leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

Hlavní události měsíce dubna:

• Topolánek odstoupil z čela ODS
• Praha hostila summit USA - Rusko
• Polský prezident Kaczyński zemřel při letecké katastrofě
• Sopka ochromila nebe nad Evropou
• V Římě zemřel kardinál Tomáš Špidlík
• Mexický záliv zaplavila ropa z potopené plošiny
• Předseda Sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) odešel z politiky

Duben

Topolánek odstoupil z čela ODS

Mirek Topolánek oznámil, že odejde z funkce předsedy ODS. Volebním lídrem se stal místopředseda strany Petr Nečas, jenž převzal i funkci dočasného vedení partaje. (více na Novinkách)

Topolánek dále upřesnil, že rezignuje 12. dubna. Zdůraznil, že o odchodu rozhodl sám. Pod dlouhodobým tlakem ale prý byl po celé poslední volební období. „Poslední čtyři roky docházelo k mé postupné likvidaci,“ řekl a zkritizoval média, zejména bulvární, která se mu údajně vtírají do soukromí.

Nástupnictví Nečase přivítala většina jeho kolegů. Topolánek dostal jako "odškodění" pět platů. Celkově šlo o 450 tisíc korun. (více na Novinkách)

Politologové vzápětí oznámili, že změna posiluje šanci partaje na úspěch ve volbách. (více na Novinkách) Topolánkovi soupeři nicméně jeho odchod přijali s rozpaky. Nelíbil se jim zejména způsob, jak ODS situaci kolem předsedy v posledních dnech řešila. Například předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg přirovnal vše k vlčí smečce: „Když je vedoucí vlk lehce poraněn, tak se ostatní na něj vrhnou a sežerou ho. Tady se to plně projevilo. Ne že by Topolánek nedělal své chyby, ale byl i statečný bojovník za ideály ODS. Když se na něj teď všichni vrhají, tak to není hezký pohled.“ (více na Novinkách)

Praha hostila summit USA - Rusko

Do české metropole zavítaly špičky ruské a americké diplomacie. Ruský prezident Dmitrij Medvěděv a první muž USA Barack Obama v ČR podepsali novou smlouvu mezi oběma mocnostmi o nešíření jaderných zbraní.

Jako první dorazil do Prahy Medvěděv. Jeho speciál dosedl na Ruzyni večer před slavnostním aktem. Ubytoval se v hotelu Four Seasons (více na Novinkách) Pár hodin poté ho na Hradě přivítal prezident Václav Klaus.

„Jsem velmi rád, že si prezidenti Ruska a USA vybrali k podpisu smlouvy START právě Českou republiku, Prahu a Pražský hrad,“ řekl Klaus. „Tato smlouva má mimo jiné přispět ke snížení mezinárodního napětí, které se projevuje růstem terorismu,“ upozornil. (více na Novinkách)

Obama dorazil do Prahy jen pár hodin před podpisem historické dohody. (více na Novinkách) Státníci dohodu podepsali ve Španělském sále na Pražském hradě - a to ve dvou výtiscích současně, každý jednu, poté si je vyměnili a podepsali tu druhou.

Smlouva označovaná jako "New START" nahrazuje původní dohodu START z roku 1991, jež v prosinci 2009 vypršela. Podle podepsaného dokumentu mají USA a Rusko do sedmi let snížit počty rozmístěných strategických jaderných hlavic na 1550 z 2200 domluvených v moskevské smlouvě o omezení strategických útočných zbraní, kterou v roce 2002 podepsali tehdejší prezidenti Vladimir Putin a George W. Bush. (více na Novinkách)

Po slavnostním ceremoniálu pozval všechny význačné osobnosti český prezident ke stolu. Podávala se dýňová polévka a roštěná s knedlíkem. K dispozici byla i česká a moravská vína. Pro české politiky byl oběd v Rudolfově galerii jedinou příležitostí k setkání s Obamou a Medvěděvem. Možnost k dvoustranné schůzce kromě Klause a tehdejšího premiéra Jana Fischera nikdo z nich nedostal. (více na Novinkách) Obama a Fischer jednali mimo jiné o situaci v Afghánistánu. (více na Novinkách)

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová české politiky ujistila, že USA brzy jmenují nového velvyslance v Praze. Poslední, Richard Graber, opustil funkci v lednu 2009. (více na Novinkách)

Obama, jenž přespal v hotelu Hilton, opustil Prahu zhruba po 24hodinovém pobytu. (více na Novinkách)

