Islámský stát - Novinky.cz

Samospráva a finance

Struktura i financování Islámského státu (IS) ukazují na velmi propracovanou hierarchickou strukturu, nemající mnoho společného s rozptýlenou podobou sítě, jakou používá Al-Káida. Námitky, že Islámský stát není skutečný stát, z větší části padají.

Většinu kritérií pro stát IS splňuje, ovládá území s obyvatelstvem, kde vykonává státní moc, přičemž vybírá daně, a také se snaží do určité míry zajišťovat řadu služeb, řídí školství i nemocnice. Má i své ozbrojené síly, které nejen kontrolují a hají ovládané území, ale podnikají i výboje. Od poloviny roku 2015 se pokouší zavést vlastní měnu, dokonce začal razit mince. Pokus o zavedení vlastní měny pouze v podobě mincí ukazuje, že se snaží vrátit do dob, kdy peníze nereprezentovaly hodnotu, ale přímo ji měly. Islámský stát ale nemá mezinárodněprávní subjektivitu, protože není uznán jinými zeměmi.

Jasně se ukazuje, že nejde jen o vojenskou organizaci, snažící se pouze vést boj proti stávající moci. Spojení vojenské síly s dalšími funkcemi, které vedou až k vytvoření samosprávného celku pod kontrolou jedné mocenské organizace, ale není v arabské oblasti nijak nové. Asi nejznámějším případem je libanonské šíitské hnutí Hizballáh a na něj napojený palestinský Hamás. Obě mají nejen mocné milice, ale také provozují vlastní nemocnice nebo školy a mají i politickou složku.

I v Muslimském bratrstvu, které také propojovalo politický aktivismus s charitativní činností ve snaze prosadit islámské právo a tradice proti sekulárním osvobozeneckým hnutím, vzniklo polovojenské křídlo.

Struktura Islámského státu není z pochopitelných důvodů úplně zřejmá – na vrcholu je kromě chalífy ještě rada.

Nelze ani vyloučit, že z bezpečnostních důvodů bude mít IS podobně jako Hizballáh nebo Hamás či některé levicové partyzánské skupiny v Jižní Koreji dvojitou strukturu.

Jasnější je struktura na nižší úrovni, jejíž podobu naznačily materiály zajištěné v domě Hadžího Bakra, tajného agenta Husajnovy armády, který se později přidal k Islámskému státu v Iráku.

V čele provincie stojí emír, mající na starost bezpečnost. Pod něj spadá oddělení pro dohled a bezpečnost, oddělení soudce práva šaría, velitel bezpečnostního oddělení a výcviku tajných agentů, šéf tajné služby, a první a druhý zastupující emír. Spadají pod něj i všichni nižší emírové okresů v provincii. Každý z nich má pod sebou soudce šaríi, vedoucího bezpečnostní základny, který má za úkol bezpečnostní otázky vztahující se k místním tajným službám.

Emírovi okresu je také podřízený velitel věznic, šéf výzbrojního oddělení, šéf zpravodajských buněk, specialista na technologii, zastupující nižší emír a šéf kanceláře pro ekonomiku. Spadá pod něj i zástupce bezpečnostního oddělení, který má na starost nejen tajné služby a informační buňky, ale také buňky mající na starost hospodářství a ekonomiku. Silné provázání mocenských struktur, připomínajících sovětské vnitrácké s náboženskými a ekonomickými, představuje mezi muslimskými radikálními skupinami jisté novum, širší záběr mají i radikální palestinské skupiny, jako jsou Hamás nebo Hizballáh, ty ale mají vojenské křídlo samostatné.

Silová struktura se opírá náboženskou, Hadží Bakr údajně bral víru jako prostředek k vytvoření tvrdě vedeného centralizovaného státu policejního charakteru.

Zřetelná je snaha o maximální kontrolu nad ekonomickými zdroji, která je zase typická pro organizovaný zločin, zejména mafii, a většinou se neobjevuje u partyzánských nebo vzbouřeneckých skupin závisejících velmi často na vnější podpoře.

