Semafor je symbolem pro volnost pohybu.

Bezprostředně po vstupu České republiky do schengenského systému volného pohybu osob, k němuž došlo v polovině prosince 2007, se objevila obava z přílivu nelegálních migrantů. Mluvilo se zejména o třech tisícovkách Čečenců, kteří se z polských utečeneckých táborů chtěli dostat dále do západní Evropy. Na jejich přesun se připravovaly i české úřady. "V rámci kontrol je zvýšená pozornost věnována osobám čečenské národnosti. Existuje totiž poznatek, že Čečenci, kteří požádali o azyl v Polsku, by se mohli přesouvat přes naše uzení na jih Evropy," řekla v lednu mluvčí cizinecké policie Barbora Kudláčková.

Krizové scénáře o tom, že se Česká republika stane tranzitní či cílovou destinací pro imigranty ze zemí třetího světa, se nakonec nepotvrdily. Za první dva měsíce po přistoupení k tomuto systému bylo ze země vyhoštěno kolem tří stovek cizinců, kteří se v rámci schengenského prostoru zdržovali nelegálně.

Schengenský prostor je založen na tom, že když do něj někdo vstoupí, tak už při cestách do jiných zúčastněných států nemusí žádnými dalšími hraničními kontrolami procházet. Česko sousedí pouze se státy, které jsou do prostoru rovněž začleněny, takže například na rozdíl od Slovenska nemá žádnou vnější hranici prostoru. (více na Novinkách)

Jiří Sequens

Režisér Jiří Sequens zemřel po dlouhé nemoci 21. ledna 2008. Bylo mu pětaosmdesát. Sequens byl považován za vynikajícího řemeslníka, ale také kontroverzního člověka, který se zapletl s komunistickým režimem. Natočil totiž tendenční seriál 30 případů majora Zemana, který podle odborníků hrubě překrucuje dějiny.

Na druhou stranu natočil také slavná nadčasová díla jako Partie krásného dragouna, Pěnička a Paraplíčko, Hříšní lidé města pražského a Atentát. „Na jeho lidském a profesionálním osudu lze číst vývoj kinematografie a společnosti od padesátých let do druhé poloviny devadesátých, kdy přestal točit. Prošel různými etapami společnosti a zastával v ní i vysoké pozice. Ale z jeho tvorby zůstanou především věci nadčasové jako film Atentát a seriál Hříšní lidé města pražského. Obliba seriálu Třicet případů majora Zemana pak svědčí o tom, že ideologii dnes lidé berou spíš jako dobový folklór a baví je profesionalita, s níž vzniklo několik výtečných, ryze kriminálních dílů,“ řekl v lednu Právu režisér Zdeněk Zelenka.

Sequens začínal v brněnském divadle, působil také v Divadle E. F. Buriana v Praze. Pak pracoval až do roku 1990 na Barrandově. Debutoval snímkem Olověný chléb, velmi uznávaný je pozdější Atentát, který se zabývá atentátem na říšského protektora Heydricha.

Nejpopulárnější je dodnes jeho seriál starosvětských detektivek Hříšní lidé města pražského z roku 1968 podle povídek Jiřího Marka. Postavy rady Vacátka, pana Brůžka, Boušeho a Mrázka velmi rychle zlidověly. (více na Novinkách)

Teprve osmadvacetiletý americký herec Heath Ledger známý z oscarového filmu Zkrocená hora zemřel nečekaně ve svém luxusním bytě v New Yorku v úterý 22. ledna.

Ledgera nalezl správce domu, který ho chtěl upozornit, že měl objednanou masáž. Nehybný herec ležel nahý obličejem k zemi. Policie později potvrdila, že Ledger se zabil sám, pravděpodobně nešťastnou náhodou. Smrt zavinila kombinace léků OxyContin, Valium, Xanax, Restoril a Unisom.

Osmadvacetiletý Ledger již dříve přiznal, že kvůli přepracování měl problémy se spánkem. Bral proto prášky, ale ty mu údajně zabíraly pouze na hodinu.

Jeho slavnou Zkrocenou horu kritika téměř jednohlasně vynášela do nebes. Získala mimo jiné osm nominací na Oscara a Zlatého lva na festivalu v Benátkách. V současnosti se připravuje i opera se stejným názvem.

