Zemřeli

Ročenka 2003

Leden

4. ledna prohrála svůj dvouletý boj s rakovinou jedna z nejznámějších českých hereček Helena Růžičková. Zemřela v 67 letech ve fakultní nemocnici v Plzni, kde byla již předtím hospitalizována kvůli bolestem a selhávání ledvin. Lékaři ji uvedli do umělého spánku, z něhož se již neprobrala. Nejvíce proslula jako představitelka komediálních rolí, a to především ve snímcích Slunce, seno... V 90. letech se stala spoluzakladatelkou nadace Slon, která převzala patronát nad dětským domovem v Šarišských Michalanech. (více na Novinkách)

6. ledna zemřel ve svých jednašedesáti letech Emil Štiss, dlouholetý vedoucí Stanice mladých přírodovědců Zoologické zahrady v Brně, kde jako dobrovolník začal působit již ve druhé polovině padesátých let minulého století. Práce s mládeží pro něj představovala životní poslání, jeho kolegové si na něm cenili především obětavosti.

8. ledna v Praze zesnul 83letý hudební skladatel Ivo Jirásek. Narodil se v Praze, jako dirigent působil i v Opavě a Ostravě. K jeho nejúspěšnějším skladbám patří opery Pan Johanes, Medvěd či Dance macabre. Jiráskův Mistr Jeronym se v roce 1984 hrál také v Národním divadle.

23. ledna po dopravní nehodě v Hollywoodu tragicky zahynul slavný fotograf světové módy Helmut Newton (83). Střetl se s protijedoucímm vozidlem, ztratil vládu nad řízením a čelně narazil do zdi. Zraněním podlehl po převozu do nemocnice. Slávu získal snímky pro světové módní časopisy. Na svých fotografiích provokativně zachycoval nahé i oblečené ženy, což mnohdy vzbuzovalo feministické protesty. V roce 2003 se na Pražském hradě konala jeho velká výstava, kterou za tři měsíce navštívilo přes 68 tisíc lidí. (více na Novinkách)

Únor

10. února zemřel ve svých šedesáti letech herec Milan Rybák, který byl členem činohry Divadla J. K. Tyla v Plzni. Po vystudování brněnské JAMU nastoupil své angažmá v Plzni, kde působil třicet let. Jeho největší rolí byl Cyrano z Bergeraku, proslul také v roli výpravčího Hubičky v dramatizaci Hrabalových Ostře sledovaných vlacích.

11. února zemřel v 81 letech Jozef Lenárt, někdejší komunistický funkcionář. Kvůli srdečnímu onemocnění byl hospitalizován v pražské Nemocnici Na Homolce, kde také zesnul. V letech 1963 až 1968 byl předsedou vlády ČSSR, 1970-88 byl prvním tajemníkem ÚV KSS, v roce 1990 ho z KSČ vyloučili. Patřil k umírněně reformnímu křídlu strany. V roce 1997 byl s Milošem Jakešem obžalován z vlastizrady. O šest let později byli oba obžaloby zproštěni. (více na Novinkách)

15. února zemřel ve svých pětaosmdesáti letech filmový režisér a scénárista Ivo Novák. Centrum jeho tvorby tvořily generační konflikty a životní problémy mladých lidí. V 70. letech vznikla jeho komedie Léto s kovbojem, v roce 1986 natočil komorní psychologické drama Operace mé dcery. (více na Novinkách)

16. února podlehl leukémii ve svých nedožitých 64 letech herec a bavič Miloslav Šimek. Od roku 1967 působil v pražském divadle Semafor. Spolu s Jiřím Grossmanem vytvořil nezapomenutelnou dvojici, která svým inteligentním humorem ovlivnila uměleckou podobu Semaforu. V roce 1990 spoluzaložil Divadlo Jiřího Grossmana. Od poloviny devadesátých let minulého století spolupracoval se Zuzanou Bubílkovou na pořadu S politiky netančím. (více na Novinkách)

24. února podlehl v nedožitých 77 letech těžké nemoci Karel Vrtiška, sólista, šéf baletního souboru a choreograf Laterny magiky. V mládí tančil v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, věnoval se i artistice. V letech 1953 až 1984 byl sólistou baletu Národního divadla. Jako choreograf spolupracoval také s operou a činohrou. V Laterně magice začal působil od počátku 80. let minulého století.

