Terorismus: v Madridu se umíralo na nádraží, v Beslanu ve škole

Madrid - Al-Kajdá - O událostech z 11. září 2001 - Čečensko a Beslan

Při atentátech v Madridu zemřelo 191 lidí

Válka teroristům, kterou vyhlásil po 11. září 2001 americký prezident Geoge W. Bush po celý rok pokračovala, ovšem jasný vítěz v ní není. Podařilo se sice zabít či dopadnout některé vysoce postavené členy teroristické organizace al-Kajdá a rozbít několik buněk její sítě i organizací na ni navázaných, ovšem samotného Usámu bin Ládina se dopadnout nepodařilo. Ten dokonce pravidelně promlouval z video a audionahrávek.

Vedle bin Ládina se však objevil další "nepolapitelný" terorista, Jordánec abú Musá Zarkáví, který spáchal řadu krvavých atentátů v Iráku a nechal popravit či vlastnoručně popravil několik unesených osob. Množství atentátů v Iráku přitom zpochybnilo slova amerického prezidenta Bushe, že svět bez Saddáma Husajna je bezpečnější a naopak dalo za pravdu jeho demokratickému protikandidátovi Kerrymu, který tvrdil, že válka v Iráku odvrátila pozornost od boje proti terorismu, neboť vazby Husajna na bin Ládina se potvrdit nepodařilo.

Atentáty v Madridu

Teroristickým útokům nečelila jen koaliční vojka v Iráku a Afghánistánu, či lidé žijící v dalších "žhavých" oblastech světa, jako Izrael, Palestina nebo Kašmír. Dva o půl roku po útocích na dvě věže Světového obchodního střediska v New Yorku zažil 11. března brutální útok Madrid. Exploze náloží umístěných v příměstských vlacích si vyžádaly 191 oběť na životech, zraněno bylo na 1500 lidí. (více na Novinkách)

První bomba explodovala po 7:45 na madridském nádraží Atocha ve vlaku zGuadalajary. Dva vagóny nálože zcela roztrhaly.  Bomby byly nastraženy rovněž ve vlacích z Alcala de Henares a Santa Eugenia.

Ruský příslušník vojsk ministerstva vnitra odnáší zraněnou dívku, kterou zadržovalo teroristé ve škole v Beslanu

Atentát vláda připsala baskickým separatistům z teroristické organizace ETA, ovšem k útokům se přihlásila al-Kajdá. "Jde o částečné vyrovnání starých účtů s křižáckým Španělskem, které je spojencem Ameriky v její válce proti islámu," zveřejnila v prohlášení na internetu. (více na Novinkách) Skutečnost, že proamerický premiér Aznar připsal útoky Baskům, aniž by proto měl důkaz, vedl o týden později k jeho překvapivé porážce od levice. Nový premiér Zapatero stáhl vojáky z Iráku. (více na Novinkách)

Španělská police zahájila rozsáhlé pátrání s cílem dopadnout atentátníky. Stopy vedly do Maroka (více na Novinkách), ovšem část z Maročanů, které španělská police obklíčila, raději spáchala sebevraždu, další spolupachatele se však zadržet už podařilo. (více na Novinkách)

Jako první byl odsouzen 16. listopadu teprve 16letý pomocník teroristů, známý jako El Gitanillo. Soud ho poslal na šest let do vězení. Uznal ho vinným, že dopravil trhaviny ze severního Španělska marockým teroristům, kteří je použili při atentátech v Madridu. (více na Novinkách)

Na podzim se expremiér Aznar podrobil slyšení, neboť byl obviňován, že islámskou stopu záměrně tajil. Zopakoval, že vazby mezi islámskými a neislámskými teroristy jsou zřejmé.

