leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

Hlavní události měsíce února:

• Egyptský prezident Mubarak oznámil odchod
• Poslanci dostali mzdy nižší o desetitisíce
• Zemřel herec, muzikant a cimrmanolog Pavel Vondruška
• Tvář lékařské revolty Engel přišla o práci
• Začal rozpad Kaddáfího Libye
• Ministr školství zaměstnal Bátoru, muže s ultrapravicovou minulostí
• Zemřel spisovatel Arnošt Lustig
• Zemřela hvězda francouzského filmu Annie Girardotová

Únor

Egyptský prezident Mubarak oznámil odchod

Egyptský prezident Husní Mubarak pod tlakem masových protivládních demonstrací oznámil, že nebude v podzimních volbách na funkci znovu kandidovat. Svůj krok zdůvodnil potřebou přednostně zajistit stabilitu a bezpečnost země a občanů. Okamžité odstoupení nicméně odmítl. (více na Novinkách)

Ulice však krok neuklidnil. Organizátoři demonstrací a formující se politická opozice v čele s bývalým vysokým diplomatem v OSN a nositelem Nobelovy ceny za mír Muhammadem Baradejem požadovala jeho okamžitou demisi.  (více na Novinkách)

Napjatou situaci v zemi se následně pokoušela uklidnit tamní armáda. Vyzvala k ukončení sedm dnů trvajících protestů, při nichž zemřely stovky lidí a tisíce dalších byly zraněny. (více na Novinkách)

Mubarak nakonec hlas ulice vyslyšel a po několikadenním váhání odstoupil. Zemi vládl tvrdou rukou více než třicet let. (více na Novinkách) (více na Novinkách)

Poslanci dostali nižší mzdy

Vztek a řeči o zbytečném populismu, který stejně nikdo neocení. Taková atmosféra zavládla ve sněmovních kuloárech mezi poslanci. Dostali totiž výplatní pásky za leden. Tedy za první měsíc, kdy platy ústavních činitelů, soudců a žalobců klesly o pět procent, a navíc poprvé po patnácti letech politici platí daně i z tzv. paušálních náhrad. (více na Novinkách)

A finanční sešup to nebyl v lednu malý. Třeba v případě šéfů výborů, komisí, klubů a stálých parlamentních delegací dorazilo na jejich účet o bezmála dvacet tisíc korun méně než v roce 2010.

Snížení platů ústavních činitelů, které obě komory schválily koncem roku 2010, má platit po celé volební období, tj. do roku 2014. Zdanění paušálních náhrad pak navždy.

Rozhořčení zákonodárců pobavilo naopak ministra financí Miroslava Kalouska (TOP09). (více na Novinkách)

Zemřel herec, muzikant a cimrmanolog Pavel Vondruška

Ve věku 85 let zemřel dlouholetý člen Divadla Járy Cimrmana, muzikant a herec Pavel Vondruška. (více na Novinkách)

Vondruška byl hospitalizován o Vánocích v roce 2010, poté co jako průvodce zahraničních turistů po budově Stavovského divadla spadl nešťastnou náhodou do orchestřiště. (více na Novinkách) V nemocnici byl uveden do umělého spánku. Počátkem ledna začal na chvíli mluvit s okolím. (více na Novinkách)

Vondruška byl původním povoláním dirigent. Mezi lety 1977 a 2009 dirigoval orchestr během činohry v Národním divadle. Hovořil devíti jazyky a jako herec se objevil ve známých filmech jako Postřižiny, Slavnosti sněženek, Marečku, podejte mi pero, Vratné lahve nebo Kolja. Celkem účinkoval téměř v 70 filmech a televizních inscenacích.

Tvář lékařské revolty Engel přišla o práci

Vyšlo najevo, že pražská nemocnice na Vinohradech nepřijme zpět šéfa lékařských odborů, rentgenologa Martina Engela. Právě on se stal přitom symbolem úspěšného tažení lékařů za vyššími platy, akce nazvané Děkujeme, odcházíme. Dohodu s ministrem zdravotnictví na jejím ukončení podepsal jen den před tím. (více na Novinkách)

„Vinohradská nemocnice mě odmítla vzít zpět. Prý už má za moje místo náhradu. Osobně si ale myslím, že tím vším je příkaz pražské ODS,“ řekl Engel a dodal: „Z principu bych se vrátit chtěl.“ (více na Novinkách)

Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady pracoval na radiologickém oddělení čtrnáct let. Jeho tvrzení o tom, že jej nemocnice odmítla přijmout zpět, potvrdila i její mluvčí Jana Jelínková.

Počátkem března se Engel stal placeným odborářem s platem shodným s tím, co dostával v nemocnici. Ve funkci měl dohlížet, jak vláda v praxi plní sliby na zvýšení platů lékařů. (více na Novinkách)

Začal rozpad Kaddáfího Libye

Libyjské nepokoje zasáhly i nejužší vedení Muammara Kadáfího. Opustil jej ministr vnitra Abdul Fatáh Junís Abidi. Státní média nicméně uvedla, že byl unesen. (více na Novinkách)

Režim v zemi spustil v únoru masakry, při nichž zemřely stovky lidí. (více na Novinkách)

Osmašedesátiletý Muammar Kaddáfí vládl Libyi 42 let. Jeho pozice se začala otřásat na podzim 2010. Tehdy se část země na východě přes brutální akce armády a milicí dostala do rukou vzbouřenců.

