Ve věku 93 let zemřel v Torontu česko-kanadský podnikatel Tomáš Baťa, který byl pokračovatelem světoznámé značky na výrobu obuvi. Tu založil již počátkem století Baťův otec spolu se svým bratrem. Do povědomí nejen Čechoslováků se firma dostala mezi oběma světovými válkami, kdy se stala největším světovým exportérem obuvi.

Tomáš Jan Baťa se narodil 17. září 1914 v Praze. V roce 1939 opustil Československo, po internaci v USA odešel do Kanady, kde žil až do své smrti.

V Československu byly po druhé světové válce Baťovy závody zestátněny, Tomáš Baťa se proto přeorientoval na další trhy. Společnost Baťa působí na pěti kontinentech, zaměstnává přes 40 000 lidí a má přes 5000 vlastních obchodů v padesáti zemích. Do rodné vlasti se mohl vrátit až po roce 1989. (více na Novinkách)

Vláda představila a spustila informační kampaň před nadcházejícím předsednictvím České republiky Radě EU. Jejím ústředním motivem je kostka cukru a v češtině mírně dvojsmyslný slogan „Evropě to osladíme“. V televizním spotu i na plakátech kostce asistují i mezinárodně známé a uznávané tuzemské osobnosti.

Konkrétně jde o primabalerínu Dariu Klimentovou, dirigenta Libora Peška, architektku Evu Jiřičnou, hokejistu Jaromíra Jágra, vědce Antonína Holého, modelku Terezu Maxovou a fotbalového brankáře Petra Čecha. „K těmto slavným jménům jsme přidali jednu anonymní tvář, tou tváří je kostka cukru. Kostka cukru je český vynález,“ řekl při představování kampaně premiér Mirek Topolánek.

Využít kostku cukru byl nápad vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry. „Někteří skeptici říkají, že se tam (v EU) rozpustíme jako kostka cukru v čaji. My přeci nejsme kostkou cukru, my jsme vynalezli kostku cukru,“ poznamenal.

Kampaň příliš nenadchla opozici ani některé členy koalice. Stínový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek parafrázoval slogan kampaně jako: „Potrestáme vás za to, že jste nás vzali mezi sebe…“ Kritiku sklidil klip i u lidovců, kteří se od něj dokonce distancovali, zejména kvůli dvojznačné konotaci obratu „někomu něco osladit“, která je podle nich v češtině vnímána spíše negativně.

V listopadu vláda představila oficiální logo a grafický styl, který bude české předsednictví provázet. Logem je nápis EU2009.CZ vyvedený v pestrých barvách. (více na Novinkách)

V Teplicích začal dlouho očekávaný sjezd Strany zelených. Post předsedy na něm obhájil Martin Bursík, který porazil svou vyzývatelku Danu Kuchtovou. Bursíkovi se následně podařilo prosadit i odvolání třetiny Republikové rady, na změnu stanov sice neměl dostatek hlasů, ale i tak své stranické rivaly značně oslabil.

Vedle Bursíka byla do čela zvolena ještě trojice místopředsedů - Ondřej Liška, Kateřina Jacques a Martin Andra. V nejužším vedení zelených se tak neobjevil nikdo z okruhu Bursíkovy oponentky a protikandidátky Dany Kuchtové. Ta podle svých slov odešla do „konstruktivní opozice“.

Mezi odvolanými členy Republikové rady byl i její dosavadní místopředseda a Bursíkův kritik Matěj Stropnický. Naopak šéfka rady a poslankyně Olga Zubová odvolána nebyla. Bursík po ukončení sjezdu delegátům řekl: "Jsem přesvědčen, že jsme splnili, co jsme očekávali, zvolili jste si předsednictvo se silným mandátem a my za to děkujeme."

Na sjezdu vystoupil s emotivním projevem i premiér a šéf ODS Mirek Topolánek. Reagoval na kauzu poslance Jana Moravy, který chtěl prostřednictvím fotografií její dcery přinutit k loajalitě k vládě poslankyni zelených Olgu Zubovou. Za původce celé kauzy Topolánek označil poslance Vlastimila Tlustého, který nechal vyhotovit vlastní kompromitující fotografie, které nabídl fingovaně dál. (více na Novinkách)

Kauza poslance Jana Moravy (ODS) ukázala českou politiku v jiném světle, než jsou záběry z parlamentu a televizních debat. Na počátku si poslanec Vlastimil Tlustý postěžuje reportérovi televize Nova na poměry panující v tuzemské politice, následně souhlasí s nafocením kompromitujících fotografií, které fiktivní agentura nabízí k prodeji. Zájem projeví mladý poslanec Morava, který své kroky oznamuje šéfovi poslaneckého klubu Petru Tluchořovi.

