Letošní prezidentské volby nenechaly ve Spojených státech amerických nikoho chladným. George Bush mladší zemi nebývale zadlužil, USA zabředly do nepopulární války v Iráku a když se tam situace zlepšila, začal se hroutit hypoteční trh a krachovat banky. Předznamenalo to nejen změnu ve vedení země, ale i nástup historicky prvního černocha do Bílého domu - Baracka Obamy.

Bushova popularita vytrvale klesala a v listopadu byla na historickém dnu. Už to komplikovalo výhledy jeho republikánů na udržení vlády, nehledě na to, že většinu v Kongresu ztratili už před dvěma lety.

Soupeření o nominaci v primárkách však v táboře republikánů mělo překvapivé a brzké rozuzlení. Kandidátem se už v březnu stal 71letý válečný veterán z Vietnamu John McCain. Tento spíše liberální straník za sebou nechal i exstarostu New Yorku Rudolpha Giulianiho či bývalého guvernéra Massachusetts Mitta Romneyho a rychle sbíral další body.

Největší pozornost ale od počátku primárek směřovala k demokratům a brzy se potvrdilo, že o nominaci svedou lítý souboj bývalá první dáma a newyorská senátorka Hillary Clintonová a černošský senátor z Ilinois Barack Obama. Nástup první ženy v Bílém domě si přálo na 50 miliónů demokratických voličů, tolik jich Clintonovou v primárkách volilo.

Nakonec ale ani to nestačilo, kandidátem demokratů se až v samém závěru primárek stal Obama a tvrdá kampaň pokračovala. Demokratský a republikánský kandidát se začali přetahovat hlavně o zklamané příznivce Clintonové. McCain se prezentoval jako zkušený politik, jenž dokáže zemi ochránit a zajistit politický konsenzus. Obama ho označoval za dalšího Bushe a sliboval radikální změnu kurzu.

Kampaň byla nejdražší v dějinách, stála přes dvě miliardy dolarů a k volbám dorazil rekordní počet voličů. Spojoval je nesouhlas s politikou George Bushe a rozdělovaly odlišné představy o velkém americkém snu. V průzkumech vedl Obama a celý svět s Amerikou se zájmem sledoval, zda se i tentokrát outsiderovi McCainovi podaří na poslední chvíli stav zvrátit. Obamovo vítězství však bylo rychlé a přesvědčivé, vyhrál ve všech do té doby nerozhodnutých a přitom klíčových státech.

Z Bílého domu tedy od ledna 2009 bude znít jiný tón, alternativ má ale budoucí prezident málo. Zdědí války v Iráku a Afghánistánu, potíže ekonomiky či rozplánovaný projekt obranného štítu v Evropě. (více na Novinkách)

Čtěte také: TÉMA: Americký volební rok

Šestatřicet hodin tvrdé dřiny čekalo na více než 400 dobrovolných a profesionálních hasičů z Prahy a dalších krajů poté, co opět po několika měsících začalo hořet ve známé vietnamské tržnici Sapa v Praze Libuši. Nerovný boj s plameny nakonec rozhodlo až nasazení vrtulníku, což se v podobných podmínkách stalo vůbec poprvé v historii.

Hořet začalo ve čtvrtek 6.listopadu v noci. Do rána už zasahovaly na místě stovky hasičů a situace se zdála být pod kontrolou. Dopoledne se ale zřítila část střechy areálu a požár se vymkl kontrole. Hasiči postupně povolali techniku a posily z celých Čech, manévry hasičských vozů napomohly k dopravnímu kolapsu ve městě.

Odpoledne umožnilo počasí nasazení vrtulníku s hasícím vakem. Jeho několikrát opakovaný shoz vody do nejvíce zasaženého centra požáru převážil váhy na stranu hasičů, kteří o několik hodin později ohlásili, že mají požár pod kontrolou. Co přesně požár, který likvidovalo nejvíce jednotek hasičů v historii, způsobilo, vyšetřovatelé zatím neuvedli. Policie provedla několik týdnů po požáru velkou razii v celém areálu, který využívá hlavně vietnamská komunita. (více na Novinkách)

