Česko-polský konflikt spustila poznámka ministra zemědělství Miroslava Tomana, že některé pražské restaurace odebíraly od našich severních sousedů hovězí maso a vydávaly je za argentinské. Jelikož se v Polsku v tu dobu řešily skandální porážky nemocných zvířat, výrok rozhýbal česko-polské vztahy na nejvyšších úrovních.

Do ČR se podle Tomanových informací v minulosti dovezlo z problematického masokombinátu v Mazovském vojvodství 137 kg závadného masa. Prodalo se přímo spotřebitelům nebo restauracím, hlavně v Praze, uvedli konkrétně čeští veterináři. Dodali, že část masa zákazníci snědli ještě před jejich kontrolami.

Český ministr vzápětí uvedl, že veterinární správa našla 31 kilogramů podezřelého masa v pražské restauraci U Moťáka. Ta okamžitě přišla o většinu tržeb i zákazníků, nicméně se bránila, že závadné maso nikomu rozhodně nevařila. Neoznačené suroviny, u nichž nebylo možné dohledat původ a datum zamražení, označila za omyl. Toman následně nechtěl jmenovat další podniky, které pochybily, nicméně uvedl, že některé účtovaly zákazníkům argentinské hovězí, ovšem vařily z toho polského.

Toman nicméně později na dotaz Novinek přiznal, že šlo o nepodložené podezření, které se nepotvrdilo. Žádné pražské restaurace tedy zřejmě polské maso za argentinské nevydávaly.

Zesílené české kontroly polského masa, které skutečně objevily desítky kilogramů kontaminovaného zboží, naštvaly Poláky. Ti vyzvali své občany, aby na revanš přestali pít české pivo.

Bývalý fotbalista a reprezentant Tomáš Řepka dostal u Obvodního soudu pro Prahu 6 patnáct měsíců vězení za zpronevěru a poškození cizích práv. Následovaly další rozsudky v jiných kauzách, jež jeho společenský pád zpečetily. Souhrnně měl ve vězení strávit 2,5 roku.

Únorový rozsudek se týkal prodeje mercedesu za 1,2 milionu korun, který ovšem Řepka v tu dobu nevlastnil. Za zpronevěru mu vzhledem k výši způsobené škody hrozilo až osm let vězení. V jeho prospěch nemluvily žádné polehčující okolnosti.

Bývalý obránce Ostravy, Sparty, West Hamu a Fiorentiny měl navíc v tu dobu v rejstříku trestů čtyři záznamy. V letech 2015 a 2016 dostal dvakrát podmíněný trest za řízení v opilosti. V květnu 2018 mu soud potvrdil 180 hodin obecně prospěšných prací za zanedbání povinné výživy. Následně se dostal do sporu s exmanželkou, kterou poškodil podáním smyšlených erotických inzerátů.

Právě opakování trestné činnosti mu nakonec uložené soudní podmínky změnilo v tvrdé tresty. Do vězení v pražské Ruzyni nastoupil 27. května. Má si v něm celkově odsedět 2,5 roku za zpronevěru, internetové útoky na svou exmanželku a delikty ohledně řízení vozidla.

Australští a čínští vědci varovali před neodhadnutelnými následky vymírání hmyzu na Zemi. Podle nich v příštích desetiletích hrozí vymírání motýlů, mravenců, včel, čmeláků, vrubounů a dalších druhů hmyzu, bez nichž si lze jen těžko představit běžný život.

Tempo jeho zániku je podle vědců osmkrát vyšší než u savců, ptáků či plazů. Francisco Sanchez-Bayo z australské University of Sydney a Kris Wyckhuys z čínské Akademie zemědělských věd v Pekingu ve studii pro časopis Biological Conservation tvrdil, že dvě pětiny druhů hmyzu zažívají početní úbytek a třetina je ohrožena. „Je to velmi rychlé. Za deset let budete mít o čtvrtinu hmyzu méně, za padesát let zůstane jenom polovina a za sto let nebude žádný,“ prohlásil podle deníku The Guardian Sanchez-Bayo a dodal: „Pokud se nepodaří zastavit ztrátu hmyzích druhů, bude to mít katastrofální následky jak pro planetární ekosystémy, tak pro přežití lidstva.“ Vymírání hmyzu na Zemi vyvolává především ztráta prostředí, v němž přirozeně žije. Mnohé druhy vymýtily také pesticidy a hnojiva používaná v zemědělství. Dalšími příčinami jsou také emise z továren a měst, vlivy různých parazitů.