Březen

11. března zemřel hudební skladatel filmové hudby Jiří Svoboda (58). Spolupracoval s režisérem a scénáristou Zdeňkem Zelenkou. Je autorem hudby ke Svěrákově Obecné škole či Vláčilovu Stínu kapradiny. Komedie Bankrotáři je posledním snímkem, k němuž složil hudbu. (více na Novinkách)

12. března zemřel po delší nemoci v říčanské nemocnici Karel Kachyňa, filmový režisér. Nedožil se svých osmdesáti let. Byl jedním nejplodnějších a nejoriginálnějších tvůrců naší poválečně kinematografie. Autorsky se podepsal pod snímky Kočár do Vídně, Ucho či Už zase skáču přes kaluže. V roce 1996 získal ocenění Český lev za přínos českému filmu. (více na Novinkách)

15. března podlehl v terezínském pečovatelském domě mozkové mrtvici Václav Kozák (66), olympijský vítěz ve veslování z roku 1960. O tři roky později se v Kodani stal mistrem Evropy. V roce 1984 se v anketě československých oddílů stal veslařem století. Po závodnické kariéře působil jako trenér v Dukle, později se dostal do spárů alkoholu a dokonce žil jako bezdomovec.

16. března zemřel v nedožitých 94 letech dirigent a skladatel Vilém Tauský. Byl považován za propagátora české hudby ve Velké Británii, kde také zesnul. Vrchol jeho kariéry spadá do 50. a 60. let, kdy působil u předních britských operních společností a symfonických orchestrů.

28. března zemřel francouzský spisovatel a historik Robert Merle. V 95 letech mu selhalo srdce. Zaměřoval se na díla s protiválečnou tematikou, v nichž kromě sond ke kořenům války kladl důraz také na lidskou psychiku. Za debut Víkend na Zuydcoote získal v roce 1949 prestižní Goncourtovu cenu. Na přelomu 60. a 70. let do jeho díla vstoupily prvky sci-fi, odpor k militarismu se z něj však nevytratil. Později se věnoval historickému cyklu Osudy Francie. (více na Novinkách)

Duben

2. dubna podlehl dlouhé nemoci herec Petr Skála (78). Za války působil v Severočeském a Orlickém divadle, po osvobození vystřídal několik angažmá v Poděbradech, Kutné Hoře, Karlových Varech a Praze. Do Pardubic přišel v roce 1955 a zůstal jim věrný až do konce života. Ztvárnil role krále Leara, Jaga v Othellovi či Karla IV. v Noci na Karlštejně. Ztělesnění kardinála Wolseyho v dramatu Člověk pro každé počasí kvůli náročnosti již nepřijal.

11. dubna po delší nemoci zemřel v USA filmový režisér Jiří Weiss (91). Jeho nejznámějším snímkem, který natočil, je Vlčí jáma. Kromě filmů natočil také řadu dokumentů. V roce 1968 emigroval, usadil se v Santa Monice, kde působil jako profesor režie a herectví. (více na Novinkách)

17. dubna zemřel ve věku 76 let Jiří Císler, herec, režisér, dramatik a hudebník. Podlehl Alzheimerově chorobě. Umělecky působil v divadle Semafor, Ateliér a Činoherní klub. Ve spolupráci s Luďkem Nekudou vytvořil pořad Sešlost. V roce 1990 založil první českou soukromou divadelní scénu po pádu komunismu Hravé divadlo. Po roce projekt ukončil. (více na Novinkách)

24. dubna zemřel ve švýcarském Lausanne francouzsko-švýcarský spisovatel a režisér José Giovanni (80). Podlehl krvácení do mozku. Ve své tvorbě se nechal inspirovat vlastními životními osudy. Před uměleckou kariérou se pohyboval v blízkosti zločineckého podsvětí, jedenáct let dokonce strávil ve vězení. Mezi jeho nejznámější díla patří například Sicilský klan či Dva muži ve městě.