Tanker Sirius Star na otevřeném moři

Vody při somálském pobřeží patří k nejnebezpečnějším na světě. Hemží se to v nich novodobými piráty, kteří už nežijí ze samotného lupu, i když ani jím nepohrdnou, ale především z výkupného. Jejich oblíbeným terčem byly především luxusní jachty, ovšem s jídlem rostla chuť a piráti začali unášel nákladní lodě. Nejdrzejší čin spáchali 16. listopadu, kdy se jim do rukou dostal zánovní obří tanker Sirius Star dlouhý 300 metrů, který vezl ze Saúdské Arábie do USA dva milióny barelů ropy za 100 miliónů dolarů. (více na Novinkách)

Piráti v tomto případě neútočili v pobřežních vodách, ale na volném moři, asi 830 kilometrů od keňského přístavu Mombasa. Unesený tanker zakotvili u pobřežního města Haradhere, které je spolu s Eylem a Bossasem jejich hlavní základnou. Oznámili, že za propuštění obřího tankeru s 25člennou posádkou chtějí 25 miliónů dolarů, pak ale naznačili, že jsou ochotni jít s cenou dolů.

Útok na tanker však nebyl ojedinělou akcí somálských pirátů. Podle Mezinárodního námořního úřadu jsou somálské teritoriální vody nejnebezpečnější na světě. Sedm desítek z více než dvou stovek pirátských přepadů bylo spácháno právě v Adenském zálivu nebo v Indickém oceánu u východního pobřeží Somálska. Počet útoků byl dvakrát vyšší než v roce 2007.

Šokem byla už akce z 25. září, kdy se zmocnili ukrajinské nákladní lodi Faina, na jejíž palubě bylo 33 tanků T-72 a mnoho dalších zbraní určených pro keňskou armádu. (více na Novinkách) Panovaly obavy, že by se tanky mohly dostat do rukou islámských fundamentalistů. (více na Novinkách) Obava se ale nenaplnila, piráti dali přednost výkupnému, které jim zajišťuje v chudém a hladovém Somálsku luxusní život.

V oblasti přitom hlídkují už několik let lodě amerického námořnictva a zemí NATO. Začátkem prosince italský torpédoborec Luigi Durand de la Penne překazil koordinovaný útok dvanácti až dvaceti rychlých člunů pirátů na pět nákladních lodi. Krátce předtím se piráti pokusili unést luxusní výletní loď s tisícovkou lidí na palubě.

Zasáhnout přímo při útoku je zatím jedinou šancí, jak zabránit únosům lodí. Jakmile se piráti plavidla zmocní, žádnou akci už podniknout nelze, aby nebyl ohrožen život posádky, kterou piráti drží jako rukojmí, uvedl nejvyšší velitel amerických ozbrojených sil admirál Mike Mullen. Už samotný fakt, že se k problému vyjadřuje náčelník amerických spojených štábů, ukazuje vážnost problému.

Fatální následky by měl útok na některý z přístavů pirátů, protože se do nich stáhlo mnoho civilistů v naději, že jim ekonomika postavená na pirátství pomůže z nejhorší bídy. A dát se k pirátům se považuje za terno, i když to není život bez rizika. V dubnu francouzské síly po vyplacení výkupného za jachtu Le Ponant zaútočily na piráty a šest jich zajali.

Pirátům nahrává, že Somálsko nemá už dvacet let centrální vládu a některé oblasti jako Somaliland nebo Puntland jsou už de facto nezávislé a ovládají je místní kmeny. Slabá vláda není schopna kontrolovat ani zbytek země a před porážkou od islámských radikálů blízkých al-Kajdě ji před dvěma lety zachránila jen intervence etiopských sil a útoky americké armády.

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek

Kabinet Mirka Topolánka schválil ministrovi zdravotnictví Tomáši Julínkovi návrhy zákonů, majících reformovat tuzemské zdravotnictví. První trojice byla schválena 19. 11. Zákon o veřejném zdravotním pojištění kvůli námitkám lidovců a zelených až o týden později.

Vláda se zabývala čtyřmi Julínkovými normami - o zdravotních službách, o specifických zdravotních službách, o záchranné službě a o veřejném zdravotním pojištění. První tři schválila na první pokus, poslední odložila. Mezitím proběhly schůzky koaličních expertů.

