2003: Sucho vyústilo ve smrtící požáry

Sucho, teploty kolem čtyřiceti stupňů Celsia a následné požáry sužovaly v uplynulém roce "tradičně" Spojené státy, Kanadu a Austrálii. Vlna nesnesitelných veder spojená s neúměrným vysoušením půdy však postihla i Evropu, zejména jižní státy. Své mrtvé, škody v hodnotě miliard eur sčítaly Řecko, Chorvatsko, Itálie, Francie, Španělsko a Portugalsko. Klimatické změny přitom mají podle odborníků na svědomí na celém světa škody za 60 miliard dolarů (asi 1,7 bilionu korun).
"Změna klimatu je reálný fenomén, který se bude projevovat stále ničivěji," uvedl šéf Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Klaus Töpfer v prosinci na milánské konferenci o změnách klimatu na Zemi. "Nejde o nějakou prognózu, ale o skutečnost, jež bude lidstvu přinášet utrpení a hospodářské ztráty," dodal.

Začátek v Austrálii
Extrémně suchý rok zahájily požáry lesního porostu a buše v Austrálii. Podle oficiálních záznamů tam nejdříve vzplála přesušená tráva, kterou ve státech Nový Jižní Wales a Victoria zapálily blesky. Plameny spolykaly téměř milión hektarů půdy a živel byl označen za "nejhorší za posledních sto let". Boj s ním trval s přestávkami několik týdnů. Zúčastnily se ho tisíce hasičů.
Oheň opakovaně ohrožoval také hlavní město Canberru a Melbourne. Nešťastné Austrálii nakonec pomohl spásný déšť. Oheň jen za leden usmrtil čtyři osoby a zničil 530 domů. Celkové škody odhaduje vláda na 280 miliónů dolarů (asi 8,4 mld. Kč). Další stovky miliónů zaplatí pojišťovny, které nyní vyřídily přes 2,5 tisíce žádostí o odškodnění v důsledku řádění požáru. Plameny na jaře zachvátily i lesy ruského Dálného východu, o celkové rozloze několika desítek tisíc hektarů, a to většinou a v Čitinské oblasti a v Přímořském kraji. Proti ohni tam zasahovalo 2500 lidí s těžkou technikou a s podporou speciálního letectva - upravených letadel An-2 a vrtulníků Mi-8 a Mi-2. Nasazeno bylo dokonce 27 vzducholodí.

Zpocená Evropa
Nebývale vysoké teploty zaskočily v roce 2003 také Evropu. Své mrtvé sčítaly zejména jižní státy. Živel spustil vlnu požárů, které zničily desítky tisíc hektarů půdy a lesů v Portugalsku, Španělsku, Francii, Itálii a Chorvatsku.
Rozmarům počasí se v srpnu věnoval také papež Jan Pavel II., který při tradiční nedělní prohlásil: "Ničivý oheň postihl řadu evropských národů, zejména Portugalsko. Šířil smrt, ohromné nebezpečí pro přírodu. Tento stav je důsledkem lidské činnosti, lidí, kteří ohrožují dědictví přírody." V závěru vzkázal světu: "Přidejte se k mé modlitbě za oběti strašné kalamity. Vyzývám všechny k modlitbě, jež sešle déšť na žíznící Zemi," dodal.

Vedra s sebou v Evropě přinášela i další jev: nedostatek elektřiny a přehřívání jaderných reaktorů. K jejich chlazení se navíc nedostávala voda. Ze zmíněných důvodů Francie omezila činnost výroby elektřiny z atomu. Rozhodnutí přijali s povděkem zejména ekologové, kteří poukazovali na nízké hladiny Rhôny a Garonny. Teplota v řekách stoupla místo obvyklých dvaceti čtyř stupňů Celsia místy na neuvěřitelných třicet stupňů. V Paříži poté padl z neděle na pondělí teplotní rekord z roku 1873. V noci tu nově naměřili 25,5 stupňů Celsia. Od léta podle ministra vnitra Nicolase Sarkozyho shořelo v zemi 54 tisíc hektarů lesa a nejrůznější vegetace, a to zejména v Provence a také na Korsice. Zemřelo tam nejméně pět osob. Od 1. července policie zatkla 24 osob podezřelých ze žhářství, včetně dvou italských studentů, jednoho Poláka a dobrovolného hasiče.
Vlna veder, která prochází Evropou, zasáhla také Řecko. V hlavním městě Aténách dosáhla teplota v nejkritičtějších dnech až 39 stupňů C ve stínu.

