leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

Hlavní události měsíce června:

• Povodně zabíjely
• Domů se vrátili Češi vyhoštění z Izraele
• Klaus pověřil Nečase sestavením vlády
• Zemřel Ladislav Smoljak
• ODS vyměnila vedení, do čela Nečas
• Na Slovensku zvítězila levice, povládne pravice
• Do čela Sněmovny nastoupily dámy
• Klaus jmenoval Nečase premiérem
• V USA zadrželi ruské špióny

Červen

Povodně zabíjely

Přívalové deště, které v noci zasáhly území Zlínského kraje, zvedly hladiny řek. Ty stoupaly i v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Voda zatopila sklepy, silnice a chodníky. Lidé se začali obávat opakování květnových povodní. (více na Novinkách) Živel navíc zabíjel.

První informace vypovídaly o tom, že záhy po vzedmutí řek zemřeli nejméně tři lidé. Řidič osobního vozu ve Zlíně zemřel poté, co vjel do vody a narazil do nákladního auta. V tomtéž městě bylo v Dřevnici nalezeno tělo muže. Další tělo našli hasiči i v potoce v Divišově v Brně. Meteorologové navíc varovali, že ve Slezsku proprší i další dny. (více na Novinkách)

Vodní živel se rychle šířil napříč Moravou. Například v Kunovicích u Uherského Hradiště se po vydatných deštích přelila hráz řeky Olšavy. Zalila několik desítek domů.  (více na Novinkách) Přívalů se začala bát i Praha, která spustila kvůli stoupajícím jihočeským tokům protipovodňová opatření, uzavřela vrata do Čertovky. (více na Novinkách)

Povodně ničily nejen lidská obydlí, ale také krajinu. Lesy České republiky (LČR), které v rámci celého státu spravují téměř 20 tisíc kilometrů malých vodních toků, bystřin a vodních nádrží, odhadly škody na půl miliardy korun. (více na Novinkách) Škody začali počítat i zemědělci. Těm vzala povodeň úrodu. Někde vyplavila zasázené plodiny, jinde způsobila jejich hnití. (více na Novinkách)

Vysoký účet za řádění živlů vystavilo i Povodí Odry. Sečetlo události za květen a červen a došlo k částce 400 miliónů korun. Za největší problém označilo porušené břehy, naopak za pozitivní moment fungování přehrad. (více na Novinkách)

Voda na polích ovšem potěšila mnohé nenechavce. Vyplavila totiž rybníky. Ryby tak přežívaly v provizorních lagunách v zaplavených regionech, kde se staly snadným úlovkem. (více na Novinkách)

Po povodních začala trápit vyplavené oblasti tradiční lapálie, komáři. Kraje vzápětí oznámily, že nemají dostatek peněz na jejich hubení, a požádaly o pomoc vládu. (více na Novinkách) Drobný hmyz spustil kalamitu. Lidé přestali na dlouhé dny otvírat okna, na ulici vycházeli minimálně. (více na Novinkách)

Celkový účet za povodně úřady zaskočil. Škody přesáhly 2,5 miliardy korun. Bylo to asi o miliardu více, než předpokládaly odhady. (více na Novinkách)

Domů se vrátili Češi vyhoštění z Izraele

Do Česka se vrátili čeští občané, kteří byli vyhoštění z Izraele po zásahu na lodi dopravující zásoby do pásma Gazy. Izrael zdůvodnil zákrok tím, že konvoj byl provokací s cílem narušit blokádu a že mnozí organizátoři flotily byli napojeni na mezinárodní teroristy.

Reportér České televize Petr Zavadil uvedl, že akce izraelských vojáků nebyla tak šokující. Podle něj bylo ještě horší než samotný zásah to, že Izraelci zadrženým upírali základní práva. (více na Novinkách)

Speciální komandos zasáhli proti konvoji poslední květnový den. Podle izraelských úřadů bylo na palubách lodí 679 aktivistů. Byli mezi nimi i čtyři Češi a také jednaosmdesátiletý bývalý americký velvyslanec Edward Peck. Ostrý útok, při němž zemřelo devět lidí, vyvolal mezinárodní pozdvižení. Rada bezpečnosti OSN požádala o nestranné vyšetření incidentu. (více na Novinkách)