Morava nejenže projeví zájem o snímky kolegy Tlustého s lepou děvou ve vířivce, ale zaúkoluje agenturu, která mu snímky poskytla, i samostatným úkolem. Potřebuje prý nafotit dceru zelené poslankyně Olgy Zubové, kterou má dle vlastních slov „ve straně na starosti“ a kterou by měl přimět ke spolupráci.

Novináři s obsahem reportáže nejprve seznámí premiéra Mirka Topolánka, který na ni reagoval již v předvečer jejího odvysílání při vystoupení na sjezdu Strany zelených. Za původce označí Vlastimila Tustého, kterého vyzve k rezignaci.

Poslanec Morava pod tlakem okolností záhy rezignoval na svůj poslanecký mandát. ODS k témuž vyzvala i Tlustého, který to však rezolutně odmítl.

Ke kauze se posléze vyjádřil i prezident Václav Klaus: „Totální ideové vyprázdnění politiky, které u nás nastalo, míří k tomu, že politika zůstává mocenským soubojem a ten už používá nástroje, které používá,“ řekl prezident. Podle něj je kauza Morava spíše selháním systému nežli jednotlivců. (více na Novinkách)

Prokurátorka z procesu s Miladou Horákovou byla odsouzena k šesti letům vězení za podíl na justiční vraždě. Osmašedesátiletá Ludmila Brožová-Polednová ale do vězení nenastoupila kvůli svému vysokému věku. Má problémy se zrakem a podle svého obhájce se umí pohybovat jen v prostředí, které důvěrně zná. Dostala roční odklad.

Brožová byla v roce 1950 dělnickou prokurátorkou v procesu Milady Horákové a dalších, které soud poslal na smrt. Před tehdejším soudem pronesla plamennou řeč o rozvratných činech Horákové.

U soudu se bránila tím, že bezmezně prý věřila právníkům, kteří ji na proces připravovali. Z popravy, které se musela účastnit, se jí prý dělalo špatně. Je ale přesvědčena, že Horáková „nějaký trestný čin spáchala“.

"Muselo jí být zřejmé, že šlo o politický proces a že o vině i trestu obžalovaných předem rozhodl politický orgán komunistické strany spolu se Státní bezpečností. Dopustila se vraždy jako přímý účastník," uvedl v odůvodnění soudce Martin Zelenka.

Polednová měla i naději na milost, žádala o ni nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká. Prezident Václav Klaus ale rozhodl, že Brožovou neomilostní. (více na Novinkách)

Brněnský soud začal v září rozhodovat, kolik peněz by měly dostat rodiny, které se deset měsíců staraly o cizí dítě v domnění, že je jejich. Verdikt zatím nepadl.

Případ je velmi emocionální. Ačkoliv obě rodiny už rok vychovávají „biologicky správnou“ dceru, matky u soudu připustily, že kdyby si mohly vybrat, chtěly by zpět tu, která sice není z jejich krve, ale rok se o ni staraly.

Rodiny požadují u soudu odškodnění ve výši celkem 12 miliónů. Nemocnice byla ochotná dát jim 600 tisíc korun.

Dívky vyměnila zdravotní sestra v třebíčské nemocnici v den porodu 9. prosince 2006. Manželé Čermákovi z Přibyslavi vychovávali dceru partnerů Jaroslavy Trojanové a Libora Broži a naopak. Na to, že jejich dcery Nikola a Veronika nejsou jejich, se přišlo poté, když se Broža nechal vyprovokovat, že jeho dcera není jeho, protože, ač jsou on i partnerka černovlasí, dítě je blonďaté. Šel na testy DNA.

Trojanová u soudu emocionálně vyprávěla, jak musela od rodiny partnera, především jeho matky, snášet urážky, že má dítě s jiným mužem. Testy ale ukázaly, že dcera opravdu není Broži - ale není ani Trojanové. Rok po porodu dostaly rodiny své děti zpět.

Čtěte také: Téma: Záměna dětí v Třebíči

Svět se ocitl v ekonomické krizi. Během několika zářijových týdnů ve Spojených státech zkrachovalo několik bankovních gigantů. Jako první padl Lehman Brothers. Vláda musela pomoci hypotečním ústavům Fannie Mae a Freddie Mac. Následoval pojišťovací gigant AIG či banka Washington Mutual.

Odezva ve světě na sebe nenechala dlouho čekat. Evropa je s Amerikou úzce spjata, a tak problémy otřásly i několika evropskými finančními domy. Pomoc potřebovaly například belgické banky Fortis a Dexia. Další finanční instituce ohlásily, že odepíšou milióny za ztrátové investice.

Počátky ekonomických problémů jsou na hypotečním trhu Spojených států. Už loni v létě se ukázalo, že spousty Američanů nemohou své hypotéky splácet. Lidé je od banky dostali výhodně, i když neměli potřebné příjmy. Na splácení už ale nedošlo. To se následně odrazilo na bankách, které musely odepsat stovky miliard dolarů.

