Abú Bakr Bagdádí
Prvním chalífou Islámského státu se stal 29. června 2014 abú Bakr Bagdádí (أبو بكر البغدادي; narozený 28. července 1971, vlastním jménem Ibrahím Awwád Ibrahím Alí al-Badrí ابراهيم عواد ابراهيم علي البدري), který stál od roku 2010 v čele Islámského státu v Iráku. Podobně jako u mnohých jiných radikálních sunnitských vůdců jsou podrobnosti o jeho životě skoupé.
Narodil se zřejmě v irácké Sámaře a studoval na univerzitě v Bagdádu islámskou kulturu, historii, šaríu a právní vědu. Plachý introvertní student nepřitahoval větší pozornost.
Po americké invazi do Iráku se podílel na zrodu radikální skupiny Džamát Džá'iš Ahl As-Sunna wa-I-Džamá'a (Jamaat Jaysh Ahl al-Sunnah wa-l-Jamaah), která působila v provinciích Sámarra, Bagdád a Dijála. Byl v ní hlavou výboru pro šaríu.
Americké síly dopadly Bagdádího 2. února u Fallúdže. Zadržován byl až do prosince 2004 v táboře Camp Bucca, kde se setkal s mnoha vězněnými prominenty režimu Saddáma Husajna i dalšími radikály, kterýžto kontaktů později využil při budování Islámského státu. Američané jej propustili, protože dospěli k závěru, že tento civilista nepředstavuje žádné riziko.
Po propuštění opět působil ve skupině Džamát Džá'iš Ahl As-Sunna wa-I-Džamá'a. Když irácká Al-Káida v Mezopotámii zřídila v lednu 2006 zastřešující Radu mudžáhidů v Iráku ((مجلس شورى المجاهدين في العراق , Madžlis šúrá al-mudžáhidín fí-l-‘Irák), vedení skupiny, ve které Bagdádí působil, jí slíbilo věrnost a stalo se jejím členem. V radě působil Bagdádí opět ve výboru pro šaríu. Když rada vyhlásila v říjnu 2006 Islámský stát v Iráku, Bagdádí dostal na starost dozor nad všemi výbory pro šaríu v jednotlivých provinciích.
Když byly v dubnu 18. dubna 2010 při společné americko-irácké akci u Tikrítu zabity dvě hlavní postavy Islámského státu abú Umar Bagdádí a abú Ajjub Masrí, byl do jeho čela 16. května vybrán abú Bakr Bagdádí.
Pod jeho vedením se Islámský stát v Iráku zotavil z ran a porážek, které utrpěl, a začal páchat atentáty a obsazovat pouštní území v Sýrii. Pokus ovládnout na jaře 2013 Frontu an-Nusra mu nevyšel a vedl k roztržce s Al-Káidou, což ho ale nijak neoslabilo.
Když Islámský stát v irácké Levantě ohlásil 29. června vyhlášení chalífátu a přejmenoval se na Islámský stát, oznámil současně, že v jeho čele stojí chalífa Ibrahím, což je nové jméno abú Bakra Bagdádího. Chalífa krátce poté v červenci 2014 kázal ve velké mešitě v dobytém Mosulu. Protože se pak už na veřejnosti neobjevoval, sílily spekulace, že byl při některém z amerických náletů zabit nebo těžce zraněn. Nikdy se to ale nepotvrdilo.
V únoru 2016 se zřejmě objevil v mešitě ve Fallúdže.
Abú Musa’ab Zarkáví
Jordánec Abú Musa’ab Zarkáví (أبومصعب الزرقاوي , vlastním jménem Ahmad Fadil Nazal Halajla, 20. října 1966 – 7. června 2006) stál u kolébky Islámského státu. Založil skupinu Tahvíd a džihád, která pařila k nejbrutálnějším uskupením bojujícím po svržení Saddáma Husajna proti Američanům v Iráku a později i proti nové irácké vládě. Skupina se později přetransformovala v Islámský stát v Iráku.
Militantní salafista Zarkáví, narozený v jordánském městě Zarka, se chtěl v osmdesátých letech vydat do Afghánistánu bojovat proti Sovětům. Dorazil tam až na podzim roku 1989 po jejich stažení, ale v Afghánistánu se setkal s Usámou bin Ládinem.
Za dva nebo tři roky se vrátil do Jordánska. Tam se spojil s lidmi, kteří chtěli svrhnout jordánského krále. Když v Zarkávího domě našli zbraně, byl zatčen a odsouzen na 15 let do vězení, kde se jeho názory dále radikalizovaly. Propuštěn byl při amnestii v roce 1999 za podmínky, že se nevrátí do Jordánska. Odešel do afghánského Herátu, kde působil ve výcvikovém táboře. Tam také založil skupinu Tahvíd a džihád.
V roce 2001 se přesunul do Iráku. Pohyboval se v severních oblastech u hranic s Íránem, kde působila salafistická skupina Ansar al-Islám, bojující proti Kurdům.
