přejděte na Úvod

Únor

1. únor

Tendr na téměř 8000 nových útočných pušek pro českou armádu vyhrála Česká zbrojovka, která vojákům dodá pušky ČZ 805. Tehdejší ministr obrany Martin Barták k tomu řekl: "Česká zbrojovka vyhrála tendr na dodávku útočných zbraní pro armádu, jen těsně porazila belgickou firmu FN Herstal," uvedl. Na nákup pušek, které postupně nahradí padesát let staré samopaly vz. 58, armáda vyčlenila 1,5 miliardy korun. Kolem zakázky se objevily ihned spekulace, zda proběhla transparentně. (více na Novinkách)

Hlavní hygienik dostal prasečí chřipku

Michael Vít Hlavní hygienik ČR Michael Vít
2. únor

Hlavní hygienik ČR Michael Vít dostal prasečí chřipku a léčil se doma. "Skutečně mě postihla. Mám svalové potíže, bolí mě hlava, prostě všechny příznaky chřipky. A protože 95 procent populace má letos prasečí chřipku, jsem naprosto přesvědčen, že jsem ji dostal i já," řekl Právu.

Právě Vít měl přitom na přání vlády rozhodovat, zda se budou mimořádně povinně očkovat proti prasečí chřipce vojáci, hasiči, policisté, plynaři, zdravotníci, prostě lidé potřební pro chod státu. Má jich být asi 200 tisíc. (více na Novinkách). Prezident Václav Klaus přitom tuto variantu už dříve ostře odmítl s tím, že by šlo o pošlapání osobní svobody.

„Mě se to určitě týkat nebude. To nepřipadá v úvahu," řekl. Prasečí chřipku záhy označil za chatrnou a nevýznamnou chorobu. (více na Novinkách).

Prezident si také do Víta rýpl, proč on sám se nenechal očkovat, když to druhým radí. „Já tu chřipku nedémonizuji. Panu hlavnímu hygienikovi přeji, aby se co nejrychleji uzdravil. Jenom mne překvapuje, že když on nám tam vnucuje to povinné očkování, že se sám už dávno na tu prasečí chřipku neočkoval. To je pro mne velmi překvapivé sdělení,“ uvedl Klaus. (více na Novinkách)

Česko záhy začalo jednat o tom, jak neodebrat alespoň část z již objednaných vakcín. (více na Novinkách)

Firma GlaxoSmithKline nakonec státu vyhověla. ČR tak ušetřila za nákup tři sta tisíc vakcín, a to bez žádné sankce. (více na Novinkách)

. Jak se ukázalo, naočkovat se nechtěl ani nikdo z ministrů. (více na Novinkách)

3. únor

Česko pokryté sněhem zavalila další bílá masa. Nově napadaný sníh zkomplikoval dopravu především na severu Moravy, ve Slezsku, v severních a východních Čechách. Ke sněhu se přes noc přidal silný vítr. Na některých úsecích se zastavily vlaky. Silničáři uzavřeli silnice a na řadě míst vyhlásili kalamitní stav. (více na Novinkách) O více než týden později oznámili, že v Česku začala docházet posypová sůl. Ta už v té době byla napříč Evropou nedostatkovým zbožím. (více na Novinkách)



4. únor

Spojené státy oznámily smrt vůdce pákistánského Tálibánu Hakimulláha Mehsúda. Podle dřívějších spekulací zemřel po náletu bezpilotního letadla 14. ledna. Podlehl utrpěným zraněním. Tálibán nicméně zprávy následně vehementně popíral. (více na Novinkách)

5. únor

Prezident Václav Klaus oznámil termín voleb do Sněmovny. Uvedl, že se uskuteční poslední týden v květnu. Doplnil, že ho k vyhlášení tohoto termínu vedly dva důvody. Zejména chtěl zabránit spekulacím, že některé strany by mohly být dřívějším datem zvýhodněny na úkor jiných. Vedle toho nechtěl prezident krátit poslancům jejich volební období. (více na Novinkách)

5. únor

Haitský premiér Jean-Max Bellerive upřesnil počet obětí po ničivém zemětřesení. Podle něj vystoupal na 212 000. Zemětřesení se tak stalo nejtragičtější živelní katastrofou v dějinách obou Amerik a pátým nejtragičtějším v dějinách lidstva. Prezident navíc odhadl, že tragická bilance ještě poroste. Upozornil, že další těla budou pod troskami budov, kde se zpozdily demolice. Uvedl navíc, že bylo zraněno přes 300 000 dalších lidí. (více na Novinkách)