Podepsání dohody předcházely policejní manévry. Zapojilo se do nich 5 000 policistů. Nasazena byla i armáda, včetně bojových letounů a protichemických expertů nebo Útvar rychlého nasazení (URNA). (více na Novinkách)

Úřady předem varovaly občany, že přesun kolon obou politiků bude mít na svědomí řadu uzavírek v celé metropoli. (více na Novinkách) Setkání mělo i jinou dohru. Ukázalo se, že Hrad k podpisu odzbrojovací smlouvy nepozval bývalého prezidenta Václava Havla. Ten k tomu uvedl, že podle něj nešlo o iniciativu současného prezidenta Václava Klause, ale spíš "nějakého snaživce" z jeho týmu. (více na Novinkách)

Hrad si vzápětí chybu uvědomil. Podle prezidentova mluvčího Radima Ochvata stála za nedorozuměním skutečnost, že Havel byl v době sestavování seznamu účastníků nemocen. Samotný podpis smlouvy sledovalo několik stovek osobností a novinářů. (více na Novinkách)

Polský prezident Kaczyński zemřel při letecké katastrofě

Polský prezident Lech Kaczyński (60) ráno zemřel při leteckém neštěstí. Jeho letadlo havarovalo při přistání na ruském letišti Smolensk. V mlze zavadilo o stromy, spadlo, rozbilo se na několik částí a začalo hořet. Ruské úřady uvedly, že zemřeli 132 lidé.

Neštěstí se stalo asi dva kilometry od letiště Severnyj. (více na Novinkách) Podle svědků letěl stroj nízko nad zemí a byl nakloněný doleva. Křídlem zavadil o strom a pak narazil do země, vyryl v ní hluboký příkop, pak se letadlo roztříštilo a začalo hořet.

Prezident letěl do Ruska uctít oběti katyňského masakru, byl na palubě i se svou ženou Mariou. V letadle TU 154 byly i další polské špičky - mimo jiné guvernér polské centrální banky Slawomir Skrypek, vojenští hodnostáři, duchovní a novináři.

Polsko vzápětí oznámilo týdenní smutek za zemřelé. Zemi zpráva paralyzovala. K prezidentskému paláci ve Varšavě se scházeli plačící lidé s květinami, mimořádně jednala vláda. (více na Novinkách)

Do Smolenska přiletěli ještě večer polský premiér Donald Tusk i jeho ruský protějšek Vladimir Putin, který polskému premiérovi vyjádřil soustrast. S Tuskem se telefonicky spojil i prezident Dmitrij Medvěděv. "Je to snad nejtragičtější událost v poválečných dějinách našeho státu," prohlásil ještě v Polsku Tusk po mimořádném zasedání vlády. Poté, co se dopoledne zprávu o smrti prezidenta dozvěděl, plakal. (více na Novinkách)

Tělo polského prezidenta si Poláci odvezli z Ruska den po neštěstí. Identifikoval ho Jaroslaw Kaczyński, dvojče mrtvého. (více na Novinkách) Vzápětí speciální letadlo s ostatky nabralo kurz Varšava. Po přistání rakve se země naplno ponořila do smutku. (více na Novinkách) Tryzna za zemřelé trvala dlouhé týdny. Během nich se živě spekulovalo také o příčině nehody. Jedna z prvních verzí vycházela z toho, že selhali piloti. Podle smolenského kontrolora letového provozu Pavla Plusnina komunikace mezi nimi a kontrolní věží, v níž seděl právě on, byla vedena v ruštině a Poláci měli problémy správně přeložit letová data. (více na Novinkách)

Ukázalo se také, že letiště ve Smolensku bylo velmi zastaralé. (více na Novinkách)

Kaczyński, který dělil Polsko i za života, jej rozdělil i po smrti. Mnozí jeho spoluobčané totiž nesouhlasili s uložením ostatků prezidentského páru na krakovský hrad Wawel, kde jsou ostatky polských králů a dalších historicky významných osobností. (více na Novinkách)

Smutná zpráva vyvolala vlnu mezinárodní solidarity. Dny smutku vyhlásila i Česká republika, a to na 17. a 18. dubna. (více na Novinkách) Do kondolenční knihy na polské ambasádě v Praze se podepsaly stovky lidí, nechyběl ani český prezident Václav Klaus. Ten považoval Kaczyńského za svého politického spojence a přítele. "Pocit té ztráty spíš narůstá, než že by to plynoucí dny trošku zahlazovaly. Je to spíše opačně. Myslím, že více a více si člověk a drtivá většina z nás uvědomují všechno to, co se stalo, jaké to má souvislosti, jaká je to obrovská, nešťastná věc," řekl. (více na Novinkách)

