Petra Janáková, která byla pravomocně odsouzena na 30 let za vraždu a několik dalších pokusů o ni, požádala o přerušení trestu kvůli těhotenství. Do jiného stavu přišla ve vězení. Soud jí musel vzhledem k platné legislativě vyhovět. Trest jí přerušil do září 2020.

Janáková strávila ve vězení, včetně vazby, dva roky. Na svobodu se dostala v šestém měsíci těhotenství. Vražedkyně uvedla, že otěhotněla po znásilnění ve vazební věznici v Hradci Králové. Tvrzení se ovšem po srpnovém narození dítěte v září neprokázalo. Následné testy DNA usvědčily z otcovství jednoho z vězňů.

Kauza poukázala na mezery v české legislativě. Ta ženě v době propuštění zaručovala úplnou svobodu, bez nutnosti kdekoli se pravidelně hlásit. Janáková tak odjela do Jilemnice za svou rodinou. Pobývala také ve Vrchlabí. Následně si změnila jméno na Nová.

Koncem října ji policie nicméně zadržela znovu. Obvinila ji z křivého obvinění vězeňských dozorců a ona putovala do vazby. Případ vyvolal snahy o legislativní řešení podobných kauz. Těhotné ženy odsouzené za závažné trestné činy by neměly mít v budoucnu záruku, že si dítětem do jednoho roku věku zajistí volný pobyt na svobodě.

Čech, který den před tím vyhrál v loterii Eurojackpot 1,412 miliardy korun, se přihlásil společnosti Sazka. Muž vsadil on-line na stránkách společnosti. Šlo o nejvyšší výhru na internetu v historii České republiky.

Sazka začala výherci peníze vyplácet záhy poté, co se přihlásil. Vzhledem k tomu, že vsadit on-line lze jen po registraci zákazníka, který uvede jméno, příjmení, rodné číslo, e-mail a bankovní spojení, zná loterijní společnost totožnost výherce. Nicméně ta zůstala veřejnosti utajena. K zisku hlavní výhry musel trefit sedm čísel. Pět z nich vybírá z padesáti a zbylá dvě z deseti. Pravděpodobnost zisku prvního pořadí je tak jedna ku 95 milionům. Sázející z Česka se stal miliardářem díky číslům 8, 23, 40, 41, 42 a dvojici doplňkových čísel 2 a 10.

Eurojackpot je nadnárodní loterie, do které je zapojeno 18 států Evropy. ČR se jí účastní od října roku 2014. Losuje se každý pátek večer v Helsinkách. Cena sloupečku činí 60 korun – celkem jich je na tiketu šest.

Americký prezident Donald Trump na poslední chvíli zastavil odvetné údery na Írán, které předtím schválil. Lodě už byly v pozicích pro útok a letadla již odstartovala, nakonec však nebyla vypálena žádná raketa.

Úder na několik cílů v Íránu měl být odvetou za předchozí sestřelení amerického bezpilotního stroje RQ-4C Triton za 130 milionů dolarů (téměř tři miliardy korun). Írán uváděl, že dron sestřelil jeho systém protivzdušné obrany středního dosahu Chordad 3, který se dostal do výzbroje revolučních gard v roce 2014.

USA se chystaly na Irán udeřit před pátečním rozbřeskem, nejpozději kolem 19. hodiny washingtonského času (1:00 SELČ). Akci předcházela rozsáhlá debata nejvyšších amerických bezpečnostních poradců a vedení Kongresu v Bílém domě. Trump původně schválil údery na několik cílů, jako jsou radary a raketové baterie.

Napětí mezi USA a Íránem trvá desítky let. S nástupem Donalda Trumpa do funkce se ale zesílilo. Loni USA oznámily, že odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Následně Washington uvalil na islámskou republiku nové sankce.

Do Prahy se sjeli lidé z celého Česka na doposud největší protest za nezávislost justice a proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Akci svolal spolek Milion Chvilek pro demokracii. Policie odhadla počet demonstrantů na dvě stě tisíc, mobilní operátor na 258 tisíc.

Protest, který se blížil masám z konce roku 1989, značně omezil dopravu v oblasti. Některé páteřní komunikace policie pro jistotu uzavřela. Demonstrace vyvolala dubnová demise ministra spravedlnosti Jana Kněžínka a výběr jeho nástupkyně Marie Benešové (oba za ANO). Kněžínek odchod z vlády oznámil den poté, co státní zastupitelství informovalo o návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo, kde mezi obviněnými figuruje i Babiš.

Akce se dostala do většiny velkých světových médií. „Češi se vydali do ulic v největším protestu od dob komunismu,“ napsala mimo jiné americká agentura Bloomberg v úvodu reportáže nazvané Miliardářský premiér vyvolal v Praze největší protest od roku 1989.

Milion chvilek pro demokracii letos organizoval hned několik protestů proti premiérovi. Probíhají napříč ČR. Spolek opakovaně uvádí, že mu nejde o moc, politické funkce, ale o demokracii. V červnu se na pražském Václavském náměstí sešlo 120 tisíc lidí. Babiš nicméně tvrdí, že k odstoupení z funkce nemá a nikdy neměl žádný důvod.

V Karlových Varech začal 54. ročník mezinárodního filmového festivalu. Běžel až do 6. července. Slavnostního zahájení se zúčastnila i slavná americká herečka Julianne Mooreová. Na západě Čech s rodinou strávila několik dnů.

Mooreová převzala na zahájení MFF KV Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Do Varů ji doprovodil manžel a režisér Bart Freundlich a jejich děti. Společně tam uvedli film Po svatbě, který on režíroval a v němž ona hrála.

K dalším význačným hostům letošního filmového svátku patřila také americká herečka Patricia Clarksonová, která na jeho konci převzala rovněž Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Udělená cena ji rozplakala. Na tiskové konferenci řekla, že se s Mooreovou zná, dokonce kamarádí. A až se vrátí do USA, určitě si o Varech popovídají. Z českých filmových legend MFF KV ocenil výjimečného kameramana Vladimíra Smutného.

Vítězem 54. ročníku MFF KV se pak 6. července stal bulharsko-řecký snímek Otec režisérů Kristiny Grozevy a Petara Valchanova. Češi přitom opět bodovali v divácké přízni. Diváckou cenu Práva získal dokument režisérky Olgy Sommerové Jiří Suchý – Lehce s životem se prát. Sám Jiří Suchý si jeho uvedení ve Varech nenechal ujít.