ANO v referendech bez zájmu

Maratón referend o přistoupení k Unii spustila jako první v únoru Malta. Vstup své země do společenství nakonec během následujících šesti měsíců podpořily všechny státy z pozvané desítky. Hladký průběh plebiscitů v devíti státech (Kypr referendum nepořádal) ztrpčil nejedné vládě nezájem veřejnosti.

Například o vstupu Maďarska do EU nepřišla hlasovat ani polovina oprávněných voličů a Budapešť se od prvního května 2004 stane členem Unie jen kvůli tomu, že příslušný zákon nadpoloviční účast v plebiscitu nevyžaduje. Obdobná situace byla mj. na Slovensku, Polsku, České republice. Naopak jako pilní se ukázali občané Pobaltských republik, kde své práva hlasovat využilo až osmdesát procent lidí.

Smlouva o přistoupení nováčků byla slavnostně podepsána v dubnu. Symbolický akt proběhl v Aténách. Za českou delegaci dokument podepsal premiér Vladimír Špidla, ministr zahraničí Cyril Svoboda, prezident Václav Klaus a velvyslanec ČR u EU Pavel Telička.

Za řeckého předsednictví byl také v květnu v Pórto Karrás předložen návrh ústavy EU, který vyšel z pera Konventu EU. Summitu se poprvé od začátku do konce zúčastnila celá pětadvacítka států.
Z euforie všichni vystřízlivěli na prosincovém summitu v Bruselu. Unie za italského předsednictví nedokázala najít konsensus k přijetí euroústavy. Dokument odmítly Španělsko a Polsko, jímž více vyhovují dosud platné smlouvy z Nice. Silvio Berlusconi proto rok po historickém summitu v dánské Kodani přiznal: "Nedohodli jsme se."

Průběh prosincového summitu ale také některé státy potěšil, a to Bulharsko a Rumunsko. Ty by se měly do roku 2007 stát plnoprávnými členy společenství. Naopak počkat na integraci do EU si bude muset zřejmě Chorvatsko, které sice v únoru předalo přihlášku ke vstupu podalo, ale v jeho věci se zatím nejedná.