Smuteční obřad za zesnulé ve Smolensku proběhl 17. dubna ve Varšavě. (více na Novinkách) Prezidentský pár byl ve Wawelu pohřben o den později. (více na Novinkách). Na ceremonii chyběla řada státníků ze zahraničí. Do Polska se nedostali kvůli výbuchu islandské sopky. (více na Novinkách)

Koncem dubna oznámil předseda největší polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński, bratr Lecha, že bude kandidovat v červnových předčasných prezidentských volbách. (více na Novinkách)

Sopka ochromila nebe nad Evropou

Sopečná činnost na Islandu ochromila letecký provoz na severozápadě Evropy. Záhy začala doprava kolabovat i ve střední části kontinentu. Chaos trval řadu dnů.

Kvůli obřímu oblaku sopečného popela nejdříve zastavila provoz letiště v Británii, Belgii, Nizozemsku, Dánsku a Švédsku. Posléze se přidaly téměř všechny státy napříč kontinentem. Celých šest dní se nelétalo například nad britskými ostrovy. 

K uzavření nebe vyzvali země odborníci. Ti uvedli, že sopečný popel z islandské sopky Eyjafjallajökull s malými úlomky kamínků, ledu a písku může nejen výrazně snížit viditelnost, ale ohrozit i motory letadel. (více na Novinkách) Český Meteopress v této souvislosti uvedl, že pravděpodobnost, že prach ze sopky zkomplikuje v příštích dnech i život v ČR, je vysoká. Jejich odhad se ukázal jako správný. (více na Novinkách)

Na evropských letištích uvízly desetitisíce cestujících. (více na Novinkách) Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) odhadlo, že v důsledku sopečného prachu zaznamenají letecké společnosti kvůli nucenému omezení provozu ztráty přes 200 miliónů dolarů denně. (více na Novinkách)

Svůj vzdušný prostor uzavřelo nakonec i Česko. Stalo se tak v pátek 16. dubna, a to ve 13 hodin. Uzavřeno bylo i největší tuzemské letiště v pražské Ruzyni. Zrušeny tak musely být desítky příletů a odletů. Letiště v Brně a Ostravě byla uzavřena ve 14 hodin. Létat přestaly i vrtulníky letecké záchranné služby. (více na Novinkách). Částečně se vše vrátilo do normálu až během pondělí, kdy mohly z Ruzyně vzlétnout první stroje. (více na Novinkách)

Několikadenní zmatky vyvolaly diskuse, zda byly bezpečnostní kroky adekvátní situaci. (více na Novinkách)

V Římě zemřel kardinál Tomáš Špidlík

Vatikán oznámil, že zemřel kardinál Tomáš Špidlík. Zesnul ve věku devadesáti let v Římě ve večerních hodinách předešlého dne, upřesnil Český rozhlas - Radiožurnál s odvoláním na české církevní zdroje.

Špidlík byl uznávaným teologem, filozofem a spisovatelem. Byl oceňován jako znalec východokřesťanské spirituality, který připravoval duchovní cvičení i pro papeže Jana Pavla II. V Římě žil od počátku 50. let a téměř čtyři desítky let tam působil na české papežské koleji Nepomucenum. (více na Novinkách)

Na poslední rozloučení se Špidlíkem přišly tisíce lidí. Proběhlo poslední dubnový den ve velehradské bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje. Zádušní mši svatou vedl olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Tělo kardinála bylo později pochováno v hrobce ve velehradské bazilice.

"Tomáš kardinál Špidlík, který ač moravský rodák z Boskovic, jako myslitel výrazně přesáhl poměry jednoho malého národa, protože v sobě nesl dimenzi Kristovu, dimenzi evropské i světové církve. Byl tím, kdo razil cestu k její jednotě, aby mohla dýchat východní i západní spiritualitou stejně jako dýchají dvě plíce v jednom těle," uvedl při obřadu biskup Josef Hrdlička. (více na Novinkách)

Mexický záliv zaplavila ropa z potopené plošiny

V Mexickém zálivu u pobřeží amerického státu Louisiana explodovala ropná plošina. Do moře se potopila o tři dny později. Neštěstí způsobilo největší ekologickou katastrofu tohoto druhu ve Spojených státech. (více na Novinkách)

