Mapa Vojenského újezdu Brdy s vytipovanými lokalitami

Česká republika v květnu oficiálně zahájila jednání s USA o případném umístění radarové základny na českém území. První kolo konzultací na ministerstvu obrany se týkalo právního postavení radaru a jeho obsluhy. Zároveň začalo Polsko s Američany jednat o umístění protiraketových střel.

Návrh na zbudování základny systému americké protiraketové obrany ve střední Evropě padl už v polovině roku 2002. Administrativa USA uvažovala o jejím umístění v Polsku, České republice či Maďarsku. Ve hře ovšem byly také lokality ve Velké Británii.

Tehdejší český ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD) se v té době ve Spojených státech setkal se svým protějškem Donaldem Rumsfeldem a náměstkem ministra zahraničí Richardem Armitagem. Tvrdík během návštěvy vyjádřil zájem ČR se do programu zapojit.

Tehdy se hovořilo obecně o zapojení České republiky do amerického protiraketového systému, aniž by bylo specifikováno, zda budou na českém území umístěny rakety nebo jen radar.

Tvrdík Američanům přislíbil zahájení „technicko-expertních konzultací“. Podle svých slov tehdy USA upozornil, že konečné rozhodnutí musí učinit česká politická reprezentace. Tehdejší premiér, sociální demokrat Vladimír Špidla to komentoval slovy, že Česko "postaví prapory" na obranu proti zbraním hromadného ničení. ČSSD ale později zaujala odlišné stanovisko a začala v této otázce prosazovat referendum.

Diskuse se rozproudila až po volbách

Průzkum z konce května 2007 - klikněte pro zvětšení

Zatímco v americkém tisku se od začátku roku 2006 začaly objevovat zprávy o záměru Pentagonu zřídit ve střední Evropě protiraketovou základnu, čeští politici se v té době tomuto tématu spíše vyhýbali. Nejmenovaný představitel americké armády pro International Herald Tribune v květnu 2006 uvedl, že v České republice se o základně nemluví, protože by téma mohlo ovlivnit volby do Sněmovny.

Po volbách se na české politické scéně rozjely diskuze o protiraketové základně naplno. Už na konci června strany začaly formulovat své názory.

Vítězná ODS návrh přivítala. Předseda občanských demokratů Mirek Topolánek označil základnu za „perspektivní“. Odstupující premiér a šéf ČSSD Jiří Paroubek naopak varoval před zvýšenými bezpečnostními riziky, která by z umístění základny pro ČR vyplývala, a poprvé začal hovořit o referendu. "Je to pokus o trik a vyvolávání resentimentu za sovětskými základnami," reagoval na to tehdy Topolánek.

Postoj KDU-ČSL byl poněkud zdrženlivější než názor ODS, lidovci se nechtěli o věci příliš vyjadřovat, dokud nebudou známy další podrobnosti. Zelení přišli s požadavkem, aby základna byla začleněna do systému NATO a podpořili také levici volající po referendu. S nejradikálnější rétorikou přišli podle očekávání komunisté. Odmítli nejen základnu, ale i jakékoliv jednání o ní. Expředseda KSČM Miroslav Grebeníček dokonce označil záměr za vlastizradu.

Hlas lidu - hlas proti

Demonstrace proti americké základně v Praze v srpnu 2006.

Na začátku srpna začala hovořit do dění okolo základen i veřejnost. Agentura STEM zveřejnila průzkum, v němž se 51 procent respondentů vyslovilo proti jejich vybudování v ČR. Kladně se vyjádřilo 32 procent a 17 procent uvedlo, že neví. Zároveň ale dvě třetiny dotázaných uvedly, že nemají představu o tom, jak by základna fungovala.

Ve stejné době se také o slovo začala hlásit iniciativa Ne základnám, která vylepila billboardy a uspořádala petici. Sdružení rovněž obvinilo politiky, že po léta jednali s Američany, aniž by informovali českou veřejnost. Mluvčím iniciativy se stal Jan Tamáš, který v červnu neúspěšně kandidoval do Sněmovny za Humanistickou stranu.

První demonstrace proti základnám se zúčastnilo zhruba 150 lidí a uskutečnila v Praze na náměstí Míru 21. srpna. Právě datum konání mělo symbolicky ukázat na údajnou paralelu se sovětskou okupací. V tento den v roce 1968 totiž do tehdejšího Československa vstoupila vojska zemí Varšavské smlouvy.

