přejděte na Úvod

Září

Aerolinky SkyEurope zbankrotovaly a zrušily všechny lety

Zaměstnanci SkyEurope: společnost nám dluží statisíce
1. září

Společnost SkyEurope na sebe vyhlásila konkurz. Všechny linky druhé největší letecké firmy na českém trhu byly s okamžitou platností zrušeny. Rozhodnutí postihlo tisíce klientů, kteří již zaplatili za letenky.

Návrh na vyhlášení konkurzu na SkyEurope Airlines podal soudem jmenovaný správce restrukturalizace společnosti, a to z důvodu nedostatků ve financování. Jeho vyhlášení předcházelo blokování letadel společnosti na evropských letištích, včetně Prahy a Bratislavy. Ruzyňské letiště navíc pouze pár hodin předtím oznámilo, že kvůli narůstajícím dluhům SkyEurope brzy přestane odbavovat její lety. Firma záhy poté zrušila také všechny lety z Bratislavy, kde sídlila. (více na Novinkách) Potvrdily se tak několikaměsíční dohady, že má vážné finanční problémy. (více na Novinkách)

Lidem, kteří byli v době vyhlášení konkurzu v zahraničí, firma vzkázala, že si musí na vlastní náklady zabezpečit zpáteční let u jiné letecké společnosti. Druhého září jí Slovensko odebralo licenci. (více na Novinkách) Hned po bankrotu se ukázalo, že SkyEurope dlužila peníze zaměstnancům. (více na Novinkách) O pár dnů později její vedení uvedlo, že je všechny propustí. O práci tak přišlo kolem 500 lidí, kteří dodnes čekají na výplaty. (více na Novinkách) Podobně jsou na tom mnozí klienti, kteří SkyEurope předem zaplatili za letenky, ale nikam nedoletěli. Části z nich v říjnu začaly vracet peníze banky, přes něž za cesty platily. (více na Novinkách)

Ústavní soud ČR rozhodl o odkladu předčasných voleb


Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (uprostřed),
místopředsedkyně ÚS Eliška Wagnerová (vlevo)
a soudce zpravodaj Vojen Güttler
1. září

Ústavní soudci odložili výkon rozhodnutí prezidenta Václava Klause vyhlásit předčasné volby na termín devátého až desátého října. Předčasné volby, které si ústavním zákonem odhlasoval dříve Parlament ČR, tím odložili na neurčito.

Soud při svém rozhodnutí zvažoval stížnost na postup poslanců, kterou podal jejich nezařazený kolega Miloš Melčák. (více na Novinkách)

„Nový termín voleb bude možno stanovit až na základě konečného rozhodnutí Ústavního soudu,“ potvrdil předseda soudu Pavel Rychetský. Všechny zájemce o další podrobnosti odkázal na veřejně dostupný dokument s usnesením ÚS. (více na Novinkách) Soud zároveň nařídil ministerstvu vnitra zastavit přípravy říjnových voleb. (více na Novinkách) Jeho postup rozhořčil politiky. Svorně se do něj pustili téměř všichni napříč politickým spektrem. Na negativním hodnocení ÚS se shodli i tradiční rivalové: šéf ODS Mirek Topolánek s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem či prezidentem Václavem Klausem. Nejostřeji se do soudců obul prezident. „Jde o aktivistický a bezprecedentní krok, který bude mít zásadní dopad na politický systém,“ zhrozil se Klaus bezprostředně po vyřknutí verdiktu. (více na Novinkách) Premiér Jan Fischer vše vzal výrazně klidněji než politici. Oznámil, že vzal verdikt ÚS na vědomí. (více na Novinkách)