26. dubna podlehl v Los Angeles chronické plicní chorobě spisovatel Hubert Selby (75). V dětství prodělal tuberkulózu a po celý život se potýkal s dýchacími problémy. Jeho tvorba vystihovala odvrácenou stranu amerického snu, líčil životy narkomanů a velkoměstských ztroskotanců. Krutým světem svých děl záměrně vyvolával emocionální zážitek. Jeho kniha Poslední odbočka na Brooklyn byla zakázána v některých amerických státech a v Anglii. (více na Novinkách)

Květen

9. května podlehl zraněním po výbuchu miny 52letý čečenský prezident Achmad Kadyrov. Exploze nastala na stadiónu klubu Dynamo při slavnostním shromáždění ke Dni vítězství v čečenské metropoli Groznyj. Kadyrov zemřel půl hodiny po převozu do nemocnice, kde jej lékaři marně zachraňovali. (více na Novinkách)

10. května zemřel v nedožitých 95 letech v Londýně Václav Holub, dlouholetý ústřední tajemník Československé sociální demokracie v exilu. Do ČSSD vstoupil již ve svých čtrnácti letech a po celou dobu 1. republiky byl jejím aktivním členem. Po Mnichovu se zapojil do ilegální práce proti německým okupantům. Útěkem na Západ unikl zatčení. Po osvobození Československa se zapojil do obnovy činnosti ČSSD, stal se poslancem Národního shromáždění. Po únoru 1948 opět odešel do exilu, ve Velké Británii pomáhal udržovat kontinuitu sociální demokracie jako její ústřední tajemník. V roce 1998 obdržel státní vyznamenání Za zásluhy.

12. května podlehl rakovině bývalý poslanec ODS Jiří Patočka (60) z Hradce Králové. Týden před skonem se kvůli chorobě vzdal svého mandátu. Den před jeho smrtí Patočku ve Sněmovně nahradil stranický kolega Josef Kochan. (více na Novinkách)

28. května zemřel 78letý Bohuslav Chňoupek, bývalý československý ministr zahraničí. V roce 1970 se stal velvyslancem v Moskvě, o rok později nastoupil do funkce ministra zahraničních věcí. Hájil politiku tehdejšího sovětského vůdce Michaila Gorbačova, odpůrci perestrojky u nás prosadili v roce 1988 Chňoupkovo odvolání z ministerského postu.

Červen

3. června zemřel ve Velké Británii devadesátiletý Karel Brušák, významný bohemista, básník a novinář. Působil jako komentátor českého vysílání BBC a na univerzitě v Cambridgi vyučoval bohemistice. Vychoval celou generaci britských bohemistů, vydal také několik básnických sbírek.

5. června v Los Angeles podlehl zápalu plic 40. prezident USA Ronald Reagan ve svých 93 letech. Již několik let předtím jej postihla Alzheimerova choroba. Do politiky vstoupil v 60. letech jako stoupenec Demokratické strany, později byl však za republikány zvolen kalifornským guvernérem. V roce 1981 se stal americkým prezidentem. Zasazoval se proti komunismu, se Sovětským svazem jednal o odzbrojení. V roce 1999 mu byl udělen Řád Bílého lva za zásluhy na pádu komunismu ve východní Evropě. (více na Novinkách)

10. června zemřel v Beverly Hills soulový a bluesový hudebník Ray Charles (73). Od sedmi let byl slepý, v patnácti, kdy osiřel, se začal profesionálně věnovat muzice. Během svého života také na čas podlehl drogám. Jeho charakteristicky zabarvený drsný hlas se stal nezapomenutelným. Za své skladby, které v sobě mísí soul, gospel a blues, získal celkem dvanáct ocenění Grammy. (více na Novinkách)

21. června zemřel 87letý sochař a designér Zdeněk Kovář. Na Střední umělecko průmyslové škole ve Zlíně, kde působil jako profesor, založil speciální ateliér tvarování strojů a nástrojů. Navrhl řešení mnoha nástrojů, strojů, přístrojů i automobilů. Stál u vzniku zlínské designerské školy.

