Pád Columbie a let tchajkonauta - vesmírné události roku 2003

Dobývání vesmíru letos dominovaly dvě události: tragédie raketoplánu Columbia s prvním izraelským astronautem na palubě a čínská pilotovaná raketa, která z nejlidnatějšího státu světa udělala vesmírnou velmoc. Rok 2003 obohatil vědcům i Mars, který se v srpnu ocitl v nejmenší vzdálenosti od Země za posledních asi šedesát tisíc let. To vedlo ke zvýšenému zájmu o "rudou planetu" v podobě vyslání několika sond.

Poslední cesta orbitálního veterána
Nejstarší plavidlo americké vesmírné flotily, raketoplán Columbia, odstartoval na poslední vesmírnou misi 16. ledna. Mezi sedmičlennou posádkou byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon, díky němuž se počet zemí s vlastním člověkem v kosmu rozšířil na třicet dva.
Let ale skončil tragicky: těsně před přistáním 1. února ztratil Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s raketoplánem spojení. Columbia se poté ve výšce 62 kilometrů nad zemským povrchem v plamenech rozpadla. Všichni astronauti na palubě zahynuli. Lety raketoplánů by měly být podle odhadů obnoveny v září 2004.

Sedm astronautů - sedm asteroidů
Památku sedmi astronautů bude připomínat sedm asteroidů obíhajících kolem Slunce mezi planetami Mars a Jupiter. Návrh, aby planetky nesly jména šesti mužů a jedné ženy z posádky, předložil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) - již ho schválila Mezinárodní astronomická unie. Asteroidy o průměru pěti až sedmi kilometrů objevila astronomka Eleonora Helinová z observatoře Palomar v kalifornském San Diegu v červenci 2001.

Na palubě Columbie 1. února zahynuli: Rick Husband, William McCol, Michael Anderson, Kalpana Chawlová, David Brown, Laurel Clarková a izraelský vojenský pilot Ilan Ramon. (profily astronautů)



14 obletů pro tchajkonauta
Vesmírné statistiky rozšířil v polovině října i čínský pilot - tchajkonaut Jang Li-wej, jenž s lodí Šen-čou-5 14krát obletěl Zemi a po 21 hodinách přistál na Zemi. Čína se tak USA a Rusku (dříve Sovětském svazu) stala třetí zemí na světě, která do vesmíru vyslala svou vlastní kosmickou loď s lidskou posádkou.
Peking uspěl ve vesmírném programu letos ještě dvakrát: 25. května 70. odstartovala nosná raketa Dlouhý pochod s navigační družicí z kosmodromu Si-čchang a 16. září proběhl první test nosné rakety na pevné palivo Pioneer-1 (těmi disponovaly dosud jen USA a Rusko).

Dobývání Marsu pokračuje
Mars viditelný pouhým okem - tento neobvyklý jev v letních měsících zpestřoval lidem pohled na noční oblohu. Nejblíže Zemi, 55,76 miliónu kilometrů, se planeta nacházela 27. srpna. Této události předcházelo vyslání hned tří sond k Marsu. První evropská samostatná družice Mars Express s britským modulem Beagle 2 odstartovala 2. června, americká sonda Spirit s mobilním robotem MER-A 10. června a její dvojče Opportunity s pojízdným robotem MER-B 7. července. Na čtvrté planetě naší sluneční soustavy by měl Beagle 2 přistát 25. prosince, Spirit 4. ledna a Opportunity 25. ledna 2004. Japonská sonda Nozomi svůj cíl - přistání na Marsu - v prosinci vzdala.

Česká družice na oběžné dráze
Nejen Mars byl ovšem letos v ohnisku zájmu. Aktivitou hýřila zejména Evropská vesmírná agentura (ESA), která kromě již zmíněné družice Mars Express "vypravila" na konci září na oběžnou dráhu kolem Země svou první měsíční sondu Smart-1.
Do vesmíru byla vypuštěna 30. června raketou Rokot z ruského kosmodromu Pleseck i šestá česká družice Mimosa (spolu s dalšími kosmickými aparáty ze světa). Projekt Mimosa měl odpovědět na otázku, co přesně ovlivňuje dráhu umělých družic. Na oběžné dráze kolem Země Mimosa nese na palubě jediný vědecký přístroj - akcelerometr, který je schopný zachytit sebemenší vlivy záření a horních vrstev atmosféry na její let. Brzy po startu se však ukázalo, že přístroj je zablokován. Závadu se do září, po dobu testování, nepodařilo odstranit.