![]() ![]() |
||||||
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
||||||
|
||||||
Bush znovu zvolen americkým prezidentem
Georgie W. Bush obhájil svůj mandát. Podruhé byl zvolen americkým prezidentem 3. listopadu. Výsledek byl opět velmi těsný, do poslední chvíle nebylo jasné, zda stávající prezident získá dost hlasů volitelů. Situace z roku 2000, kdy se čekalo až se přepočítají hlasy na Floridě, se však neopakovala, i když ohledně výsledků v Ohiu panovala dlouho nejistota. Dokonce se objevilo nebezpečí, že se na výsledky bude muset opět čekat, neboť mnozí volili na provizorní hlasovací lístky, a tudíž se muselo ověřit, zda jejich hlasy jsou platné. Přestože šlo o desetitisíce případů, Bushův náskok v Ohiu byl nakonec takový, že ani dodatečně připočtené hlasy by na jeho vítězství nic nezměnily. Demokratický kandidát John Kerry ještě 3. listopadu uznal svoji porážku a Bushovi poblahopřál k vítězství (více na Novinkách). Kerry byl Bushovi velmi zdatným soupeřem, v televizních debatách republikána pravidelně porážel. (více na Novinkách zde a zde). Na počátku roku by však jen málokdo vsadil na to, že proti Bushovi bude stát právě on. Větší šance se dávaly guvernérovi Vermontu Howardu Deanovi a senátorovi Severní Karolíny Johnu Edwardsovi. Kerry však dokázal na počátku roku v primárkách porazit své protivníky (více na Novinkách zde a zde a zde a zde a zde a zde). Za Kerryho se pár dnů před volbami postavil i Bill Clinton. (více na Novinkách).
Hlavní tématem voleb se stala válka v Iráku a boj proti terorismu. Bush obhajoval svoje kroky. Tvrdil, že se mu daří potlačovat terorismus ve světě. Dodával, že po pádu režimu Saddáma Husajna je svět bezpečnější. Bush však musel čelit skutečnosti, že žádný z důvodů války proti Iráku se nepotvrdil, v zemi se nenašly zbraně hromadného ničení, ale ani se nepotvrdilo spojení Iráku s al-Kajdá. (více na Novinkách). V Iráku se přitom na konci roku 2004 stále bojuje, působí tam řada vzbouřeneckých a teroristických skupin, které nejen napadají americké jednotky, ale také unášejí lidi, většinou cizí státní příslušníky. Kerry proto tvrdil, že válka v Iráku zvýšila nebezpečí terorismu a na čas odvrátila pozornost od boje proti němu. Zpráva komise o útocích z 11. září 2001, na něž Bush odpověděl právě vyhlášením války proti terorismu, odhalila fatální selhání zpravodajských služeb, které si nedokázaly ani předat podstatné informace. Uniklo jim, že v USA jsou lidé napojení na al-Kajdá a jaký typ útoku plánovali. (více na Novinkách zde a zde a zde) Mezi vnitropolitickými tématy hrály prim zdravotnictví, Kerry napadal Bushovo omezení garantované péče, ale také otázky svateb homosexuálů, potraty a problematika klonování. Bush se snažil zabránit tomu, aby byly svatby homosexuálních páru uzákoněny, v řadě měst a států USA počínaje San Franciskem (více na Novinkách) však tyto páry byly oddávány. Massachusetts se stal prvním státem USA, kde byly takovéto svatby zlegalizovány (více na Novinkách), uzavřená manželství gayů a lesbiček v San Francisku a oregonském Portlandu (více na Novinkách) nebyla právně uznána.
Amerika byla před volbami ostře rozdělena. Proti Bushovi protestovaly ženy požadující zachování práva na potrat, homosexuálové i umělci. Dokumentarista Michale Moore dokonce natočil film Fahrenheit 911, který vypovídá o vazbách USA s rodinou bin Ládinů i o situaci v Iráku. (více na Novinkách). Snímek získal Zlatou palmu na festivalu v Cannes (více na Novinkách). Proti Bushovi vystupovala i celá řada rockových skupin. V rámci akce Vote For Change podpořili Kerryho R.E.M., Bruce Springsteen i Dixie Chicks. (více na Novinkách). Za Bushem naopak stáli výrobci zbraní a lidé toužící je vlastnit. Bush totiž nechal vypršet zákon zakazující prodej poloautomatických zbraní v USA. (více na Novinkách). Volby se dokonce pokusil ovlivnit i hledaný terorista číslo jedna Usáma bin Ládin, který pár dnů před volbami pohrozil USA dalšími ještě strašnějšími útoky a nepřímo jim dal najevo, aby volili Kerryho. (více na Novinkách zde a zde) Nechybělo ani vzájemné osočování ve volebních spotech (více na Novinkách). Bush byl přirovnáván k pštrosovi, sám sebe prezentoval jako ochránce před vlčí smečkou.. Rozvířily se skandály. Bush musel čelit obvinění, že se vyhýbal plnění úkolů v Národní gardě, kam nastoupil, aby nemusel rukovat do Vietnamu. Zpochybňováno však bylo i Kerryho hrdinství v bojích ve Vietnamu.
Znovuzvolení Bushe ukázalo, že bude pokračovat agresivně pojatá americká zahraniční politika, v níž si největší světová velmoc osobuje právo zasahovat i v zahraničí, jestliže cítí, že by byla ohrožena. Na první tiskové konferenci po znovuzvolení George W. Bush vyzval Američany k jednotě ve válce proti terorismu, kterou povede až do "úplné porážky nepřítele". Kurs potvrzuje i změna v jeho vládě. Umírněného ministra zahraniční Colina Powella (více na Novinkách) , který byl po celém světě uznáván, ale měl problémy se zastánci ostřejší linie, nahradí nekompromisnější Bushova poradkyně pro bezpečnost Condoleezza Riceová (více na Novinkách zde a zde). S Powellem odchází i jeho náměstek Richard Armitage. Bushovu vládu opouštějí ještě ministryně zemědělství Ann Venemanová a ministři energetiky Spencer Abraham a školství Rod Paige. Už před nimi odešli z vlády ministři spravedlnosti John Ashcroft a obchodu Don Evans. Prvního vystřídal Albert Gonzalez, první hispánec ve vládě USA. (více na Novinkách). Alex Švamberk - Novinky.cz |
||||||
![]() |
zahraniční | ![]() |
||||
![]() |
||||||
(c) Copyright Borgis a.s. 2004. (c) Copyright Seznam. (c) Copyright ČTK, DPA a Reuters. Publikování nebo další šíření obsahu serveru Novinky.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno. Redakci pište na email redakce@novinky.cz. Deník Právo oslovíte přes adresu redakce@pravo.cz. Technické otázky směřujte na helpdesk@seznam.cz. Pokud chcete informace o inzerci na Novinkách, pište na email reklama@firma.seznam.cz. |