Organizace pro osvobození Palestiny

Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) byla založena na kongresu konaném v jordánském sektoru Jeruzaléma v květnu 1964. Její vznik inicioval Egypt a měla být protiváhou Fatahu. Původně OOP zastřešovala militantní a uprchlické skupiny, avšak později se k ní připojily profesionální, dělnické a studentské asociace i schopní jednotlivci.

Tvořily ji významné palestinské osobnosti, zejména politici pocházející z elitních rodin ze Západního břehu.

Organizace se soustředila na mobilizaci palestinského národa k obnovení jejich palestinských domovů pod vlastní vládou a vytvoření demokratického státu. Organizace za tímto účelem sponzorovala řadu násilných akcí radikálních komand, a to jak uvnitř země, tak na mezinárodním poli. OOP prováděla vojenské i politické akce. Podnikla zásahy proti izraelským vojenským jednotkám i nevinným civilistům, a to navíc ne pouze na Izraelce. Sama OOP se nikdy k těmto zásahům nepřihlásila, i když její distancování se je zahraničními pozorovateli silně zpochybňováno.

Po šestidenní válce se součástí OOP stal i Fatah a právě jeho šéf Jásir Arafat stanul v únoru 1969 v čele OOP, která se tak stala zastřešující organizací všech palestinských skupin. Na arabském summitu v marockém Rabatu v roce 1974 byla organizace ustavena stěžejní legitimní reprezentací palestinského národa a Arafat následně oslovil OSN, kde organizace získala status pozorovatele.

V roce 1970 byla OOP vypuzena z Jordánska, odkud se přesunula do Libanonu, odkud ji vypudila izraelská invaze v roce 1982. Členská základna OOP se rozpadla do frakcí roztroušených po Sýrii a ostatních arabských státech. Členové věrní Arafatovi se s ním přemístili do Tuniska.

V roce 1988 jordánský král Husajn přiznal Palestincům veškerá teritoriální práva na Izraelci kontrolovaný Západní břeh a nároků Jordánska se vzdal. Tím vzniká prostor pro deklarování nezávislého palestinského státu, jehož založení s hlavním městem Jeruzalémem oznámil Arafat v listopadu 1988 na zasedání Palestinské národní rady ve městě Alžír. V dubnu 1989 byl Arafat uveden do prezidentského úřadu.

V prosinci 1988 USA souhlasily se zahájením diplomatického dialogu s OOP. Avšak vztahy mezi Spojenými státy a prozápadně orientovanými arabskými státy se zhoršily poté, co Arafat veřejně podpořil Irák během války v Perském zálivu.

V lednu 1993 Izrael zrušil zákaz kontaktu Izraelců s OOP. V září 1993 Jásir Arafat a izraelský premiér Jicchak Rabin souhlasili s podepsáním historického mírového dokumentu z Osla, který připravil cestu omezené palestinské samosprávě na Izraelem okupovaných územích.

Dříve OOP požadovala zřídit palestinský stát i tam, kde se nachází Izrael. Později však přešla k požadavku, aby stát Palestina vznikl na územích, která Izrael okupuje od roku 1967, tedy na Západním břehu Jordánu, v pásmu Gazy a ve východním Jeruzalému.

Oficiální stanovy OOP se od roku 1964 výrazně proměnily: zničení Izraele již není cílem činnosti organizace.

Po odchodu do Tuniska OOP ztrácela na významu, některá hnutí, jako třeba Hamás v ní ani nejsou zastoupena. Větší roli začala hrát nejvýznamnější složka OOP, Arafatem založený Fatah.

Funkce OOP vykonávají tři hlavní orgány:

• výkonný výbor (orgán pro přijímání rozhodnutí)
• ústřední výbor (poradní orgán)
• Palestinská národní rada (chápána jako shromáždění palestinského lidu)