Ukazuje to, že Islámský stát se snaží vytvořit co nejvíce nezávislou entitu schopnou samostatné existence a nepočítá příliš s prostředky od dárců a příznivců.

Peníze z ropy

Už tajná zpráva americké námořní pěchoty z roku 2006 upozorňovala na to, že většinu příjmů Islámskému státu přinášela vytěžená ropa v oblasti Bajdží. Americká organizace RAND Corporation, pracující často pro armádu, odhadla, že mu tehdy těžba přinášela dva milióny dolarů měsíčně.

Na základě studia 200 dokumentů získaných americkou armádou v letech 2005 až 2010 získával další prostředky z výkupného za unesené bohaté Iráčany, z vydírání, z únosů cisteren s palivem, přepadení a krádeží aut, ale také z padělání a ze zabavování dávek a munice iráckým vojákům. Podle RAND pocházelo 95 procent přímo z Iráku a jen pět od dárců ze zahraničí.

Načerno vytěžená ropa zůstala hlavním zdrojem příjmů Islámského státu po celou dobu jeho existence. Po ovládnutí východu Sýrie u iráckých hranic těžil ropu z pole Al-Umar a z věží u Dajr az-Zauru, kde ji i zpracovával.

Obchod s ropou stoupl poté, co Islámský stát v půlce roku 2014 ovládl sever Iráku a získal kontrolu nad ropnými poli u Mosulu a Tikrítu. Začal těžit na polích Nadžma a Kajára u Mosulu a Adžíl a Hamrín u Tikrítu. Část ropy zpracovával v rafinérii u pole Kajára, kde se dříve těžilo 7000 barelů denně, ale většinu převážel do Sýrie.

Ropu od Islámského státu kupovali především turečtí překupníci, část z ní ale podle amerických zjištění šla přes irácký Kurdistán a odebírat ji údajně měla i syrská vláda.

Náměstek amerického ministra financí David Cohen uvedl v říjnu 2014, že jen z prodeje ropy měl Islámský stát denní příjem ve výši milión dolarů. Měsíční příjem mohl dosahovat až 40 miliónů. Jen z únosů a výkupného, zejména za evropská rukojmí, získal podle Cohena v roce 2014 nejméně 20 miliónů dolarů. Další peníze mu plynuly z daní, které platili obyvatelé na ovládaných územích. Požadoval deset procent z bankovních transakcí a vybíral mýtné od projíždějících kamiónů.

Další zdroje příjmů

Cohen jmenoval i další zdroje příjmů: „Vykrádají banky, loupí a prodávají starožitnosti po (starověkých) civilizacích v Iráku a Sýrii, farmářům kradou zvířata a úrodu. A co je zvláště odporné, prodávají unesené dívky a ženy jako sexuální otrokyně.“

Při obsazení Mosulu se Islámskému státu podařilo v tamní centrální bance získat 500 miliard iráckých dinárů (8,7 miliardy korun).

Islámský stát po protiútocích kurdských pešmergů a iráckých jednotek ve druhé půlce roku 2014 o část ropných polí a rafinérií přišel, takže množství pašované ropy pokleslo z 30 000 barelů denně na třetinu, k čemuž přispěly i nálety na mobilní rafinérie i ničení cisteren. I tak činil podle bagdádské vlády měsíční příjem Islámského státu z ropy v roce 2015 40 až 50 miliónů dolarů.

Získaná zpráva ministerstva financí IS uváděla, že v dubnu 2015 činily jen příjmy z prodeje syrské ropy 46,7 miliónu dolarů. Islámský stát v ní tvrdil, že jen v Sýrii IS kontroloval 253 vrtů, z nichž 161 bylo v provozu. Na těžbě pracovalo 257 inženýrů a 1107 dělníků.

V Sýrii, kde IS dobyl v květnu 2015 ropné pole Džazal u Palmýry, denně vytěžil v roce 2015 loni 30 tisíc barelů ropy, v Iráku kolem 10 až 20 tisíc barelů.