Radar

Jiří Paroubek s tehdejším velvyslancem USA Williamem Cabanissem

Vzhledem k tomu, že ani dva měsíce po červnových volbách země stále neměla novou vládu, nebylo ani jasné, kdo a s jakým mandátem s americkou stranou o případném zřízení základen jedná. Informace byly natolik rozporuplné, že dosluhující premiér Paroubek v rozhovoru pro Právo 25. srpna řekl, že v ČR žádná základna nebude. "Podle mých informací bude ta základna umístěna někde jinde, nikoliv v České republice. Takže není o co se hádat," řekl Paroubek s tím, že pokud by přece měla základna v ČR vzniknout, bude ČSSD trvat na referendu.

O pár dní později oznámil předseda ODS Topolánek v rozhovoru pro ČT, že Američané chtějí v České republice postavit pouze radarovou základnu, antirakety by pak měly být umístěny v Polsku. "V České republice se vždycky počítalo spíše s technickým zázemím. Proto přeci nemusíme dělat referendum," doplnil Topolánek.

Bezprostředně poté, co se potvrdilo, že USA chtějí rakety v Polsku a v ČR mají zájem postavit radar, slevil Paroubek z kategorického požadavku uspořádat všelidové hlasování. "Radar je docela něco jiného než rakety," řekl tehdy. ČSSD nicméně uspořádala anketu v základních organizacích strany a ukázalo se, že členská základna v raketách a v radaru rozdíl nevidí. Začátkem září tak Paroubek oznámil tehdejšímu velvyslanci USA v ČR Williamu Cabanissovi, že sociální demokraté v Česku nechtějí ani rakety ani radar.

V září převzal vládu menšinový kabinet ODS premiéra Mirka Topolánka, který od počátku radarovou základnu podporoval. Tehdejší ministr zahraničí Alexandr Vondra prohlásil, že základna je naplněním spojeneckých závazků České republiky, za což sklidil kritiku z řad opozice. ČSSD namítala, že závazek vybudovat americkou základnu nemá ČR ani vůči NATO, ani vůči EU.

V obdobném kurzu pokračovala i druhá Topolánkova vláda, kterou ODS sestavila v koalici s lidovci a zelenými. Poslanci koaličních stran na konci října ve Sněmovně odmítli komunistický návrh na vypsání referenda.

Experti vybrali Vojenský újezd Brdy

Možná místa umístění radarové základny - klikněte pro zvětšení

Týmy amerických expertů, kteří během léta vyhodnocovali jednotlivá území vhodná pro výstavbu, měli na výběr ze tří lokalit. Postupně navštívili Jince v Brdech, Libavou na Olomoucku a jihočeské Boletice. Favoritem Američanů pro výstavbu projektu byl podle některých médií moravský vojenský prostor Libavá kvůli údajně vhodnému kamenitému podloží.

Nakonec se ale odborníci rozhodli pro vojenský prostor Brdy, konkrétně kopec Trokavec poblíž stejnojmenné obce. Nachází se na jihozápadním okraji vojenského prostoru. Nejblíže radaru se tedy octnou západočeské obce Skořice, Dobřív, Mirošov a Strašice, ze středočeských obcí budou nejblíže Věšín, Rožmitál pod Třemšínem a Buková.

Na setkání za hejtmany a starosty zhruba tří desítek obcí Středočeského a Plzeňského kraje přijel v lednu 2007 americký velvyslanec Richard W. Graber. Potvrdil, že na území základny bude platit české právo pro všechny tamní pracovníky a všechny, kdo se budou na základně pohybovat. Místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra obcím vzkázal, aby vypracovaly seznam požadavků.

Americká žádost a česká odpověď

Ministryně obrany Vlasta Parkanová

Oficiální americká žádost o zahájení jednání ohledně radarové základny dorazila do Česka v pátek 19. ledna 2007. O den později Topolánek odhadl, že jednání potrvají několik měsíců a pokud budou úspěšná, začne radar fungovat v roce 2011.

V následujícím týdnu zasedala Bezpečnostní rada státu za účasti prezidenta Václava Klause. Účastníci schůzky souhlasili s tím, aby ČR s Američany o radaru jednala. Rada vládě uložila ustavit expertní tým pověřený přípravou vyjednávací pozice země.

Vláda musela vyřešit také ryze interní problém, který se týkal její vlastní jednoty při zpracovávání odpovědi na americkou žádost. Strana zelených totiž trvala na požadavku, aby protiraketová základna v Polsku a Česku byla v budoucnu začleněna do obranného systému NATO. S tím americká žádost původně nepočítala, nicméně ambasador USA Graber připustil, že americký protiraketový štít bude se systémy Aliance slučitelný.

