Satisfakce po 35 letech a jediný odsouzený komunistický pohlavár

Pětatřicet let po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 se dostalo pozdějším obětem režimu alespoň morální satisfakce. Pražský vrchní soud totiž v polovině října v této souvislosti pravomocně odsoudil prvního, ale zřejmě také posledního komunistického funkcionáře.

Zatímco osmdesátiletý Milouš Jakeš a stejně starý Josef Lenárt trestu definitivně unikli, o rok mladší Karel Hoffmann byl odsouzen k šestiletému trestu vězení. Měl by ale pykat za trestný čin sabotáže a ne, jak požadoval státní zástupce, za vlastizradu. Podle rozhodnutí pražského vrchního soudu, který Hoffmannovi oproti nižší instanci zpřísnil trest o dva roky, tehdy jako vedoucí Ústřední správy spojů nařídil vypnutí rozhlasových vysílačů Československého rozhlasu. Zabránil tak odvysílání prohlášení předsednictva ÚV KSČ, tedy nejvyššího legálního státního orgánu, odsuzujícího okupaci Československa.

Hoffmann se zřejmě vymluví na zdravotní stav
Samotný Hoffmann (na snímku, Foto PRÁVO/Lukáš Táborský) byl verdiktem zklamán. "Jak je vidět, společenská objednávka doléhá i tady," řekl po jeho vyhlášení s tím, že hodlá podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Předseda senátu Robert Fremr připustil, že uložil vzhledem k době, která od činu uběhla, i věku obžalovaného, trest hluboko pod dolní hranicí trestní sazby, která za sabotáž činí deset až patnáct let. (více na Novinkách) Hoffmann uvedl, že je ochoten výkon trestu nastoupit, vzápětí ale jeho obhájce dodal, že podá kvůli zdravotnímu stavu svého mandanta žádost o jeho odklad. Pražský městský soud koncem roku rozhodl, že odsouzený pohlavár má nastoupit do vězení hned začátkem ledna, nicméně již nyní je jasné, že si může odsedět maximálně čtyřletý trest. Vztahuje se totiž na něj amnestie prezidenta Václava Havla z roku 1990, která snižuje trest o třetinu. (více na Novinkách)

Důkazy už nikdo nedohledá
Jiný senát stejného soudu v červnu zprostil viny dva jeho kolegy - Milouše Jakeše a Jozefa Lenárta. (více na Novinkách) Žalobce jim kladl za vinu, že se snažili legalizovat vstup armád Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 prostřednictvím takzvané dělnicko-rolnické vlády. Před soudem se to však nepodařilo prokázat. Z dosud žijících, historiky uváděných prosovětských aktérů srpna 1968, je nyní trestně stíhán už jen někdejší tajemník ústředního výboru komunistické strany Vasil Biľak, a to na Slovensku, kde žije. Jeho případ tamní orgány dosud neuzavřely.