3. září

Do Prahy se opět sjeli účastníci automobilového závodu pro boháče. Odstartoval tam druhý ročník neoficiálního závodu luxusních vozů Diamond Race, který je českou obdobou milionářského závodu Gumball 3000. Hlavní odměnou pro vítěze měl být diamant. (více na Novinkách) Zatímco čeští policisté shromáždění a následné jízdě vozů nečinně přihlíželi, jejich němečtí kolegové byli nekompromisní. Závod ukončili záhy poté, co jeho účastníci přejeli německé hranice. Pětatřicet luxusních vozů následně zadržovali několik dnů v armádním objektu. Bavorská policie také udělila jejich majitelům pokuty. (více na Novinkách) Organizátoři přesto akci nepřerušili. Závodníky jen místo naleštěných bouráků převážel autobus. (více na Novinkách)

5. září

Tragicky skončilo fotbalové utkání v Pcherech na Kladensku. Krátce po začátku zápasu okresního přeboru na trávě zkolaboval třicetiletý hráč hostů Michal Ježek z Knovíze. Lékařům se bývalého hráče klubů Sparta Praha a SK Slaný nepodařilo přivést k životu, i když ho oživovali skoro hodinu. Muž si dal krátce před kolapsem vlastní gól. (více na Novinkách)

Sněmovna přehlasovala Klause, schválila šrotovné

Takhle se šrotují auta
9. září

Sněmovna přehlasovala prezidentovo veto a schválila zákon o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který zavádí mimo jiné šrotovné, i další protikrizová opatření.

Pro přehlasování veta bylo potřeba 101 hlasů a právě tolika hlasy byl zákon schválen. Podpořili jej zákonodárci ČSSD, KSČM, část lidovců a nezařazených. (více na Novinkách) . Poslanci ODS předem avizovali, že pro něj ruku nezvednou. (více na Novinkách)

Zákon mimo jiné navrhuje šrotovné ve výši 30 000 korun na nový vůz do ceny 500 000 korun. Podmínkou je to, aby nový majitel dal sešrotovat auto starší více než deset let. Definitivně o zavedení šrotovného rozhodne až vláda. Zatím se tak nestalo, ani tomu nic nenasvědčuje.

Prezident Václav Klaus vetoval zákon v červenci. (více na Novinkách) Označil ho za problematický. „Toto opatření je vysoce diskriminační. Upřednostňuje průmysl na úkor jiných sektorů hospodářství a v rámci něj dává přednost krátkodobým zájmům několika silných podniků automobilového průmyslu na úkor jiných odvětví a firem,“ zdůvodnil.

Sněmovna přitom poprvé dala zelenou šrotovnému v květnu. Návrh tehdy předložila ČSSD a podpořilo jej 82 poslanců z 89 přítomných. Proti byl pouze jeden. (více na Novinkách)
12. září

Policie zakročila v Praze na Albertově v ulici Na Slupi proti sqautterům. Obsadili jeden z tamních domů. Celkem muži zákona předvedli k výslechu sedmdesát osob. Dva z nich dokonce zadržela kvůli údajnému neoprávněnému držení zbraní. Mezi problémovými účastníky akce byl i zastupitel Prahy 3 za Stranu zelených Matěj Stropnický, uvedla policie. (více na Novinkách) V krátké době šlo v Praze o její další střet mezi vyznavači netradičního způsobu bydlení. Koncem června spolu svedli „bitvu“ o vilu Milada v pražské Tróji, kterou museli z rozhodnutí úřadů squatteři vyklidit. (více na Novinkách) Záhy se jich ovšem zastal ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Dokonce jim nabídl náhradní ubytování. (více na Novinkách)

12. září

Přes šedesát tisíc fanoušků přilákal na pražský Vypich megakoncert jedné z nejpopulárnějších českých rockových kapel Kabát. V návštěvnosti tak překonal srpnové vystoupení americké zpěvačky Madonny a vyrovnal se legendárnímu koncertu Jana a Františka Nedvědových na pražském Strahově v červnu 1996. (více na Novinkách)

Zemřel herec Patrick Swayze

Ukázky z filmů Patricka Swayzeho
15. září

Americký herec Patrick Swayze podlehl rakovině slinivky. Hvězdě Hříšného tance bylo padesát sedm let. S nemocí bojoval dlouhé měsíce. Zemřel v rodinném kruhu. (více na Novinkách)

Herec proslavený filmem Hříšný tanec a také televizním seriálem Sever a Jih o nemoci věděl od loňska. To, že šlo o rakovinu slinivky, vyšlo najevo v březnu 2008. (více na Novinkách) Možnost, že by byl na prahu smrti, ještě koncem loňského roku přitom popřel. (více na Novinkách) Už za pár týdnů ovšem přiznal, že mu zbývají maximálně dva roky života.

