Listopad


Čeští učitelé stávkovali, tedy někteří

6. listopadu

Školské odbory vyhlásily celostátní stávku. Usilovaly o zvýšení mezd pracovníků v oboru. Do akce se podle nich řádově zapojily tisíce škol. Zcela uzavřeno jich bylo 1221, dalších 2743 omezilo provoz a necelé tři tisícovky škol prý stávku podpořily formálně.

Reálně ovšem stávka české školství nijak výrazně nezasáhla. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) ji dokonce označil za debakl odborů. Nejednoznačně hodnotili akci i představitelé jednotlivých škol. V rámci kritiky nejčastěji zaznívalo to, že stávka nedává v letech, kdy se učitelům reálně přidává, smysl.

Odbory dlouhodobě usilují o zvýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, chtěly toho docílit do roku 2020. Průměrná hrubá mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí přitom činila 32 466 korun, což by znamenalo, že by učitelé měli mít 42 205 Kč. Ve skutečnosti ve stejném období brali učitelé v průměru 36 224 korun, tedy zhruba 112 procent průměrné mzdy.


Při srážce autobusu s kamionem u Nitry zemřelo dvanáct lidí

13. listopadu

Nehodu autobusu a kamiónu, který převážel kamení, v katastru slovenské obce Nitrianske Hrnčiarovce v okresu Nitra nepřežilo dvanáct lidí. Dalších dvacet bylo zraněno.

K neštěstí došlo na staré silnici vedoucí z Nitry do Zlatých Moravců u Malanty. Podle svědka ztratil řidič plně naloženého nákladního vozu kontrolu nad řízením, přejel do protisměru, kde došlo k čelnímu střetu s příměstským autobusem jedoucím na trase Nitra–Jelenec. Z Nitry vyrážel ve 12:50. I proto vezl hodně středoškoláků, kteří tvořili většinu obětí nehody. Ještě větším ztrátám na životech zabránil řidič autobusu tím, že těsně před srážkou s nákladním vozem dokázal rychle strhnout řízení. Nenarazil tak do něj čelně.

Slovensko následně vyhlásilo na nejbližší páteční den státní smutek. Vlajky byly spuštěny na půl žerdi, rozhlasové stanice a televize nevysílaly zábavní pořady a sázkové kanceláře nemohly přijímat sázky. Pomoci pozůstalým měla i veřejná sbírka, která byla vyhlášená záhy po neštěstí.


Sázkař vyhrál ve Sportce čtvrt miliardy

14. listopadu

Závratnou výhru získal v losování Sportky sázkař, který tipl čísla 3, 5, 7, 8, 25 a 29. Plný tiket včetně Šance mu přinesl 250 944 439 korun. Jde o druhou nejvyšší výhru v historii Sportky a čtvrtou nejvyšší částku v historii tuzemských loterií.

Společnost Sazka ke šťastnému výherci uvedla, že je ze Středočeského kraje. Milionářem se v ten samý den stal i sázející z Vysočiny, který v prvním tahu vyhrál 29 284 451 Kč.


Letná dala Babišovi ultimátum do konce roku

16. listopadu

Česká republika zažila další obří demonstraci od listopadu 1989. Pod heslem Letná 2 – znovu za demokracii, ji na pražskou Letenskou pláň svolal spolek Milion chvilek. Na akci se sešlo až 300 tisíc lidí, kteří protestovali proti politice premiéra Andreje Babiše (ANO).

Na demonstraci zaznělo několik zásadních požadavků. Spolek Milion chvilek dal premiérovi ultimátum do 31. prosince, aby odvolal ministryni spravedlnosti Marii Benešovou a zbavil se Agrofertu, nebo aby odstoupil. Předseda vlády demonstrantům vzkázal, že je v pořádku, že protestují: „Máme svobodu a demokracii, a to jsme přesně před 30 lety chtěli.“

Zároveň na 17. listopadu, na den třicátého výroční sametové revoluce přislíbil „překvapení“.

To bylo součástí jeho nedělního projevu v Národním muzeu. V něm vysoce ocenil ty, kteří proti komunistům aktivně bojovali, přiznal, že na svou minulost není nijak pyšný: „Václav Havel. Jeho odvaha za komunismu byla obdivuhodná, i když názory na něj se různí. Navíc jsem nebyl v listopadu 1989 v Československu. Jak většina z vás ví, byl jsem členem KSČ, a nejsem na to pyšný. Jak jsem mnohokrát řekl, tak jsem nebyl tak statečný a angažovaný jako Havel.“


Výročí sametové revoluce: pískot, pieta i hudba

17. listopadu

Česká republika si připomněla třicetileté výročí sametové revoluce. Oslavy, připomínky a piety se konaly napříč celou zemí. Jejich centrem byla ovšem Praha, kde se 17. listopadu začalo hroutit socialistické Československo.

Do ulic v Praze vyšly v den třicátého výročí oslav svobody desítky tisíc lidí. Kvůli jejich bezpečnému pohybu byla v centru místy zastavena, místy omezena doprava. Davy od samého rána směřovaly především k pamětní desce na Národní třídě. Tedy do míst, kde před osmou večerní v roce 1989 pořádkové síly zasáhly proti neozbrojeným studentům.

K památníku dorazil letos jako jeden z prvních premiér Andrej Babiš, a to v 6:47 ráno. Lidé, kteří na něj čekali, ho ovšem vypískali. Podobného přijetí se během dne dostalo i dalším politikům, mimo jiné Václavu Klausovi ml. nebo předsedovi ČSSD Janu Hamáčkovi.