K radikálnímu odsouzení akce došlo především v Turecku, osm z devíti mrtvých mělo totiž turecké občanství. (více na Novinkách)

Izrael reagoval na odsouzení protiakcí. Nejdříve oznámil, že aktivisty bude za jejich plavbu soudit, posléze zmírnil a oznámil, že je začne neprodleně vyhošťovat. (více na Novinkách)

O několik dnů později provedli jeho vojáci razii i na dalším humanitárním plavidle mířícím do Gazy. Loď Rachel Corrie zastavili, aniž by se setkali s odporem. (více na Novinkách)

Izraelci se navíc snažili nadále ospravedlňovat svůj květnový zásah. Tiskový odbor obranných sil zveřejnil audio záznam komunikace mezi izraelským námořnictvem a lodí Mavi Marmara těsně před tím, než izraelské komando vniklo na loď. Aktivisté Izraelcům vzkázali, ať se vrátí do Osvětimi. (více na Novinkách)

Klaus pověřil Nečase sestavením vlády

Prezident Václav Klaus přijal dopoledne na Pražském hradě lídra ODS Petra Nečase a pověřil jej, aby vedl jednání o sestavení vlády. Učinil tak poté, co se ukázalo, že vítěz voleb - ČSSD - nebude schopný uzavřít většinovou koalici. (více na Novinkách)

Prezident předal Nečasovi dokument, v němž jej pověřil jednáním. Rozhodl se tak na základě společného koaličního prohlášení ODS, TOP 09 a Věcí Veřejných. Klaus přijal týž den také úřadujícího šéfa soc. dem. Bohuslav Sobotka. "Jsem zklamán," tak on okomentoval to, že o vládě nebude jednat jeho strana.

Nečas nelenil a začal sestavovat s koaličními partnery možnou podobu kabinetu. Od začátku se spekulovalo, že předseda Věcí veřejných Radek John by měl získat ministerstvo vnitra, šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg zahraničí a finance jeho první místopředseda Miroslav Kalousek. Za ODS byl zase jasným ministrem Alexandr Vondra, který mířil na obranu. (více na Novinkách)

Nebývalý vliv malých stran - TOP 09 a Věcí veřejných - vedl k zájmu o vstup do jejich řad. Ve snaze zabránit přílivu tzv. zlatokopů se začaly partaje bránit. Prodloužily mimo jiné čekací dobu na členství. (více na Novinkách)

Zemřel Ladislav Smoljak

Ve věku 78 let zemřel režisér, scénárista a herec Ladislav Smoljak. Zesnul ve tři hodiny ráno v kladenské nemocnici po dlouhodobé nemoci. "Bojoval statečně," řekl ke smutné zprávě manažer divadla Járy Cimrmana Václav Kotek.

Smoljak i přes velké bolesti do poslední chvíle vystupoval v divadle, naposled na konci května ve hře České nebe. (více na Novinkách)

Do poslední chvíle se také veřejně angažoval. Považoval se za člověka silně ekologicky zaměřeného. "Ladislav Smoljak byl nejen mimořádný umělec, ale také člověk odvážných občanských postojů. Jeho podpora občanských iniciativ a také otevřená podpora Straně zelených pro nás zůstává velkou vzpruhou," řekl předseda zelených Ondřej Liška. (více na Novinkách)

Smoljak se narodil 9. prosince 1931 a proslavil se jako uznávaný filmový i divadelní režisér, scenárista a herec. Společně se Zdeňkem Svěrákem psali pro Divadlo Járy Cimrmana hry o českém fiktivním géniovi Járovi Cimrmanovi. Byli také autory několika celovečerních filmů.

Poslední veřejné rozloučení se Smoljakem bylo naplánováno na 11. června do domovské scény cimrmanů, Žižkovského divadla v Praze. (více na Novinkách) Hodiny před oficiálním začátkem pietního aktu zaplavily jeviště květiny. Rodina a blízcí přátelé se s režisérem rozloučili v obřadní síni na pražských Olšanských hřbitovech. Na poslední cestě ho doprovodil také dramatik a exprezident Václav Havel. (více na Novinkách)

Na Slovensku zvítězila levice, povládne pravice

Po sečtení všech hlasů voleb do Národní rady na Slovensku se ukázalo, že sice jednoznačně zvítězila strana tehdejšího premiéra Roberta Fica Smer, ale vládnout bude středo-pravicová opozice. Ta získala těsnou většinu.

