Audit Evropské komise (EK) potvrdil, že premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů. Podle EK Babiš porušuje české i evropské právo. Začalo se spekulovat o tom, kolik miliard bude muset Česko vracet z unijních dotací vyplacených Agrofertu

Babiš jakákoli obvinění odmítl s tím, že žádné dotace nezneužil a jeho firmy jsou od roku 2017 ve svěřenckých fondech, do jejichž chodu nezasahuje. „Považuji to za účelovou záležitost. Evropská komise není dostatečnou autoritou. Proč si myslíte, že Evropská komise má patent na rozum? Nemá. A nemá vykládat české zákony a speciální zákon proti Babišovi. Určitě to není autorita,“ prohlásil den poté, co zpráva Komise dorazila do ČR. Tu nejprve získalo Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, jež ji odmítlo zveřejnit s tím, že musí nejdříve anglickou verzi přeložit do češtiny. Následně má dva měsíce na to, aby Bruselu odpovědělo.

Spekuluje se, že Česko bude vracet kolem 450 milionů korun, které byly Agrofertu vyplaceny. Babiš k tomu uvedl, že se „nic vracet nebude“. Opozice ho vyzvala k demisi. Piráti ve věci možného zneužití evropských dotací dokonce podali trestní oznámení.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a někdejší členky představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo Jany Mayerové. Případ tím vrátil policii, do fáze vyšetřování.

Zeman naopak zastavil stíhání Babišových rodinných příslušníků. Podle něj byly v těchto případech rozhodnutí městského státního zástupce nedostatky skutkové i právní. „Zjistili jsme nespávné hodnocení důkazů i nedokonalé vyhodnocení evropské judikatury. Rozhodnutí u pana Babiše bylo zrušeno jako nezákonné, předčasné, protože nebyl dostatečně objasněn skutkový stav,“ prohlásil. Příslušný spis se vrátil do Prahy k dozorovému státnímu zástupci.

Babiš na informaci reagoval na tiskové konferenci. Nejdříve na ní vynadal novinářům, pak se obul i do opozice: „Kradli tady, korupce, manipulace. Můžu vám číst hodiny, co nadělala ODS a další strany. Kdyby oni tady neloupili a nerozvrátili tuto zemi, tak tady nestojím. Možná bych ležel někde na pláži.“

Výbuch plynu ve slovenském Prešově nepřežilo sedm lidí, desítky dalších byly zraněny. Exploze dům zcela zdemolovala. Začal se hledat viník neštěstí. Jako první padlo podezření na dělníky, kteří opravovali nedaleko paneláku právě plyn.

K neštěstí došlo několik minut po poledni. Centrem výbuch byla stoupačka v horní části domu. Mluvčí Slovenského plynárenského průmyslu (SPP) Milan Vanga k tomu uvedl, že v paneláku byl cítit plyn ještě před explozí, protože dělníci porušili na ulici plynovod, což také nahlásili. Policie přesto na tři z nich následně uvalila vazbu kvůli možnému přečinu všeobecného ohrožení. Jisté ovšem je, že plyn vybuchl zcela jinde, než oni pracovali.

Požár paneláku se podařilo uhasit až následující den ráno. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová rodinám obětí vyjádřila hlubokou soustrast. Vzápětí nabídla oficiální ubytovací prostory svého úřadu těm, kteří neměli kde bydlet. Jelikož poškození objektu bylo obrovské, majitelé bytů si již odhlasovali, že souhlasí s jeho demolicí.

Dvaačtyřicetiletý Ctirad V. zavraždil šest lidí v ostravské nemocnici. Sedmý člověk zemřel o dva dny později. Podle vyšetřovatelů si měsíce vsugeroval, že je vážně nemocný a nikdo ho nechce léčit. Pár hodin po činu spáchal sebevraždu.

Ctirad V. začal pálit devatenáct minut po sedmé hodině ranní v čekárně traumatologie. Přítomným mířil na hlavu a krk. Ke zločinu použil krátkou zbraň. Pět lidí zemřelo na místě útoku, další dva o hodiny, respektive o dny později.

Masakr trval několik minut. Pachatel po něm z nemocnice uprchl. Policisté ho po třech hodinách našli poblíž Hlučína. „Policie lokalizovala vozidlo, vedle bylo tělo. Ukázalo se, že jde o 42letého pachatele z Opavska. Ještě jevil známky života a komunikoval, asi po 30minutové resuscitaci zemřel. Obyvatelům už žádné nebezpečí nehrozí,“ uvedl k tomu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Město Ostrava na znamení neštěstí vyvěsilo černé vlajky. Tamní zastupitelé následně schválili pomoc pro rodiny obětí – od města mají dostat po 100 tisících korun, 50 tisíc pak dostanou zranění.

