Ve věku 80 let zemřel v úterý krátce před půlnocí zpěvák Karel Gott. Zemřel doma v kruhu své rodiny.

V září zpěvák potvrdil, že trpí akutní leukemií a podstupuje léčbu. S vážnými zdravotními problémy bojoval od roku 2016.

„Zhruba před rokem a půl se u mě objevila porucha krvetvorby v podobě myelodysplastického syndromu,” vzkázal ještě v září zpěvák fanouškům.

S těžkou chorobou přitom bojoval již na podzim 2015, kdy mu lékaři diagnostikovali nádorové onemocnění mízních uzlin. Do konce února 2016 poté absolvoval šest chemoterapií a 18. března oznámil, že nádorové onemocnění vymizelo.

Pietním místem za zesnulého se pak stalo prostranství před domem Gottových na pražské Bertramce. Veřejnost se s ním následně mohla rozloučit na pražském Žofíně. Příležitosti využilo téměř padesát tisíc lidí. Jeho pohřeb proběhl se státnímu poctami ve Svatovítské katedrále 12. října. Koncem října pak vdova Ivana Gottová oznámila, že urna s jeho ostatky bude pohřbena na hřbitově na pražských Malvazinkách. Všem fanouškům pak poděkovala za jejich podporu.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost družstva Svatopluk proti verdiktu Nejvyššího soudu, podle kterého měli někdejší klienti H-Systemu vyklidit domy v Horoměřicích u Prahy. Konkurznímu správci tak již nic nebránilo v prodeji nemovitostí.

O vystěhování bývalých klientů H-Systemu rozhodl Nejvyšší soud v roce 2018. Ten konstatoval, že konkurzní správce zkrachovalé stavební firmy Josef Monsport má právo zpeněžit nemovitosti spadající do konkurzní podstaty ve prospěch všech věřitelů.

Proti tomu Svatopluk podal stížnost a konkurzní správce musel čekat na rozhodnutí ÚS. Členové stavebního družstva tvoří pouze část poškozených z kauzy zkrachovalé stavební firmy. Domky si sami dostavěli z vlastních peněz. Problém je ale v tom, že neměli souhlas konkurzního soudu.

Konkurzní správce vzápětí po vynesení nového rozsudku oznámil, že domy nabídne v první vlně k prodeji lidem, kteří v nich bydlí. Za tuto možnost se postavil i premiér Andrej Babiš (ANO). Ovšem uvedl také, že stát jako takový do složité kauzy vstupovat nemůže. Stávající nájemníci tak za své domy zaplatí již poněkolikáté. Mnozí z nich jsou navíc v důchodu a na bankovní úvěry nedosáhnou.

Pětatřicetiletá kurdská politička Hevrin Chalafová byla brutálně zavražděna na cestě z Rakky do Kámišlí poblíž dálnice M4 v severní Sýrii během turecké ofenzivy do Sýrie. Její poslední minuty byly naplněny nezměrnou brutalitou. Video okamžitě po zveřejnění šokovalo svět.

Arabští povstalci bojující na straně Turků ji vyvlekli z auta, znásilnili a ukamenovali. Její řidič a další civilisté byli zastřeleni. Vrazi si masakr natočili na mobilní telefony a videa rozšířili na internetu. Na záběrech je ležící a umírající Chalafová, na jejímž těle drží nohu ozbrojenec, který říká: „Tohle je tělo prasete.”

Turecká vojska vtrhla do severovýchodní Sýrie 9. října s cílem potlačit vzpurné Kurdy. Využila rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nařídil z oblasti stáhnout americká vojska. Okamžitě si za to vysloužil kritiku. Svým rozhodnutím totiž podle některých ponechal turecké armádě napospas své někdejší spojence-bojovníky kurdských milicí, kteří pomohli v Sýrii porazit islamistické radikály.

Turecká invaze vyvolala mezinárodní napětí. Demonstranti vyšli do ulic také v Praze a Brně. Vojenský zásah s sebou přinesl další útěky civilistů. Kurdové navíc svým bývalým spojencům vzkázali, že přestávají hlídat věznice s bojovníky Islámského státu. Ten ovládal na čas i tamní ropná pole. Surovinu vyvážel do Turecka.

Nový japonský císař Naruhito byl oficiálně uveden na trůn. Při slavnostní ceremonii se zavázal plnit povinnosti v roli symbolu státu v souladu s japonskou ústavou. Na obřadu, jehož se zúčastnilo asi 2000 hostů z více než 190 zemí, zastupoval ČR premiér Andrej Babiš.

Naruhito na japonský trůn sice usedl 1. května, kdy nahradil otce Akihita, ale oficiality byly naplněné až na podzim. Stal se tak 126. císařem nejstarší vládnoucí dynastie světa. S jeho osobou následně začalo v Japonsku období Reiwa.

Slavnostní průvod byl následně pořádán až 11. listopadu, kdy Naruhito se svou chotí, císařovnou Masako projeli Tokiem. Kolonu 50 vozů sledovaly na trase dlouhé 4,6 kilometru desítky tisíc lidí. V místech, kterými projížděli, platila přísná bezpečnostní opatření, policie u domů podél trasy kontrolovala lidem doklady a na řadě míst zkoumala také obsah tašek. Do ulic bylo k zajištění bezpečnosti vysláno 26 000 policistů.

