Jako aprílový žert mohla některým lidem připadat zpráva, že se předseda lidovců a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek vrací zpět do vlády. Dohodli se na tom lídři koaličních stran. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg následně oznámil, že Čunkovy rodinné finance nechá přezkoumat auditorskou firmou. Právě osvětlením celé Čunkovy kauzy podmiňoval šéf diplomacie své setrvání ve vládě.

Na Čunkovi lpělo podezření, že ve funkci starosty Vsetína v roce 2002 měl přijmout půlmiliónový úplatek. Stíhání bylo sice po několika měsících zastaveno, ale objevily se další pochybnosti ohledně Čunkových rodinných financí. Čunek na post místopředsedy vlády a ministra rezignoval v listopadu 2007, nadále si však ponechal senátorský mandát.

Návrat Čunka byl předmětem sporu především mezi dvěma menšími koaličními stranami - lidovci a zelenými. Zatímco lidovci vícekrát vyzvali premiéra Topolánka, aby s přijetím jejich šéfa do vlády neotálel, zelení požadovali důkazy o tom, že Čunkovy příjmy jsou zcela v pořádku.

V červenci následně zveřejnil ministr Schwarzenberg audit, který si objednal u americké detektivní kanceláře Kroll. Jeho jediným hmatatelným výsledkem bylo setrvání jak Schwarzenberga, tak Čunka ve vládě. Schwarzenberg poté oznámil, že vyšetřování kauzy je pro něj zveřejněním výsledků auditu uzavřené. (více na Novinkách)

Třetího dubna byly v pražské O2 Aréně předány hudební ceny Akademie populární hudby Anděl. Nejvíce se radovala skupina Monkey Business, která si odnesla tři ceny za desku Objects Of Desire And Other Complications a jejich frontman Matěj Ruppert se stal i nejlepším zpěvákem.

Deska Monkey Business se stala albem roku v žánru pop a dance. Leila Geislerová, Roman Holý a Pavel Mrázek byli za svou výtvarnou práci oceněni v kategorii Obal roku a videoklip k písničce Kit Bike se stal nejlepším ve své kategorii.

Matěj Ruppert po převzetí cen poděkoval manažerovi kapely, autorům videoklipu i Leile Geislerové, která prý stihla obal desky "v šibeničním termínu."

Skupinou roku se podle hlasování hudebních akademiků stali Chinaski, zpěvačkou Aneta Langerová a objevem Markéta Irglová. Cenu za nejlepší rockovou desku dostali Sunshine za nahrávku Dreamer, písní roku jsou Pěšáci od Tata Bojs, DVD roku zase sbírka klipů k albu Strážce plamene od Petra Hapky a Michala Horáčka. Událostí roku se stal festival Rock for People, který se loni přestěhoval z Českého Brodu do Hradce Králové. (více na Novinkách)

Tragicky skončil 11. dubna čelní střet tramvají mezi ostravskými zastávkami Poruba koupaliště a Vřesina. Soupravy se na jednokolejné trati střetly v plné rychlosti před osmnáctou hodinou. Tři lidé nehodu nepřežili.

Na místě zemřeli 79letý muž a teprve čtyřleté dítě, které se záchranářům nedařilo dlouhou dobu vyprostit. Po převozu do nemocnice podlehla zraněním také 68letá manželka muže, který zemřel při srážce. Dalších více než 40 lidí bylo zraněno, z toho 14 těžce. Policie obvinila řidiče soupravy, který nerespektoval zákaz jízdy na jednokolejnou trať. Provoz v místě byl několik dnů přerušen. Dopravní podnik později dostal pokutu od Drážní inspekce, neboť podobné nehody hrozily již v minulosti a firma nepřijala potřebná opatření. (více na Novinkách)

Ve Starém královském paláci na Pražském hradě byly od 19. dubna vystaveny originály českých korunovačních klenotů. Ty byly vystaveny znovu po pěti letech a o jejich zhlédnutí byl mezi veřejností opět mimořádný zájem, takže lidé museli stát mnohahodinové fronty.

Klenoty byly vystaveny celkem 11 dní a za tu dobu si je prohlédlo přes 32 tisíc návštěvníků, kteří zavítali do Vladislavského sálu.

Oproti předchozí výstavě mohli lidé vidět korunovační klenoty kompletní, tedy včetně roucha, ostatkového kříže a Svatováclavského meče, které doplnily takříkajíc základní Svatováclavskou korunu, jablko a žezlo.