Po americké invazi v roce 2003 začala Zarkávího skupina podnikat útoky na Američany, irácké policisty a vojáky i na šíity, které jordánský salafista považoval za odpadlíky od víry. Cílem útoků na šíty bylo rozpoutat v Iráku sektářskou válku, což se mu povedlo.
V květnu 2004 se ukázala výjimečná brutalita Zarkávího, když začal s nemilosrdným uřezáváním hlav zahraničních rukojmích. Nicka Berga podřezal 7. května osobně.
V říjnu 2004 Zarkáví slíbil věrnost Usámu bin Ládinovi a jeho skupina se přejmenovala Al-Káidu v Iráku, přesněji na Tanzím ká’idati l-džihád fí biládi l-Rafidajín (Odnož základny džihádu v Mezopotámii, تنظيم قاعدة الجهاد في بلاد الرافدين), Bin Ládin ho označil za prince (emíra) Al-Káidy v Iráku.
Zarkáví i jeho skupina byli 15. října 2004 zařazeni na seznam teroristů amerického ministerstva zahraničí. Na jeho dopadení byla vypsána v květnu 2005 odměna 25 miliónů dolarů. V únoru 2006 byl zařazen i na seznam hledaných teroristů FBI.
Spojené státy se jej opakovaně snažily dopadnout. Zabít se ho podařilo 7. června 2006 při náletu na osamělý dům u Bákuby. Zahynula při něm i Zarkávího patnáctiletá žena Isra a jejich roční dítě.
Zarkáví měl čtyři ženy, s první Umm Muhammadovou měl čtyři děti včetně syna Musa´aba.
Abubakar Shekau
Abubakar Shekau, známý také jako Darul Tavhíd (odborník na tavhíd, دار التوحيد), je od přelomu let 2009 a 2010 vůdcem nigerijské radikální skupiny Boko Haram, která v roce 2015 slíbila věrnost Islámskému státu a přejmenovala se na jeho Západoafrickou provincii. O jeho životě je podobně jako u dalších sunnitských radikálů známo velmi málo.
Shekau pochází z kmene Kanuri. Narodil se někdy mezi lety 1965 a 1975 v Nigérii - podle některých tvrzení ve vesnici Shekau v nigerijském státě Yobe. Podle svých tvrzení studoval islám pod vedením tradičního klerika.
V salafistické sektě Boko Haram působil od jejího vzniku v roce 2002 a stal se zástupcem jejího zakladatele a prvního vůdce Mohammeda Yusufy. Když Yusufu v roce 2009 zabily nigerijské vládní síly, nahradil ho v čele Boko Haram. Nigerijské úřady to však do roku 2010 nevěděly, myslely si, že i Shekau padl v bojích s vojáky, protože byl těžce postřelen do nohy. Z omylu je vyvedlo až video zveřejněné v červenci 2010. Skupina pod jeho vedením posilovala a páchala stále četnější atentáty nejen na muslimském severovýchodě Nigérie, jejichž oběťmi byli kromě policistů často i křesťané, ale i v hlavním městě Abuji, kde v létě 2011 zaútočila i na kancelář OSN. Spojené státy jej v červenci 2012 zařadily na seznam teroristů a zmrazily mu majetek. V červnu vypsaly odměnu na jeho dopadení ve výši sedmi miliónů dolarů.
Boko Haram totiž stále sílila, a nakonec ovládla území o rozloze asi 50 000 kilometrů čtverečních, přičemž prováděla brutální útoky. V dubnu 2014 unesla Boko Haram 276 dívek ze školy v Chiboku. Shekau k únosu pravil, že dívky donutí ke konverzi k islámu, nebo je může prodat, protože zotročování jeho víra umožňuje.
V srpnu 2014 vyhlásil Shekau na území pod svou kontrolou chalífát. V březnu 2015 Boko Haram slíbila věrnost Islámskému státu a byla přejmenována na Západoafrickou provincii.
Přestože Shekau vždy zdůrazňoval, že je zanícený muslim, který vede džihád a bojuje proti nevěřícím a křesťanům, v Boko Haram se projevuje i kmenový princip. Jádro tvoří Kanuriové, což se jasně ukázalo při brutálních etnických čistkách prováděných při rozšiřování území pod jeho kontrolou.
Opakovaně se objevovaly informace o Shekauově smrti. Nigerijská armáda v září 2014 oznámila, že Shekau padl v třídenní bitvě u Kodungy. V září Shekauovu smrt oznámil i Kamerun, který dokonce zveřejnil snímek těla, ale v říjnu se objevilo video, na kterém byl Shekau živý.
V půlce srpna oznámil Čad, že Shekau byl vážně zraněn a už nemůže dále vést Boko Haram, ale Shekau to ve videu ze 17. srpna opět popřel. Podle některých nigerijských zdrojů je ale skutečný Shekau opravdu mrtev a jeho jméno si jen postupně přivlastňují následovníci.