Tvrdá linie kolumbijského prezidenta Álvara Uribeho proti levicovým rebelům z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) se v uplynulém roce vyplatila.

Vládním vojákům se podařilo zneškodnit několik povstaleckých velitelů a osvobodit hned dva prominentní zajatce, mezi nimi někdejší kandidátku na prezidenta a poloviční Francouzku Ingrid Betancourtovou. Svět se nebouřil, když vyšlo najevo, že při akci byl zneužit emblém Červeného kříže, což zakazuje Ženevská konvence.

Kolumbijská armáda opakovaně zasazovala guerille tvrdé rány. V březnu zabila jednoho z vůdců FARC Raula Reyese. Přeshraniční výpad do Ekvádoru vyvolal prudkou reakci, ekvádorská armáda přemístila k hranicím vojska a podpořila ji Venezuela. Diplomatická roztržka však nakonec utichla.

V květnu se úřadům vzdala Nelly Avila Morenová, známá jako Karina, která zůstala jedinou velitelkou sil FARC v oblasti Antioquie. Jejího nadřízeného Ivana Rose zabil v březnu jeho strážce a ve stejný měsíc údajně zemřel i šéf a zakladatel FARC Manuel Marulanda, údajně podlehl infarktu. 
FARC, které jsou spojovány také s obchody s narkotiky, v Kolumbii a sousedních zemích působí přes čtyřicet let a některé ze stovek zajatců zadržují už roky. To byl i případ Betancourtové, kterou se podařilo osvobodit v červenci po šesti letech. Betancourtová trpěla žloutenkou a kožní chorobou a o pomoc jí usilovala neúspěšně i Francie.

Při osvobozovací akci nakonec nepadl jediný výstřel, uvedla Bogota s tím, že povstalce se podařilo přelstít. Příslušníci armády a tajných služeb se vydávali za pracovníky nevládní organizace, uvedla vláda a popřela zprávy, že povstalci výměnou za 11člennou skupinu zajatců, v níž byli i tři Američané, dostali 20 miliónů dolarů.

O několik týdnů později ale přišla americká stanice CNN s vážným obviněním, že onou zaštiťující nevládní organizací byl Červený kříž a armáda použitím jeho emblému na uniformách a vrtulníku v podstatě spáchala válečný zločin.

Tak alespoň definuje Ženevská konvence a mezinárodní právo použití symbolů mezinárodně uznávaných humanitárních organizací. Kolumbijský prezident Álvaro Uribe to nejprve odmítal, později zneužití symbolu přiznal. Velkou reakci to ale nevyvolalo, až na protest Červeného kříže a několika organizací, jimž hrozí ztráta důvěryhodnosti a jejich pracovníkům v konfliktních zónách nebezpečí.

Koncem října přišli povstalci z FARC o dalšího prominentního zajatce. Bývalý kolumbijský poslanec Óscar Tulio Lizcano jim s jedním ze strážných utekl sám. Po třech dnech ho v džungli objevila armáda. (více na Novinkách)

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary proběhl 4. - 12. července. Již 43. ročník festivalu si nenechali ujít pověstní batůžkáři ani americký herec Robert De Niro, který tam uvedl film Barryho Levinsona Co se vlastně stalo.

Na festival dorazili mimo jiné také britský herec Christopher Lee, představitel temných rolí, který na sebe v posledních letech upozornil rolí čaroděje Sarumana v Pánu prstenů, nebo americký herec Danny Glover.

Juraj Jakubisko představil v Karlových Varech svůj historický velkofilm Bathory. (více na Novinkách)

Dlouho očekávaná premiéra se uskutečnila v hotelu Thermal. Juraj Jakubisko pak převzal cenu Křišťálový glóbus z rukou prezidenta festivalu Jiřího Bartošky.

Dalším laureátem ceny za mimořádný umělecký přínos světovému filmu se stali slovenský režisér Dušan Hanák (tvůrce hraných i dokumentárních filmů jako Růžové sny, 322, Já miluji, ty miluješ, Papírové hlavy, Obrazy starého světa, Tichá radost a mnoha dalších) a scenárista a režisér Ivan Passer, jeden z nejvýznamnějších představitelů české nové vlny.