26. června podlehl těžké nemoci František Tomáš Kolowrat (61), potomek jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů. Žil převážně v cizině, kde se věnoval filmovému průmyslu. Byl divadelním mecenášem, Národnímu divadlu za symbolickou korunu ročně pronajal Kolowratský palác v Praze.

Červenec

2. července odešel 80letý herec Marlon Brando, který v 50. letech patřil k nejtalentovanějším a také nejpohlednějším tvářím filmu. Natočil přes čtyřicet snímků, osmkrát byl nominován na Oscara. Zlatou sošku získal dvakrát. Ztělesňoval mužné hrdiny, kteří jsou ochotni za pravdu bojovat proti konvencím. Poslední roky jeho života byly poznamenány nemocemi, tehdy přestal přijiímat filmové nabídky. (více na Novinkách)

6. července zemřel 78letý filmový kameraman Jan Němeček. Spolupracoval s režisérem Milošem Formanem, s nímž se podílel na snímku Černý Petr. Dále úzce spolupracoval s Jindřichem Polákem a Václavem Vorlíčkem. Do povědomí se dostal také díky dětskému filmu Ať žijí duchové, který režíroval Jindřich Lipský. (více na Novinkách)

8. července zemřel Jaroslav Huleš (30), silniční motocyklový jezdec. V písecké nemocnici podlehl na následky zranění způsobených při předešlém pokusu o sebevraždu oběšením. Hulešovými největšími úspěchy byla 6. místa při závodech v Jerezu (1998) a na Sachsenringu (2001) ve třídě do 125 ccm. Po letošním zranění ramene již na motocykl nesednul, neuskutečnily se některé jeho smluvené plány. (více na Sport.cz)

9. července zemřel v marocké Marrákeši na srdeční slabost 84letý francouzský herec Jean Lefebvre, představitel četníka ze Saint-Tropez. Od 50. let se věnoval filmu, pracoval také na divadle. Proslavil se komediálními rolemi. Loni také navštívil Českou republiku, kde byl hostem filmového festivalu ve Zlíně. Na sklonku života přestal přijímat filmové role. (více na Novinkách)

13. července tragicky zahynul zpěvák Karel Zich (55), když se potápěl v moři u francouzské Korsiky. Příčina smrti byla zpočátku sporná, pitva později prokázala, že se neutopil, jak se původně předpokládalo, nýbrž mu selhalo srdce. Pocházel z hudebně založené rodiny, v mládí propadl rock´n´rollu. Proslavil se v době své působnosti ve Spiritual kvintetu, prosadil se ale i na své sólové dráze. Natočil přes padesát singlů a patnáct alb. Kromě hudby se také rád věnoval sportu. (více na Novinkách)

20. července prohrál svůj boj s těžkou nemocí 59letý fotograf Pavel Štecha. Začal fotografovat na počátku 60. let. Na FAMU působil jako odborný asistent, absolvoval stáže na uměleckých školách v zahraničí. V letech 1990 - 1991 byl proděkanem FAMU. Známý je například jeho záběr, na němž dívčí ruka v Praze 17. listopadu 1989 podává květinu policistům v bílých přilbách se štíty. (více na Novinkách)

26. července zemřel v USA filmař a fotograf Alexander Hackenschmied v nedožitých 97 letech. Současně s fotografií se věnoval kinematografii. V roce 1939 opustil Československo a usadil se v New Yorku, kde proslul jako představitel nezávislého a experimentálního filmu. V roce 1965 získal Oscara za krátký film Být naživu. (více na Novinkách)

28. července podlehl v San Diegu rakovině střev Francis Crick (88), spoluobjevitel struktury DNA a nositel Nobelovy ceny za lékařství. Vystudoval fyziku, obrátil se ale k biologii. Svým objevem, který učinil s dalšími třemi kolegy, položil základ nových přístupů v medicíně. (více na Novinkách)

Srpen

2. srpna zemřel francouzský fotograf Henri Cartier Bresson (95), průkopník žurnalistické fotografie. Reportážní snímky pro noviny a časopisy povýšil na velké umění. Pověstný byl jeho cit pro detail i celkovou kompozici, měl současně neuvěřitelné oko. Snímal například válku ve Španělsku či osvobození Paříže za 2. světové války. Byl zakladatelem fotografické agentury Magnum. (více na Novinkách)