6. únor

Lidovecký poslanec Libor Ambrozek uvízl na Antarktidě. Bývalý ministr životního prostředí profesí přírodovědec odjel s brněnskými geology na vědeckou cestu. Vrátit se měl koncem ledna, ale do odletu zasáhlo katastrofální zemětřesení v Haiti. Původně určený stroj na konec vezl humanitární pomoc. (více na Novinkách)

6. únor

Hasiči bojovali s požárem na interně českobudějovické nemocnice. Uhořela při něm, a to přímo na lůžku, jedna z pacientek. Kvůli události bylo evakuováno 45 pacientů. Požár vypukl ve třetím patře čtyřpodlažní budovy před osmou hodinou večerní. Na místo dorazily tři vozy hasičů, kterým se ho podařilo brzy uhasit. (více na Novinkách)

Prezidentem Ukrajiny se stal Janukovyč

Janukovyč se prohlásil za vítěze voleb na Ukrajině
8. únor

Ukrajinská ústřední volební komise oznámila na své internetové stránce, že novým prezidentem země se stal proruský Viktor Janukovyč. (více na Novinkách) Učinila tak po sečtení 98,42 procenta odevzdaných hlasů. Janukovyč získal 48,60 procenta, zatímco tehdejší premiérka Julija Tymošenková 45,81 procenta.

Tymošenková záhy oznámila, že výsledky hlasování napadne u soudu jako neprůhledné. Mezinárodní pozorovatelé nicméně jejich průběh označili za tzv. čistý. (více na Novinkách)

Po definitivním sečtení hlasů o dva dny později vyzval Janukovyč Tymošenkovou k rezignaci. (více na Novinkách) Vůdce proruské Strany regionů nakonec vyhrál prezidentské volby se ziskem 48,95 procenta hlasů. Záhy poté potvrdil svou inklinaci k Moskvě, nicméně nezapomněl ani na Brusel. "Hlavní prioritou ve vztazích s Ruskem bude zajištění stability energetických dodávek," řekl a upozornil, že se to týká nejen Ukrajiny, ale také Evropské unie. "Nová politika bude založena na vzájemných zájmech a dobrých vztazích jak s Ruskem, tak s Evropskou unií."

Tymošenková však svůj boj o křeslo nevzdala. Nadále poukazovala na machinace s hlasy v dílčích volebních okrscích. (více na Novinkách) Odmítla navíc dobrovolně odejít z funkce premiérky. (více na Novinkách)

Ukrajinský Nejvyšší správní soud následně pozastavil platnost výsledků prezidentských voleb, a to až do posouzení odvolání poražené. (více na Novinkách) Ona sama však nakonec žalobu proti neplatnosti voleb stáhla. (více na Novinkách) Janukovyč byl tím ve funkci potvrzen.
9. únor

Europoslanci schválili složení Evropské komise (EK). Sbor včetně Čecha Štefana Füleho tak dostal zelenou k práci. Původně se start nové EK plánoval na podzim 2009, zpozdil se kvůli schvalování Lisabonské smlouvy a výměně bulharské komisařky. (více na Novinkách)

Soud: malé překročení rychlosti nemusí být přestupek

Městští strážníci v metropoli kromě pevných zařízení používají ke kontrole rychlosti také mobilní radary.
10. únor

Na veřejnost se dostalo průlomové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Podle něj řidič, který jen o pár kilometrů v hodině překročil nejvyšší povolenou rychlost, nemusí ještě nutně spáchat přestupek, platit pokutu a přicházet o dva body.


Nejvyšší správní soud v odůvodnění svého rozsudku konstatoval, že s přestupkem se to má podobně jako s trestným činem. „Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu,“ uvedl ve výroku soud. A správní delikty se podle něj řídí obdobnými pravidly.

Dal tak už v prosinci za pravdu chomutovskému řidiči, který si stěžoval, že mu městská policie, úředníci magistrátu a následně Krajského úřadu v Ústí nad Labem vyměřili pokutu 1500 korun za jízdu rychlostí 52 kilometrů v hodině na padesátce. (více na Novinkách)



Policie si přišla pro starostu z ODS na radnici

Exstarosta za ODS Aleš Kvapil
11. únor

Pro starostu brněnské městské části Žabovřesky Aleše Kvapila si přišla přímo do úřadu policie. Záhy se ukázalo, že je vyšetřován kvůli korupčnímu jednání - měl si říct o miliónový úplatek.