Z prodeje ropy a jejích derivátů získal Islámský stát v roce 2015 podle odhadů OSN 400 až 500 miliónů dolarů. Z vybraných poplatků v nákladní silniční dopravě připlula do kasy IS zhruba miliarda dolarů ročně. Z bank na obsazených územích v posledních dvou letech v Iráku a Sýrii získal miliardu dolarů, uvedl v prosinci roku 2015 představitel amerického ministerstva financí Adam Szubin: „Také sebral mnoho dalších miliónů obyvatelům území, která obsadil. A to často krutými způsoby.“

Analytická společnost IHS v listopadu 2015 uvedla, že Islámský stát vydělává měsíčně zhruba 80 miliónů dolarů (dvě miliardy Kč). Největší příjmy má z nejrůznějších poplatků, daní a ze zabaveného majetku. „Jedním z hlavních zdrojů příjmu je zdanění obchodních aktivit a základních služeb, jako je elektřina, provoz mobilních telefonů, internetu, maloobchodního prodeje, průmyslu i zemědělství,“ řekl Ludovic Carlin ze společnosti IHS, která se zabývá globálním trhem a obchodním poradenstvím. Islámský stát zavedl 20procentní plošnou daň na služby. Zhruba 43 procent příjmů pochází z prodeje ropy. Zbytek má z darů, z obchodu s drogami a z prodeje antických památek. Ty sice ničil jako modly, ovšem jen ty, které nebylo možné prodat, protože byly příliš velké.

„Islámský stát od prvního dne spoléhá na mafiánské aktivity, aby si zajistil financování. Je zdatný v nahrazování upadajících příjmů tím, že se přeorientuje z jedné činnosti na druhou,“ potvrdil Colin Clarke z RAND Corporation.

Lepší výběr daní mu zřejmě vynahradil menší příjmy z ropy, protože její cena klesla a americké i ruské nálety se v posledním kvartálu roku 2015 soustřeďovaly právě na cisterny, jimiž ropu přepravoval. „Odhadujeme, že tyto operace jim snížily výnosy o 30 procent,“ řekl začátkem roku mluvčí koalice států proti IS Steve Warren. Před zesílením kampaně produkoval zhruba 45 000 barelů ropy denně, zatímco teď je to asi 34 000 barelů denně.

O značném omezení těžby kvůli koaličním náletům v rámci operace Tidal Wave II na deset až třicet tisíc barelů denně se na začátku dubna zmiňoval předseda společnosti pro energetickou strategii a politiku Francis Perrin. „Jeho příjmy z ropy se od léta 2014 snižují kvůli poklesu cen na světových trzích, kvůli účinnosti náletů a kvůli zhoršujícím se podmínkám těžby. S obtížemi zajišťují údržbu a chod těžby, musejí používat jenom vlastní prostředky. Jejich příjmy jsou mnohem nižší než sumy, jež se často uvádějí, a nečiní ročně více než 400 miliónů dolarů,“ sdělil ve francouzském parlamentu.

Jak velký rozsah mělo pašování ropy, ukazuje zpráva kanceláře tureckého premiéra, která v říjnu 2015 uvedla, že od roku 2011 bylo zabaveno 5,5 miliónu litrů pašované ropy.

Problémem bylo, že ani půl roku poté, co se Turecko rozhodlo v létě 2014 aktivněji zapojit do boje proti Islámskému státu, nedokázalo zabezpečit 100 kilometrů dlouho hranici s územím pod jeho kontrolou, takže tudy mohl dál pašovat ropu.

Přestože Islámský stát prokázal značnou schopnost měnit zdroje, z nichž získával prostředky, v roce 2016 se jeho finanční situace značně zhoršila a platy bojovníků se snížily na polovinu.

V lednu 2016 se Američany vedená koalice soustředila na útoky na banky. Dvě bomby zasáhly 11. ledna banku v Mosulu, přičemž byly zničeny milióny dolarů. To byla pro Islámský stát velká rána, protože využívá především hotovosti. Předseda francouzského svazu ropného průmyslu Francis Duseux v dubnu uvedl: „Dělá to dojem, že mají problémy i se zajištěním vojenských potřeb a potřeb pro obyvatele žijící pod jejich kontrolou. Jsou v kritické situaci.“ Podle něj se IS nedaří už ropu ze Sýrie vyvážet.