Heath Ledger hrál i ve snímcích Temný rytíř, Patriot, Ples příšer, Bratři Grimmové a Casanova. Přestože byl velmi úspěšný, v posledních měsících v několika rozhovorech vyjádřil nespokojenost se svým životem. "Cítím, že jen mrhám časem, protože se stále opakuji," řekla hvězda nedlouho před smrtí. (více na Novinkách)

Chrám svatého Víta na Pražském hradě

Vláda 23. ledna schválila po mnohaměsíčním vyjednávání věcný záměr návrhu zákona, na jehož základě má být církvím a dalším náboženským společnostem navrácena část nemovitého majetku zabaveného státem po únoru 1948 a poskytnuta finanční náhrada ve výši 83 miliard korun. Ta by se vyplácela po dobu 60 let. Včetně úroků by tak církvím stát zaplatil asi 270 miliard korun.

V příštích 60 letech by stát vyplácel církvím ročně 4,3 miliardy korun a po dvacetiletí další miliardu na provoz. Církve by se pak na oplátku vzdaly majetkových nároků vůči státu.  Nejlépe by skončila římskokatolická církev, která by dostala asi 80 procent všech peněz. Církevní vyjednavači přitom původně chtěli, aby každoroční splátka byla navíc valorizována o inflaci, to ale vládní zástupci odmítli.
Církevní restituce se staly i jedním z témat prezidentské volby, neboť se s větší či menší otevřeností spekulovalo, že lidovci podpoří Klausovo znovuzvolení právě výměnou za podporu církevních restitucí ze strany ODS.

Návrh zákona, který je důležitý zejména pro KDU-ČSL, byl totiž od počátku kritizován jak opozicí, tak některými koaličními zákonodárci, což se následně projevilo při jeho projednávání ve Sněmovně.

Definitivní verzi schválila vláda druhého dubna. Koncem téhož měsíce byla norma projednávána ve Sněmovně, kde se proti jejímu odsouhlasení postavil vedle opozice i poslanec ODS Vlastimil Tlustý. (více na Novinkách) Ten požadoval, aby byl zákon doplněn o výpočet majetku, kterého se bude restituce týkat, což se mu podařilo prosadit i ve Sněmovně. Vláda následně svůj návrh o tyto údaje doplnila. (více na Novinkách)

Církevní restituce se na dalších několik týdnů staly tématem sporů uvnitř koalice i samotné ODS.  Občanským demokratů se nepodařilo poslance Tlustého přesvědčit, aby zákon podpořil.

Tlustý následně na jednání poslaneckého výboru prosadil společně s opozicí přerušení projednávání ve Sněmovně do doby, než vláda dodá přesné ohodnocení majetku, který chce církvím vydat. (více na Novinkách)

Koncem září přišel Tlustý s návrhem, aby bylo církvím jednorázově vyplaceno 20 miliard korun. V té době již ve Sněmovně několikrát zasedla komise, jejíž vznik k tématu vypořádání církevního majetku prosadil. (více na Novinkách)

Société Générale - vlastník KB

Jedna z největších francouzských bank Société Générale, jež v Česku vlastní Komerční banku, musela odepsat kvůli podvodu pět miliard eur (necelých 120 miliard korun). O peníze přišla kvůli zpronevěře jednoho z obchodníků.

Jérôm Kerviel manipuloval s akciemi banky. Během vyšetřování přiznal, že doufal, že bude vypadat jako mimořádný makléř a dostane vysoké prémie ze zisků, které měly jeho operace vynést. Société Générale měl podvádět už od roku 2005.

"Ten člověk jednal sám a uvnitř naší banky si vybudoval skrytý podnik. Využil k tomu nástrojů Société Générale a měl tolik inteligence, že unikl všem kontrolním mechanismům," řekl generální ředitel Daniel Bouton. (více na Novinkách)

Ústavní soud (ÚS) se zbýval osudem reformy financí a celého daňového systému. S tou přišla vládní koalice a ČSSD ji napadla u ÚS. Ten rozhodoval ve třech jednáních.

Během nich zrušil část, která měla zajistit, aby první tři dny nemocenské byly neplacené. Zbylé části ponechal, tedy reformu daňového systému a zdravotnickou, kde jsou ukotveny poplatky u lékaře.

„Nevyplácení nemocenské v prvních třech dnech je v rozporu s Listinou základních práv a svobod,“ zaznělo v rozhodnutí ÚS.

Prezident Václav Klaus podepsal vládní návrh reformy veřejných financí 5. října 2007. V platnost vstoupila prvního ledna. Její součástí jsou změny v přídavcích na děti, porodném, valorizaci důchodů. (více na Novinkách)

Čtěte také: TÉMA: Vše o reformě veřejných financí