Abidi přitom uvedl, že Kaddáfí nikdy neustoupí: „Raději spáchá sebevraždu, nebo se nechá zabít.“  To, že dobrovolně neodstoupí, oznámil diktátor i v televizním projevu:  „To je moje země a země mých bratří.“ A pokračoval také: „Budu bojovat do poslední kapky krve.“ (více na Novinkách)

Proti diktátorovi se koncem února oficiálně postavil Západ, který otevřeně podpořil opozici. (více na Novinkách)

Spojené státy záhy začaly s přeskupováním vojenských jednotek poblíž Libye. (více na Novinkách)

Ministr školství zaměstnal Bátoru, muže s ultrapravicovou minulostí

Ministr školství Josef Dobeš (VV) získal nového poradce. Stal se jím Ladislav Bátora. Proti tomu záhy vystoupil premiér Petr Nečas (ODS). Poukázal na úzké vazby jmenovaného na ultrapravici.

Dobeš přitom ještě den po uvedení Bátory, který v roce 2006 kandidoval za extremistickou Národní stranu (NS), do úřadu tvrdil, že ho zná jen velmi povrchně. (více na Novinkách)

NS přitom v minulosti hlásala „dobrovolný přesun Cikánů do země zaslíbené“ a zpochybňovala například historii internačního tábora pro Romy v Letech u Písku.

Bátora měl podle původních informací nahradit dosavadní dlouholetou náměstkyni úřadu Evu Bartoňovou (ODS). Spekulovalo se o jeho blízkých vazbách nad Hrad. „Klaus si přál, aby Bátora pracoval na ministerstvu školství. Pro Dobeše to bylo do budoucna výhodné proto, že získá podporu prezidenta při reformě VŠ a při možných sporech s rektory,“ řekl Právu zdroj z vlády.

Dobešovi přitom radí i prezidentův syn a ředitel gymnázia Václav Klaus ml. (více na Novinkách)

Prezident nicméně uvedl, že Bátoru osobně nezná. Průběh kauzy záhy označil za pohoršující diktaturu korektnosti. (více na Novinkách) Katolický intelektuál Tomáš Halík vzápětí reagoval, že se Klaus nebezpečně přibližuje myšlenkovému světu fašizujících maloměšťáků. (více na Novinkách)

Zemřel spisovatel Arnošt Lustig

Česká literatura přišla o jednoho z největších poválečných autorů píšících o holocaustu. Nad ránem v Praze zemřel Arnošt Lustig. Se zákeřnou nemocí bojoval pět let. (více na Novinkách)

Lustig zesnul ve věku nedožitých pětaosmdesáti let. Jeho tvůrčí činnost byla spjata s holocaustem, kterým prošel jako mladík za druhé světové války. Kvůli židovskému původu musel opustit měšťanskou školu, v roce 1941 se učil krejčím, později ozdobníkem.  Následovaly koncentrační tábory Terezín, Osvětim, Buchenwald, na jaře 1945 uprchl z transportu smrti a ukrýval se až do revoluce v Praze.

Po válce vystudoval Vysokou školu politickou a sociální, v roce 1948 působil jako zpravodaj a reportér Československého rozhlasu v izraelsko-arabské válce. V Izraeli se také oženil s manželkou Věrou.

Mezi lety 1948 až 1958 pracoval jako redaktor Mladého světa. Po roce 1968 emigroval a usídlil se v USA. Domů se začal pravidelně vracet po sametové revoluci. V posledních letech žil opět v Praze. (více na Novinkách)

K Lustigovým nejznámějším dílům patří knihy Démanty noci, Dita Saxová či Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou.

Zemřela hvězda francouzského filmu Annie Girardotová

Ve věku 79 let v Paříži zemřela francouzská herečka Annie Girardotová.  Hvězda filmu především 70. a 80. let minulého století v posledních letech trpěla Alzheimerovou chorobou. (více na Novinkách)

Girardotová ve filmech (před kameru se poprvé postavila v roce 1956) ztvárnila především samostatné, osamělé ženy pevné vůle, které svou realističností ovlivnily i ženy, jež prožívaly podobný osud ve skutečnosti.

Hrála s tehdejšími hvězdami francouzské kinematografie Louisem de Funésem, Michelem Galabru či Philippem Noiretem. Populárními se staly kupříkladu snímky Jeden hot a druhý čehý (La Zizanie), Láska s otazníkem (L´Amour en question) či Něžné kuře (Tendre poulet).

Girardotová se narodila 25. října 1931. V roce 1965 získala ocenění za film Tři pokoje na Manhattanu na festivalu v Benátkách. Francouzského Césara dostala dokonce dvakrát, v roce 1996 za roli v Bídnících a v roce 2001 za vedlejší roli v Pianistce. Za part v divadelní hře Madame Marguerite obdržela Moliérovu cenu.

Několikrát navštívila rovněž Prahu a v Česku si také zahrála. V roce 2003 excelovala v Madame Marguerite ve Švandově divadle.

SPECIÁL: ROK 2011