Smer obdržel 34,8 procenta hlasů. Ve volbách naopak neuspěl Mečiar se svou LS-HZDS a maďarská SMK. Obě strany skončily pod pěti procenty hlasů.

Opoziční Slovenské demokratické a křesťanské unii (SDKU) dalo hlas 15,4 procenta Slováků. Na třetím místě se umístila nová strana Svoboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka se ziskem 12,1 procenta. Následovaly Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) se ziskem 8,5 procenta, strana Most-Híd (8,1 %), Slovenská národní strana (5,1%).

Volební účast byla 58,7 procenta. (více na Novinkách)

Slovenský prezident Ivan Gašparovič nicméně po vyhlášení výsledků oznámil, že první na řadě, kdo se pokusí sestavit vládu, bude Fico. „Strana, která dostala největší důvěru od občanů, si takovou možnost zaslouží. Je to tradice, kterou neporuším,“ uvedl Gašparovič. (více na Novinkách)

Fico se o sestavení kabinetu velmi snažil. Nikdo z opozice mu ale na často velkorysé nabídky nekývl. (více na Novinkách) Naopak. Tři dny po volbách oznámili jejich představitelé, že se dohodli na vytvoření koalice. Premiérkou se měla stát místopředsedkyně SDKU-DS Iveta Radičová, což se také poslední červnový týden stalo. Radičová sestavení koalice potvrdila jen několik hodin poté, co ji Gašparovič pověřil tímto krokem. (více na Novinkách)

ODS vyměnila vedení, do čela Nečas

Kongres ODS podle očekávání zvolil do čela strany Petra Nečase. Dostal 538 z 601 platných hlasů. První místopředsedkyní se stala nečekaně Miroslava Němcová. Nečas kongres opanoval. Delegáti mu navolili lidi podle jeho přání. (více na Novinkách)

Nový šéf ODS stranu zkritizoval za její minulost. "ODS se musí zbavit nálepky strany spojované s korupcí," konstatoval. "Nejsem pan čistý," pokračoval s tím, že je na tento mediální přídomek alergický. Připustil, že je stejný hříšník jako kdokoliv jiný. "Ale jedno můžu říct jistě, nekradu a jsem neúplatný," uzavřel.

Během celého kongresu probíhala v zákulisí intenzivní jednání o nové podobě partaje. (více na Novinkách) Podle plánu vyjednavačů některých regionů se měl Nečasovým prvním zástupcem stát David Vodrážka. Ten se však odepsal svým projevem před delegáty. "Projev mi nesedl, nebyl úplně nejlepší, vsadil jsem na otevřenou hru a ne na zákulisní hry," řekl k tomu Vodrážka. (více na Novinkách)

Delegáti následně vyslyšeli Nečasova přání a na posty místopředsedů vynesli Jiřího Pospíšila, Alexandra Vondru, Pavla Drobila a Pavla Blažka. Do šestičlenného vedení strany se tak dostali čtyři zástupci z Moravy. (více na Novinkách)

Sama Němcová nevěřila zvolení do poslední chvíle. „Ještě včera (pozn. den před sjezdem) jsem se domnívala, že je beznadějné, že bych mohla být zvolena. Ale teď už se přece jenom domnívám, že tento kongres může být přelomový,“ řekla krátce po zvolení. (více na Novinkách) Němcová záhy nahradila ve vyjednávacím týmu o nové vládě Vodrážku. (více na Novinkách)

Do čela Sněmovny nastoupily dámy

Novou předsedkyní Sněmovny byla zvolena kandidátka ODS Miroslava Němcová. Získala 118 hlasů. Protikandidát Lubomír Zaorálek (ČSSD) jich dostal 79.

