Dopravní letadlo ruské společnosti Aeroflot vzplálo při nouzovém přistání na letišti v Moskvě. Na palubě bylo v tu dobu 78 lidí, přežilo 37. Zranění utrpěli popáleniny nebo zlomeniny.

Letadlo s celkem 73 cestujícími a pěti členy posádky na palubě vyslalo krátce po startu v 17:50 moskevského času (16:540 SELČ) nouzový signál a zahájilo nouzové přistání. Na jeho palubě došlo zřejmě k výpadku elektronických a avionických systémů po úderu blesku.

Nouzové přistání se vzápětí pilotovi podařilo až napodruhé, poprvé musel manévr přerušit. Stroj pak tvrdě narazil na dráhu a začal hořet. Oheň, při němž shořela celá zadní část letadla, byl nedlouho po vypuknutí uhašen, což zachránilo přeživší. Část lidí se podařilo evakuovat pomocí nafukovacích skluzů.

Suchoj Superjet-100 mířil z Moskvy do Murmansku. Do provozu byl uveden před necelými dvěma lety. Při vyšetřování vyšlo najevo, že před přistáním nevypustil palivo. Proto byl požár po dosednutí tak mohutný. V době nouze se ovšem letadlo nacházelo přímo na Moskvou. Podobný krok by mohl ohrozit lidi na zemi.

Britská královská rodina přivítala na svět dalšího člena. Princi Harrymu a jeho ženě Meghan se narodil syn. Vážil 3,26 kilogramu. Rodiče dva dny na to oznámili, že se bude jmenovat Archie Harrison Mountbatten-Windsor.

Buckinghamský palác v den porodu uvedl, že vévodkyně začala nad ránem pociťovat porodní bolesti a její manžel byl od té chvíle po jejím boku. Princ Harry po narození prvního dítěte vystoupil před novináři a nijak neskrýval své dojetí: „Byla to nejvelkolepější zkušenost, jakou jsem si dokázal představit. To, co ženy dokáží udělat, je mimo mou představivost. Jsme neuvěřitelně nadšeni a vděční za všechnu lásku a podporu vás všech. Je to neuvěřitelné, takže jsem to chtěl sdílet se všemi.“ Archie se stal sedmým v pořadí nástupnictví na britský trůn.

Velkolepá sága Hra o trůny přinesla rozuzlení, které její fanoušky naštvalo. Scénáristé podle nich zcela selhali a měli by konec předělat. Internetovou petici za přetočení konce televizního seriálu podepsal více než milión lidí.

Seriál HBO se stal fenoménem posledních let. Závěrečnou osmou řadu si tak nenechaly ujít stovky miliónů sledujících po celém světe. Již její úvodní epizoda „Zimohrad“ zaznamenala divácký rekord: 17, 4 milionů fanoušků. Mnozí z nich se ovšem záhy začali ozývat proti tomu, kam tvůrci David Benioff a Daniel Weiss ikonickou fantasy ságu nasměřovali.

Nelíbily se jim ani dějové zkratky, které, ač ve finále vedly k docela očekávaným a logickým koncům, připravily seriál o to, co na něm bylo za celou dobu tím nejcennějším: o plynulý charakterový vývoj postav a proměnu jejich motivací. České diváky ovšem mohl potěšit fakt, že se ve slavném seriálu znovu objevila česko-slovenská stopa, a to v podobě Nočního krále. Toho si zahrál Slovák žijící v Olomouci Vladimír Furdík.

Theresa Mayová oznámila, že v zájmu země opustí post vůdkyně britských konzervativců k 7. červnu. Oficiálně tím přiznala, že proces brexitu, tedy opuštění Evropské unie, nebude rozhodně hladký. A ona nemá už sílu vyvést Velkou Británii mimo EU.