Boj s al-Kajdá

Pákistánská armáda pravidelně podnikala policejní akce v horách při hranících s Afghánistánem, které ovládají paštunští kmenoví vůdci, ovšem bez větších úspěchů (více na Novinkách)

Účinnější než vojenské operace byla akce speciálních pákistánských policejních složek. V létě se jim podařilo zatknout na 70 členů al-Kajdá včetně jejích špiček. Zadržen byl tanzanský občan Ahmed Khalfan Ghailani, který je podezřelý ze spáchání dvou bombových útoků na americká velvyslanectví v Keni a v Tanzanii v roce 1998. Při nich bylo zabito 200 lidí, z toho 12 Američanů. (více na Novinkách)

Ještě větším úspěchem bylo zadržení počítačového specialisty al-Kajdá Naíma Núra Chána (více na Novinkách), který vytvořil systém kódované komunikace. V jeho počítači byly nalezeny podstatné informace, které vedly k rozbití londýnské buňky al-Kajdá. (více na Novinkách) Vedly také ke zvýšení bezpečnostního stupně v některých částech USA ze strachu z útoku proti finančním centrům, posléze se však ukázalo, že byly tři roky staré (více na Novinkách). Atmosféra strachu vyvrcholila odsouzením amerického vojáka, který se údajně po internetu pokusil kontaktovat al-Kajdá.

Proti al-Kajdá také zasáhli v Saúdské Arábii, kde v posledních letech přibylo útoků proti cizincům, zabit byl dokonce americký vrtulníkový expert zbrojařské firmy Lockheed Martin Paul Johnson. (více na Novinkách). Saúdskoarabské bezpečnostní složky přitom v půlce března zabily vysokého činitele teroristické sítě al-Kajdá Jemence Chálida Alího Hadže (více na Novinkách) a v půlce června i šéfa teroristické sítě al-Kajdá v Saúdské Arábii Abdala Azíze Mukrína (31) spolu s dalšími čtyřmi radikály, z nichž někteří byli na seznamu 26 nejhledanějších lidí této arabské země. (více na Novinkách)

V Afghánistánu se sice uskutečnily svobodné prezidentské volby, které vyhrál Hámid Karzáí, ovšem příslušníci Tálibánu podnikali stále odvážnější útoky. Unesli dokonce tři pozorovatele OSN.

V Indonésii stanul před soudem opět muslimský duchovní Abú Bakar Ba´asyir, který byl v pátek obžalován z terorismu, z podílu na přípravě loňského atentátu v hotelu Marriott a ukrývání výbušnin. Ba´asyir je považován za duchovního vůdce teroristické organizace Jemaah Islamiah, napojené na síť al-Kajdá , která podnikla v zemi několik atentátů. Naposled zaútočila 9. září proti australské ambasádě, kde zahynulo 9 lidí. (více na Novinkách) Loni 5. srpna zaútočila před hotelem Marriott, kde zemřelo 13 lidí a 12 října 2002 na Bali, kde zahynuli 202 lidé. Ba´asyir už jednou stál před soudem, ovšem nakonec byl odsouzen jen za přípravu převratu.

Vyšetřování událostí z 11. září 2001

Usáma Bin Ládin

Nezávislá komise zveřejnila 22. července výsledky vyšetřování okolnosti teroristických útoků z 11. září 2001. Šestisetstránková zpráva konstatuje především selhání zpravodajských služeb a přináší obsáhlý výčet zmeškaných příležitostí, kdy bylo možné zmařit nebo alespoň odhalit záměry útočníků.

Spojené státy měly nejméně deset možností zastavit teroristy, zpráva však netvrdila, že se útokům dalo zcela zabránit. Konstatovala, že tajné služby na toto nebezpečí nebyly dobře připraveny, a uvádí, že "největší chybou byl nedostatek představivosti, který vedoucím činitelům zabránil uvědomit si vážnost hrozby".

Chyby vytýkala jak vládě George W. Bushe, tak předcházejícího prezidenta Billa Clintona, přičemž kritická byla právě situace v období předávání moci. Chybělo také provázání mezi FBI, která se věnuje vnitřnímu ohrožení státu a CIA, mapující především hrozby ze zahraničí. (více na Novinkách)

Americký prezident George W. Bush už 6. srpna 2001, tedy více než měsíc před zářijovými útoky na New York a Washington, dostal od Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) informace o záměrech teroristické sítě al-Kajdá udeřit na USA výbušninami nebo unesenými letadly.

