2003 - rok teroristických útoků: umírali civilisté

Saúdská Arábie, Indonésie, Maroko, Turecko a Irák: tyto země se staly v roce 2003 terči atentátů, při nichž zemřely stovky lidí tisíce dalších byly zraněny. Po celých dvanáct měsíců vlády napadených zemí útočníky identifikovaly jediným slovem: al-Kajdá.
Válka s terorismem, jak hlásají světové velmoci, tak pokračuje i dva roky po útocích z jedenáctého září. Oběti ale sčítají právě velmoci a zejména jejich stoupenci v muslimském světě. Vítězství v bitvě s neviditelným, fanatickým a dobře vyzbrojeným nepřítelem stálo jen Spojené státy a Velkou Británii miliardy dolarů, jež byly vynaloženy na posílení jejich národní bezpečnosti. Příští rok by totiž na řadu mohly přijít právě ony a jejich spojenci z NATO. Členským zemím Severoatlantické aliance se totiž, až na Turecko, atentáty přímo "doma" v uplynulých dvanácti měsících vyhýbaly.
Své trauma si však do budoucnosti odnese i rovnostářské Švédsko. Po Olofu Palmeovi tam umřel další špičkový politik: ministryně zahraničí Anna Lindhová byla těžce zraněna devátého září během nakupování ve Stockholmu. Oblíbená politička skonala o den později. Policie ale tentokrát slavila úspěch, když o necelý měsíc později identifikovala jejího vraha - dvacetičtyřletého Mijaila Mijailovice.

12 května: saúdskoarabská metropole Rijád. Atentát nepřežilo třicet pět lidí. Mezi oběťmi je devět občanů USA a devět útočníků. Zraněno bylo téměř dvě stě osob.
Atentátníci odpálili nálože v autech před domy, v nichž bydleli především západní cizinci. Údajný organizátor akce Alí Abdar Rahmán Ghamdí se v červnu vydal sám saúdskoarabským úřadům. Muž známý svými kontakty na špičky al-Kajdá je stále vyšetřován.

16. května: Čtyři dny po atentátech v Rijádu umírali lidé v marocké Casablance. Během několika simultánně spuštěných akcích tam zahynulo čtyřicet pět lidí, stovka dalších byla zraněna. Mezi mrtvými je i desítka atentátníků. Ti k útokům využili nejen automobily, ale také vlastní těla: smrtící nálože měli upevněné kolem pasu.
Marocký ministr vnitra Mustafá Sáhil později prohlásil, že "tyto atentáty nesou podpis mezinárodního terorismu". Jako organizátor akce byla i zde označena al-Kajdá. Spekulovalo se ale také o radikálních Palestincích, kteří chtěli upozornit na represi ze strany Izraele.

5. srpna: indonéská Jakarta. Útok v hotelu Marriot nepřežilo čtrnáct lidí, dalších sto padesát bylo zraněno.
K akci se přihlásila tamější extremistická organizace Jemaah Islamiyah (JI) považována za úzkého spojence al-Kajdá. Atentáty podle indonéských úřadů souvisejí s útoky spáchanými v roce 2002 na Bali.

9. srpna: Při výbuchu bomby nastražené v autě před mauzoleem imáma Alího v iráckém šíitském městě Nadžaf zahynul šéf někdejší exilové šíitské opozice ajatolláh Muhammad Bakr Hakim. Ten krátce předtím přežil pokus o atentát ve své kanceláři.Výbuch nastal v době hlavní týdenní modlitby. Zahynulo nejméně 82 lidí a 229 bylo zraněno. Al-Hakim podle pozorovatelů zemřel kvůli své vstřícnosti ke koaličním silám, které zemi okupují. Svržený irácký vůdce Saddám Husajn ale jakoukoli spojitost s akcí záhy popřel. Atentát byl proto připsán neznámým radikálům. USA nevyloučily jejich napojení na al-Kajdá.