Krize zasáhla kromě hypotečního i akciové trhy, ty se hroutily v průběhu celého roku 2008. Problémy na konci roku vyvrcholily ekonomickou recesí eurozóny, ale i několika států po celém světě.

V tíživé situaci musely zasáhnout vlády jednotlivých zemí. Jen USA schválily na začátku října balík opatření, který počítá s vynaložením 700 miliard dolarů na podporu ekonomiky.

Pomoc ale potřebují i některé automobilky, od MMF žádají peníze i státy. (více na Novinkách)

Kauza poslance Moravy odstartovala další pnutí uvnitř ODS. Klub krátce po sobě opustila dvojice poslanců Juraj Raninec a Jan Schwippel. Oba patřili mezi stoupence Vlastimila Tlustého, který se po kauze Morava ocitl ve straně na indexu. Raninec i Schwippel svůj odchod z klubu odůvodnili nesouhlasem s tím, kterak se jejich kolegové postavili k vyšetření celé kauzy.

"Je evidentní, že Petr Tluchoř věděl o aktivitách Moravy, a proto budu v klubu navrhovat jeho odvolání... Doufám, že kauza neskončí tím, že Morava odejde,“ řekl Juraj Raninec po odchodu Jana Moravy ze Sněmovny. Ve velmi podobném duchu zdůvodnil svůj krok i Schwippel, který návrat do klubu podmínil Tluchořovým odchodem.

Schwippel i Raninec patří do skupiny rebelujících poslanců kolem Vlastimila Tlustého, spolu s ním odmítli například vládní návrh na majetkové vyrovnání státu s církvemi. Ve Sněmovně se Raninec a Schwippel zařadili po bok čtveřice kolegů, kteří opustili klub sociální demokracie. ČSSD od počátku tohoto volebního období opustili již čtyři zákonodárci - Miloš Melčák a Michal Pohanka poté, co umožnili vznik Topolánkovy vlády, Evžen Snítilý a Petr Wolf po prezidentské volbě, v níž hlasovali pro zvolení Václava Klause. Aby nebyl odchodům konec, 22. listopadu opustily klub zelených dvě poslankyně - Olga Zubová a Věra Jakubková. Nesouhlasí s tím, jak stranu vede předseda Martin Bursík. (více na Novinkách)

Český velvyslanec Ivo Žďárek byl jednou z 57 obětí atentátu na hotel Marriott v pákistánském hlavním městě Islámábádu. (více na Novinkách)

Útok z konce září, při němž bylo zraněno 266 lidí, potvrdil, jak velký problém představují v Pákistánu islámští fundamentalisté napojení na afghánské hnutí Tálibán.

Český velvyslanec po první explozi volal, že je v pořádku, a snažil se pomáhat dalším lidem. Krátce poté volal znovu a žádal o evakuaci z hořící budovy. Terčem útoku byli pákistánský prezident a premiér, kteří měli v hotelu večeřet.

Atentát jen potvrdil, v jak hluboké je Pákistán krizi. Země je rozdělena, nad územími obývanými paštunskými kmeny při afghánských hranicích nemá vláda kontrolu. Právě v nich mají své základny radikálové, kteří stojí za většinou atentátů, včetně toho na hotel Marriott, a kteří poskytují bezpečné přístavy bojovníkům Tálibánu. Na oblast dokonce od září podnikly několik útoků Spojené státy americké a Islámábád hrozil, že pákistánští vojáci budou na Američany střílet, což také splnili. (více na Novinkách) Pákistán přitom patřil ke klíčovým spojencům USA ve válce proti terorismu.

Kořeny problémů sahají do osmdesátých let, kdy Pákistán spolu se západními státy radikály podporoval, neboť představovali nejsilnější skupinu, která se postavila Sovětům v Afghánistánu. V novém tisíciletí se stali velkou hrozbou pro celý svět. Afghánistán ovládl Tálibán, jenž poskytl azyl al-Kajdě.

Ve volbách v únoru 2008 jasně zvítězila opozice a novým premiérem se stal Júsuf Ráza Gílání. (více na Novinkách) Nová vláda ale nebyla jednotná, Pákistánská muslimská liga expremiéra Naváze Šarífa z ní záhy vystoupila.

Opozici spojoval jen odpor k diktátorskému prezidentovi Parvízu Mušarafovi. Mušaraf, který se chopil moci v zemi po puči v roce 1999, v polovině srpna odstoupil, aby nemusel čelit procesu odvolání a trestnímu stíhání. V září ho vystřídal Ásif Alí Zardárí. (více na Novinkách)

Situaci v zemi komplikuje také ekonomická krize, kvůli které v listopadu oznámil Mezinárodní měnový fond, že zemi pomůže. (více na Novinkách)