16. srpna tragicky při havárii zahynul Ivan Hlinka (54), trenér české hokejové reprezentace. Na karlovarské výpadovce do jeho superbu narazil řidič avie. Hlinka neměl v krvi alkohol, před srážkou však nebyl připoután. Hlinka se v 70. letech prosadil jako střední hokejový útočník, později i jako trenér. Jako hráč se stal třikrát mistrem světa a také vítězem Zlaté hokejky. V roce 1998 vyhrál s týmem olympiádu v Naganu a o rok později mistrovství světa. V roce 2002 byl zařazen do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace, letos byl zvolen Hokejovou legendou ČR. (více na Sport.cz)

18. srpna zemřel 57letý filmový producent Jiří Sirotek. Podlehl na infarkt, který jej postihl již poněkolikáté. Pracoval v České produkci. Podílel se na česko-německých koprodukčních filmech. Jeho posledním snímkem, na němž pracoval, byli Snowboarďácí, který měl premiéru v listopadu. (více na Novinkách)

22. srpna zemřel ve Švýcarsku ekonom a reformátor Ota Šik (84), jedna z hlavních postav Pražského jara 1968. Jako šéf Ekonomického ústavu Akademie věd začal otevírat dveře myšlenkovým proudům západní ekonomické teorie. Patřil k představitelům progresivního proudu KSČ, posléze byl ze strany vyloučen. Odešel do Švýcarska, kde byl profesorem ekonomických srovnávacích teorií na basilejské univerzitě. Po roce 1989 se podílel na Návrhu strategie přechodu k tržní ekonomice u nás. (více na Novinkách)

Září

19. září zemřel v New Yorku americký fotoreportér Eddie Adams (71). Fotoaparátem zachytil dvanáct válečných konfliktů, mezi nimi také válku ve Vietnamu. Snímal rovněž politiky, osobnosti z módy a showbyznysu. (více na Novinkách)

24. září podlehla v Honfleuru plicní embolii francouzská spisovatelka Francoise Saganová (69). Pocházela z bohaté rodiny. Stala se prototypem rebelky ovlivňované existencialismem. Napsala přes padesát knih a her. Potýkala se s drogami, milovala hazard. Napomohla vylepšení postavení žen ve Francii. (více na Novinkách)

Říjen

2. října zemřel divadelní a filmový herec Luděk Kopřiva (80). Působil v Divadle E. F. Buriana. Vytvořil osobitý typ herce pracujícího se slovním i gestickým detailem. Sympatie diváků si získal rolí velebníčka Otíka z Troškových komedií Slunce, seno... Na sklonku života se potýkal s Parkinsonovou chorobou. (více na Novinkách)

9. října zemřel na rakovinu slinivky francouzský filozof Jacques Derrida (74). Proslul svou koncepcí dekonstrukce, bývá považován za duchovního otce postmodernismu. Je autorem desítky knih, esejů a článků. (více na Novinkách)

10. října zemřel americký herec Christopher Reeve (52). Upadl do kómatu a později mu selhalo srdce. Posledních devět let prožil na vozíku, ochrnul po pádu z koně. Po univerzitních studiích se profesionálně věnoval herectví. Proslavil se jako Clark Kent ve filmu Superman. V roce 1997 získal svou hvězdu na hollywodském chodníku slávy. (více na Novinkách)

23. října zesnul zpěvák Patrik Stoklasa (22). V brněnské nemocnici podlehl svým zraněním, která utržil při dopravní nehodě u Brna. Účinkoval v představeních divadla Semafor, zúčastnil se prvního ročníku vyhledávací soutěže Česko hledá SuperStar. Hrál v muzikálech Kleopatra či Rebelové. (více na Novinkách)

26. října zemřel dětský psycholog Zdeněk Matějček (82). Jako první podrobil kritice socialistický model kolektivní výchovy. Byl věřícím křesťanem. Jeho prací se prolínala laskavost a citlivý přístup k dítěti. (více na Novinkách)

Listopad

2. listopadu zemřel 54letý rozhlasový hlasatel a moderátor Zdeněk Jech. V českobudějovickém studiu Českého rozhlasu pracoval třicet let. Posluchači ho znají z pořadů Písničky pro radost a Melodie podvečera.