V brněnské ODS vznikla panika. Kvapil totiž figuroval na kandidátce pro jarní volby do Sněmovny na volitelném šestém místě. (více na Novinkách)

Dva dny po zatčení vzal Okresní soud Brno-venkov do vazby jak Kvapila, tak jeho známého Radovana Novotného, vlivné členy brněnské ODS. Novotný v minulosti působil mimo jiné jako tajemník radnice Brna-střed. (více na Novinkách) . Brněnská ODS záhy po zveřejnění kauzy zavánějící korupcí začala jednat, jak se obou mužů zbavit. (více na Novinkách). Navrhla Kvapila z kandidátky vyškrtnout. (více na Novinkách)

Ten se několik hodin poté vzdal úřadu starosty. Rezignační dopis poslal z vazební věznice v Brně - Bohunicích. (více na Novinkách). Výkonná rada ODS Kvapila i Novotného posléze vyloučila také ze strany. (více na Novinkách)

Zatčení vlivných členů brněnské ODS způsobilo v tamní buňce rozbroje. (více na Novinkách)
11. únor

Jeden z nejznámějších britských módních návrhářů Alexander McQueen byl ráno nalezen mrtev ve svém bytě v centru Londýna. Začalo se spekulovat, že čtyřicetiletý návrhář spáchal sebevraždu. Jeho smrt přišla jen několik dní před zahájením londýnského týdne módy a měsíc před tím, než měl v Paříži předvést svou novou kolekci. (více na Novinkách)

Janota: Česku hrozí osud Řecka

Ministr financí Eduard Janota varuje politiky před zadlužováním, Řecko je varovný příklad.
12. únor

Řecko by se mělo stát podle ministra financí Eduarda Janoty varováním pro české politiky. Tato země se totiž díky velkým dluhům ocitla na pokraji bankrotu, přestože se rozhodla snížit mzdy ve veřejném sektoru, zrušit předčasné odchody do penze a naopak zvýšit věk odchodu do důchodu o dva roky. Janota to řekl pro deník Právo.

„Jakmile se veřejné finance dostanou na špatnou trajektorii, investoři znejistí. Nesplnitelné sliby ve střetu se státní kasou vytvoří neřešitelnou situaci a vynutí si radikální šetření. Následné stávky a sociální neklid vyženou zbylé investory, což dál zkomplikuje již tak složitou situaci,“ uvedl ministr v reakci na závěry předešlého summitu EU o pomoci Řecku.

To, že je česká státní pokladna v zoufalém stavu, záhy potvrdili i čelní představitelé ODS, ČSSD a TOP 09. (více na Novinkách)

Zlínští lékaři vrátili zrak muži, který 53 let neviděl

Karel Pavela prohlédl po 53 letech. Za ním strůjce "zlínského zázraku" primář Pavel Stodůlka.
12. únor

Lékaři ve Zlíně vrátili zrak sedmdesátiletému Karlu Pavelovi z Teplic nad Bečvou, který byl 53 let slepý. Muž oslepl v 17 letech po výbuchu ve slévárně, kde pracoval. Jako nevidomý se oženil, svou manželku tak nikdy neviděl, stejně jako své děti a vnuky. (více na Novinkách)

Pavela popsal, jak se jeho život po operaci převrátil. Popsal, jak poprvé uviděl své blízké. Navíc začal dohánět, co mu bylo kvůli slepotě odepřeno, a pustil se do četby Verna. Svou největší radost popsal:  "Poprvé v životě vidím svoji ženu Marii, se kterou jsem se seznámil už jako nevidomý před devětačtyřiceti lety. Když to řeknu s nadsázkou, doslova jsme si tehdy okamžitě padli do oka. Poznal jsem ji poté, co jsem si udělal masérský kurz a nastoupil do lázní v Teplicích nad Bečvou. Vždy byla světlem v mých očích. Navíc doteď jsem si dokázal své děti a vnoučata představit pouze podle hmatu. A nyní vidím, jaké mají náušnice, kdy otevírají ústa a jaké mají oči, jen barvu očí u nich ještě nedokážu rozlišit. Ten krásný pocit se ani nedá popsat." (více na Novinkách)

Novým pražským arcibiskupem je Dominik Duka

Budoucí primas české katolické církve
13. únor

Novým pražským arcibiskupem a českým katolickým primasem byl jmenován královéhradecký biskup Dominik Duka. Rozhodnutí Vatikánu oznámilo pražské arcibiskupství.

