Boeing 737 etiopské společnosti Ethiopian Airlines havaroval při letu z etiopského hlavního města Addis Abeba do keňského hlavního města Nairobi. Na palubě bylo 149 cestujících a osm členů posádky. Šlo o občany 33 zemí, včetně Slovenska. Havárii nikdo nepřežil.

Pilot záhy při vzletu z Addis Abeby žádal o povolení k znovupřistání kvůli nedostatečné vzletové rychlosti. Dosednout bezpečně na zem se mu ale již nepodařilo. Podle vyjádření letecké společnosti se Boeing 737-800 MAX ztratil z radarů šest minut po vzletu v 8:44 místního času u Bishoftu. Po zřícení na zem začal hořet. Na jeho palubě zemřeli i čtyři Slováci: poslanec parlamentu Anton Hrnko přišel o manželku a dvě děti, čtvrtou obětí se pak stala slovenská novinářka.

Etiopie a Čína vzápětí rozhodly, že problematický stroj nesmí v jejich vzdušném prostoru létat. Nový model Boeingu 737 MAX se totiž zřítil již v říjnu 2018 – do Jávského moře. Po této nehodě se ukázalo, že nové Boeingy jsou vybaveny novým systémem, který má zabránit nebezpečí přetažení, když letadlo stoupá příliš prudce a hrozila by ztráta vztlaku a následný pád. V takové situaci palubní systém začne s letadlem automaticky klesat. Boeing však v manuálu o této změně neinformoval uživatele. Havárie následně výrazně ohrozily pozici společnosti na trhu.

Osmadvacetiletý Australan Brenton Tarrant zahájil palbu ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch. Na místě zemřelo padesát lidí, desítky dalších byly převezeny do nemocnic.

Novozélandská policie se původně domnívala, že masakr provedlo několik lidí. Krátce po palbě také zadržela čtyři podezřelé, tři muže a jednu ženu. Tarrant byl mezi nimi. Při rozsáhlém zásahu proti podezřelým navíc zjistila, že v několika autech kolem mešit byly rovněž namontované výbušniny. Vzápětí se ukázalo, že čin byl pečlivě naplánovaný jedincem. Rasista, odpůrce imigrace obdivoval masového vraha Anderse Breivika a svůj čin vysvětlil v 73stránkovém manifestu, který zveřejnil na internetu. Tarrant se v něm označil za „obyčejného bělocha“.

Vyzbrojen poloautomatickou zbraní nejdříve zaútočil v 13:40 místního času (1:40 SEČ) v mešitě Al Noor v centru města v ulici Deans, krátce poté ve 13:55 - v mešitě v Linwoodu. Zabíjel nejen muže, ale také ženy a děti. Vše si také natáčel, záběry přenášel živě na Facebook. Svědky útoku v mešitě Al Noor se stali mimo jiné hráči bangladéšského kriketového týmu, kteří se v ní chystali pomodlit před mezistátním zápasem s domácím mužstvem, dorazili však ve chvíli, kdy začala střelba.

Všichni tak v pořádku unikli. Tarrant v červnu stanul před soudem, kde byl obviněn z 51násobné vraždy, také ze 40 pokusů o vraždu a z teroristického útoku. „Jsem nevinen,“ reagoval na obvinění.

Výkonná rada Občanské demokratické strany (ODS) vyloučila poslance Václava Klause mladšího ze strany. Informoval o tom šéf občanských demokratů Petr Fiala. Návrh na vyloučení byl, jak se ukázalo, schválen jednomyslně.

„Václava Klause ml. jsem přivedl k ODS já, i přes výhrady některých mých kolegů. To, že poté nebyl loajální ke mně, bych bez problému přešel. Že však není loajální k ODS, k jejímu programu, hodnotám a principům, však nadále přecházet nelze,“ uvedl Fiala na Twitteru k tomu, proč Klausovi výkonná rada zrušila členství.