Třicet devět umrzlých těl nalezli britští policisté v kontejneru přepravovaném kamionem. Na místo je zavolal jeho řidič Mo Robinson. Původně se spekulovalo, že mrtví pocházeli z Číny. Záhy se ale ukázalo, že šlo o Vietnamce, které pašovala pravděpodobně čínská mafie, převaděčské gangy zvané Hadí hlavy.

Náklad směřoval do Velké Británie z Belgie. Těla následně našla policie v noci v průmyslové zóně Waterglade v Grays východně od Londýna. Záhy potvrdila, že v kontejneru bylo 31 mužů a osm žen. Teplota uvnitř mohla v době jejich smrti klesat až k –25 °C. Pětadvacetiletý řidič Robinson tvrdí, že o jeho obsahu neměl ani tušení. Vyšetřovatelé mu však neuvěřili, muž putoval do vazby.

Kriminální čin se stal příčinou i britsko-čínské diplomatické přestřelky. Čína obvinila Velkou Británii, že nedokázala ochránit životy jejích občanů. Omyl vysvětlila až svědectví příbuzných obětí, která dokázala, že mrtví pocházeli z Vietnamu. Převaděčům zaplatili za cestu do vysněné země kolem 30 tisíc liber (asi 900 tis. Kč).

Krajský soud v Praze uložil tresty za přepadení čerpací stanice v Nelahozevsi na Mělnicku. Za vraždu pumpařky poslal do vězení na 19 let třiatřicetiletého recidivistu Davida Šindlera, jeho kumpán Ivan Hollitzer (27) dostal za loupež čtyři roky vězení.

Ke zločinu došlo v noci na 3. prosince 2018. Šindler podle vyšetřovatelů zastřelil 58letou ženu přes zavřené dveře, když se za ně vystrašená schovávala. Mezi smrtícím výstřelem a jejich útěkem uplynula asi minuta.

U soudu zaznělo, že střelec byl při přepadení pod vlivem drog, konkrétně pervitinu. Nicméně byl schopný plně vnímat, co dělá, že ženu může zabít. Z místa činu si pachatelé odnesli pokladnu se zhruba deseti tisíci korunami a cigarety v hodnotě tří tisíc korun. Kriminalisté dvojici podezřelých dopadli po rozsáhlém pátrání letos v polovině ledna. Hollitzera našli v Kralupech nad Vltavou, Šindlera zatkla zásahová jednotka ve Vojkovicích v okrese Mělník. Soud je pak oba poslal do vazby.

Prezident republiky Miloš Zeman rozdal na Hradě další sadu vyznamenání u příležitosti 101. výročí založení republiky. Mezi oceněnými měl být také kněz Petr Piťha. Ten ho ale odmítl. Kněz se stal známým díky kázání, v němž v minulosti vystoupil proti Istanbulské úmluvě. Za svůj projev byl kritizován, prošetřovala jej také policie.

Prezident republiky jinak celkem letos rozdal 42 vyznamenání. Přišli si pro ně například hokejista Jaromír Jágr, bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský režisér Emir Kosturica, herec Josef Zíma, historik Michal Lukeš, bývalý slovenský prezident Rudolf Schuster nebo fotograf Jan Saudek...

Rekord v počtu vyznamenaných osob stále v novodobé české historii drží první český prezident Václav Havel, jenž v roce 1998 vyznamenal 89 lidí. Jeho následník Václav Klaus uděloval pravidelně lehce nad 20 vyznamenání.

Lobbista Roman Janoušek odsouzený na 4,5 roku vězení za úmyslné sražení řidičky auta po nehodě dostal šanci na obnovu procesu. Se svou stížností totiž uspěl u Ústavního soudu (ÚS). Janoušek má momentálně přerušený výkon trestu kvůli zdravotnímu stavu.

Opilý Janoušek srazil v roce 2012 ženu v Praze. Původně čelil obžalobě z pokusu o vraždu, nakonec byl odsouzen za ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky. V roce 2016 požádal o obnovu řízení, nevyhověl mu však ani městský, ani odvolací Vrchní soud v Praze.

Proti verdiktu soudů se Janoušek následně bránil ústavní stížností. A právě Ústavní soud mu koncem letošního října dal šanci na zvrat celého procesu. Případ se tím vrátil zpět k pražskému Městskému soudu.

Celá kauza od začátku vzbuzuje řadu pochybností. Janoušek sice nastoupil v listopadu 2014 do vězení, v brněnské věznici ovšem zůstal jen do března 2016. Tehdy byl z rozhodnutí Krajského soudu v Brně dočasně propuštěn na svobodu. Údajně proto, že je vážně nemocný. Ovšem letos v létě jej nechal Vrchní soud v Praze sledovat a zjistilo se, že žije normálním životem: jezdí na kole, chodí na koupaliště, do galerie..., a to bez doprovodu, který mu má podle lékařské zprávy v případě komplikací poskytovat pomoc. Janoušek má být podle posudků v konečné fázi onemocnění bez naděje na zlepšení.