Česká vláda Spojeným státům 28. března odpověděla, že zahájí jednání o umístění radaru v zemi a že bude USA ve snaze o jeho vybudování podporovat. Zeleným se nakonec podařilo prosadit do odpovědi zmínku o tom, že základny protiraketové obrany ve střední Evropě by měly doplnit systémy NATO. Ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) několik dní poté prohlásila, že americké základny budou provázány se systémem obrany proti střelám krátkého a středního doletu, který buduje Severoatlantická aliance.

Agentura Factum Invenio záhy zveřejnila výsledky svého průzkumu veřejného mínění, v němž se občanů dotazovala na jejich  názor ohledně radaru a jednání s USA. Zatímco 56 procent respondentů se vyjádřilo pro jednání s USA, umístění radaru v Čechách nadále odmítalo 62 procent  Čechů, s jeho vybudováním souhlasilo 30 procent lidí.

Mezitím už se američtí experti pustili do podrobného zkoumání vojenského prostoru v Brdech. Do začátku dubna stačili nasbírat data o frekvencích mobilních telefonů, rádií, televizí, wi-fi  i signálech, které vysílá řízení letového provozu. Navštívili například meteorologický radar přímo v Brdech.

Poslanecký výlet na Marshallovy ostrovy

Poslanec ČSSD Miroslav Svoboda po příletu z Marshallových ostrovů.

Začátkem dubna se někteří čeští zákonodárci začali připravovat na cestu na Marshallovy ostrovy, kam je pozvaly USA. Měli si tam prohlédnout radar, který podle plánu USA měl být přestěhován do Brd.

V české parlamentní delegace si vybojovali účast i komunisté, přesto jejich zástupce, poslanec Alexander Černý nakonec za oceán neodletěl, americké úřady mu totiž odmítly vydat víza. Cesty se nakonec zúčastnili poslanci a senátoři ODS a ČSSD a jeden nezávislý senátor.

Poslanec ČSSD Miroslav Svoboda se přímo z Marshallových ostrovů postaral o rozruch v ČR, když v telefonickém rozhovoru uvedl, že místní protiraketový radar své okolí nijak neohrožuje a nijak nezasahuje do života zdejších obyvatel. "Není to vojenská základna v pravém slova smyslu, jak jsem si ji představoval. Nikde tam není jediný voják. Celé zabezpečení je v tom, kdo na ten ostrov přijíždí, ale jinak je to městečko, kde lidé normálně žijí," řekl poslanec. K tomu ještě vyjádřil názor, že by rozmístění protiraketových základen v ČR a Polsku zásadně zlepšilo ochranu střední Evropy proti raketám s dlouhým doletem. Dostal se tak do ostrého protikladu k většinovému názoru v opoziční ČSSD. Nakonec prohlásil, že se při hlasování o radaru podřídí názoru strany.

Diplomatická horečka

Ředitel americké Agentury pro raketovou obranu Henry Obering

Koncem dubna přijíždí do Prahy obhajovat radarovou základnu jeden z nejpovolanějších představitelů americké armády, ředitel Agentury pro raketovou obrany, generálporučík Henry Obering. Cílem jeho cesty bylo poskytnout informace českým politikům o technických záležitostech radarové protiraketové základny. "Není to radar, který by fungoval pořád. Byl by to radar s velmi tenkým paprskem. Byl by aktivován pouze tehdy, pokud by došlo k varování o vypálení rakety ze strany nepřítele," přesvědčoval v Praze Obering.

České politiky rovněž informoval o tom, že USA mají vybrány i jiné země v případě, že by se ČR rozhodla stavbu radaru na svém území nepovolit. Během své návštěvy se setkal s prezidentem Klausem, šéfem ČSSD Paroubkem a zavítal i do parlamentu, kde odpovídal na dotazy zákonodárců. Rozložení jednotlivých názorových proudů na české politické scéně však jeho návštěva nijak výrazně neovlivnila.

Den po Oberingově návštěvě Prahy potvrdil Bílý dům, že do Prahy přijede obhajovat radarovou základnu samotný prezident George W. Bush, který se rozhodl v České republice udělat zastávku při cestě na summit G8 v Německu.

O dalších pár dní později zavítal český prezident Klaus do Moskvy, kde se snažil mírnit rostoucí ruské obavy z protiraketových systémů USA ve střední Evropě. Prezidenta Vladimira Putina však Klaus nepřesvědčil. Rusko nadále nahlíželo na plán USA jako na bezprostřední ohrožení, proti němuž je třeba přijmout adekvátní protiopatření například v podobě namíření raket na cíle v Evropě.