Také letecká obrana USA byla na druh útoku z 11. září zcela nepřipravená. Reakce odpovědných orgánů byla improvizovaná, neúčinná a přišla pozdě. Tehdejší bezpečnostní opatření předpokládala klasické únosy letadel, ale nepočítala s tím, že by teroristé použili strojů k útokům na významné budovy.

Zpráva podrobně popsala chaos, který nastal. Informace o únosech byly opožděné, takže rozkaz viceprezidenta Richarda Cheneyho, aby unesená letadla byla sestřelena, přišel pozdě. (více na Novinkách)

Čtyři z pěti mužů, kteří 11. září 2001 unesli letadlo a narazili s ním do budovy Pentagonu ve Washingtonu, prošli na Dullesově letišti mimořádnou bezpečnostní kontrolou. Na podezřelé muže tam upozornil signál detektoru kovů. Atentátníci poté úspěšně prošli kontrolou s pomocí ručního přístroje. Dva z nich přitom od roku 1999 sledovala americká Národní bezpečnostní agentura jako sympatizanty al-Kajdá a týden před atentátem, 24. srpna 2001, byli zapsáni na seznam teroristů. (více na Novinkách)

Spojení Irák a bin Ládin se nepotvrdilo

Zpráva uvedla, že sice šéf al-Kájda Usáma bin Ládin sondoval možnou spolupráci již na začátku 90. let a irácká delegace navštívila v červenci 1998 Afghánistán, aby se tam setkala s vůdci Tálibánu i bin Ládinem. K žádné dohodě o spolupráci to však nevedlo. Při několika málo setkáních s iráckými představiteli žádali zástupci bin Ládina o místa pro výcvikové tábory a zbraně, ale Bagdád jim nevyhověl. (více na Novinkách)

Nejvýznamnějším závěrem vyšetřování je podle komise nezbytnost zásadní přestavby zpravodajských služeb.

Čečenský terorismus a Beslan

Terorismu čelilo i Rusko. Nejtragičtější událost se odehrála v Beslanu. Ve středu 1. září stovky dětí v Beslanu v ruské Severní Osetii usedly po prázdninách opět do lavic. Mnohé přišly za doprovodu rodičů. To platilo především o prvňáčcích. Několik minut po zahájení školního roku vtrhlo do budovy dvacetičlenné teroristické komando.

Nekonečné vyjednávání s radikály skončilo v pátek. Za nejasných událostí zasáhly bezpečnostní složky. Nepřipravená akce se nepovedla. Zemřelo 339 lidí, tisíc bylo zraněno. Ruský prezident Vladimír Putin řádění připsal čečenským separatistům - vyšetřování širší odpovědnosti však rozhořčeně odmítl.

Pohled na zničenou školu

Útočníci ke škole přijeli v nákladních automobilech. Muži v kuklách se samopaly a granátomety, ženy v černých šatech ověšené výbušninami. Hned v prvních minutách třídenního dramatu umírali lidé. Představu o jejich utrpení si mohli udělat i diváci na celém světě - teroristé poskytli médiím videozáběry. Většinu dětí, často doprovázených rodiči, nahnali do zaminované tělocvičny. Teroristé požadovali propuštění čečenských povstalců z věznic a stáhnutí ruských vojsk z Čečenska. Pohrozili, že za každého zabitého krajana usmrtí padesát dětí. (více na Novinkách)

Jednání byla obtížná, nedařilo se ani zajistit dodávky potravin a vody pro lidi ve škole, kterou obklíčily ozbrojené složky. Povedlo se však vyjednat propuštění patnácti dětí.

Prezident Putin se kvůli krizi vrátil z pobytu u Černého moře do Moskvy. Rusko požádalo o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Původně vnitřní problém země, jak sami Rusové o Čečensku hovořili, se dostal do New Yorku. Svět události v Beslanu odsoudil.