Součástí oslav svobody byla po celé ČR vedle happeningů, průvodů, výstav, přednášek také řada hudebních koncertů.

Nabitého víkendu v Česku si ve velkém všimla světová média. Ta shrnula, že Češi dali svým politikům opět masově najevo, že nejsou ze situací v zemi spokojení, že chtějí změny.


Lobbista Marek Dalík opustil vězení

18. listopadu

Okresní soud ve Znojmě propustil z vězení lobbistu Marka Dalíka, původně odsouzeného na pět let za podvod při nákupu obrněných vozidel Pandur pro českou armádu. Odpykal si půlku původního trestu.

Bránu věznice Dalík opustil kolem jedné hodiny odpoledne. Soud své rozhodnutí mimo jiné zdůvodnil, že odsouzený dostal během výkonu trestu hned několik kázeňských odměn. Na cestu ven mu uložil pětiletou podmínku. S Dalíkovým propuštěním vyšlo najevo, že během výkonu trestu pracoval mimo věznici. Podstatnou část trestu si konkrétně odpykával ve znojemském penzionu U císaře Zikmunda, kde pracoval jako údržbář. V objektu se mohl volně pohybovat. Vězeňská služba k tomu uvedla, že podobný postup je v ČR běžný.

Dalík poprvé nastoupil do vězení 1. září 2016. Na základě dovolání jeho advokátů a také nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který zpochybnil výši trestu, se záležitostí 12. dubna 2017 zabýval Nejvyšší soud. Ten nařídil lobbistu propustit. O tři měsíce později vrchní soud vynesl pětiletý trest odnětí svobody. Události kolem zákulisních machinací v kauze pandurů vyhodnotil jako podvod, výši peněžitého trestu nechal na čtyřech milionech.

Na začátku listopadu 2017 lobbista podruhé nastoupil do výkonu trestu. Žádost o podmíněné propuštění z vězení si podal letos 10. září.


Útočník v Berlíně ubodal syna německého exprezidenta

19. listopadu

Sedmapadesátiletý útočník zavraždil na veřejné přednášce v Berlíně lékaře Fritze von Weizsäckera (59), syna bývalého německého prezidenta Richarda von Weizsäckera. Zraněn byl i další muž.

Pachatel na doktora zaútočil náhle. Weizsäckera se poté pokusil chránit muž z publika, který byl při konfliktu rovněž těžce zraněn. Další hosté přednášky posléze útočníka zadrželi. Vyšetřovatelé záhy po incidentu uvedli, že útočník je psychicky nemocný. Trpěl bludy a vůči exprezidentově rodině měl „všeobecnou averzi“.

Fritz von Weizsäcker byl jedním ze čtyř dětí někdejšího primátora Západního Berlína a pozdějšího šestého prezidenta Spolkové republiky Německo Richarda von Weizsäckera, který stál v čele státu v letech 1984 až 1994. Bývalý prezident zemřel v roce 2015.


Novou předsedkyní TOP 09 se stala Pekarová Adamová

24. listopadu

TOP 09 si na sjezdu zvolila za novou předsedkyni poslankyni Markétu Pekarovou Adamovou. Proti ní kandidoval senátor Tomáš Czernin, kterého si do čela přál zakladatel strany Miroslav Kalousek. Ovšem neuspěl.

Pekarová Adamová získala v prvním kole volby 53,9 procenta hlasů. Czernin získal ve volbě předsedy o 15 hlasů méně. Následně kandidoval na post prvního místopředsedy, kam ho zvolilo 92 procenta delegátů.

Pekarová Adamová, která by měla vést TOP 09 do sněmovních voleb v roce 2021, se bude snažit opoziční stranu hlavně udržet na hranici volitelnosti. Její preference v průběžných předvolebních průzkumech stále klesají. Cílem nové předsedkyně je, jak sama uvedla, dovést TOP 09 znovu do vlády. Důležité je podle ní také dostat Českou republiku do eurozóny, zkvalitnit vzdělávání, zařídit dostupnější bydlení a zlepšit sociální systém.


Zloději vykradli drážďanskou klenotnici

25. listopadu

Škodu za zhruba miliardu eur (25,5 miliardy korun) způsobili nad ránem neznámí zloději, kteří vyloupili drážďanskou klenotnici Grünes Gewölbe (Zelená klenba). Zatím beze stopy zmizely historické šperky, diamanty a další drahé kameny.

Vloupání bylo ohlášeno ve 4:59 a už v 5:04 bylo posláno na místo činu první policejní auto. V 5:05 už měli policisté informace o vozidle, kterým zloději utekli. Do klenotnice pak dorazili v 5:08. Ovšem lupiče na místě již nedopadli. Na největší loupež po 2. světové válce v Německu jim stačilo doslova pár minut.

Vzápětí se ukázalo, že se do Rezidenčního zámku, kde byly umělecké sbírky vystaveny, dostali malým rohovým oknem. Velké předměty nechali na svých místech. Brali hlavně ty menší, které dokázali s sebou pohodlně odnést. Jejich počínání zachytily bezpečnostní kamery. Díky nim se ví, že zloději byli „nápadně malého vzrůstu”. Šéfka uměleckých sbírek Marion Ackermanová uvedla, že ukradené exponáty jsou neprodejné.


...

Konec obsahu

Žádné jiné měsíce k načtení

Next page

Reklama