Němcovou podpořili všichni poslanci budoucí koalice ODS, TOP 09 a VV. Ti jí navíc navolili i další dvě ženy jako místopředsedkyně: Kateřinu Klasnovou z Věcí veřejných a Vlastu Parkanovou z TOP 09. (více na Novinkách)

Poslanci podpořili Parkanovou 143 hlasy a Klasnovou 151 hlasem. Do vedení Sněmovny se dostal také Lubomír Zaorálek (ČSSD) se 173 hlasy. Naopak neuspěl Vojtěch Filip z KSČM. Jeho strana ztratila post poté, co se rozhodlo o zeštíhlení funkcí. Tehdy vznikající vládní koalice ODS, TOP 09, VV navíc předem avizovala, že komunisty nechce pustit do žádných vyšších pozic. To vyvolalo mezi zákonodárci ostré polemiky. Diskuse kolem rozdělování křesel se změnila v hádku. (více na Novinkách)

V rámci úspor poslanci omezili také počet výborů a podvýborů. Ustavilo se celkem 17 výborů, o jeden méně než v předešlém období. (více na Novinkách)

Klaus jmenoval Nečase premiérem

Prezident Václav Klaus dopoledne jmenoval novým premiérem šéfa občanských demokratů Petra Nečase. Při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě připomněl, že předsedu vlády jmenuje již pošesté a doufá, že je to naposledy.

Nečas složil premiérský slib zachování věrnosti ČR, že bude ctít Ústavu, svůj úřad povede svědomitě a že svého postavení nezneužije. (více na Novinkách) Záhy po jmenování se rozhodl k netradičnímu gestu - odmítl osobní ochranku, na níž měl nárok. Vysvětlil to tím, že mu nebezpečí nehrozí a že do úřadu bude chodit pěšky, v jiných případech chce cestovat českým automobilem. „Nebudu si zvykat na život s ochrankou, nehrozí mi nebezpečí. Chci, aby můj výkon předsedy vlády byl velmi civilní,“ uvedl. (více na Novinkách)

Česko se po jmenování nového premiéra ocitlo na několik dnů ve zvláštní situaci. Vedle Nečase byl předsedou vlády také Jan Fischer, jenž ČR vedl až do personálního sestavení nového kabinetu. Ten dostal jmennou podobu den po ceremonii na Hradě. Lídři budoucí vládní koalice rokovali víc než sedm hodin. První místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek zamířil na ministerstvo financí, místopředseda ODS Alexandr Vondra pak na obranu. Věci veřejné nakonec prosadily, že jejich šéf Radek John obsadil ministerstvo vnitra. (více na Novinkách) Složení kabinetu vyvolalo kritiku. Nedostala se totiž do něj ani jedna žena. Všechny strany současné koalice nad tím sice vyjádřily politování, ale bránily se tím, že se žádná žena ochotná ujmout se nějaké funkce prostě nenašla. (více na Novinkách)

V USA zadrželi ruské špióny

Americké úřady zatkly deset lidí, které podezírají ze špionáže pro Rusko. Jedenáctý podezřelý byl zadržený na útěku. Agentům hrozí za špionáž pět let vězení, devíti z nich navíc dvacet let za praní špinavých peněz. Většina zadržených byli Rusové.

V USA se zatýkalo v New Yorku, New Jersey, Virginii a Massachusetts. Zadržení tvrdili, že jsou Američané, Kanaďané nebo Peruánci. V USA žili několik let, někteří v páru. Jejich údajným úkolem bylo shromažďování nejrůznějších informací od jaderného programu po dění v politických stranách. Mise osmi podezřelých byla dlouhodobá, ve Spojených státech měli denní zaměstnání. Někteří v zemi žili pod falešnou identitou od počátku 90. let. (více na Novinkách)

Na veřejnost záhy začaly prosakovat informace o činnosti zadržených. K výměně informací měla síť používat soukromé wi-fi sítě, paměťové USB flash disky a textové zprávy zakódované v grafických obrázcích.

Rusko označilo zatýkání za neopodstatněné a za návrat do dob studené války.(více na Novinkách) Do médií se dostaly také fotografie zatčených. Veřejnost doslova uhranula osmadvacetiletá krasavice Anna Chapmanová (rozená Kuščenková). Ukázalo se, že působila na newyorském Manhattanu jako podnikatelka a dříve pracovala v Británii. Podle amerických vyšetřovatelů navzdory svému mládí ještě předtím prošla v Rusku dokonalou špionážní přípravou. Rodina Chapmanové podobné úvahy odmítla. (více na Novinkách)

SPECIÁL: ROK 2010