Swayze přesto dál pokračoval v práci. Natáčel televizní seriál The Beast o veteránovi FBI. Roli přijal ještě předtím, než se dozvěděl o smrtelné nemoci. Nevzdal se jí ani poté, a to přesto, že občas musel být na place dvanáct hodin. O práci na seriálu řekl, že hlavní postava tajného agenta mu sedne. „Jestliže opustím tuto zemi, chci opustit tuto zemi s tím, že budu vědět, že jsem zkusil něco vrátit a zkusil udělat něco užitečného,“ řekl, když letos v lednu vysvětloval, proč se rozhodl roli přijmout. „Moje práce je mým odkazem,“ dodal.

Spolu s manželkou připravoval také knihu vzpomínek Ještě jeden tanec, která měla být právě i o jeho boji s nemocí.

ČSSD hodila předčasné volby pod stůl

Jiří Paroubek už nechce předčasné volby
15. září

Sociální demokraté oznámili, že nepodpoří hlasování o rozpuštění Sněmovny. Strana vše označila za příliš rizikové, rozhodla se proto usilovat o volby v řádném termínu. Oznámil to předseda strany Jiří Paroubek po jednání poslaneckého klubu.

ČSSD následně zastavila předvolební kampaň. Šéf poslanců ČSSD Bohuslav Sobotka řekl Právu, že k rozhodnutí došel klub na základě analýzy situace, která nastala poté, co Ústavní soud odložil plánované říjnové volby. Soc.dem. podle Sobotky nechce připustit další devalvaci demokratických voleb, a proto mění své ANO pro rozpuštění Sněmovny.

Představitelé ostatních parlamentních stran couvání ČSSD rozčílilo. Poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že je šokován. „Je to dlouhá sága o neodpovědnosti sociálních demokratů. Nikdy jsem si nemyslel, že sociální demokraté kvůli svým partikulárním zájmům si vezmou stabilitu naší země jako rukojmí.“ (více na Novinkách)

Šéf lidovců Cyril Svoboda označil krok ČSSD za sobectví a za vrchol cynismu. Upozornil, že Paroubek vyvolal pád vlády, podporoval předčasné volby v říjnu a nyní nečekaně změnil názor. „Je to změna politického postoje, která nemá reálný důvod. Jestli jsou za tím třeba preference, nevím,“ řekl. (více na Novinkách) Ostře reagoval na situaci i šéf ODS Mirek Topolánek. Oznámil, že v případě, že se Sněmovna nerozpustí, složí poslanecký mandát. ODS také obvinila sociální demokraty z nedodržování dohod a nadřazováním vlastních stranických zájmů nad potřeby země. Odsunutí voleb povede k prohloubení nestability, zdůraznil Topolánek. „Žhář nemůže být hasičem,“ řekl na Paroubkovu adresu. (více na Novinkách) Že to myslí s opuštěným poslanecké lavice vážně, potvrdil o několik hodin později, kdy se mandátu opravdu vzdal. (více na Novinkách) Reagoval tak na schůzku předsedů parlamentních stran, kde se postoj ČSSD nerozpouštět Sněmovnu potvrdil. Stejný názor navíc zaujali zelení a komunisté. Poslanci pak o sporném bodu vůbec nejednali. (více na Novinkách)

