Krajský soud v Praze zamítl žalobu sedmi stěžovatelů v čele s nejvyšší státní zástupkyní Renatou Veseckou na Marii Benešovou. Ta je v prosinci 2007 v souvislosti s vyšetřováním kauzy vicepremiéra Jiřího Čunka označila za „zákulisní justiční mafii“. Podle výroku soudce Vojtěcha Cepla se má Marie Benešová pouze omluvit žalobci Liboru Grygárkovi. Ten prý neměl s kauzou Čunek nic společného.

Soudce Vojtěch Cepl v odůvodnění rozsudku mimo jiné hovořil o "nepovolených intervencích, zneužití pravomoci a profesní šikaně". Jednání žalobců podle něj překračovalo "rozumnou hranici". Zvláštní také je, že se schůzky konaly z iniciativy žalobců a účastnili se jich lidé, kteří s kauzou Jiřího Čunka neměli nic společného, uvedl Cepl.

Benešovou žalovali kromě Vesecké také její náměstek Karel Černovský, náměstek vrchního státního žalobce Libor Grygárek, šéf jihomoravských státních zástupců Petr Coufal, žalobce Arif Salichov, místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec.

Rozsudek okamžitě rozpoutal debaty o stavu české justice. Nejvyšší státní zástupkyně Vesecká odmítla výzvu opoziční ČSSD, aby odstoupila z funkce. Hlasy po jejím odvolání se ozývaly i z tábora zelených.

Opozice svolala kvůli této kauze i mimořádnou schůzi Sněmovny, její program však nebyl schválen a schůze se proto neuskutečnila. Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) při té příležitosti uvedl, že rozpoutávat v parlamentu diskusi nad situací v justici na základě nepravomocného rozhodnutí soudu může jen "absolutní idiot..." O odvolání Vesecké nejednala ani vláda.

Vesecká rozsudek odmítla s tím, že jde o politicky motivovaný pokus vrátit Čunkovu kauzu zpět do hry. Proti rozsudku se spolu s pěticí justičních představitelů, jimž se dle rozhodnutí soudu nemusí Benešová omluvit, odvolala. Odvolání podala také Benešová, které se nelíbilo, že by se měla omlouvat náměstkovi vrchního státního zástupce Liboru Grygárkovi.

Měsíc potřebovali policisté k tomu, aby 8. června našli tělo pohřešovaného devítiletého Jakuba Šimánka z Havlíčkova Brodu. Smutný nález v lese u železniční trati nedaleko Havlíčkova Brodu završil policejní podezření na násilnou smrt, které předcházel další brutální trestný čin.

Ještě před tím kriminalisté zadrželi a obvinili ze znásilnění a vraždy 43letého slovenského pedofila Antonína Nováka. Chlapec byl podle policistů usmrcen krátce po únosu. K tragédii nemuselo přitom vůbec dojít. Agresivní muž byl dříve odsouzen k ochranné léčbě na Slovensku, nikdy na ni ale nenastoupil. Česká policie uvedla, že bez právních důvodů nemůže nikoho zadržet. A to ani v případech, kdy je další ohrožení obyvatel možné. (více na Novinkách)

Evropské unii se koncem prosince 2007 podařilo překonat odmítnutí tzv. euroústavy Francouzi a Nizozemci z roku 2005. V Lisabonu byl slavnostně podepsán nový dokument, který měl zreformovat Unii po jejím rozšíření na 27 členů. Ratifikace Lisabonské smlouvy však v červnu narazila. Irové ji v referendu odmítli.

Irští voliči v minulosti odmítli i smlouvu z Nice. Pro Lisabonskou smlouvu hlasovalo 46,6 procenta lidí, proti se vyslovilo 53,4 lidí.

Zamítnutí byť jen jedinou členskou zemí by podle pravidel mělo pohřbít i nástupkyni euroústavy. Pustit ji k ledu ale špičky EU nechtějí. Šéf Evropské komise José Barroso to odmítl hned po hlasování, proti je i Německo či Francie, která v druhé polovině roku Unii předsedala.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy tlačil na druhý irský pokus o přijetí. Sarkozy ovšem nebyl v kůži irských představitelů, kteří podle průzkumů do listopadu čelili ještě více odpůrcům smlouvy, než jich bylo u voleb.

Byť není bezprostředně ohroženo její fungování, je Unie ve složité situaci a hrozí zpožďování její agendy. Organizaci hledání řešení dostane na starost v lednu Česká republika, až po Francii převezme předsednictví. ČR dosud smlouvu neratifikovala a vládní občanští demokraté ji dali posoudit Ústavním soudem. Smlouvu už schválily dvě desítky zemí.

Scénářů na vyřešení situace je několik. Nové irské referendum ovšem naději na úspěch nedává a obejití voličů by irskou vládu položilo. Ratifikace ve všech zemích kromě Irska by zase Dublin izolovala a myšlenky na vytvoření třetí smlouvy bolí. Je možné, že se některé země Unie rozhodnou jít vlastní cestou a vytvoří vlastní klub. Naplnily by se tak obavy o dvourychlostní EU. (více na Novinkách)

Brněnský soudce Pavel Göth začal v červnu řešit nelehký hlavolam - kauzu týrání dvou malých chlapců Ondřeje a Jakuba v případu tzv. kuřimské kauzy.