Plošinu, která byla poloplovoucí a nebyla ukotvena na mořském dně, vyrobila korejská firma Hyundai. Byla dlouhá 120 metrů a široká 78 metrů. Byla schopná těžit ropu z hloubky přes 10 000 metrů. (více na Novinkách)

Rozsah ekologické katastrofy vycházel najevo pomalu a postupně. Původně byl únik ropy výrazně podhodnocen. (více na Novinkách) Nepodařilo se ho navíc dlouho zastavit. Do boje byla přitom od začátku zapojena nejmodernější technika. (více na Novinkách) Do čím dál větších problémů se dostával také britský koncern BP, který měl plošinu Deepwater Horizon patřící společnosti Transocean, pronajatu. Po selhání ponorek se snažila ropu zastavit jinak, mimo jiné obří kopulí. (více na Novinkách) Marně. Vytékající masa začala plnit záliv. Odborníci se ji proto rozhodli zapálit. (více na Novinkách)

Ani jeden z kroků ovšem nevedl k úspěchu. Bylo zřejmé, že ropa zasáhne pobřeží USA a také vzácné přírodní rezervace. (více na Novinkách) Stát Louisiana následně vyhlásil výjimečný stav. Americká federální vláda ohrožení vyhodnotila jako událost národního významu, což umožňuje povolat pomoc i z jiných států USA. (více na Novinkách)

Předseda Sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) odešel z politiky

Předseda Sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) rezignoval na funkci šéfa dolní komory parlamentu, složil poslanecký mandát a vzdal se i místa na olomoucké kandidátce. Vaz mu zlomila kauza, během níž se ukázala spojitost s neprůhlednou dotací vyplacenou jeho kamarádovi.

„Pan Vlček nás seznámil s tím, že se rozhodl rezignovat na předsedu Poslanecké sněmovny a poslance Parlamentu ČR a nekandidovat do voleb,“ řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek s tím, že si strana jeho rozhodnutí váží o to více, že Vlček nebyl ani obviněn.

O vyškrtnutí Vlčka z pozice jedničky na Olomoucku rozhodlo už dříve na svém mimořádném zasedání grémium strany v Ostravě, kde ČSSD startuje svou kampaň. (více na Novinkách). Odcházející muž upřesnil, že funkcí se vzdá k 30. dubnu. Slib splnil. (více na Novinkách)

Kauzu, která ukončila Vlčkovu politickou kariéru, otevřely Hospodářské noviny v polovině března. Usvědčily jej, že se přimlouval za dotaci na neziskovku, milióny ovšem skončily v luxusním hotelu  firmy PV Real v Harrachově. Ten vlastnil jeho poradce Petr Vrtal. (více na Novinkách) Vlček ovšem zpočátku tvrdil, že ho vůbec nezná.

Do lží se zamotával více a více. Přidalo se navíc usvědčení toho, že nezákonně manipuloval s částkou přesahující jeden milión korun. Pravdu přiznal až po soustavném tlaku médií. Odejít z funkcí ovšem zprvu rezolutně odmítal. (více na Novinkách)

„Pokud se prokáže, že člověk, který je se mnou spojován, se dopustil trestného činu podvodu, vyvodím z toho osobní důsledky a požádám politické grémium, aby zaujalo stanovisko k mému dalšímu působení v ČSSD, a to i přes to, že s uvedenou dotací nemám nic společného," napsal do dopisu členům grémia soc. dem. (více na Novinkách)

ČSSD kolegu dlouho bránila. O jeho osudu rozhodl nakonec tehdejší šéf strany Jiří Paroubek. V rozhovoru pro Právo řekl: "Tragédií v situaci je, že Vlček v zásadě neudělal nic tak rozsáhlého, co by ho zcela diskvalifikovalo pro politiku, ale zesměšnil se. A to v politice je někdy horší, než kdyby došlo k nějakému závažnému selhání." (více na Novinkách)

Vlček jen několik hodin po ostrých slovech odstoupil. Jeho krok přivítal prezident Václav Klaus. Poznamenal, že neodchází "jen tak na první ťuknutí", ale šlo o vyústění určitého procesu. Vlčka v čele dolní parlamentní komory nahradila první místopředsedkyně Miroslava Němcová (ODS). (více na Novinkách) Odcházející předseda neodešel s prázdnou. Dostal 633 216 Kč hrubého, čtyřnásobek platu. Kdyby Sněmovnu opustil až v řádném termínu jen jako řadový poslanec, byla by to jen polovina ze zmíněné částky. (více na Novinkách)

SPECIÁL: ROK 2010