19. srpna: útok na budovu OSN v iráckém Bagdádu. Při šokujícím útoku na budovu OSN, která se do posledních chvil snažila zabránit koalici států vedenou USA v útok na Irák, nepřežilo dvacet čtyři lidí, sto sedm dalších bylo zraněno. Vedle zvláštního zástupce pro Irák Sergia Vieiry de Mella v Bagdádu zahynuli Filipínci Ranillo Buenaventura a Marilyn Manuelová, Američan Rick Hooper, Egypťan Jean-Selim Kanaan a Britka Fiona Watsonová. Brazílie vyhlásila na znamení úcty k mrtvému diplomatovi třídenní smutek.
K atentátu se přihlásily organizace Mohamedova armáda a dosud neznámá skupina Ozbrojený předvoj druhé Mohamedovy armády. OSN své zaměstnance přesto z Iráku nestáhla.

9. září: Švédská ministryně zahraničí Anna Lindhová byla v supermarketu v centru Stockholmu pobodána psychicky narušeným mladíkem. O den později zemřela. Mijailo Mijailovic (24), srbský imigrant, byl zatčen počátkem října. Neopakovala se tak traumatická zkušenost země, které dodnes nezná jméno vraha premiéra Olofa Palmeho, který byl zavražděn 28. 2. 1986, když se s manželkou Liesbet vracel z návštěvy kina ve stockholmském centru.

8. listopadu: opět saúdskoarabský Rijád. Bombami plně naložený automobil zničil několik domů v prestižní rezidenční čtvrti několik domů. Při incidentu zemřelo osmnáct lidí, včetně čtyř dětí. Sto dvacet dva osob (včetně třiceti šesti dětí) bylo navíc zraněno. Vedle Saúdských Arabů tam zemřeli nejčastěji občané Egypta, Libanonu a Súdánu. Mezi zraněnými jsou ale celkově občané devatenácti národností, včetně Rumunů a Turků.

Rijád označil za organizátory útoku tamější radikály, stoupence al-Kajdá. Spojené státy údajně o akci věděly a z těchto důvodů uzavřely několik dní před atentátem své konzuláty a velvyslanectví v zemi.

12. listopadu: Dva nákladní automobily najely do budovy italské policii v iráckém městě Násirijá. Mezi 28 mrtvými bylo devatenáct italských vojenských policistů. Jejich pohřeb se stal národní manifestací boje s terorismem. U této příležitosti byl v Itálii vyhlášen den národního smutku.Levicová opozice však ihned napadla vládu Silvia Berlusconiho, která vyslání policistů do Iráku přes velkou kritiku veřejnosti prosadila.
Za organizátora útoků byla označena al-Kajdá. Itálie ztratila nejvíce mužů od druhé světové války. Podle italských médií byl Řím před atentátem předem varován.

15. listopadu: exploze náloží ve dvou automobilech zcela zničily dvě synagogy tureckém Istanbulu. Jeden z výbuchů se odehrál v bezprostřední blízkosti největší istanbulské synagogy Neve Šalom, druhý asi pět kilometrů odsud v blízkosti jiné synagogy ve čtvrtí Sisli. Souhrnně zemřelo nejméně 25 lidí, dalších 300 osob bylo zraněno. Mezi mrtvými je sedm osob židovského vyznání, zbytek obětí se hlásilo k islámu. Podle turecké policie byly obě exploze způsobeny náložemi nastraženými v autě. Zprvu nebyly příčiny výbuchu známy, podle televize NTV mělo jít o únik plynu, který se používá k vaření a vytápění.
K útokům přihlásila islámská militantní organizace Fronta velkých východních islámských nájezdníků (IBDA-C).

20. listopadu: dvacet sedm osob, včetně britského konzula Rogera Shorta zahynulo, při atentátech v tureckém Istanbulu. Nálože byly uloženy v automobilech, které explodovaly před britským konzulátem v historické čtvrti Beyoglu a banka HSBC, druhá největší finanční inistituce tohoto druhu s hlavním sídlem v Londýně, v zámožné čtvrti Levent. Dalších nejméně čtyři sta padesát osob bylo zraněno.
K atentátům se přihlásila teroristická síť al-Kajdá společně s místní islámskou extremistickou organizací Fronta velkých východních islámských nájezdníků (IBDA-C).