl těsně před dokončením a podle francouzských zdrojů v něm v době útoku nebyl uskladněn žádný nukleární materiál. Izraelci zaútočili na reaktor v neděli, prý kvůli francouzským dělníkům.

Operace byla úspěšná. Reaktor byl poničen a irácký program utrpěl vážnou ránu. Bagdád chtěl ve stavbě komplexu pokračovat, Paříž s plánem souhlasila, avšak v roce 1984 od projektu odstoupila. Zařízení zůstalo ve zbídačeném stavu až do války v Zálivu, kdy jeho zkázu dokonaly nálety Američanů.

Irácké plány narušovaly i útoky na jaderné experty a dodavatele. V červnu 1980 byl v pařížském hotelovém pokoji zabit egyptský nukleární fyzik Yahya Meshad, pracující pro Irák. O dva měsíce později explodovaly bomby v úřadech a rezidencích tří dodavatelských firem v Itálii a Francii.

Jeruzalém Francii a Itálii, které si spoluprací s Irákem snažily uchovat vliv na dění v regionu, kritizoval za asistování Husajnovým válečným ambicím. Sám se ale dočkal za nálet odsouzení mezinárodního společenství. Kritikové poukazovali zejména na fakt, že ačkoliv se Irák netajil svým protiizraelským postojem, vázala ho mezinárodní Smlouva o nešíření jaderných zbraní, na jejímž základě mohli jeho nukleární aktivity monitorovat zahraniční inspektoři. Izrael smlouvu nepodepsal a inspekcím se bránil. Dva týdny po útoku na Osirak Jeruzalém přiznal schopnost vyrábět jaderné zbraně.

Izrael kvůli útoku žádný postih nečekal. Spojené státy daly najevo, že budou v Organizaci spojených národů vetovat sankční návrh. Washington pouze podpořil rezoluci Rady bezpečnosti OSN, jež nálet odsoudila. Kampaň za odsouzení Izraele vedl francouzský premiér Jacques Chirac, který se jako prezident o 22 let později stavěl proti americko-britské invazi do Iráku kvůli údajným iráckým zbraním hromadného ničení.

SPECIÁL: Irák