Britské předčasné parlamentní volby ovládla konzervativní strana vedená premiérem Borisem Johnsonem. Voliči mu dali velmi silný mandát k urychlení vyvedení země z Evropské unie.

Opoziční labouristé v hlasování, které mělo vyřešit patovou situaci kolem brexitu, ztratili řadu tradičních bašt. Britové tím dali jasně najevo, že chtějí EU co nejdřív opustit. Johnson vzápětí po vyhlášení oficiálních výsledků oznámil, že Británie z Unie odejde 31. ledna 2020. V 650členné Sněmovně ke svému plánu získal v prosincových volbách pohodlnou většinu. Mezi těmi, kdo Johnsonovi k triumfu poblahopřál, patřil americký prezident Donadl Trump.

Dvacátého prosince pak britský parlament schválil ve druhém čtení prováděcí zákon k brexitové dohodě, kterou s EU již Johnson dojednal. Do horní komory parlamentu, Sněmovny lordů, by se měl zákon podle britského tisku dostat 13. ledna a v týdnu od 27. ledna získat formální souhlas královny.

Zvláštní pákistánský soud odsoudil v nepřítomnosti k smrti bývalého vojenského diktátora a prezidenta Parvíze Mušarafa za velezradu. Skončil tím šestiletý proces, v němž byl Mušaraf souzen za porušení ústavy v roce 2007.

Parvíz Mušaraf, který je od roku 2016 v Dubaji, proces odmítl jako politicky motivovaný. Nicméně dva ze tří soudců v prosinci dospěli k závěru, že v roce 2007 porušil ústavu, když odvolal vysoce postavené soudce a vyhlásil v zemi výjimečný stav.

Bylo to vůbec poprvé, kdy byl v 72leté historii Pákistánu souzen nejvyšší vojenský velitel za velezradu. Už v roce 2013 mu tamní soud ve městě Péšávar zakázal ucházet se o jakýkoli veřejný úřad. Následoval soudní proces, který se dlouho vlekl.

Neznámí hackeři si krátce před Vánocemi vybrali pro své útoky těžební společnost OKD. Firma následně z bezpečnostních důvodů přerušila na několik dnů těžbu na všech čtyřech činných dolech. Systém OKD napadl konkrétně kryptovirus.

OKD k situaci uvedla, že k prvnímu útoku na její systém došlo již 20. prosince. Další útoky následovaly. Do řešení problému se proto následně zapojil také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Těžba byla v OKD obnovena 27. prosince, což umožnil vznik oddělené interní síti, již experti během vánočních svátků vytvořili a která zajistila základní provoz a bezpečnost zaměstnanců v podzemí.

Kryptovirus přitom v prosinci v Česku vyřadil také počítačovou síť nemocnice v Benešově, kde na několik týdnů výrazně omezil provoz. Ta rušila plánované operace, mimo provoz byl rentgen nebo komunikace s laboratořemi. Záchranáři rozváželi pacienty k ošetření jinam.

Soud v Saúdské Arábii vynesl trest smrti nad pěti lidmi, kteří byli zapleteni do vraždy novináře Džamála Chášukdží v Istanbulu. Další tři obžalovaní měli „za zatajování zločinu“ strávit ve vězení dohromady 24 let.

Džamál Chášukdží byl kritikem politiky saúdského korunního prince Mohameda bin Salmána. Ten od roku 2017 působil v exilu ve Spojených státech. 2. října 2018 byl ale zavražděn na saúdskoarabském velvyslanectví v Istanbulu, kam si přišel vyřídit dokumenty potřebné na svatbu. Z konzulátu ovšem už nevyšel a jeho tělo se nenašlo, zřejmě bylo rozřezáno a odvezeno z budovy nebo rozpuštěno v kyselině či spáleno.

Zatím není jasné, na čí příkaz byla vražda provedena. Princ Mohamed bin Salmán převzal sice za zločin odpovědnost, ale popřel, že by vraždu přímo nařídil.

Ani poslední den roku nepřestaly v Austrálii hořet tamní lesy. Děsivé požáry zdecimovaly plošně zvířata a vegetaci. Podle odhadů zemřela až třetina koalů medvídkovitých, kteří jsou symbolem kontinentu. Kvůli vysokým teplotám, nepřístupnému terénu se nedařilo plameny zastavit.

Požáry zachvátily pobřeží australského státu v listopadu, s ohněm pak následně bojovali hasiči i v Jižní Austrálii, ve Viktorii a v Západní Austrálii. Zabily devět lidí, zničily přes pět milionů hektarů vegetace, z toho 3,4 milionu hektarů ve státě Nový Jižní Wales.

Nebývalou katastrofu zvýšila velká vedra, která kontinent týdny sužovaly. Hněv Australanů se vzápětí obrátil proti federální vládě a premiérovi Scottu Morrisonovi. Ten podle kritiků nedělal dost, aby lidem v zasažených oblastech výrazněji pomohl.