Duben


V Brně se srazil trolejbus s tramvají, 40 zraněných

1. dubna

Čtyři desítky zraněných si vyžádala nehoda tramvaje s autobusem v Brně. Třináct lidí bylo zraněno těžce. Záchranka aktivovala speciální traumatologický plán používaný při hromadných neštěstích.

Nehoda se stala ve 13:42 na křižovatce ulic Masná a Křenová. Zatímco tramvaj byla v době nárazu prázdná, jel v ní pouze řidič, v trolejbusu bylo hodně cestujících. Hasiči museli sedm z nich z vraku vyprošťovat. Počet původně ohlášených zraněných narostl v dalších dnech ještě o pět. Ti se ohlásili policii s tím, že utrpěli lehčí zranění, z místa odešli po svých.

Policie následně uvedla, že příčinou nehody byla zjevně technická závada na trolejbusu. To potvrzovalo i video, které pár dnů po události zveřejnil starosta městské části Brno-Bohunice Antonín Crha. Záznam pořízený na kameru okolo jedoucího auta ukázal, že trolejbus jel ve vyhrazeném jízdním pruhu po tramvajových kolejích, ale přímo v křižovatce, těsně před míjením s protijedoucí tramvají, náhle vybočil a narazil do ní. Podle komentáře Miloše Havránka, generálního ředitele Dopravního podniku města Bran (DPMB) mohl být možnou příčinou havárie ustřižený šroub na podvozku. Škodu firma vyčíslila na zhruba dva milióny korun.


V Londýně zatkli zakladatele WikiLeaks Assange

11. dubna

Britská policie oznámila, že zadržela zakladatele serveru WikiLeaks Američana Julian Assange. Ten se sedm let skrýval na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně. Soud jej následně shledal vinným z porušení podmínek kauce. Spojené státy následně zintenzivněly vyjednávání o jeho vydání do USA.

Assange se na velvyslanectví skrýval mimo jiné kvůli tomu, že se obával vydání do Švédska, kde byl v roce 2010 obviněn ze znásilnění. Hlavním důvodem jeho dobrovolné izolace ovšem byly obavy, že by mohl být vydán právě do USA, protože server WikiLeaks v minulosti zveřejnil tisíce stran tajných amerických materiálů. Američané tvrdí, že tím vážně ohrozil členy bezpečnostních složek v Afghánistánu, Číně, Íránu, Iráku či Sýrii.

Britská policie k dubnové akci uvedla, že Assange byl zatčen, protože se nedostavil k soudu. Na velvyslanectví policisty pozval sám ekvádorský velvyslanec. Nijak se netajil tím, že Assange byl velmi náročným a komplikovaným hostem. Azyl mu poskytl bývalý ekvádorský prezident Rafael Correa. Jeho nástupce Lenín Moreno ale v roce 2017 oznámil, že chce „problém“ co nejdříve vyřešit. Dubnovému zatčení tak předcházelo i vyjednávání s USA. Američané se během nich měli zaručit, že v případě vydání nedostane Assange trest smrti.


K zastřelení slovenského novináře a jeho snoubenky se přiznal bývalý voják

11. dubna

Jeden z obviněných v případě vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové se přiznal k jejich zavraždění. Šlo o bývalého profesionálního vojáka Miroslava Marčeka.

Policie záhy podle jeho informací našla části vražedné zbraně ve Váhu a v Malém Dunaji.

K vraždám došlo 21. února 2018 v obci Veľká Mača v okrese Galanta. Marček byl původně obviněn z účasti na nich. Měl to být on, kdo řídil vůz, ale samotným střelcem měl být podle obvinění policistů bývalý policista Tomáš Szabó, Marčekův bratranec. V případu vraždy novináře a jeho snoubenky jsou dále obviněni rovněž Alena Zsuzsová, Zoltán Andruskó a kontroverzní podnikatel Marian Kočner, údajný objednavatel zločinu. Všichni jsou řadu měsíců ve vazbě. V prosinci stanuli před soudem.

V srpnu slovenská prokuratura uvedla, že v případu existuje ještě několik nejasností, ovšem vrah, tedy Marček, je jasný. V říjnu pak vyšlo najevo, že Zoltán Andruskó uzavřel s prokuraturou dohodu o vině a trestu a od svého zatčení aktivně spolupracoval s vyšetřovateli, což by mu mělo u soudu zajistit nižší trest. Rozsudky ale dosud nepadly.