Než se případ dostal k soudu, vyrojily se kolem něj desítky spekulací, především ohledně „sestřičky Aničky“ alias Barbory Škrlové. Její putování Kuřim - Klokánek - Jeseníky - Norsko - Praha - věznice by bylo úsměvné, kdyby v případu nešlo právě o otřesné týrání dvou dětí. Proč matka s tetou a svými přáteli chlapce týraly, není úplně jasné. Verzi, že za vším stála sekta, kterou vede Aniččin otec Josef Škrla, je sice pravděpodobná, prokázána ale nebyla. Z výpovědí u soudu vyplynulo, že šestice obžalovaných chtěla z chlapců udělat povolné bytosti, které by poslouchaly na slovo.

Matka Klára Mauerová se bránila tím, že byla zmanipulovaná tajemným doktorem, kterého sice nikdy neviděla, ale který jí přes sms a maily radil, jak děti trestat. Doktorem přitom měla být její sestra Kateřina či právě Škrlová. (více na Novinkách)

Při líčení vyšly najevo otřesné metody mučitelů. Podle textu obžaloby chlapce zavírali do klecí, řezali, Ondřejovi měli dokonce vyříznout kus masa z těla. Jakuba pak matka v Kuřimi zavírala do komory, kde nahý spal na zemi a neměl dostatek jídla ani pití. Do chvíle, než do života rodiny vstoupila Škrlová, byla přitom Mauerová příkladnou matkou a své syny milovala.

Z týrání byli obviněni i bratr Škrlové Jan, vychovatelka Hana Bašová a Jan Turek. Všechny soud na konci října uznal vinnými. Nejpřísnější trest dostala Kateřina Mauerová, která se soudem vůbec nekomunikovala. Půjde na deset let do vězení. Matka chlapců Klára byla odsouzena na devět let. Škrlová dostala pět let. Hana Bašová a Jan Škrla byli odsouzeni k sedmi letům, Jan Turek dostal pět let. Všichni odsouzení se odvolali. (více na Novinkách)

Čtěte také: TÉMA: Soud v kauze Kuřim

V severovýchodní Indii zatkli koncem června dva české entomology. Petr Švácha a Emil Kučera skončili za mřížemi kvůli údajnému nepovolenému sběru hmyzu v národním parku Singalila a jeho prodávání do ciziny. Soud skončil legálním odjezdem Šváchy a tajným útěkem Kučery do České republiky.

Vědci obvinění odmítali, připouštěli pouze, že neměli povolení, nesbírali prý však v parku. Švácha s Kučerou byli zatčeni poblíž jeho hranice, u sebe měli přes padesát druhů larev motýlů a dalších vzácných druhů. Deník The Times of India dvojici obvinil z úmyslu prodat druhy do Číny. Češi údajně po zatčení podepsali dvě desítky prázdných papírů.

Řízení se táhlo. Důvodem byla hlavně stávka soudních úředníků. Úřady rozhodly o propuštění z vazby až po více než měsíci. Situace se ale nelepšila ani později. První stání bylo koncem srpna a rozsudek, jenž měl podle odhadů přijít do týdne, se měsíc nedostavoval třeba proto, že byla příliš zaneprázdněná písařka.

Verdikt soudu byl 10. září překvapivý. Švácha měl zaplatit kauci 20 tisíc rupií (asi osm tisíc korun) a byl volný. Kučera obvinění zbaven nebyl a byly mu vyměřeny tři roky za mřížemi. Odůvodněním rozdílného verdiktu byla skutečnost, že Kučera na rozdíl od Šváchy nebyl profesionální entomolog.

Ani Švácha ale nemohl hned z Indie odjet, trvalo, než mu vrátili pas a udělili výjezdní vízum. Překvapivě nakonec do ČR dorazil později než Kučera, který přestal doufat ve spravedlivý proces, nechal si z domova poslat náhradní pas a prchl přes nepálskou hranici. Vzhledem k tomu, že Česko nemá s Indií smlouvu o vydávání občanů, mu trest nehrozí. Indická strana žádný podnět u české strany nevznesla.

Emila Švácha se vrátil do ČR až v druhé půlce listopadu. (více na Novinkách)

Důchod bude v 65 letech, rozhodli poslanci.

V roce 2030 budou Češi chodit do důchodu v 65 letech. Poslanci to schválili v novele zákona. I nadále by mělo platit, že do penze budou dříve odcházet matky dvou a více dětí. Zákon prošel i Senátem a 8. srpna jej podepsal i prezident Václav Klaus.

Podle propočtů by v důchodu v roce 2030 měla být bezmála čtvrtina a o dalších dvacet let později třetina obyvatel ČR. Se zvyšováním penzijního věku by se postupně měla prodlužovat i doba předčasné penze. Nyní mohou jít lidé do důchodu až o tři roky dřív. V době, kdy penzijní věk dosáhne 65 let, by to mělo být až o pět let dřív. Povinná doba pojištění by se měla protáhnout z 25 na 35 let. Zákon ji každoročně zvyšuje o rok. (více na Novinkách)

Zhruba 900 tisíc lidí se zapojilo do červnové stávky. Největší protestní akce od roku 1990 zasáhla nejvíce dopravu na železnici a zdravotnictví. Odboráři stávkovali mezi 13. a 14. hodinou. Nelíbí se jim vládní reformy.

Ve 13 hodin se v mnoha městech zastavila doprava. V některých provozech přerušili zaměstnanci práci. Stávku vyhlásila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) sdružující 32 odborových svazů s asi 540 tisíci členy. Lékaři ve velkých nemocnicích začali s protesty již v šest hodin ráno.

Například v Praze protestující zablokovali na čtvrt hodiny magistrálu balíky slámy. Ochromili tím dopravu v centru hlavního města. (více na Novinkách)