V odůvodnění vyloučení publikovaném na webu strany mimo jiné stojí, že Václav Klaus ml. otevřeně podporoval vystoupení ČR z EU, zpochybňoval účast českých vojáků ve vojenských misích nebo se účastnil akcí pořádaných problematickými organizacemi. Strana řešila i jeho výroky o židovských transportech ve Sněmovně a následnému přirovnání francouzského prezidenta Macrona k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi.

Klaus na krok ODS reagoval stručně: „Kdybych měl jako předseda ODS za řadového poslance nynějšího šéfa strany Petra Fialu, nikdy bych ho nevylučoval.“ Začátkem června oznámil založení vlastní strany, Trikolóry.

Pašeračka Tereza H. dostala za pašování drog v Pákistánu osm let a osm měsíců vězení. Soud jí také uložil povinnost zaplatit pokutu ve výši 113 000 pákistánských rupií, což je cca 18 tisíc korun.

Mladá Češka byla v lednu 2018 zadržena na mezinárodním letišti v pákistánském Láhauru s devíti kilogramy heroinu. Mířila do Spojených arabských emirátů. Z letiště putovala rovnou do vazby, kde čekala více než rok na rozsudek.

V Pákistánu byla Tereza H. v minulosti opakovaně. Tvrdila, že se tam živila jako modelka.

Jakoukoli vinu odmítala, původně dokonce tvrdila, že o žádných drogách nevěděla. Svou výpověď ovšem několikrát změnila. O tom, jak se jí dostaly drogy do zavazadla, údajně nic neví. Pákistánský zpravodajský portál UrduPoint přitom uvedl, že by měly na černém trhu hodnotu 150 milionů pákistánských rupií (24,5 milionu korun).

Vyměřený trest si Tereza H. odpykává v Pákistánu. Mezi touto zemí a ČR totiž není podepsaná vzájemná smlouva o předávání k výkonu trestu, kterou Pákistán pro předávání odsouzených dle svého právního řádu potřebuje. V červnu Terezu H. navštívili dva čeští poslanci: Daniel Pawlas (KSČM) a Michal Ratiborský (ANO). Ti zhodnotili její podmínky ve věznici jako „dobré“.

Po sečtení všech volebních okrsků zvítězila v prezidentském klání na Slovensku právnička Zuzana Čaputová (45) se ziskem 58,40 procenta hlasů. Protikandidátovi, místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi (52), dalo hlas 41,59 procenta voličů.

Pro Čaputovou konkrétně hlasovalo 1 056 582 voličů, Šefčovič získal 752 403 hlasů. Čaputová podle slovenského statistického úřadu zvítězila drtivě, v sedmi z osmi krajů, v Prešovském kraji se těsná většina přiklonila k jejímu soupeři. Účast v druhém kole činila 41,79 procenta. Čaputová po zvolení do funkce poděkovala voličům nejen ve slovenštině, ale také v jazyce národnostních menšin. „Jsem šťastná z výsledku. Dá se získat důvěra bez agresivního slovníku,” řekla. Zmínila také to, jak chce pojmout svou funkci: „Vidíme, že slušnost v politice může být naší silou. Hledejme, co nás spojuje.“

Prezidentský slib pak složila 15. června do rukou předsedy slovenského Ústavního soudu.

Její první zahraniční cesta vedla o pár dnů později, jak velí tradice, do Prahy. V červnu se setkala s prezidentem Milošem Zemanem, zavítala do Poslanecké sněmovny ČR i Senátu ČR. Zúčastnila se také koncertu Zuzana není sama doma, na její počest na pražské Kampě. Čaputová patří k politikům, respektive političkám, kteří nespojili profesní život s politickou stranou.

V minulosti se zviditelnila více než desetiletým úspěšným bojem proti skládce odpadu ve městě Pezinok. Slovenský nejvyšší soud v roce 2013 rozhodl, že skládka je nezákonná.