Antiraketa GBI
Části článku Antiraketa GBI:


Antiraketa GBI

Aktivní složkou amerického systému protiraketové obrany GMD, určeného k  ničení balistických raket ve střední fázi letu vně zemské atmosféry je antiraketa GBI se speciální hlavicí EKV (Exo-Atmospheric Kill Vehicle). Ta ničí hlavici balistické rakety kinetickou energií, tedy pouhou silou nárazu. Právě tyto antirakety mají být umístěny na základně v Polsku. Doposud jsou tyto antirakety dislokovány na amerických základnách Vandenberg v Kalifornii a Fort Greely na Aljašce. V současné době je systém v předoperační fázi, kdy už může být použit, ale současně se stále testuje a používá zkušební nosiče o výrazně nižším dosahu.

 

Nosič

Systém používá různé nosiče. Zatím EKV vynáší improvizovaný prostředek PLV, který tvoří jen druhý a třetí stupeň staršího nosiče jaderných zbraní Minuteman II, který má v plné konfiguraci dosah 4000 kilometrů. Bez prvního stupně je však výrazně menší, kritici proto tvrdí, že testy uskutečněné s PLV nevypovídají mnoho o schopnostech systému, neboť je antiraketa použita proti střelám letícím mnohem níže.

 

V operační fázi má být nejprve využita třístupňová raketa Minuteman III o délce 18 metrů a průměr 1,67 metru s raketovými motory na tuhé pohonné hmoty. Až do roku 2020 bude pět set Minutemanů III o dosahu 6000 kilometrů s jadernými hlavicemi představovat hlavní americkou sílu jaderného odstrašení. V systému protiraketové obrany je u Minutemanu III ICBM nahrazena jaderná hlavice Mk12 prostředkem EKV, ničícím hlavici balistické střely kinetickou energií.

 

V budoucnu má EKV vynášet třístupňová raketa odvozená od komerčního systému nosičů Pegasus a Taurus. Taurus Lite firmy Orbital Sciences, odvozený od čtyřstupňové rakety Taurus, má celkovou délku 16,61 metru, průměr 1,28 metru a startovací hmotnost 19 500 kilogramů. Všechny tři stupně mají motory na tuhé pohonné hmoty. Raketa má mít dosah 5000 kilometrů.

 

Hlavice


Antiraketa GBI

Účinným bojovým prostředkem je hlavice EKV vyráběná firmou Raytheon. EKV o délce 1,39 metru, průměru 61 centimetrů a hmotnosti 64 kilogramů ničí hlavice balistických střel jen za pomoci kinetické energie.

Bojový prostředek EKV je vybaven vlastním řídícím systémem a malými motory na kapalné pohonné hmoty, které mu umožňují manévrovat tak, aby zasáhl hlavici. V době nárazu má EKV po spálení většiny paliva hmotnost asi 50 kg.

 

EKV se od nosiče oddělí asi 3 minuty po startu. V tu dobu se pohybuje rychlostí až 7000 m/s. EKV, která se orientuje podle hvězd, je dál naváděna kombinovaným elektrooptickým infračerveným detektorem. Za teleskopem je instalován detektor s 256 na 265 senzory. Detektor je chlazený kryptonem a může pracovat jen mimo atmosférou, teplota vznikající třením by jej oslepila. Infračervené senzory jsou aktivovány cca dvě minuty před plánovaným střetem. Dvoumetrovou hlavici mohou identifikovat na vzdálenost 30 kilometrů, tedy asi tři vteřiny před srážkou, i když některé informace uvádějí delší dosah v řádech stovek kilometrů.


Krátce před střetem dostane EKV od radaru XBR informaci, který objekt je bojová hlavice, a co jsou hlavice klamné, jež má ignorovat.

 

Prostředek EKV je schopen zničit jen jednou hlavici, tudíž jedna antiraketa může zlikvidovat nanejvýš jednu hlavici. Protože Číňané míní čelit tomuto systému nasazením střel s velkým počtem hlavic, plánují USA využít nový systém MKV (Multiple Kill Vehicle) vybavený větším počtem malých hlavic o hmotnosti kolem pěti kilogramů. Každá antiraketa  by jich mohla vynést mezi dvaceti až třiceti. Tento systém se však teprve vyvíjí.

 

Raketová základna

Antirakety GBI jsou umístěny na základnách v hloubce asi čtyřicet metrů. Silo je hluboké 24 metrů. Raketa startuje přímo z něj, což urychluje zásah, neboť doba, po kterou je možné balistickou raketu zasáhnout, je krátká. 

 

Antirakety jsou zatím dislokovány na dvou základnách, na aljašské Fort Greely a na kalifornské Vandenberg. Ve Fort Greely 150 km jihozápadně od Fairbanksu je umístěn radar XBR a dvacet sil, přičemž dalších dvacet se jich budovalo. Místo bylo vybráno, protože z něj lze ochránit celé území USA. Do budoucna se plánuje, že ve Fort Greely může být umístěno až sto antiraket. V roce 2006 však bylo na Aljašce pouhých čtrnáct  antiraket, další čtyři byly umístěny v silech na kalifornské letecké základně Vandenberg. Řídící středisko je umístěno v Coloradu.

 

Třetí základna s deseti antiraketami by měla být vybudována v Polsku.

 

Antirakety GBI nezajišťují ochranu sil, z nichž jsou odpalovány ani radaru XBR, který je navádí. K tomu jsou určeny jiné prostředky, zejména rakety Patriot PAC III a také letadla.

SPECIÁL: Radar USA v Česku
přejděte na Novinky.cz přejděte na úvod speciálu