Zatímco zelení se na schůzce se zástupci ministerstva dohodli na vyřešení sporných bodů, lidovcům vadila nekonkrétnost definice úhradových standardů zdravotní péče, které by měly být hrazeny pojišťovnou.

Lidovci chtěli, aby bylo v zákoně jasně definováno, co bude považováno za nadstandard, za který by si měli pacienti připlácet. Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek proto na vládě pro návrh zákona nehlasoval. (více na Novinkách)

Sdružení automobilového průmyslu již v říjnu varovalo,
že o práci může průjít až deset tisíc lidí.

Během listopadu na Česko naplno dopadla krize v automobilovém průmyslu. Začaly se tak vyplňovat černé předpovědi Sdružení automobilového průmyslu, které předpokládalo, že by o práci mělo přijít až deset tisíc lidí. Přední tuzemské automobilky totiž kvůli propadajícím se prodejům v odvětví výrazně snížily počty zaměstnanců a naplánovaly několikatýdenní odstávky výroby.

Například Avia oznámila, že továrna bude stát měsíc a půl. Těsně před ní oznámila omezení i kopřivnická Tatra. Její výroba bude stát vždy poslední týden v měsíci, a to až do konce prvního čtvrtletí 2009. Podle odborářů o práci přijdou stovky lidí.

Jednička na trhu, mladoboleslavská Škoda Auto omezila výrobu již několikrát. Její zaměstnanci si nakonec výrazně prodlouží i vánoční dovolenou. Firma začne vyrábět až 11. ledna. (více na Novinkách)

Bezprecedentnímu teroristickému útoku čelilo na konci listopadu indické město Bombaj. Zaútočily na něj asi dvě desítky dobře vycvičených teroristů. Jejich řádění trvalo tři dny a vyžádalo si 174 obětí, včetně dvou desítek cizinců, a přes dvě stě zraněných. Ozbrojená skupina zahájila své útoky ve středu večer 26. listopadu, kdy zaútočila na několik míst finanční metropole Indie včetně nádraží, kavárny, nemocnice a dvou hotelů. Jejich cílem bylo zabít pět tisíc lidí (více na Novinkách) a zničit symboly Indie a současně postihnout Brity, Židy a Američany.

Vzhledem k tomu, že první útoky byly bleskové a dobře koordinované, bylo jasné, že útok podnikla dobře vycvičená a silně vyzbrojená skupina, která do lidí nejen střílela, ale také házela ruční granáty. Nikdo však netušil, že likvidace útočníků potrvá přes šedesát hodin a bude při ní potřeba nasadit velké množství speciálně vycvičených jednotek i vrtulníky.

Teroristé připluli do Bombaje na rychlých člunech, které spustili z unesené rybářské lodě, jejíhož kapitána zabili. V přístavu se zmocnili několika aut včetně jedné policejní dodávky. Každá skupina měla jasně dané cíle. První měla vyvolat paniku a během krátké doby postupně zaútočila na luxusní kavárnu Leopold, na nádraží, odkud teroristé zmizeli ještě před příjezdem policie. To už se pod palbou ocitla ženská a dětské nemocnice Cama. Zbylé dvě skupiny teroristů mezitím zaútočily na dva nejluxusnější bombajské hotely Tádž Mahál a Oberoi-Trident, kde dokázaly vzdorovat přesile po tři dny. Obsazeno bylo i židovské centrum patřící organizaci Chabad.

V hotelích skupina držela jako rukojmí desítky hostů, kteří se neodvážili opustit své pokoje a doufali, že právě jejich pokoj zůstane stranou pozornosti teroristů. V Tádž Mahálu dokonce někteří teroristé předtím pracovali, takže věděli, kde je místnost s videokamerami, kterou vyřadili z provozu jako první. Věděli také, že u zadního vchodu nejsou detektory kovů. V jednom z pokojů měli dokonce přichystané zbraně.

Ve čtvrtek se boje soustředily na okolí obou hotelů a židovské centrum, kde se teroristé zabarikádovali. Bilance obětí stoupla na 101. Mezi zabitými byl i velitel bombajské protiteroristické jednotky.