3. listopadu zemřel po krátké nemoci Václav Kotva (82), jeden ze zakládajících členů pražského Činoherního klubu a jeho dlouholetý herec. Kromě divadelních rolí ztvárnil také čtyřicítku postav ve filmech a seriálech.

11. listopadu zesnul prezident palestinské samosprávy Jásir Arafat (75). Koncem října byl převezen do vojenské nemocnice Percy na pařížském předměstí s dosud neobjasněnou chorobou. Později upadl do kómatu, jeho stav se zhoršoval, selhaly mu některé orgány. Čtyřicet let bojoval za samostatný palestinský stát, v roce 1994 se stal laureátem Nobelovy ceny za mír. Byl pohřben ve svém sídle Mukata v Ramalláhu. Nesplnilo se mu tak přání navždy odpočívat v Jeruzalémě. (více zde)

19. listopadu podlehl delšímu srdečnímu onemocnění Jan Pixa (84), bývalý televizní konferenciér a dramatik. Moderoval historicky první televizní soutěž u nás Hádej, hádej, hádači, později uváděl také Desetkrát odpověz. Pak se stal dramaturgem TV soutěžních pořadů. V roce 1994 mu byla udělena cena Senior Prix za celoživotní práci v oblasti divadla, filmu, televize a záznamu uměleckých výkonů.

24. listopadu podlehl mrtvici na Bahamách britský spisovatel Arthur Hailey (84). Ve své tvorbě napínavých příběhů vycházel ze skutečného života, jednotlivé postavy si nevymýšlel. Mezi jeho nejznámější díla se zařadily knihy Let do nebezpečí, Kola či Penězoměnci. Román Letiště se dočkal zfilmované podoby a stal se prvním v řadě katastrofických snímků 70. let minulého století. Hailey v poslední době ztrácel paměť a potýkal se se srdečními problémy. (více na Novinkách)

Prosinec

7. prosince zemřela zpěvačka, skladatelka a textařka Zuzana Navarová (45). Podlehla těžké nemoci, kterou tajila. Od 80. let zpívala se skupinou Nerez a brzy si získala přízeň publika i odborné kritiky. Pak nastoupila na sólovou dráhu, poslední dobou vystupovala s kapelou Koa. Angažovala se také v Nadaci Život umělce, která pomáhá začínajícím umělcům i seniorům v obtížné životní situaci. (více na Novinkách)

13. prosince ve zlínské nemocnici zemřel výrobce puků Pavel Mráček (59). Jeho firma Gufex z vesnice Kateřinice u Vsetína začala před deseti lety vyrábět kotouče a časem se stala jejich výhradním dodavatelem jak pro českou extraligu, tak pro soutěže Mezinárodní federace ledního hokeje.

19. prosince zemřela ve svém domě v San Marinu italská operní pěvkyně Renata Tebaldiová (82). Světoznámá sopranistka počala svou kariéru v roce 1944 v rodném Pesaru, na mezinárodních scénách se začala prosazovat o dva roky později. Vyšvihla se na největší světové operní scény, především do newyorské Metropolitní opery. V polovině 70. let přestala kvůli problémům s hlasivkami zpívat a postupně se stáhla do ústraní.

20. prosince zahynul při tragické nehodě ve směru na Plzeň trenér hokejistů Sarezy Ostrava Karel Metelka (62). Autobus vezoucí prvoligový tým k zápasu do Berouna narazil do kamiónu, Metelka po střetu vyletěl předním oknem autobusu a byl namístě mrtvý. Metelka, který v roce 1981 jako trenér přivedl Vítkovice k titulu, převzal tým prvoligového nováčka teprve v listopadu. (více na Novinkách)

Novinky.cz
Kliknutím přejdete na další speciály na Novinky.cz zemřeli na začátek stránky