Hmyz je nejrůznorodější druh živočichů na Zemi. Pokud jde o hmotnost, převyšuje lidstvo sedmnáctinásobně. Je nezbytný pro všechny druhy ekosystémů ať už kvůli opylování, recyklování živin, nebo jako potrava pro jiná zvířata.

Za vysokými cenami mobilních dat v Česku stojí skutečnost, že o ně Češi neprojevují dostatečný zájem. Tvrdila to ministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO). Doplnila, že kdyby Češi nešetřili, mohla by být data u nás levnější. Její výroky hodně lidí rozhořčily, jiné pobavily.

Nováková svá slova pronesla v České televizi: „Když budete prostě někomu pořád dokola opakovat: máme drahá data, máme drahá data, tak co uděláte, tak vezmete mobil, tak se nepřipojíte na internet přes data, ale budete hledat volnou wifinu.“ Podle ní právě tento postoj zákazníků vede k vysokým cenám.

Tuzemské ceny mobilních dat přitom patří k nejvyšším v Evropské unii. Na vině je malé konkurenční prostředí u nás. Firmy, které služby poskytují, si tak ceny mohou často určovat bez ohledu na to, kolik se za ně platí v sousedních státech. Nováková ovšem tento problém nevyřešila. Desátého dubna podala demisi, kterou premiér Andrej Babiš přijal. Ve funkci ji koncem dubna nahradil místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace a dlouholetý šéf Asociace malých a středních živnostníků Karel Havlíček.

Poslední díl seriálu Most! sledovalo více než 1,6 milionu diváků. České televizi se po letech podařilo nejen nalákat je k obrazovkám, ale také je tam dlouhodobě udržet.

Osm dílů komediální série zavedlo diváky do severočeského Mostu, kde je provázel poněkud neromantický hrdina Luděk Říha. Hladní roli vytvořil oblíbený herec Martin Hofmann. Další úlohy však dostaly dosud nepříliš známé mediální tváře, z nichž seriál následně udělal skutečné televizní hvězdy. Což byl hlavně případ neherce Zdeňka Godly alias Roma Franty, v dějové linii pracovníka městských služeb.

Seriál plný nejrůznějších stereotypů připravili pro ČT scenárista Petr Kolečko a režisér Jan Prušinovský. Následné statistiky ukázaly, že bodovali především u diváků ve skupinách 30 až 44 let a od 15 do 29 let. První díl ČT odvysílala 7. ledna, poslední pak 25. února. Mnohé hlášky Mostu! zlidověly.

Americký prezident Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un se sešli v soukromí v hanojském hotelu Metropole. Trump nejdříve svůj protějšek vysoce ocenil, nicméně dvoudenní schůzka nakonec skončila nezdarem.

Vietnamské setkání mělo navázat na první schůzku státníků v Singapuru v roce 2018. Kim v Hanoji hned v úvodu zdůraznil, že druhé setkání se uskutečnilo díky „odvážnému politickému rozhodnutí Donalda Trumpa“. Americký prezident na jeho chválu navázal: „Jak jsem řekl mnohokrát, jak říkám tisku a každému, kdo chce naslouchat – myslím si, že vaše země má ohromný ekonomický potenciál, neuvěřitelný a neomezený. Myslím, že budete mít ohromnou budoucnost, a těším se, jak budu pozorovat, co se stane, a napomáhat tomu, aby se to stalo.“ Když mluvil o zářné budoucnosti Severní Koreje, doslova pravil: „Jste velký vůdce.“ O den později ovšem Trump jednání opustil. Kim Čong-un po něm údajně žádal úplné zrušení všech sankcí vůči KLDR, ale zároveň si chtěl ponechat část jaderného arzenálu.

Napětí na Korejském poloostrově se tak uklidnit nepodařilo. KLDR navíc pokračovala v testech svých raket. Severokorejský vůdce pak v září dal najevo, že by rád s USA znovu jednal. Napsal Donaldu Trumpovi dopis, jímž ho pozval do KLDR. Možnost, že by Trump někdy odjel do KLDR, je ovšem téměř nulová.