Na dlouho očekávaném kongresu občanských demokratů byl do čela strany zvolen staronový předseda Mirek Topolánek, který již v prvním kole porazil svého vyzyvatele Pavla Béma. Topolánek bude v čele strany následující dva roky, neboť nebyl schválen návrh na zkrácení volebního mandátu na polovinu.

Delegáti 19. kongresu strany Topolánka v neděli dopoledne zvolili nadpoloviční většinou 284 hlasů. Pavel Bém obdržel 162 hlasů z celkových 492 hlasů.

Prvním místopředsedou strany se stal širší veřejnosti málo známý starosta Prahy 13 David Vodrážka, jeho protikandidát Ivan Langer se před třetím kolem volby kandidatury po Topolánkově intervenci vzdal. Řadovými místopředsedy strany se stali Ivan Langer, Petr Gandalovič, Petr Nečas a Petr Bendl.

Titulu čestného předsedy strany se na kongresu vzdal prezident Václav Klaus, který své rozhodnutí zdůvodnil přeměnou ODS z pravicové strany a stranu středovou. "Tato politika není tou, se kterou jsem ODS zakládal a dlouhá léta vedl," prohlásil Klaus s tím, že z ODS se stává spíš strana lobbistických zájmů, než idejí.

Topolánek delegátům kongresu slíbil stranu sjednotit. Zavázal se také, že se poučí z chyb, které učinil v minulosti. (více na Novinkách)

Nezařazený poslanec Michal Pohanka složil poslanecký mandát. Své rozhodnutí oznámil v regionální brněnské televizi. Předseda Sněmovny Miloslav Vlček týž den potvrdil, že obdržel Pohankův rezignační dopis. Pohanka byl v roce 2006 zvolen do Sněmovny za ČSSD, v říjnu téhož roku vystoupil z jejího klubu a ve většině hlasování podporoval vládu premiéra Mirka Topolánka.

Pohanka v televizním rozhovoru oznámil, že důvodem jeho rezignace je otevření prostoru pro jednání ODS s ČSSD, zároveň odmítl, že by na něj byl vyvíjen politický nátlak. V rozhovoru pro deník Právo Pohanka řekl, že odvedl svou práci a proto odchází. (více na Novinkách)

Pohanku by měla ve Sněmovně nahradit ředitelka Domu s pečovatelskou službou z Moravského Krumlova Irena Kočí. Ta avizovala, že hodlá podporovat program sociální demokracie.

Rezignaci uvítali představitelé sociální demokracie. „Rozhodnutí pana Pohanky vítám. Je hodně opožděné, ale nakonec přišlo,“ řekl šéf strany Jiří Paroubek.

Vládní koalice tak fakticky ztratí jeden hlas, neboť Pohanka spolu s Milošem Melčákem, který také opustil poslanecký klub ČSSD, podporoval většinu vládních návrhů. Poslední akcí poslance Pohanky ve Sněmovně tak byla podpora vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2009. (více na Novinkách)

Poslanci odmítli vládní návrh na prodloužení pobytu českých vojáků v zahraničních misích. Návrh neprošel ani poté, co premiér Mirek Topolánek vyšel opozici vstříc a slíbil nižší rozšíření mise ISAF v Afghánistánu i ukončení české účasti v protiteroristické operaci Trvalá svoboda tamtéž. Vláda následně rozhodla prodloužit pobyt vojáků alespoň o dva měsíce.

Pro návrh hlasovalo 99 poslanců, potřeba bylo 101 hlasů. Viditelně zklamaný Topolánek krátce po rozhodnutí prohlásil, že za výsledek hlasování se stydí. ODS následně označila neschválení misí za pošlapání spojeneckých závazků České republiky vůči partnerům v NATO.

Sociální demokraté nejdříve před zahájením schůze Sněmovny oznámili své podmínky pro podporu misí. Premiér slíbil jejich hlavní požadavky splnit, ČSSD ale mise stejně nepodpořila.

ČSSD oproti tomu tvrdila, že za krach při schvalování misí může vládní koalice, která pro návrh nedokázala včas vyjednat podporu. Následně oznámila, že mise podpoří pouze výměnou za zrušení poplatků. (více na Novinkách)

David Rath (ČSSD)

Poslanci schválili návrh na zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Pro opoziční návrh hlasovalo ve Sněmovně i několik koaličních zákonodárců. Návrh dostali na stůl senátoři.

"Téměř po roce je šance zrušit poplatky ministra Julínka a této vlády, děkujeme, že jste vyslyšeli hlas lidí," řekl poslancům po hlasování David Rath (ČSSD). Pro zrušení hlasovalo 97 poslanců. Ve Sněmovně chyběli poslanci Juraj Raninec, Vlastimil Tlustý, Jan Schwippel, Jan Klas a Libor Ježek.

Pokud by Senát Sněmovně zákon s návrhy změn vrátil, byl by v dolní komoře k jeho přijetí potřeba 101 hlas. Teprve po jeho opětovném schválení by dostal normu k podpisu prezident Václav Klaus.

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek po hlasování uvedl, že zrušení poplatků by pro resort zdravotnictví znamenalo výpadek několika miliard korun.

Podle premiéra Mirka Topolánka k výsledku hlasování přispělo i to, že koaliční řady nebyly kompletní. To, že opozice nemocné nevypárovala, označil předseda vlády za "další destrukci" slušnosti ve Sněmovně. (více na Novinkách)

Mírový proces mezi Izraelci a Palestinci dostal další ránu. Po vytrvalém ostřelování židovského státu palestinskými radikály z pásma Gazy ovládaného hnutím Hamás Izrael koncem prosince na enklávu udeřil. Přitom právě nejpozději v tomto čase měla být podle ujednání obou stran v americkém Annapolisu z předchozího roku uzavřena mírová dohoda.

Hamás 18. prosince vypověděl půl roku trvající příměří, které bylo porušováno oběma stranami. Tvrdil, že Izrael nedodržel závazky a neodvolal blokádu zbídačeného pásma Gazy. Jeruzalém argumentoval, že Hamás neskončil s raketovými útoky na izraelská města.

Plán úderu se Izraeli podařilo do poslední chvíle tajit. Po týdenních náletech nejprve na strategicky důležité zbrojní sklady a továrny a pak i na domy představitelů Hamásu, z nichž byli nejméně dva zabiti, následovala pozemní ofenzíva. Konflikt si vyžádal přes 1300 mrtvých a oběti byly i na izraelské straně, ať už se jednalo o vojáky či civilisty, které zasáhly pokračující raketové útoky. Příměří bylo zjednáno po třech týdnech v polovině ledna.

Čtěte také: Všechny články o útoku na Gazu