Klaus na Hradě hlasy komunistů

Čtyři volební období po sobě vládl na Hradě Václav Havel. Nejprve jako prezident ČSSR, poté ČSFR a od roku 1993 jako hlava samostatné České republiky. Po deseti letech nastal čas voleb nového prezidenta. Poprvé v historii předstoupili před obě komory českého Parlamentu čtyři kandidáti.

> Václav Klaus po úspěšném zvolení prezidentem. Foto PRÁVO/Michaela Říhová

První volba - Burešův debakl

Patnáctý lednový den tak před poslanci a senátory se svými projevy vystoupili kandidáti ČSSD Jaroslav Bureš, ODS Václav Klaus, lidovců a US-DEU Petr Pithart a KSČM Miroslav Kříženecký. Rozmělnění sil vládní koalice jen napomohlo nevyhnutelnému, o čem jen málokdo pochyboval.

První tajná tříkolová volba nového prezidenta České republice nepřinesla. Skončila debaklem kandidáta vládní sociální demokracie Jaroslava Bureše, který od poslanců získal 39 hlasů. ČSSD má přitom ve Sněmovně 70 zákonodárců a Burešovu kandidaturu v prosinci 2002 podpořilo 62 z nich, část ČSSD chtěla na Hradě stranického exšéfa Miloše Zeman, který se uchýlil na Vysočinu a byl ochoten se zúčastnit až případné druhé volby.

Do druhé volby postoupili Klaus se ziskem 92 hlasy poslanců a Pithart, který zvítězil u senátorů ziskem 35 hlasů.

Druhá volba - Souboj titánů

V pátek 24. ledna se Španělský sál na Pražském hradě začal opět plnit zákonodárci a pozvanými hosty. Petr Pithart svůj boj o Hrad vzdal a nahradila ho společná kandidátka lidovců a unionistů Jaroslava Moserová, které však moc šancí nikdo nedával. Očekával se totiž vyrovnaný souboj titánů Václava Klause a Miloše Zemana.Vše však dopadlo úplně jinak. V prvním kole totiž u poslanců opět zvítězil Klaus a u senátorů Moserová. Zeman po "zradě" některých sociálních demokratů Pražský hrad kvapem opustil. Volba se protáhla až do třetího kola, ve kterém Klausovi dveře od sídla českých králů zavřelo pouhých 14 hlasů. Politickou scénou se nesla dvě slova - patová situace. A stále více se ozývalo, že o novém prezidentovi rozhodnou komunisté v případě, že nepostaví svého hráče. Sami připouštěli, že Klaus je pro ně lepším kandidátem než společný koaliční kandidát vysokoškolský profesor Jan Sokol.

Mezitím 2. února vypršel Václavu Havlovi mandát a křeslo prezidenta osiřelo.

Třetí volba - Triumf otce privatizace

Poslední únorový pátek byla společná schůze Poslanecké sněmovny a Senátu zahájena po desáté hodině. Komunisté svého kandidáta nepostavili a bylo nad slunce jasné, že právě oni budou pověstným jazýčkem na vahách. Před třetím kolem se nechali slyšet, že pokud chtějí kandidáti jejich podporu, ať přijdou na jednání jejich klubu. Ke komunistům přišel jen Klaus a po třetím kole mohl slavit.

Kandidát a čestný předseda ODS získal ve 3. kole třetí prezidentské volby 142 hlasy poslanců a senátorů. Po funkcích ministra financí a předsedy vlády se tak stal prezidentem České republiky, neboť ke zvolení bylo zapotřebí 141 hlas představitelů obou komor Parlamentu. Pro Sokola se vyslovilo jen 124 poslanců a senátorů a vysokoškolský profesor opouštěl Hrad za nezájmu médií.

Jak probíhaly volby prezidenta:
Třetí volba 28. února	on-line
Druhá volba 24. ledna
Třetí kolo	on-line
Druhé kolo	on-line
První kolo	on-line
První volba 15. ledna	více