S asi 72 milióny registrovaných voličů je Demokratická strana označována za nejmasovější politickou organizaci na světě. Republikáni jich mají přes 55 miliónů, nezávislých voličů je v USA kolem 42 miliónů.
Uskupení v roce 1792 inicioval pozdější prezident Thomas Jefferson. Jejím zájmem byla ochrana zájmů zemědělců proti státnímu centralismu. Demokraté tedy vůči státu hájili pozice, které později převzali republikáni. Moderní demokraty s logem osla dnes oproti republikánům charakterizuje levicovější hájení role státu. Oproti republikánům jsou ale liberálnější v sociální oblasti. V porovnání s evropskými měřítky ale platí, že jsou demokraté středoví a středně konzervativní.
Celostátní sjezd demokratů ve Filadelfii v roce 1948.
Původní demokraté hájili práva jednotlivých federálních vlád před tou centrální ve Washingtonu, a to i v otázce využívání otroků. Rozpory jižních demokratů se zastánci zrušení otroctví ze severu vedly k občanské válce, která po pěti letech skončila v roce 1865 vítězstvím konkurenčních republikánů vedených Abrahamem Lincolnem. Republikáni od té doby americké politice dominovali častěji.
Demokratická strana se po porážce ve válce stala menšinovou, což později vedlo i k jejímu hájení menšinových skupin a skupin na okraji. Odsud také pramení jejich podpora chudých farmářů na západě v době růstu průmyslu a velkoobchodu ke konci 19. století. Demokraté dodnes hájí práva slabších víc než republikáni orientující se na byznysmeny.
Žena na konventu demokratů v Atlantě v roce 1988 volá po legalizaci interrupcí.
FOTO: fotobanka Profimedia
Rozpolcené straně odstavené od moci pomohla až velká hospodářská krize v třicátých letech a reakce vládnoucích republikánů na ni. Do prezidentského úřadu na dlouhých 12 let zasedl Franklin Delano Roosevelt a prostřednictvím svého programu státního zásahu do ekonomiky a sociální sféry, nazvaného Nový úděl, rozšířil demokratickou voličskou základnu nejen o městské dělníky, odbory a drobné zemědělce, ale i o intelektuály. Demokraté v té době dominovali také v zastoupení v Kongresu.
Mezi lety 1932 a 1968 působili demokratičtí zástupci v Bílém domě 28 z celkem 36 let. Jediným úspěšným republikánským kandidátem byl v letech 1952 až 1960 populární generál Dwight Eisenhower. Demokraté také kontrovali až do poloviny 90. let Sněmovnu reprezentantů a po většinu doby také Senát.
Úspěch demokratických kandidátů v prezidentských volbách vzal za své s hnutími za občanská práva v 60. letech. Demokraté jim byli nakloněni, což otevřelo cestu konzervativnějším republikánům k bílým voličům na Jihu. Voličská základna demokratů zeštíhlila také v důsledku války ve Vietnamu. Výsledkem byl jediný úspěch jejich kandidáta na prezidenta mezi 1968 až 1992 - v roce 1976 se na jedno období dostal k moci Jimmy Carter. Řadu neúspěchů přerušil až v devadesátých letech dvakrát Bill Clinton. Není bez zajímavosti, že Carter i Clinton byli oba guvernéry jižních států.
Na Clintonův úspěch se už ale jeho viceprezidentovi Alu Goreovi navázat nepodařilo a dalších osm let zastával prezidentský úřad republikán George W. Bush. Následné vítězství demokrata Baracka Obamy mělo jeden historický primát: Byl to první prezident tmavé pleti.
rei, roš, Novinky