17. září

Americký prezident Barack Obama potvrdil záměr USA odstoupit od plánovaného obranného štítu v ČR a Polsku. V Bílém domě uvedl, že ho nahradí flexibilnější a efektivnější systém ochraňující USA i země NATO. Česko ale podle něj zůstává ve hře v otázce umístění mobilních obranných raket kolem roku 2015. (více na Novinkách) O tom, že se chystá změna v americké zahraniční vojenské politice, informoval počátkem září turecký deník Hürriyet. Citoval přitom amerického lobbyistu Rikiho Ellisona. Radar měl podle něj stát v Turecku. Turecká vláda k tomu následně uvedla, že žádná jednání neprobíhají. (více na Novinkách)



21. září

Vláda Jana Fischera se rozhodla v rámci úsporných opatření sáhnout na platy ústavních činitelů. Ti, včetně soudců a státních zástupců, by měli mít mzdy příští rok o čtyři procenta nižší, zaznělo v návrhu. Původně se přitom mluvilo o poklesu mezd až o pětinu. Návrh na snížení platů poslanců, soudců a dalších činitelů vláda předložila poslancům ke schválení v rámci takzvaného Janotova balíčku úsporných opatření. (více na Novinkách)

Jiřina Jirásková byla ve vážném stavu hospitalizována

Herečka Jiřina Jirásková leží v nemocnici ve vážném stavu
22. září

Mluvčí pražské Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí Petra Pekařová potvrdila, že je u nich hospitalizovaná herečka Jiřina Jirásková. Její stav označila za velmi vážný. Oblíbená umělkyně byla přijata k ošetření devatenáctého září v akutním stavu. „Jednalo se o náhlou příhodu břišní. Nález byl závažný a pokročilý,“ upřesnila Pekařová s tím, že 78letá herečka byla hospitalizována na jednotce intenzivní péče. (více na Novinkách)

Koncem září se její stav po krátkém zlepšení opět zkomplikoval. Dýchat za ni musely přístroje. (více na Novinkách) Lepší zprávy z nemocnice přišly první říjnový týden, kdy se zdravotní stav Jiráskové začal zlepšovat. (více na Novinkách)

Bývalou ředitelku a dlouholetou hereckou oporu Divadla na Vinohradech trápí v poslední době zdravotní potíže. Prodělala už několik operací.

Aféra na plzeňských právech


Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni
23. září

Na plzeňských právech vypukla plagiátorská aféra. Stalo se tak v souvislosti s disertační prací

proděkana fakulty Ivana Tomažiče a jejího oponenta, tehdejšího děkana Jaroslava Zachariáše. Studenti začali sepisovat petice, aby oba muži odstoupili z funkcí. (více na Novinkách) Policie záhy připustila, že problémů bude na fakultě víc. (více na Novinkách)

V rámci zklidnění situace přebral koncem září vedení problematické školy exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Rektor univerzity Josef Průša ho dočasně pověřil funkcí děkana. Stalo se tak poté, co se funkcí vzdali oba proděkani spojení s plagiátorskou kauzou: Tomažič a Milan Kindl, a děkan Zachariáš. (více na Novinkách)

Propuštěný muž postřelil ve Zlíně dva šéfy a spáchal sebevraždu

Propuštěný zaměstnanec postřelil dva zástupce firmy
24. září

Tragickou dohru měla výpověď ve zlínské firmě. Dva představitele tamní tiskárny GRASPO postřelil ráno bývalý zaměstnanec a pak zbraň obrátil proti sobě. Střelec po převozu do nemocnice zemřel.

Podle kriminalistů pětapadesátiletý muž namířil kolem 8:00 nedaleko nákladní rampy zbraň proti o rok mladšímu majiteli firmy a následně použil střelnou zbraň proti jednačtyřicetiletému zaměstnanci stejné společnosti. V jedné z kanceláří pak namířil zbraň proti sobě. Vedle pachatele zemřel později v nemocnici i mladší z jeho nadřízených, který podlehl vážným zraněním hlavy.