Až v pátek se indické speciální jednotky rozhodly pro zásah. Zatímco v hotelu Oberoi-Trident se jim dařilo a z hotelu bylo záhy vyvedeno 93 hostů, akce u židovského Domu Nariman už tak úspěšná nebyla, byť byly nasazeny vrtulníky. (více na Novinkách) Část rukojmích byla zabita a později se ukázalo, že některá teroristé před smrtí brutálně mučili. (více na Novinkách)

Hotel Tádž Mahál se však podařilo vyčistit až v sobotu dopoledne. Tři poslední teroristé se zuřivě bránili a při ústupu v každém patře založili požár, který zvládli hasiči až za několik hodin. (více na Novinkách)

Současně se zásahem se usilovně pátralo, odkud teroristé jsou a kdo za nimi ve skutečnosti stojí. K útoku se přihlásila do té doby zcela neznámá skupina Dekánští mudžáhidé. Spekulace o al-Kajdě oborníci nepotvrdili, protože byla použita zcela jiná taktika, al-Kajda dává přednost sebevražedným atentátům pomocí aut naložených výbušninami.

Indie od začátku naznačovala možnost, že za útokem stojí radikální pákistánské muslimské skupiny usilující o připojení celého Kašmíru k Pákistánu. Tuto stopu potvrzovaly nálezy satelitní navigace, na níž byla vytyčena cesta z Pákistánu i to, že teroristé volali do Džalalabádu. A jediný přeživší terorista, kterého se Indům podařilo zadržet už v pátek, když se pokoušel prchnout ve škodovce (více na Novinkách). Jednadvacetiletý Azav Amir Kasab zvaný také Adžmal Amir Kamal byl napojen na zakázanou pákistánskou militantní islámskou organizaci Laškare tajjaba, u které teroristé prý prodělali výcvik.

Ústavní soud rozhodl, že Lisabonská smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Rozhodl tak na základě podnětu Senátu. Ratifikace smlouvy v obou komorách českého parlamentu tak může pokračovat. Proti smlouvě dlouhodobě vystupuje zejména prezident Václav Klaus.

Rozhodnutí Ústavního soudu bylo klíčové nejen pro ČR, ale i pro celou Evropskou unii. Česká republika byla poslední zemí, v níž se doposud o Lisabonské smlouvě žádným způsobem nehlasovalo.

Soudce Vojen Güttler v odůvodnění rozsudku mimo jiné uvedl, že ratifikací Lisabonské smlouvy není dotčena svrchovanost České republiky. "Státy jsou pány smlouvy," uvedl soudce s odkazem na to, že i v Lisabonské smlouvě je artikulována možnost vystoupení z EU.

"Je v rozporu se všemi základními ústavními principy, které jsou nedotknutelné a jsou považovány za jádro Ústavy," tvrdil ještě před vynesením rozsudku prezident Klaus.

Je možné, že se Lisabonská smlouva nedostala na pořad jednání Ústavního soudu naposledy, soudci se totiž zabývali pouze pasážemi, které napadli senátoři ve svém podání, další návrhy na posouzení ústavnosti jiných pasáží smlouvy mohou přijít, ať už ze strany zákonodárců či prezidenta. (více na Novinkách)

Senátor a ministr zdravotnictví hlasuje s kolegy
pro jednu z radarových smluv.

Senát odsouhlasil text dvojice smluv, které Česká republika uzavřela se Spojenými státy v souvislosti s výstavbou radarové stanice na českém území. Smlouvy o zřízení radaru a o právním postavení ozbrojených sil USA přítomných na českém území (SOFA) podpořilo 49 senátorů.

Pro schválení obou dokumentů byla potřeba nadpoloviční většina všech 81 senátorů, ti se ještě před hlasováním dohodli, že o smlouvách budou debatovat jako o celku, hlasovali však o každé zvlášť.

Členové horní komory zamítli návrh nechat smlouvy prozkoumat Ústavním soudem, stejně jako odložit jejich projednávání do 30. prosince příštího roku.

Smlouvy před senátory obhajoval premiér Mirek Topolánek s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Oba zopakovali důvody, pro něž je podle jejich názoru výstavba radaru na českém území krokem k bezpečnosti nejen ČR, ale i celé Evropy. (více na Novinkách)

ČTĚTE TAKÉ: Všechny články o radaru USA v Česku