V hnutí Hamás zaujímá klíčové postavení Chálid Mišál, jež bývá označován za politického, popřípadě exilového vůdce. Jeho přesný post není znám, protože Hamás poté, co na jaře 2004 Izrael zabil jeho dva vůdce šajcha Ahmada Jásína a Azíze Rantísího, už neuvádí, kdo hnutí vede.

Chálid Mišál se narodil v roce 1956 poblíž Ramalláhu na Západním břehu Jordánu, který tehdy ovládalo Jordánsko. Jeho rodina po šestidenní válce emigrovala do Kuvajtu, kde žila do roku 1991, kdy Kuvajt okupoval Irák. V Kuvajtu na místní univerzitě vystudoval fyziku. Již za studií byl aktivní v palestinském studentském hnutí, patřil k radikálům oponujícím Arafatově Organizaci pro osvobození Palestiny.

Politický vůdce palestinské radikální organizace Hamas Chálid Mišal poskytl 20. září v Káhiře rozhovor tiskové agentuře Associated Press (AP).

Po okupaci Kuvajtu odešel Mišál do rodného Jordánska, žil v Ammánu. Začal spolupracovat s hnutím Hamás a stal se členem jeho politického výboru. Politickým vůdcem hnutí se stal v roce 1996. Po uvěznění Abú Marzúka byl zvolen šéfem politického výboru Hamásu, který sídlí v Jordánsku.

Význam Mišála v radikálním hnutí, které se uchylovalo k sebevražedným atentátům, neunikl Izraeli. Tajná služba Mossad se v roce 1997 na příkaz premiéra Bejamina Netanjahua pokusila na Mišála spáchat atentát. Deset agentů s kanadskými pasy vstoupilo do Jordánska a Mišála otrávilo, Jordánsko však izraelskou operaci odhalilo a zadrželo dva agenty Mossadu. Jordánský král Husajn se obrátil na izraelského premiéra, aby Mišálovi poskytl protijed, ten to nejdříve odmítal, ale na nátlak amerického prezidenta Billa Clintona vyhověl. Zadržení agenti Mossadu navíc byli vyměněni za vězněného duchovního vůdce Hamásu šajcha Jásína.

V roce 1999 však Jordánsko na Mišála na nátlak USA vydala zatykač. Mišál se pak přestěhoval do Syrského Damašku. Nadále řídil politiku Hamásu, když v roce 2002 jednal se saúdským korunním princem Abdullahem o izraelsko-palestinském konfliktu.

Po smrti Jásína a Rantísího se v roce 2004 Mišál stal nejvýznamnějším představitelem Hamásu. Zastává radikální názory a odmítá mír s Izraelem. V prosinci 2005 k možné dohodě Izraele a Palestinců v Damašku uvedl: „Nepřipojíme se k příměří s vládou Izraele, naši lidé se připravují na nové kolo bojů.“ Po překvapivém vítězství Hamásu v palestinských parlamentních volbách koncem ledna 2005 Mišál zdůraznil, že Hamás neodzbrojí a pod vedením Hamásu se spojí všechny ozbrojené skupiny a zformují armádu.

I po volebním vítězství, kdy se premiérem stal šéf Hamásu v Gaze Ismaíl Haníja, se Mišál podílel na politice, jednal například s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Odmítl ruské výzvy, aby se hnutí transformovalo v čistě politickou sílu.

Mišál údajně také stál za únosem izraelského vojáka Gilada Šalíta na konci června 2006, který rozpoutal nové kolo konfliktu. Mišál označil 10. července Šalíta za válečného zajatce a chtěl ho vyměnit za Palestince vězněné v Izraeli.