Firma informovala, že střelec byl propuštěn z důvodu opakovaného hrubého porušování pracovní kázně. Tiskárna GRASPO zaměstnávala asi 220 lidí. Podle mluvčí zlínského úřadu práce Miriam Majdyšové se chystalo propouštění dvaceti lidí. „Ve firmě došlo ke snižování počtu zaměstnanců, nešlo však o hromadné propouštění,“ řekla mluvčí. Vedení tiskárny tuto informaci nicméně odmítlo. (více na Novinkách)

Později se ukázala i jiná verze tragického příběhu. Podle kolegů byl střelec ve firmě, v níž pracoval tři desítky let, šikanovaný. Z pozice mistra, člena dozorčího rady tiskárny byl přeřazen na místo tiskaře a nakonec propuštěn. Jeho čin obhajovali jako čin spáchaný v afektu. Na své nadřízené střílel legálně drženou pistolí. (více na Novinkách)

Janotův úsporný balíček prošel Sněmovnou

Fischer, Janota a další k dnešnímu schválení protikrizového balíčku
25. září

Poslanci odhlasovali úsporný balíček usilující o snížení rekordního schodku rozpočtu 230 miliard. Pro hlasovali 163 zákonodárci, proti 26. Premiér Jan Fischer jim poděkoval.

Poslanci nejprve den předem hlasovali o pozměňovacích návrzích, poté schválili návrh jako celek. Premiér jim po jejich ANO balíčku řekl, že schválení protikrizových opatření bere jako vyjádření podpory Sněmovny jeho vládě. Ještě den před tím ale hrozil demisí. (více na Novinkách)

Konečnému hlasování přecházely mnohahodinové hádky, osobní napadání i věcná diskuse. (více na Novinkách) Ministr financí Eduard Janota ještě před ním poslancům přesto poděkoval a řekl, že bude-li výsledný návrh schválen, bude deficit rozpočtu 162,8 miliardy korun. Deficit HDP by tak podle něj měl dosáhnout 5,2 procenta.

Na návrhu se nakonec shodly všechny strany vyjma KSČM. (více na Novinkách) Největšími oběťmi vládních úsporných opatření se přitom staly ženy na mateřské dovolené. Mateřská by jim měla měsíčně podle plánů od ledna klesnout o pětinu, tedy o tisícikoruny. (více na Novinkách)

Sami zákonodárci si zatím na platy ani nejrůznější výhody výrazně nesáhli, ač to veřejně slibovali. Návrh, že by jim měly mzdy klesnout až o pětinu a měly by jím být zdaněné nejrůznější náhrady, označili za populistický. (více na Novinkách) O dalších škrtech se vytrvale přeli. (více na Novinkách)

26. září

Švýcarská policie zatkla v Curychu slavného filmového režiséra Romana Polanského (76). Stalo se tak na základě jednatřicet let starého amerického zatykače, který souvisí s údajným znásilněním třináctileté dívky v roce 1977. Polanski si do Curychu přijel vyzvednout cenu za celoživotní dílo. (více na Novinkách) K činu se přiznal už v roce 1977. Soudce, který měl tehdy případ na starosti, s ním vyjednal přiznání výměnou za nízký trest v délce 42 dnů vězení. Ty si režisér odseděl. Po jeho propuštění ale soudce dohodu popřel a poslal režiséra do vězení na dalších 48 dní. Ten už k výkonu trestu ovšem nenastoupil a utekl do Francie, neboť se obával, že by se z vězení nedostal. Od té doby se USA vyhýbá.

Do Česka přiletěl papež

Papež přicestoval do Brna, vítalo ho 120 000 poutníků
26. září

Po americkém prezidentovi Baracku Obamovi zavítala do Česka další „celebrita“ – papež Benedikt XVI. Na pozvání prezidenta Václava Klause a České biskupské konference navštívil Prahu, Brno a Starou Boleslav.