Shořela pařížská katedrála Notre-Dame

15. dubna

Staletá památka, symbol Paříže i Francie se ocitla v plamenech. Oheň vypukl okolo 18:50 SELČ. Uhasit se ho podařilo až druhý den. Francouzský prezident Emmanuel Macron vzápětí přislíbil plné obnovení katedrály. Na tu přispívali štědří dárci nejen z Francie, ale i z ciziny.

Zásah hasičů proti plamenům byl velmi složitý. Komplikoval jej nedostatek prostoru pro techniku. Na místě setrvali kolem dvanácti hodin. Uvedli, že se jim podařilo památku uhasit, nicméně nedokázali odhadnout, v jakém statickém stavu se nachází.

Začal se hledat viník události. Hned zpočátku francouzské úřady ovšem vyloučily, že by šlo o teroristický útok. Pozdější vyšetřování ukázalo, že požár vznikl na střeše, pravděpodobně u paty úzké věžičky. Na vině byl asi elektrický zkrat. Zničil téměř celou olověnou střechu, dále části vitrážových oken a části nosných kleneb v chrámové lodi. Voda, kterou se plameny hasily, poškodila navíc část vnitřního vybavení katedrály.

Na obnovu katedrály vzniklo hned několik sbírek. Peníze na opravu zaslal mimo jiné francouzský miliardář François-Henri Pinault, ředitel mezinárodní luxusní skupiny Kering. Veřejně přislíbil dar ve výši 100 milionů eur (2,6 miliardy Kč).


Na Madeiře havaroval autobus s turisty, 29 mrtvých

17. dubna

Autobus s 56 osobami na palubě vyjel v madeirské obci Canico ze silnice a ve svahu se převrátil na jeden z domů. Při nárazu zemřelo 29 lidí, dalších 27 bylo zraněno.

Nehoda se stala v hornatém terénu, ovšem za slunečného počasí, na jihovýchodě ostrova kolem 18:30 hodin. Řidič v zatáčce zřejmě ztratil kontrolu nad vozidlem. Vyjel ze silnice a ve svahu se převrátil na jeden z domů. Mezi mrtvými bylo 18 žen a 11 mužů.

Portugalsko kvůli havárii vyhlásilo třídenní státní smutek. Příčiny nehody nebyly dlouho známy. Od začátku se ovšem spekulovalo o tom, že autobusu selhaly brzdy. Řidič podle svědků mohl narazit do domu úmyslně, aby se nezřítil z velké výšky dolů. Jisté je, že před jízdou nepil alkohol, ani nepožil drogy.


Velikonoční teroristické útoky na Srí Lance nepřežily stovky lidí

21. dubna

Tři křesťanské kostely a tři hotely s mezinárodní klientelou se staly na velikonoční neděli terčem teroristických útoků. K jejich spáchání se přihlásili islamisté. Sebevražední atentátníci podle jejich pokynů zabili 359 lidí, další pět stovek osob zranili.

Krvavá neděle, jak událost překřtila média, začala v 8:45 místního času. Pachatelé postupně odpálili šest bomb. V kostelech se v tu dobu nacházelo hodně lidí, zúčastnili se mší na Velikonoční neděli, v hotelech se zase snídalo. Terčem teroristů se stalo především hlavní město Kolombo, kde bomby zabíjely v kostele sv. Antonína a ve třech luxusních hotelích: Shangri-La, Cinnamon Grand a Kingsbury. Další bomby vybuchly v kostele sv. Šebestiána v Negombu severně od Kolomba a v kostele ve městě Batticaloa na východě ostrova. Jiná, menší exploze o něco později poničila vstupní halu hotelu The Tropic Inn. Osmá pak byla hlášena z obytného komplexu na severním předměstí hlavního města. Při vyšetřování událostí se ukázalo, že výbušnin bylo připraveno ještě více.

K akci se přihlásil Islámský stát. Podle srílanské vlády za útoky zřejmě stála místní méně známá radikální organizace Národní Tavhíd Džamáat. Policie uvedla, že se do terénu vydalo devět sebevražedných atentátníků. Přiznala se, že o aktivitě skupiny měla informace předem. Nicméně nezasáhla proti ní.

Většina obětí pocházela ze Srí Lanky. Mezi mrtvými byli ovšem také občané Spojených států, Velké Británie, Dánska, Nizozemska a dalších států. O své tři děti přišel na Velikonoční neděli mimo jiné dánský miliardář Anders Holch Povlsen.


...

Konec obsahu

Žádné jiné měsíce k načtení

Next page

Reklama