Totální zkáza, více než tři desítky mrtvých, obrovské škody po sobě zanechal na Bahamách hurikán Dorian. Udeřil na ně rychlostí 300 kilometrů za hodinu, což je nejvyšší pátý stupeň. Následně zamířil k pobřeží Floridy a Jižní Karolíny.

Dorian byl nejsilnějším atlantickým hurikánem, co kdy dorazil na pevninu. Ač bahamské úřady nechaly před jeho úderem evakuovat tisíce lidí, obětem na životech nezabránily. Nejvíce lidí následně zahynulo na ostrovech Abaco a na Grand Bahama. Stovky dalších osob se pohřešovaly. Země se na dlouhé desítky hodin ocitla téměř bez elektřiny, její rozvody byly totiž vážně poničeny.

Dorian následně zeslábl, na USA udeřil s daleko menší silou. Přesto i tam úřady hlásily oběti na životech. Tři lidé zemřeli na Floridě během příprav na příchod bouře či během evakuace. V Severní Karolíně se pětaosmdesátiletý muž zabil pádem z žebříku, když se snažil zabarikádovat dům.

Po více než deseti letech práce na adaptaci knihy Jerzyho Kosinského se režisér Václav Marhoul dočkal světové premiéry. Došlo k ní v Sala Grande v rámci benátského filmového festivalu. Nabarvené ptáče si nakonec Zlatého lva do Česka neodvezlo, ale rozruch vzbudilo značný.

K těm patřilo mimo jiné to, že ne všichni benátští diváci také zvládli drsné drama o putování malého dítěte válečnými krutostmi dokoukat až do konce. Nabarvené ptáče i přesto získalo v Benátkách jednu z cen, od studentské poroty. Ocenění Film pro UNICEF. Ta je udělována snímku, který nejlépe vyjadřuje boj za práva dětí.

Českou premiéru si ptáče odbylo v polovině září v Praze. Do kina na něj do konce roku přišlo kolem devadesáti tisíc diváků, což je na české poměry a na podobný žánr poměrně dost.

Americký magazín The Hollywood Reporter ho navíc zařadil do výběru dvaceti nejlepších snímků z filmových festivalů letošního podzimu. Do boje o nominace na amerického Oscara jej vzápětí vyslala Česká filmová a televizní akademie (ČFTA). Koncem října za něj dostal kameraman snímku Vladimír Smutný na 55. Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu ocenění za Nejlepší kameru.

Nejvyšší tresty, jaké umožňuje německý právní řád, padly u zemského soudu ve Stralsundu. Vězením na doživotí byl potrestán 21letý Niko Göttlich, jeho kamarád Nicolas Knoop (19) vyfasoval 12 let vězení a následné uzavření na psychiatrické klinice. Jako motiv svého činu uvedli, že chtěli vidět „někoho umírat“.

V polovině března tak mladíci „pro vlastní pobavení“ ubodali osmnáctiletou těhotnou dívku na ostrově Usedom v Baltském moři. Nožem s čepelí dlouhou 20 centimetrů jí zasadili 35 ran. Na svůj čin se připravili a vybrali si také oběť. Do bytu se k ní vloudili pod záminkou, že přinesli údajně zapomenutou nabíječku. Dívku znali a věděli, že žije sama. „Bylo to snazší,“ popsal Nicolas Knoop.

Policie oba mladíky zadržela měsíc po vraždě. Vyšetřovatelé uvedli, že hlavním pachatelem byl Knoop, jeho kamarád Göttlich mu pomáhal oběť zvládnout, držel ji za nohy. Nůž hodili do Baltského moře, nepodařilo se ho najít.

V New Yorku začal klimatický summit, na němž vedle světových lídrů vystoupila také 16letá švédská aktivistka Greta Thunbergová. Všechny zúčastněné ve velmi emotivním projevu vyzvala k okamžitým krokům, které by změny mohly zbrzdit.

Greta do New Yorku odmítla letět, doplula tam na jachtě. „Neměla bych tu být, měla bych být ve škole, na druhé straně oceánu,” řekla v USA během své předem připravené. „Jak jste mohli? Vašimi prázdnými slovy jste mi ukradli mé sny a mé dětství,” pokračovala třesoucím se hlasem. Na emotivní vystoupení reagovali také čeští i světoví politici. Americký prezident Donald Trump s ironií sobě vlastní o ní napsal: „Vypadá jako velice šťastná dívka, která se těší na jasnou a nádhernou budoucnost. To rád vidím.“

Naléhavost jejího tónu vadila také českému premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Koncem září se protestů za klima zúčastnily v celém světě statisíce lidí. Naproti předpokladům ovšem Greta Thunbergová neobdržela Nobelovu cenu za mír. Jinou, ekologickou cenu, kterou uděluje Severská rada, koncem října odmítla.

Mladá Švédka, trpící Aspergerovým syndromem, se stala symbolem mladé generace volající po konkrétních krocích, které by vedly ke změnám v nešetřeném zacházení s planetou Zemí. Jejich symbolem se staly Pátky pro budoucnost, během nichž studenti místo pátečního vyučování stávkují a požadují důraznější postup proti zhoršování životního prostředí.

Čtyři hodiny stála auta na 173. kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu. Převrátil se tam kamión. Dopravu na páteřní komunikaci navíc komplikovala i nehoda tří dalších kamionů na 190. kilometru. Podobné kolapsy se na D1 letos opakovaly.

Ač si nehoda nevyžádala žádné zranění, řidičům potvrdila osvědčenou zkušenost: nemusíš-li, na D1 nejezdi. Probíhající opravy a nejrůznější zúžení tam několik let komplikují dopravu. K jejímu ucpání tak stačí například pomalu jedoucí americký konvoj. Koncem května takto zablokovali provoz Američané, kteří se přes naše území – rychlostí mezi 50 km/h až 80 km/h – přesouvali na vojenské cvičení do Rumunska a Maďarska.

Letos se na D1 pracovalo na šesti úsecích. Uzávěrky, které řidičům komplikují cesty, zmizely v polovině listopadu. Právě v zimě se práce silničářů obvykle zastavují.