„Není to muž médií, muž mnoha slov,“ charakterizoval jeho osobnost před příletem pražský biskup Václav Malý. Podle něj je hlavně akademik. „Proto ale lidé pozorně naslouchají tomu, co řekne,“ dodal. (více na Novinkách)

Na papežův příjezd se dlouhodobě chystali nejen státníci, ale také obyčejní lidé. Připravili pro něj četné dary. Od prezidenta Václava Klause dostal například dva dary od významných českých výrobců, od kardinála Miloslava Vlka mešní nádoby s papežskými a českými symboly. Lidovci mu věnovali kámen z „komunistické mučírny“, z Jáchymova. (více na Novinkách)

Pobyt prvního muže katolíků na Zemi doprovázely četné uzavírky a bezpečnostní opatření. Omezil se například přístup veřejnosti na Pražský hrad. (více na Novinkách) Na jeho ochranu byly vyčleněny tři stovky elitních policistů. (více na Novinkách). Zmlkla kvůli němu i tradičně přetížená dálnice D1. (více na Novinkách)

Organizátoři vzácné návštěvy odhadli, že si papežova slova přijde do Brna a Staré Boleslavi vyslechnout kolem sto padesáti tisíc poutníků. (více na Novinkách)

Novinky.cz nabídly svým čtenářům pobyt Benedikta XVI. v on-line reportážích. První den ho sledovaly při jeho počínání v Praze. (více na Novinkách) Druhý den zamířili redaktoři spolu s ním do Brna. (více na Novinkách) Mši si tam vyslechlo přes sto dvacet tisíc poutníků. (více na Novinkách) . Třetí den pobytu v ČR ukončil ostře sledovaný klerik ve Staré Boleslavi, kde sloužil další mši. (více na Novinkách) Několik hodin nato z Česka odletěl. (více na Novinkách)

Ve stranách padaly hlavy kvůli novinářské léčce

Jiří Dolejš se poslaneckého mandátu nevzdá
29. září

Mediální tvář KSČM Jiří Dolejš složil funkci místopředsedy. Stalo se tak v rámci aféry, v níž se ukázalo, jak lehce se dá v Česku ovlivnit vznik zákonů. Třeba toho o loteriích.

Mladá fronta Dnes testovala české poslance v rámci lobbyingu snažícího se ovlivnit podobu loterijního zákona dlouhé měsíce. Vše skončilo pro poslance a parlamentní partaje většinou ostudou.

Z testu počestnosti vyšli nejlépe zelení, kteří novináře vydávajícího se za majitele heren s nabídkou „všimného“ hned odmítli. ODS a ČSSD si vzaly na zvážení nabídky čas na rozmyšlenou a pak ji rovněž odmítly. KDU-ČSL, TOP 09 a KSČM se do osidel v různé míře chytly. Následně se stalo v ČR nevídané. Po zveřejnění kauzy strany začaly hříšníky trestat.

Své funkce ztratili místopředsedové KSČM Dolejš a Čeněk Milota, kteří se vzdali postů v KSČM. Výkonný výbor strany navíc vyzval Dolejše, aby zvážil setrvání ve funkci poslance. Ten to odmítl. (více na Novinkách) Navíc se rozhodl na deník podat žalobu. Při tom si ale nedopatřením spletl vydavatelství. (více na Novinkách) Dolejš nicméně trvá na tom, že se v kauze nedopustil ničeho nezákonného. To také vysvětloval v on-line chatu na serveru Novinky.cz. (více na Novinkách)

Hlavy padaly i jinde. Předsednictvo KDU-ČSL přijalo záhy po zveřejnění reportáže rezignaci generálního sekretáře strany Jiřího Stodůlky. Podobně se zachovala TOP 09 v případě poslance Ladislava Šustra. Ten dobrovolně složil nejen mandát, odešel rovněž z dozorčí rady ve společnosti Sazka a.s. a stáhl i kandidaturu do Sněmovny za TOP 09. (více na Novinkách)

SPECIÁL: ROK 2009
další speciály na Novinky.cz