Klenoty se následně vrátily zpět do Korunní komory v katedrále svatého Víta, klíče od jejíchž zámků má dle tradice sedm čelných představitelů státu a církve. (více na Novinkách)

Do 22. dubna podepsalo přes devět tisíc lidí petici Za Prahu kulturní, která mimo jiné požadovala odvolání kontroverzního radního pro kulturu Milana Richtra.

Petice žádala také oddělení podpory neziskového sektoru od podnikání v kultuře, zrušení plošné dotace na vstupenku, což navyšuje zisky podnikatelům, zachování kontinuity ověřených kulturních činností a urychlené řešení krizové situace ohrožených subjektů (divadla Archa a Semafor, Divadlo bratří Formanů, Divadlo v Celetné, Alfred ve dvoře, Galerie kritiků a Futura, festival Tanec Praha, Dny evropského filmu a Maratón soudobé hudby).

Koncem května pak demonstranti z Iniciativy pro kulturu, kteří před budovou pražského magistrátu protestovali proti systému divadelních grantů, vtrhli na jednání pražského zastupitelstva. Primátor Pavel Bém pak jednání přerušil. Před budovou se ve čtvrtek ráno shromáždilo 300 až 500 lidí.

K podpoře protestujících pražských divadel se přihlásila i řada dalších. Jako první pražské Národní divadlo, které je financováno ministerstvem kultury a před jehož budovou se uskutečnil protestní koncert. Také Národní divadlo Brno vyjádřilo podporu peticí.

V září hlavní město Praha oznámilo, že nebude uplatňovat dotaci na vstupenku, která vyvolala několikaměsíční protesty. Vyplynulo to z nových zásad pro poskytování grantů v oblasti kultury a umění, na kterých se shodl poradní sbor pražského primátora.

Protože se členům nepodařilo definovat rozdíl mezi neziskovým sektorem a podnikateli v kultuře, budou moci o grant na rok 2009 požádat všichni bez ohledu na právní formu. Dostanou ale podporu maximálně do výše vyrovnaného rozpočtu, aby nemohli mít díky grantu zisk. Zásady budou platit pouze příští rok, od roku 2010 by už měl fungovat nový dotační systém. Granty bude posuzovat grantová komise nově ve dvou kolech a zapojeno bude více expertů. (více na Novinkách)

Protestní první stránky slovenských deníků

Slovenská vládní koalice nemá příliš dobré vztahy s médii, proto se rozhodla prosadit nový tiskový zákon, který prezident Ivan Gašparovič podepsal koncem dubna. Opozice a vydavatelé varovali, že sporný tiskový zákon může ohrozit svobodu tisku. Tyto obavy se nakonec nenaplnily.

V polovině dubna vyšly deníky ve smuteční úpravě poté, co už v předchozím měsíci měly jednou prázdnou titulní stranu a vyjmenovaných tzv. sedm hříchů tiskového zákona. Ten obsahuje například sporné právo čtenáře na odpověď v případě pravdivé i nepravdivé informace. A to ve stejném rozsahu jako článek, na který nespokojený čtenář reaguje. Vydavatelé tvrdili, že média budou zahlcena stížnostmi čtenářů a odpověďmi na ně. Zastali se jich i čeští kolegové.

Spornou část nového tiskového zákona o právu na odpověď téměř okamžitě využila vládní Lidová strana HZDS Vladimíra Mečiara. Straně bývalého slovenského premiéra se nelíbil komentář uveřejněný v deníku SME z 2. června 2008. Bylo to hned v druhý den platnosti zákona. Objevila se také kuriózní žádost, když čtenář žádal o opravu v případě kritického článku týkajícího se špatného výkonu fotbalového mužstva.

Odpovědi nezaplavily stránky novin, ale do médií přichází desítky žádostí o odpověď. Zákon využívají především politici, státní instituce, úřady a organizace. Zákon přitom měl chránit hlavně běžné občany. Redakce tvrdí, že opravy by automaticky zveřejňovaly i bez nového tiskového zákona. (více na Novinkách)

Rakousko zažilo na konci dubna šok. Třiasedmdesátiletý Josef Fritzl v dolnorakouské obci Amstetten věznil ve sklepení svého domu 24 let svou 42letou dceru Elisabeth. Zplodil s ní sedm dětí.