Hlavní cenu festivalu získal dánský snímek Ukrutně šťastni režiséra Henrika Rubena Genze. Závěrečné předávání cen ale ovládli herci z filmu Michaely Pavlátové Děti noci. Jiří Mádl a Martha Issová získali glóby jako nejlepší herci. (více na Novinkách)

Ve věku 74 let zemřel zpěvák Karel Hála. V populární hudbě působil od 50. let 20. století a byl považován za jednoho z nejlepších českých swingařů.

„Zůstává po něm velká stopa, měl ojedinělý styl. Bude nám moc chybět,“ řekl Hálův kolega, jazzman Laďa Kerndl.

Karel Hála vystudoval pražskou konzervatoř a začínal jako muzikálový a operetní zpěvák v Armádní opeře. Působil také v pražském Divadle ABC a Rokoko. Zahrál si několik menších rolí v českých filmech, v některých i zpíval. Šlo o snímky Kdyby tisíc klarinetů, Noc na Karlštejně, Světáci, Nebeští jezdci, Píseň pro Rudolfa III. a po revoluci Non plus ultras.

Vydal desítky desek. Noblesní zpěvák, typický dokonale holou hlavou a dobře padnoucím oblekem, se dlouhodobě těšil velké popularitě především mezi starší generací. Vždyť také doba jeho největších úspěchů spadá na přelom 60. a 70. let. (více na Novinkách)

Evropská unie potvrdila, že Slovensko může platit eurem. Směnný kurz mezi jednotnou evropskou měnou a slovenskými korunami byl stanoven na 30,126 SK/EUR. Určila jej Evropská komise.

Eurem se bude na Slovensku platit od 1. ledna 2009. S ražbou mincí se začalo již v srpnu a několik dní poté (24. srpna) museli obchodníci začít uvádět ceny jak v eurech, tak ve slovenských korunách.

Pokud daná země chce přistoupit na jednotnou evropskou měnu, musí splnit jistá kritéria. Mezi ně patří jak stabilita cenová, tak i směnného kurzu. (více na Novinkách)

Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a její český protějšek Karel Schwarzenberg podepsali v Praze smlouvu o umístění americké radarové základny na území České republiky. Na detailech smlouvy se obě země dohodly na dubnovém summitu Severoatlantické aliance v Bukurešti.

„Tato smlouva je součást konzistentní politiky ČR. První úkol každého státu je zajistit bezpečnost. Tato smlouva nejen zvýší bezpečnost České republiky, ale zvýší i bezpečnost celé Evropy a celého euroatlantického prostoru,“ řekl po jejím podpisu český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

V září následně podepsala ministryně obrany Vlasta Parkanová s americkým kolegou Robertem Gatesem smlouvu SOFA, která upravuje právní postavení příslušníků ozbrojených sil USA na území České republiky v souvislosti s radarovou stanicí protiraketové obrany.

Obě smlouvy musí ještě schválit čeští zákonodárci a podepsat prezident. Zejména při hlasování ve Sněmovně je osud deklarací velmi nejistý, neboť opozice se k umístění radaru staví odmítavě a své výhrady k němu měli i někteří koaliční zákonodárci. (více na Novinkách)

Čtěte také: SPECIÁL: Radar USA v Česku

Koruna má další rekord, začíná ohrožovat ekonomiku.

Červenec byl ve znamení historických rekordů české měny a ropy. Zatímco černé zlato bylo nejdražší ve své historii (barel se obchodoval za více než 147 dolarů), tak tuzemská měna posílila až na 22,93 koruny za jednotnou evropskou měnu. (více na Novinkách)

Jen o několik dní později koruna dostala zásah od České národní banky, která uvedla, že proti silné měně zakročí snížením úrokových sazeb. Měna na to reagovala výrazným oslabením.