Hořelo i v Americe a Africe
Mohutný požár zachvátil v létě mj. národní park Matopos v Zimbabwe. Plameny tam spolykaly tři čtvrtiny centrální části parku o rozloze asi 34 tisíc ha. Oheň donutil k útěku stovky zvířat. Podle zaměstnanců parku, jenž OSN označila za součást světového kulturního dědictví, oheň zřejmě založili pytláci. Státní rozhlas označil požár za "akt žhářství" způsobený buďto pytláky nebo nedbalými vesničany. Pytláci někdy zakládají ohně, aby vyplašili zvířata, jež potom nezákonně loví, zatímco malí farmáři pomocí ohně čistí krajinu od křovisek, aby mohli půdu využít pro pěstování zemědělských plodin.

Tisíce hasičů se letos zapojily do boje s ohněm také v Severní Americe. Škody za stovky miliónů dolarů v souvislosti s řáděním plamenů postupně do světa hlásily Kanada, americké státy Colorado, Arizona a jako poslední v řadě Kalifornie. Před živlem tam utíkaly stovky tisíc osob, shořely desetitisíce domů. Jen v kanadské provincii Britská Kolumbie, kde rozsáhlé lesní požáry ohrozily pohoří Okanagan, plameny každý den napáchaly škody nejméně za tři milióny amerických dolarů (asi 100 mil. Kč).

Obrovské požáry lesního porostu naposledy v Severní Americe sužovaly Kalifornii - v říjnu tam zabily nejméně 20 osob. S ohněm bojovalo celkem přes třináct tisíc hasičů a 121 letadel a vrtulníků. Požár spálil 263,7 tisíc hektarů porostu a přes 2600 domů a budov. Škody byly odhadnuty na dvě miliardy dolarů (asi 60 mld. Kč). Opustit své domovy muselo přes sto tisíc osob. Prezident George W. Bush Kalifornii prohlásil za vážně postiženou oblast, jež má nárok na federální finanční a další pomoc.

Změny nečekejte, Kjóto krachuje
Klimatologové nepochybují, že výkyvy počasí jsou důsledkem oteplování planety. Příčina je tedy známá, dokonce se schválila i možná cesta k nápravě: tzv. Kjótský protokol o omezení skleníkových plynů.
Od plánů k realizaci je však dlouhá cesta. Rok 2003 navíc ukázal nechuť hlavních znečišťovatelů z ekonomických důvodů cokoli v nejbližších letech měnit. Po Washingtonu, který nejdříve dokumenty v Kjótu perem Billa Clintona podepsal, aby je záhy po nástupu do své funkce za Spojené státy odmítl George W. Bush, řeklo NE také Rusku. Vladimir Putin v prosinci oznámil, že o dlouhém váhání se rozhodla Moskva smlouvu neratifikovat. Vůle malých států nebude tedy pravděpodobně ke změnám v oblasti znečišťování ovzduší na Zemi stačit.

Oteplování, jež se podle vědeckých měření projevuje nejvíce v severních polárních oblastech, již přitom přímo ohrožuje existenci některých etnik, mj. inuitů a eskymáků. "Vy nakupujete v supermarketu, ale my musíme vyrazit na lov na polární pláně, a ty mizí," řekla na konferenci mluvčí Všepolárního inuitského svazu (ICC) Sheila Watt-Cloutierová. "Je to pro nás otázka života a smrti," dodala s tím, že ICC se chystá podat u Meziamerické komise pro lidská práva žalobu proti USA.
Už jako výsměch může znít v uších států signujících Kjóto prohlášení amerického senátora a šéfa výboru pro ekologii James Inhofe. Ten v Miláně delegáty 180 zemí šokoval pohrdlivými slovy o souvislosti oteplování a emisí. "Jsem stále více přesvědčen o tom, že to všechno je jenom obrovský podfuk proti americkému lidu a světu," uvedl sebevědomě.

Škody v důsledku změny klimatu

• Evropská vedra - 20 tisíc mrtvých, 280 mld. Kč
• Záplavy v Číně - 650 tisíc domů zničeno, 224 mld. Kč
• Tornáda v USA - pojistné události za 84 mld. Kč