Pětiletý Felix, 18letý Stefan a 19letá Kerstin nikdy nespatřili denní světlo. Další tři děti, 16letou Lisu, 14letou Moniku a 12letého Alexandera se mu podařilo adoptovat s tím, že je jeho dcera Elisabeth nezvěstná a údajně se dala k sektě. Děti měla pohodit před dveřmi jeho domu. Sedmé dítě po porodu umřelo a Fritzl jeho tělo spálil v kotli.

Právě tento čin nakonec vedl 13. listopadu k obvinění Fritzla z vraždy, za kterou může být odsouzen až k doživotnímu trestu. Žalobce dospěl k závěru, že jedno z dvojčat narozených v roce 1996 mohlo přežít, kdyby ho Fritzl předal do rukou lékaře. To prokurátor kvalifikoval jako čin vraždy. Fritzl byl dále obviněn ze znásilňování, zotročování, omezování osobní svobody a krvesmilstva. (více na Novinkách)

Případ byl odhalen úplnou náhodou. Kerstin, jedna z vězněných dcer, upadla do kómatu, protože trpěla selháním ledvin. Fritzl ji převezl do nemocnice. Tam se ukázalo, že dívka není nikde evidovaná. Nemocnice požádala policii o prošetření případu. (více na Novinkách)

Policisté zjistili, že pod obytnou vilou se nachází rozsáhlé sklepení, ve kterém Fritzl věznil svou dceru a tři její děti. Dceru do sklepení, které budoval po domem jako protiatomový kryt, odvedl v roce 1984, když jí bylo osmnáct. Akci plánoval šest let. (více na Novinkách)

Fritzl se hájil, že chtěl Elisabeth uchránit před drogami.

Zpočátku musela obývat jedinou místnost i s dětmi, které se jí narodily, teprve později Fritzl vězení rozšířil na tři místnosti o ploše 60 metrů čtverečních. Vzduch ve sklepení s pancéřovými dveřmi ale zůstával špatný.

Dokonce ani jeho žena nevěděla, co ve sklepě je, Fritzl byl despota a do sklepa ji nepouštěl.

Na podobný případ nebyl připraven ani trestní řád v Rakousku. Prokuratura dlouho zvažovala, z jakého zločinu Fritzla obvinit, aby nestrávil ve vězení kratší dobu než jeho dcera ve sklepení. Rakouské právo nezná vícenásobný rozsudek a uděluje jen jeden trest za nezávažnější trestný čin. Za jednoduše prokazatelné omezování osobní svobody by Fritzl mohl dostat 10 let. Patnáctiletý trest by mohl dostat za opakované znásilňování své dcery. Proto se vyšetřovatelé snažili prokázat, že jeho vinou zahynulo sedmé dítě. Za zabití by mohl dostat až dvacetiletý trest a za vraždu doživotí.

Greenpeace na kótě 718

Zhruba dvacítka členů hnutí Greenpeace obsadila v brdském vojenském újezdu kótu 718, jde o místo, na němž by měl dle vojenských stratégů vyrůst americký radar. Greenpeace plánovalo uspořádat na kótě "kulturní a společenské akce", do kterých chtělo zapojit i místní lidi. Armáda prostor monitorovala a dala aktivistům čas k odchodu.

Ani po vypršení ultimáta vojenská policie proti ekologům nijak nezasáhla, zabránila však vstupu do oblasti dalším osobám. V dalších dnech aktivisté nadále setrvávali na kótě, záhy se dočkali i několika návštěv z řad opozičních i koaličních politiků. Ti se do vojenského prostoru vypravili bez ohledu na to, že byli upozorněni, že páchají přestupek, za nějž mohou být pokutováni.

Nejprve aktivisty navštívila dvojice poslanců ČSSD, po několika dnech je následovala trojčlenná delegace Strany zelených v čele s tehdejší první místopředsedkyní a oponentkou Martina Bursíka Danou Kuchtovou.

Zvrat přišel 9. června, kdy se policie rozhodla zakročit. „Na vrcholu bylo pět osob, které jsme za použití mírných donucovacích prostředků odvezli na oddělení policie v Příbrami,“ řekl k zásahu mluvčí Vojenské policie Jan Čermák. Policisté prostor následně ohradili a začali jej hlídat.

Akce Greenpeace nebyla jediným protestem proti výstavbě radaru. Další demonstrace odpůrců americké základny na území České republiky se uskutečnily i v březnu a červnu v Praze a v dubnu v Míšově na Plzeňsku. (více na Novinkách)