V polovině května pak odjel do Německa hájit radarovou základnu ministr zahraničí Schwarzenberg. Ani v Německu se totiž záměr USA nesetkal s nadšením, třebaže zdejší politici nezaujali zdaleka tak radikální postoje jako Rusové.

Referendum ve Sněmovně i v obcích

Starosta Trokavce Jan Neoral

Začátkem května se na půdě Poslanecké sněmovny opět naplno rozhořely názorové rozepře politických stran ohledně referenda. Dílčí úspěch zaznamenala levice. Návrh poslanců KSČM a ČSSD na vypsání všelidového hlasování v otázce radaru totiž v prvním kole projednávání odolal návrhu na zamítnutí. Koaličním odpůrcům referenda chyběly k zamítnutí návrhu dva hlasy.

Svá vlastní referenda začínají od jara pořádat také obce, kterých se případná výstavba radaru týká. Občané však v místních referendech nemohli hlasovat přímo pro nebo proti zbudování základny, neboť to není v kompetencích obcí. Odpovídali tedy na otázku, zda souhlasí s tím, aby zastupitelstvo v mezích zákona učinilo veškeré kroky k zamezení výstavby radarové základny. Výsledky těchto obecních hlasování nejsou pro českou vládu závazné.

Jako první se proti radaru už v polovině března jasně vyjádřili obyvatelé Trokavce na Rokycansku. Ze 72 občanů obce jich 71 tuto stavbu odmítlo. Na začátku května se podobné referendum konalo v nedalekých Vískách. Také tam se ukázal postoj obyvatel jako jednoznačně odmítavý. O měsíc později uspořádaly referendum také Hvožďany na Příbramsku. Zúčastnilo se ho 409 ze 630 oprávněných voličů. Proti základně bylo 381 lidí, což znamená 95 procent platných hlasů. Obdobně dopadla i místní referenda v Těních na Rokycansku a v Zaječově na Berounsku

Protesty sílí, vláda tlačí na pilu

Demonstrace proti postavení amerického radaru v ČR

V sobotu 26. května se v centru Prahy konala demonstrace odpůrců radarové základny, které se zúčastnilo přibližně 5000 lidí. Z Václavského náměstí pochodovali protestující směrem na Hradčany. Skandovali přitom hesla jako: "Vláda nemluví pravdu, Topolánek lže, Česko není Kosovo." Mezi jejich hlavní požadavky patřilo uspořádání referenda.

O den později se o pozdvižení postaral ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, který v pořadu ČT Otázky Václava Moravce varoval, že pokud Česká republika odmítne vybudování americké radarové základny na svém území, může to znamenat narušení spojeneckých svazků v rámci NATO, což by podle něj mohlo vést k tomu, že se Češi na své spojence nebudou moci spolehnout. Vondra následně překvapil diváky tezí, že v takové situaci by musela Česká republika obnovit povinnou vojenskou službu.

Opozice okamžitě obvinila Vondru, že straší lidi. Za přehnané označili ministrovy výroky i někteří jeho kolegové z vlády. Za Vondrova slova se v následujícím týdnu ale postavil samotný premiér Topolánek. Ten na pražské konferenci o americké protiraketové obraně zároveň varoval, že pokud evropské země nevyjádří svobodnou vůli ke své ochraně, hrozí jejich zánik. Odmítl také sílící protesty Ruska, jehož ministr zahraničí Sergej Lavrov v půlce května uvedl, že USA chtějí výstavbou protiraketového systému obklíčit Rusko. "Rusko není ohroženo vojensky," řekl Topolánek a dodal, že Rusové cítí šanci posílit svoji pozici a oslabit euroatlantické vazby, pokud by zabránili výstavbě systému. "My ale nechceme opět patřit do sféry ruského vlivu," zdůraznil český premiér.

Zvýšený tlak vlády na prosazování výstavby radaru se v květnovém průzkumu CVVM odrazil jen mírně. Počet příznivců radaru od dubna stoupl z 26 na 30 procent, proti stavbě se však nadále vyslovovalo 61 procent občanů. V porovnání s dubnem také o šest procentních bodů klesla podpora pro vypsání referenda. I tak ho ale nadále podporovalo 71 procent lidí, zatímco 22 procent ho odmítalo.

