Radar XBR na širém moři

Radar typu XBR postavený v prostoru vojenského újezdu Brdy má být součástí amerického systému obrany proti balistickým raketám ve střední fázi letu GMD. Ve spolupráci s dalšími radary a satelity slouží k navádění antiraket GBI  odpálených v tomto případě z Polska. Tyto rakety ničí balistické střely ve střední fázi letu, tedy nad atmosférou za pomoci kinetické energie pouhou silou nárazu, aby hlavice nevybuchla.

Třídimenzionální radar s tenkou plošnou fázovou anténou o ploše 123 metrů čtverečných, vyvinutý firmou Raytheon, pracuje v pásmu X (8 - 12 GHz čili ve vlnové délce 3,75 až 2,5 cm, pravděpodobně 10,525 GHz - přesné údaje Spojené státy z důvodů utajení neuvádějí) .

Radar je multifunkční. Zabezpečuje přehled, vyhledávání, sledování a rozlišování cílů, přičemž má být schopen odlišit hlavici od klamných cílů. Slouží také k samotnému navádění antiraket GBI. V jedné minutě může sledovat několik set cílů a navádět několik antiraket současně, neboť každý z 69 632 vysílacích a přijímacích modulů, který jej tvoří, může pracovat samostatně.

Zorné pole radaru má 50 na 50 stupňů. Vzhledem k pásmu, ve kterém radar pracuje není schopen sledovat objekty za horizontem. Na  rozdíl od běžných radarů XBR nerotuje, ale celá základna i s anténou se přesně nastaví v horizontální rovině v rozsahu 356 stupňů a v polohovém úhlu nula až 90 stupňů. V době činnosti jej napájí zdroj o výkonu 1MW. Proto má obvykle vlastní elektrárnu.

Samotný radar umístěný na železobetonové základně zabírá plochu 150 na 150 metrů, jeho další vybavení ale potřebuje 7 hektarů. Spolu se dvěma bezpečnostními zónami zabere  plochu 4 čtverečných kilometrů. Do půlkilometrového pásu kolem radaru by byl zakázán vstup. Bezletová zóna má okruh 8,6 km.

Samotný radar obsluhuje 30 až 60 specialistů, celou základnu pak 150 až 200 osob.

Dosah radaru

Řezy již existujících radarů XBR - kliknutím zvětšíte

Velká plocha antény a velký počet modulů, které vysílají, přijímají a zesilují radiolokační signály, zajišťuje radaru s dlouhodobým středním efektivním výkonem vyzařování 170 kW extrémní směrovost. Impulzy jsou vysílané v mimořádně úzkém svazku, protože postranní smyčky vyzařovací charakteristiky jsou potlačeny. Radar má proto mít neobvykle vysokou rozlišovací schopnost, údajně je schopen sledovat objekt velikosti basebalového míčku na vzdálenost skoro 4700 kilometrů. Vypočtený dosah sledování cíle je 6700 kilometrů.

Maximální praktický dosah sice přesahuje 4000 kilometrů, závisí ovšem na velikosti a typu hlavice. Dosah se snižuje na polovinu, jestliže má hlavice vyzařovací charakteristiku typu stealth, tedy je pro radar takzvaně neviditelná. Další omezení přináší i schopnost mžikových změn trajektorie hlavice, jakými disponuje ruská střela Topol M.

Funkce radaru

Výstavba radaru XBR

Poté, co satelity nebo radary včasné výstrahy zjistí odpálení rakety, okamžitě je na ni zaměřen paprsek radaru XBR. V první fázi rozpoznává odpálený typ rakety a sleduje ji, přičemž vypočítává trajektorii a možný cíl. V další fázi, která začne ve chvíli, kdy balistická raketa opustí atmosféru a trvá patnáct až dvacet minut, navádí odpálenou antiraketu GBI na hlavici. Radar se přitom snaží odlišit bojové hlavice od klamných a zajišťuje navedení antirakety GBI a jejího bojového prostředku EKV na bojovou hlavici rakety.

Po zásahu vyhodnocuje jeho úspěšnost na základě analýzy úlomků balistické střely. Tehdy radar soustředí výkon do jediného paprsku. Jestliže vyhodnotí, že hlavice nebyla zničena, navede na ni další antiraketu.

Plán rozšíření sítě radarů

Do roku 2011 má být postaveno celkem 9 radarů XBR, v současné době je jeden na základně Vanderberg a další na Aljašce. Radar umístěný v ČR ale nemá být nový, nýbrž testovací GBR-B, dosud umístěný na atolu Kwajelein, který by měl být podle předsedy amerického úřadu pro raketovou obranu (MDA) Henryho  Oberinga zmodernizován. V současné době má anténu o ploše 104 metrů čtverečných s 16 896 mikrovlnnými moduly.

Stavba radaru

Pokud by došlo k dohodě mezi USA a ČR o umístění radaru XBR na území ČR, které by následně ratifikoval prezident a  parlament, mohla by se v roce 2008 zahájit výstavba radarové stanice, která by skončila v roce 2009. Pak by se instaloval radar. Předoperační testy zařízení by mohly proběhnout v roce 2011.

Plovoucí radar SBX (Birdseye)

Plovoucí radar SBX (Birdseye)

Od radaru XBR je odvozen menší radar SBX-1, který má tu výhodu, že jej lze snadno přemisťovat, neboť je umístěn na plovoucí vrtné plošině Moss 5 o šíři 73 metrů a délce 119 metrů, což umožňuje dopravit jej blíže ke krizovým oblastem. Radar o hmotnosti 18 000 kilogramů, z nichž 8 tun připadá na radom o průměru 36 metrů, má nižší počet přijímacích a vysílacích modulů, je jich jen 30 000, což snižuje maximální dosah z 6700 km na 4800 km. Za dostačující je ale považován dosah 4500 km, který zaručuje výškový dosah 1500 km. To je maximální dostup strategických balistických raket. Menší velikost a menší počet modulů ovšem snižuje schopnost rozlišit klamné hlavice od bojových a zjistit účinnost zásahu.