Ve čtvrtek radikálové propustili dalších 26 žen a dětí. (více na Novinkách). Z areálu zaznívaly celý den menší exploze. Federální bezpečnostní služba přesto prohlásila, že Rusko nebude situaci řešit silou a prioritou je bezpečnost rukojmích. Úřady označily komando teroristů za sebevražedné a otevřeně spekulovaly o jejich napojení na síť al-Kajdá. Čečenští separatisté však spojitost odmítli.

V pátek krátce po poledni drama ukončil zásah bezpečnostních sil jemuž přecházelo několik explozí, po nichž se zřítila střecha školy. Chaotickou situaci zkomplikovalo to, že se do blízkosti školy dostali příbuzní, kteří nevěřili informacím, že ve škole je jen na tři sta rukojmích, ale že jich tam možná až tisíc. V davu se pokusili zmizet teroristé. Uteklo jich možná až třináct. V nemocnicích bylo hospitalizováno 646 osob. Zemřelo celkem 339 lidí, z toho deset členů zásahových oddílů. (více na Novinkách)

Zajatí lidé v tělocvičně školy v severoosetském Beslanu sledují, jak únosci připravují nálože. Záběry pořízené teroristy přinesla ruská nezávislá televize NTV

Události v Beslanu dodnes halí tajemství. Ruské úřady nejdříve značně podhodnotily počet zadržovaných rukojmích. Zpočátku udávaly 120 až 150, později 350, nakonec přiznaly 1500 osob. Také okolnosti nezvládnutého útoku nejsou známé. Svědci označili krveprolití jako následek špatně připravené bezpečnostní akce. Dodnes není ani známa totožnost všech únosců. Dopaden byl jediný terorista Nurpaši Kulajev. Ostatní byli podle informací z ruských zdrojů zabiti. Dodnes není ani známa totožnost všech únosců.

K odpovědnosti za drama se nakonec přiznal vůdce čečenských rebelů Šamil Basajev. Únosců bylo podle něj třiatřicet: dvanáct Čečenců, dvě Čečenky, devět Ingušů, tři Rusové, dva Arabové, dva Osetinci, jeden Tatar, Kabardinec a jeden muž guranské národnosti (obyvatel Zabajkalí). Odmítl ale vazby na síť al-Kajdá. (více na Novinkách)

Beslanskou tragédií však jen vyvrcholila série teroristických útoků, jimž letos čelilo Rusko. Deset osob zabila sebevražedná atentátnice, které se 31. srpna odpálila v Moskvě v blízkosti stanice metra Rižskaja. Nejméně 50 dalších včetně čtyř dětí bylo zraněno. (více na Novinkách)

Dvě Čečenky podnikly 24. srpna úspěšně sebevražedné atentáty na dva dopravní tupolevy, při nichž zemřelo 89 lidí. (více na Novinkách) K útokům na letadla se také přihlásil Šamil Basajev.

Vojáci a pomocníci odklízejí stopy po masakru ve školní tělocvičně

Devadesát dva mrtvých a sto dvacet zraněných si vyžádaly útoky čečenských rebelů na vládní a policejní úřady v jihoruském Ingušsku. Mezi oběťmi jsou i tři vysocí místní představitelé - ministr vnitra Abukar Kostojev, jeho náměstek a ingušský ministr zdravotnictví. (více na Novinkách zde a zde)

V reakci na teroristické útoky ohlásil ruský prezident Vladimír Putin na rozšířeném zasedání vlády řadu změn ve správě Ruska. Mají posílit bezpečnost a současně upevnit kontrolu Kremlu nad politickým životem země a omezit vliv občanů. (více na Novinkách) Po americkém vzoru Rusové také ohlásili, že budou útočit i na základny teroristů v zahraničí.

Dva měsíce po tragédii v Beslanu se o část postižených dětí postaral Izrael. Počátkem listopadu se v zemi podrobily třítýdenní rekonvalescenci. Obdobný program nabízelo i Česko. Prvního prosince k nám přijelo prvních sedmdesát žáků s doprovodem. Dočasný azyl s nezbytnou psychologickou a lékařskou péčí jim poskytly Karlovy Vary. (více na Novinkách)

Alex Švamberk - Novinky.cz
Kliknutím přejdete na další speciály na Novinky.cz zahraniční na začátek stránky