"Přeji mu věrnost celého Božího lidu, věřících i kněží, plodné navazování nových kontaktů, získávání nových spolupracovníků a radost z úspěšné práce v království Božím pražské arcidiecéze," popřál svému nástupci nyní již emeritní arcibiskup pražský Miloslav Vlk, který zůstal kardinálem. Sám působil jako český primas od roku 1991 a patřil mezi deset nejdéle sloužících pražských arcibiskupů. V roce 2007 podal podle církevních pravidel rezignaci na svůj úřad, protože dovršil 75 let. Papež Benedikt XVI. ale jeho rezignaci přijal až v únoru 2010. (více na Novinkách)

Duka se dva dny po jmenování setkal s prezidentem Václavem Klausem. Vyslovil přitom přání, aby v české společnosti byla atmosféra jako o Vánocích. (více na Novinkách). Ukázal také, že je mistrem dialogu, jak se o něm tvrdí. Na rozdíl od svého předchůdce Vlka naznačil, že nebude bojovat o navrácení Katedrály sv. Víta do rukou církve. (více na Novinkách)

15. únor

Malý letoun typu Cessna Citation 550 se při cestě z Prahy do švédského Karstadu zřítil v Německu. Na palubě byli dva lidé - Čech a Slovák. Havarovaný stroj s imatrikulací OK-ACH patřil Antonínu Charouzovi, ten však na palubě nebyl. Letěl pro Martina Prokopa, mistra světa juniorů v rallye. Dva piloti při neštěstí zahynuli. (více na Novinkách)



16. únor

Ruské ministerstvo zahraničí neprodloužilo zahraničnímu zpravodaji České televize Josefu Pazderkovi vízum. Jak mu sdělil zaměstnanec úřadu, jde zřejmě o odvetu za letní vyhoštění zpravodaje listu Parlamentskaja gazeta z Prahy. (více na Novinkách)



16. únor

Kontroverzní ražba jižního tubusu komplexu Blanka v Praze byla dokončena. Raziči postupující směrem od Letné se pod zemí setkali s kolegy razícími ve směru od Pelc-Tyrolky. Tato část ambiciózního projektu pražského magistrátu na sebe upoutala pozornost kvůli propadům půdy či otřesům přilehlých historických budov. Délka jižní tunelové trouby je celkem 2,22 kilometru. S její ražbou se začalo v září 2007 v Troji. V srpnu 2009 se začalo i z letenské strany. Raziči se v úterý spojili asi 35 metrů hluboko pod ulicí Korunovační, přibližně uprostřed mezi křižovatkami s ulicemi Jana Zajíce a Sládkov. (více na Novinkách)



17. únor

Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů se stal historik Jiří Pernes (61). Nahradil tak dosavadního šéfa Pavla Žáčka. (více na Novinkách). Rada ústavu rozhodla o vypsání konkurzu v lednu. Zdůraznila tehdy, že rozhodnutí není vyjádřením nespokojenosti s Žáčkovou prací, ale pouze důsledkem toho, že ředitel podobné instituce má vzejít z výběrového řízení. Žáček se do čela ústavu dostal bez konkurzu v roce 2008. Pernes brzy po zvolení uvedl, že v ústavu nepanovala v posledních měsících dobrá atmosféra. Jako cíl si vytyčil odpolitizování instituce. (více na Novinkách)



18. únor

Americký prezident Barack Obama se sešel s tibetským dalajlamou v Bílém domě, uvedla agentura DPA. Setkání se uskutečnilo přes protesty čínské strany. "Prezident vyjádřil svou silnou podporu uchování jedinečné náboženské, kulturní a jazykové identity Tibetu a ochraně lidských práv Tibeťanů v Čínské lidové republice," uvedl Bílý dům po schůzce. (více na Novinkách)



22. únor

Obvodní soud pro Prahu 6 rozvedl manželství tehdejšího předsedy ODS Mirka Topolánka a jeho ženy Pavly. Manželé se dle právních zástupců dohodli na nesporném rozvodu. Jejich advokáti odmítli na přání klientů věc jakkoli komentovat. Podle vyjádření šéfa ODS se však dokázali s manželkou na všem dohodnout. "Rozvod proběhl klidně a slušně. Neskrývá se za ním nic podivného ani podezřelého. Žádná nadace, žádné spekulace s pozemky, žádné spory o byty či péči o děti. Dokázali jsme se dohodnout na všem, co rozvod provází a vyžaduje," uvedl Topolánek v tiskovém prohlášení. Poděkoval též bývalé ženě Pavle "za její podíl na důstojném průběhu rozvodového řízení". (více na Novinkách)

