Rozšíření EU

Evropská komise - Evropská ústava - Rozšíření o Turecko vyvolává konflikt

První květnový den nebyl významný pouze pro Českou republiku; spolu s ní se stalo členy Evropské unie dalších devět zemí: Slovensko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Malta a Kypr. V rozšířeném společenství s rozlohou 3,969 miliónů kilometrů čtverečních žije 454,6 miliónů lidí.

Protože ve všech zemích proběhla už předem referenda a parlamenty nových členských zemí ratifikovaly smlouvy o vstupu, noc z 30. dubna na 1. května byla v celé Evropě ve znamení oslav, jimž dominovaly kulturní akce, zejména koncerty, zakončené ohňostroji. (více na Novinkách)

Do poslední chvíle bylo nejasné jen jediné – zda vstoupí do Unie sjednocený Kypr nebo jen jeho mezinárodně uznávaná řecká Kyperská republika. O sjednocení se konalo podle plánu OSN 24. května referendum, kyperští Řekové se v něm však postavili proti, a tak se nespojili před vstupem se Severokyperskou tureckou republikou. Ta byla vyhlášena v roce 1974, kdy sever obsadila turecká vojska v reakci na převrat kyperských Řeků, kteří chtěli ostrov připojit k Řecku. Uznává ji jen Ankara. (více na Novinkách)

Ovšem ani po vstupu nepřestala Evropská komise sledovat, jak si vedou nové země. V červnu vyslovila souhlas s plánem na snižování deficitu veřejných financí. (více na Novinkách) Ve zprávě z počátku dubna kritizovala Českou republiku zejména za růst schodku veřejných financí. Vyzvala ji také, aby reformovala zdravotnický a důchodový systém. (více na Novinkách)

Skandály Evropské komise

Nový předseda Evropské komise José Barroso

Rozšíření vedlo ke změnám Evropské komise. Pro zbývající dobu její působnosti do 31. října 2004 ke 20 stávajícím komisařům přibylo 5. května dalších deset, zastupujících nové členské státy. Evropská komise tedy měla dočasně 30 členů. Noví komisaři byli přiřazeni k dosavadním a nedostali vlastní resorty. Pavel Telička nastoupil k irskému komisaři pro zdraví a ochranu spotřebitelů Davidu Byrnemu.

Od listopadu měla fungovat nové Evropská komise, ve které měla mít každá země jednoho člena. Rodila se s velkými problémy a nakonec nastoupila do funkce se zpožděním. Potíže byly takové, že rozhodnutí České republiky nahradit Teličku Špidlou bylo marginálií.

Původně se zdálo, že obtížné bude jen vybrat jejího předsedu. V červenci schválil Evropský parlament, že jím bude Portugalec José Barroso. Na něm se v červnu shodli čelní politici všech 25 členských států, byť Paříž s Berlínem dlouho prosazovaly belgického premiéra Guy Verhofstadta. Londýn ale návrh odmítl kvůli jeho vizi federalistické EU a prosazoval Brita Chrise Pattena. (více na Novinkách zde a zde)

Nová komise však nezačala pracovat 1. listopadu, jak bylo plánováno, protože Barroso její schválení na poslední chvíli 27. října stáhl z programu zasedání Evropského parlamentu. Obával se, že by jí parlament nevyslovil důvěru. Odmítavý postoj poslanců vyvolaly výroky navrhovaného italského komisaře pro spravedlnost, občanské svobody a bezpečnost Rocca Buttiglioneho. (více na Novinkách) Výbor EP pro občanské svobody 11. 10. ho dokonce jako jediného z kandidátů na komisaře odmítl, Barroso však na něm trval. Poslancům vadily především Buttiglioneho výroky o homosexualitě a o úloze ženy: "Můžu si myslet, že homosexualita je hřích, ale na politiku to nebude mít vliv, dokud neřeknu, že je to zločin." K otázce manželství zase uvedl, že "žena má právo na děti a na ochranu manžela". O den později Buttiglione v EP své výroky obhajoval, tvrdil, že byly špatně interpretovány: "Nejsem pro to, aby ženy zůstávaly doma. Ale ony jsou přetížené a musíme najít politiku, aby mohly být zároveň matkami a také dělat kariéru či se věnovat jiným zájmům." Podporoval také vznik azylových táborů pro internaci imigrantů v severní Africe, neměly to však být "koncentrační tábory", nýbrž "humanitární centra". V nich měli být internováni imigranti.

Nastala nebývala situace, protože nová komise měla začít fungovat od 1. listopadu. Poslanci proto schválili prodloužení mandátu stávající Prodiho komise. (více na Novinkách)

Krok, který posílil význam Evropského parlamentu, jenž přestal být jen přikyvujícím sborem, vedl k několika změnám v návrhu nové Evropské komise. Buttiglioneho Itálie nahradila bývalým ministrem zahraničí Frankem Frattinim. (více na Novinkách)

Nová Evropská komise byla schválena Evropským parlamentem 18. listopadu. (více na Novinkách)

Českou republiku v ní zastupuje Vladimír Špidla, který má na starosti resort starající se o sociální problematiku EU. Schválena byla přes výhrady pravicových politiků ke komunistické minulosti maďarského kandidáta. (více na Novinkách)

Evropská ústava se zpožděním

Podařilo se také vytvořit návrh Evropské ústavy, která by byla přijatelná pro všechny členské státy. Shodli se na ní 18. června v noci šéfové států a vlád 25 členských zemí na summitu v Bruselu. (více na Novinkách)

Státníci se domluvili, že budou v EU přijímat rozhodnutí většinou nejméně 55 procent členských států, ale toto číslo musí vytvořit alespoň patnáct zemí, reprezentujících 65 procent obyvatel.

Pohled do pléna EP

Systém doprovázejí korekční pojistky ve prospěch menších zemí. Tento kompromis znamená, že země v čele s Českem dosáhly jen části kýžených změn.

Ústavní smlouvu Evropské podepsali nejvyšší představitelé a ministři zahraničí 25 členských zemí Evropské unie 29. října. Za Českou republiku ji signovali premiér Stanislav Gross a ministr zahraniční Cyril Svoboda. Závěrečný akt parafovali i předsedové vlád kandidátských zemí Bulharska, Rumunska a Turecka.

Aby dokument vstoupil v platnost, musí být ústava během příštích dvou let ratifikována všemi členskými státy. (více na Novinkách)

Rozšíření o Turecko vyvolává konflikt

Co se týká dalšího rozšíření EU, největší výhrady jsou k přijetí Turecka, které usiluje o vstup již 17 let. Evropská komise 6. října doporučila zahájit v příštím roce přístupové rozhovory s Tureckem. Konečné rozhodnutí padne až na prosincovém summitu a musí jej schválit přední politici všech členských států. (více na Novinkách)

Unie se obává přílišných nákladů, ale strach je i kvůli náboženství. Turecku se Evropská unie začala opět vzdalovat, když mínilo podle přání konzervativních muslimských politiků trestat cizoložství. Nakonec však přijalo Evropskou komisí požadovanou reformu trestního zákoníku bez tohoto sporného paragrafu. (více na Novinkách)

V červnu bylo odsouhlaseno, že v roce 2005 začnou přístupová jednání s Chorvatskem. (více na Novinkách) Tam situaci komplikují územní spory se Slovinskem. To dokonce po pohraničních incidentech pohrozilo, že se postaví proti vstupu Chorvatů do EU. (více na Novinkách zde a zde)

Alex Švamberk - Novinky.cz
Kliknutím přejdete na další speciály na Novinky.cz zahraniční na začátek stránky