Bush v Praze

Americký prezident George W. Bush po jednání na Pražském hradě

Propagace radarové základny byla z jedním hlavních bodů programu návštěvy prezidenta USA George Bushe, který zavítal do Prahy 4. června. Premiér Topolánek však dopředu upozorňoval, že Bush nepřijel do ČR uzavřít výměnný obchod, v němž by Češi za umožnění výstavby radaru na oplátku dostali bezvízový styk s USA. Topolánek po jednání s Bushem na společné tiskové konferenci řekl, že víza se musí zrušit, protože jsou nespravedlivá, s otázkou radaru to ale nesouvisí. O radaru, vízech a vztazích s Ruskem hovořil Bush také s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem. Ten po setkání s prezidentem USA řekl, že se shodli na všem kromě otázky radarové základny.

Během návštěvy Bush českým politikům slíbil, že se pokusí přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina o oprávněnosti radarového projektu. Z Prahy odjel americký prezident do německého Heiligendammu na summit zemí G8. Zde ho Putin zaskočil nabídkou provozovat společnou protiraketovou základnu v Ázerbájdžánu.

Obyvatele obcí kolem vojenského újezdu v Brdech Bushova návštěva nechala chladnými. Jejich názor k vybudování radarové základny zůstal ostře odmítavý.

Referendum opět na scéně

Alexandr Vondra

Zatímco obyvatelé sedmi obcí na Příbramsku a dvou obcí na Rokycansku počátkem června opět odmítli radar v místních referendech, která pro vládu nejsou nijak závazná, levice oslavila ve Sněmovně další úspěch s návrhem zákona o všelidovém hlasování. Díky hlasům poslanců Michala Pohanky a Miloše Melčáka, kteří pro něj zvedli ruku, prošel totiž do druhého čtení.

Návrh levice počítá s tím, že by se lidé v obecném referendu mohli vyjadřovat ke klíčovým otázkám, tedy například i umístění americké radarové stanice. Bylo možné jej vypsat na základě petice aspoň 200 000 plnoletých občanů, žádosti vlády či nejméně dvou pětin poslanců, případně dvou pětin senátorů.

Koalice s tímto návrhem nesouhlasila a snažila se dohodnout na vlastním návrhu zákona o referendu, který by vyšel z návrhu vládní Strany zelených. Mělo se jednat například o takzvané konzultativní referendum, které lze snadno vypsat, ale není pro vládu závazné. Druhou možností, o níž se v rámci koalice údajně jednalo, je závazné referendum, jehož vypsání ale musí schválit většina poslanců a senátorů.

Do debaty o referendu k radarové základně přispěl i prezident Klaus, když v rámci debaty s občany Olomouce řekl, že by v žádném případě nevetoval případný zákon o referendu k radarové základně USA v Česku. Zároveň se ale prezident pustil do ČSSD, která podle něj měla hovořit o jednání s Američany už před volbami a zahrnout postoj k radaru do volebního programu.

Místní referenda, která pořádají obce v Brdech, kritizoval ministr Vondra. V on-line chatu na Novinkách řekl, že jsou mystifikující, protože se vyjadřují k něčemu, co ještě není dojednáno.

Jednání s USA mají pokračovat v srpnu

Premiér Topolánek v polovině června oznámil, že vláda předloží v červenci protinávrh smluv, které navrhly USA k umístění radarové základny v Česku. Další kolo vyjednávání ohledně radaru by podle něj mělo začít v srpnu.

Bezpečnostní rada oznamuje: radar bude u Míšova

Nepříjemného překvapení se dočkali 3. července starostové obcí ležících okolo jižního cípu vojenského prostoru Brdy. Bezpečnostní rada státu totiž souhlasila s tím, aby další technická měření ohledně umístění radaru probíhala v lokalitě Míšov na Plzeňsku, pro něž se rozhodlo ministerstvo obrany. Rozhodnutí prezentoval čerstvý mluvčí vlády pro problematiku radaru Tomáš Klvaňa, podle něhož je Míšov pro stavbu nejvhodnější z vojenského, bezpečnostního i politického hlediska.

Zástupce místních samospráv informace šokovala. Uvěřili prý vládě, že se radar posune dál od obydlených míst, hlouběji do vojenského prostoru. Míšov ale leží na hranici.

Klvaňa doplnil, že lokalitu nedaleko Míšova zvažovala již dřívější vláda Jiřího Paroubka (ČSSD). "Toto je ale to úplně první místo, o kterém se mluvilo," shodli se starostové Míšova Pavel Hrubý a Trokavce Jan Neoral. Právě tyto dvě obce leží nejblíže. Podle Neorala to zřejmě znamená, že radar by měl být na takzvané Kuťkovské louce, která je od Míšova asi kilometr vzdálená. Hrubý se domnívá, že v oblasti jsou asi tři kóty, kde by mohl stát.