Nejvyšší správní soud rozpustil Dělnickou stranu

Dělnická strana skončí, rozpustil ji Nejvyšší správní soud
22. únor

Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění Dělnické strany (DS). Ta byla spojována s ultrapravicovými extremistickými hnutími. (více na Novinkách)

Subjekt z domácí politické scény chtěla odstranit vláda, jelikož podle ní spolupracuje s neonacisty a jejím cílem je totalita. Strana ještě před verdiktem svolala k budově soudu setkání svých příznivců. Tehdejší její předseda Tomáš Vandas se nechtěl vzdát kandidatury do voleb.

Podle soudu se podařilo prokázat spolupráci ultrapravicového Národního odporu s DS. Přestože se Vandas při jednání dožadoval předložení nějaké písemné smlouvy o spolupráci mezi neonacisty a jeho partají, podle předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka bohatě postačily důkazy o personálním propojení či přebírání textů na webových stránkách. Navíc aktivní členové Národního odporu byli na kandidátkách partaje do voleb, a to i na čelních místech.

Vládu zastupoval známý advokát Tomáš Sokol. Podle obžaloby totiž s DS sympatizovali i žháři z Vítkova. Celkem byly u soudu předloženy desítky listinných důkazů. Sokol uvedl, že se kvůli své práci nebojí a neočekává, že by se mu lidé z ultrapravice chtěli mstít. (více na Novinkách)

Vandas se po vynesení rozsudku uvedl, že jeho strana do sněmovních voleb přesto půjde. (více na Novinkách) Rozhodl se, že tak uskuteční pod hlavičkou spřízněné Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). (více na Novinkách)

Ministr vnitra Martin Pecina přesto zprávu o rozpuštění DS záhy označil za "dobrou zprávu pro občany". (více na Novinkách). Ti také drtivě v průzkumu veřejného mínění, které zorganizovala společnost SANEP, rozhodnutí soudu podpořili. (více na Novinkách)

DS podala v březnu elektronickou cestou Ústavnímu soudu stížnost, kterou napadla rozsudek Nejvyššího správního soudu. (více na Novinkách)

Policie začala prověřovat projekt Opencard

Karta Opencard a náhradní jízdní doklad
28. únor

Policie začala prověřovat projekt Opencard. Podezírala zaměstnance magistrátu a firmy Haguess z porušování povinnosti při správě cizího majetku a pravidel hospodářského styku. (více na Novinkách)

Projekt Opencard stál Prahu dosud podle zjištění auditů 888 miliónů korun. Příjmy z něj však byly nulové. Před dvěma lety přitom pražský magistrát uváděl, že se náklady vrátí do konce roku 2009.

Při řízení projektu došlo podle kontrol také k řadě pochybení. Opoziční zastupitelka Jana Ryšlinková loni v prosinci již podala kvůli kartě trestní oznámení na neznámého pachatele.

Policejní razie následně proběhla na magistrátu v březnu. Kriminalisté na základě trestního oznámení Ryšlinkové zajišťovali důkazní materiál v souvislosti s kauzou. Zajímali se především o odbor informatiky v pátém patře Škodova paláce u stanice metra Národní třída. Některé kanceláře posléze zapečetili. (více na Novinkách)
28. únor

Vyšlo najevo, že tehdejší premiérovu manželku Danu Fischerovou od počátku roku hlídá ochranná služba. Důvodem byly podle ní výhrůžky v anonymním dopise Anně Sivákové, matce vážně popálené dvouleté Natálky z Vítkova, kterou málem upálili stoupenci ultrapravice. "Součástí těch výhrůžek jsem byla i já a náš Honzík," řekla Fischerová.



28. únor

Rozhodlo se, že opoziční Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii (SDKU) povede do červnových parlamentních voleb Iveta Radičová. Do boje ji vyslali členové strany v primárních volbách. Radičová získala víc hlasů než její protikandidát Ivan Mikloš, a to 62 procent. (více na Novinkách)

SPECIÁL: ROK 2010
další speciály na Novinky.cz