Ani ropě rekordy dlouho nevydržely. Cena sice pozvolna, ale přece padala. V listopadu se barel černého zlata obchodoval opět za méně než 50 dolarů. (více na Novinkách)

Svět se dozvěděl zprávu, že jeden z nejhledanějších válečných zločinců Radovan Karadžić byl dopaden v Bělehradě. Bývalý bosenskosrbský předák, obviněný z genocidy bosenských muslimů během konfliktu v Bosně v 90. letech, unikal před spravedlností 13 let. Bělehrad byl často kritizován, že nedělá dost pro jeho dopadení, což vedlo i k pozastavení jednání o jeho přistoupení k EU.

O dopadení Karadžiče informoval 21. července úřad srbského prezidenta Borise Tadiče. (více na Novinkách) Zadržen ale zřejmě byl už v pátek 18. července v autobusu.

Po dopadení se ukázalo, že Karadžić se volně pohyboval po zemi, protože získal novou identitu. Tento psychiatr, jemuž se připisuje podíl na masakru ve Srebrenici, vystupoval jako léčitel, odborník na bioenergii a propagátor alternativní medicíny Dragan Dabić. Nejenže psal články o alternativní medicíně, ale také přednášel na akcích pořádaných Centrem boje s rakovinou a účastnil se dokonce festivalu zdravého života. (více na Novinkách)

Do Haagu byl vydán 30. července. O vydání rozhodl soud velmi rychle a uskutečnilo se přes protesty srbských nacionalistů. Při největším, kterého se zúčastnilo 29. července na 15 000 lidí, bylo zraněno 50 osob. (více na Novinkách)

Den po vydání stanul Karadžić poprvé před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu, kde si vyslechl obvinění, která byla vůči němu vznesena. (více na Novinkách) Je mezi nimi mimo jiné genocida, zločiny proti lidskosti a porušování ženevských konvencí, jichž se podle žalobců dopustil během občanské války v Bosně v letech 1992 až 1995. Ke své vině se odmítl vyjádřit i na dalším stání s tím, že tribunál neuznává a že jeho cílem je pouze ho zničit.

Karadžić označuje tribunál za soud řízený NATO. Hájit se před ním míní sám. Tvrdí, že před ním stojí neprávem, neboť mu Richard Holbrooke, který dojednal mír ve válce v Bosně, slíbil beztrestnost, pokud se stáhne z veřejného života. Požaduje, aby tyto dokumenty byly předloženy před tribunálem, i když Holbrooke dohodu popírá. "Žádná dohoda, která mu zaručovala imunitu před zadržením, nikdy neexistovala. NATO ho pouze nebylo schopné chytit," uvedl. (více na Novinkách)

Karadžiče se mnohokrát pokoušely zatknout mírové síly SFOR i britské speciální jednotky. (více na Novinkách)

Čtěte také: SPECIÁL: Rozpad Jugoslávie

Bubeník a zakládající člen kapely Chinaski Pavel Grohman se zabil na motorce. Nehoda se stala v pátek v poledne mezi Vamberkem a Rybnou nad Zdobnicí.

Grohman předjížděl v okamžiku, kdy osobní vůz před ním odbočoval vlevo. Bubeník zemřel při leteckém transportu.

Pavel Grohman stál spolu se svým spolužákem ze základní školy Michalem Malátným u kolébky skupiny Chinaski. Společně založil na konci osmdesátých let skupinu Starý Hrady, ze které se později stala skupina Starý hadry. Ta se v polovině osmdesátých let přejmenovala na Chinaski podle postavy z knih Charlese Bukowského.

Chinaski patří k nejúspěšnějším tuzemským poprockovým kapelám.

Nahráli hity jako 1. signální, Klára, Dlouhej kouř nebo Strojvůdce. Na podzim se kapela vrátila na pódia, překvapivě s bývalým frontmanem Lucie Davidem Kollerem za bicími. Koller je však ve skupině pouze hostem. Novou desku se Chinaski chystají vydat v roce 2009 s bubeníkem Otakarem Petřinou. (více na Novinkách)