Mayová se snažila zrealizovat vůli voličů dlouhé měsíce. „Pokud dáte lidem možnost volby, máte povinnost výsledek zrealizovat. Udělala jsem pro to všechno. Bohužel, nedokázala jsem to,“ dodala. Týdny před svou rezignací se snažila protlačit parlamentem brexitovou dohodu. Nakonec ji ovšem nepodrželi ani poslanci její strany, tedy konzervativci, kteří ji kritizovali za nevhodné ústupky opozičním labouristům.

Mayová se stala ministerskou předsedkyní v červenci 2016. V premiérské funkci i v křesle vůdce britských konzervativců vystřídala Davida Camerona, jenž odstoupil po referendu o brexitu, ve kterém Britové v červnu 2016 dali sbohem Evropské unii a které Cameron vyhlásil. Jejím nástupcem se 23. července stal Boris Johnson, jenž se nijak netajil tím, že je pro rychlý, tedy tvrdý brexit. Nicméně do konce roku Británie nebyla schopná Unii opustit.

Skončily volby do evropského parlamentu. V Česku se jako v jediné zemi v Evropské unii volilo po dva dny, v pátek a sobotu. Nově zvolený EP byl opět složen ze 751 poslanců, ČR v něm získala 21 zástupců.

Čeští občané mohli vybírat kandidáty z 39 politických uskupení. Ve všech krajích vyhrálo ANO. Získalo 21,18 procenta hlasů, druhá skončila ODS s 14,54 procenta hlasů. Na třetím místě jsou Piráti s 13,95 procenta hlasů. Čtvrtá je koalice Starostů a TOP 09 s 11,65 procenta, pátá je SPD s 9,14 procenta hlas. Dále se do europarlamentu dostala KDU-ČSL s 7,24 procenta a KSČM s 6,94 procenta hlasů. Naopak potřebný počet hlasů, tedy více než pět procent, nezískala vládní ČSSD. Hlasovalo pro ni 3,95 procenta lidí.

Volební účast byla tradičně velmi nízká. Činila 28,72 %. Méně voličů přišlo k volbám jen ve Slovinsku a na Slovensku. S vyhlášením výsledků se oficiálně čekalo až do neděle, kdy se uzavřely volební výsledky v celé Unii.

Začátkem července dosáhlo Česko úspěchu v EP. Získalo dva zástupce mezi jeho 14 místopředsedy. Europoslankyně Dita Charanzová (ANO) byla zvolena už v prvním kole, ve druhém kole poslanci zvolili i pirátského europoslance Marcela Kolaju.

Nedaleko budovy maďarského parlamentu se srazily dvě lodě, z nichž jedna se během pár vteřin převrátila a potopila. Jmenovala se Mořská panna a na její palubě bylo v osudný okamžik 35 lidí. Zachránit se jich podařilo jen sedm.

Nehoda se stala u budovy parlamentu, konkrétně u slavného Markétina mostu, pět minut po deváté večer. Záchranné práce, do nichž se zapojily dvě stovky lidí, komplikovalo to, že hladina řeky byla po vydatných deštích vysoká, proud velmi silný a teplota vody dosahovala jen 15 stupňů Celsia. Policie záhy po incidentu potvrdila, že šlo o jihokorejské turisty a dva členy posádky. Potvrdila také, že nikdo z 35 osob na palubě neměl na sobě záchrannou vestu.

Druhá výletní loď Viking Sigyn s kapacitou 95 pokojů, vyšla ze srážky bez jakýchkoliv následků. V červenci se nicméně ukázalo, že během kolize měla vypnutý výstražný systém.

Vrak Mořské panny se podařilo ze dna Dunaje vyzvednout až 11. června. V jeho útrobách se nalezla jen čtyři těla. Další odnesla řeka desítky kilometrů od Budapešti. Maďarské úřady nehodu připsaly v říjnu ukrajinskému kapitánovi velké výletní lodi, který podle nich ani nezaznamenal, že ke kolizi došlo. Za neposkytnutí pomoci mu hrozil trest mezi dvěma až osmi lety vězení. Ovšem během vyšetřování událostí se objevily i názory, že vinu nesou i Maďaři. Dunaj v Budapešti je totiž přeplněný a velké výletní lodi provoz na něm komplikují.