Po Čunkově obvinění se na ulicích objevily
plakáty karikující místopředsedu vlády.

Jiří Čunek se do povědomí veřejnosti dostal ještě před začátkem jeho působení ve vysoké politice. Jako starosta Vsetína nechal v říjnu 2006 vystěhovat z města romské rodiny, které neplatily nájemné. To vyvolalo vlnu protestů jak ochránců lidských práv, tak některých politiků. V ten samý měsíc začal jeho raketový vzestup, byl zvolen senátorem a v prosinci se stal novým předsedou KDU-ČSL.

Na začátku ledna 2007 jmenoval prezident Václav Klaus během sedmi měsíců již druhou vládu Mirka Topolánka (ODS). Lidovci v ní získali celkem pět ministerských křesel, sám Čunek se stal ministrem pro místní rozvoj a vicepremiérem.

V půli měsíce ale přišla první mrazivá zpráva. Policie požádala Senát o Čunkovo vydání k trestnímu stíhání v případě údajného přijetí půlmiliónového úplatku. Podle vyšetřovatelů si v únoru 2002 vsetínská realitní firma H&B Real vyzvedla ze svého účtu 499 tisíc korun. Tři dny poté si podobnou částku (497 tisíc) Čunek uložil do banky. Vicepremiér k tomu uvedl, že uložil úspory, které našetřil s manželkou. Hlavní svědkyní v kauze byla bývalá Čunkova sekretářka Marcela Urbanová. Ta v roce 2005 z úřadu odešla, jako důvod uvedla to, že ji Čunek sexuálně obtěžoval. Senát Čunka zbavil imunity na začátku února, těsně poté policie ministra obvinila z přijetí úplatku.

Přes Čunkovo obvinění stranické vedení jeho vysvětlení uspokojilo a vícekrát ho podpořilo. Soustavně také odmítalo jakékoliv výzvy k jeho rezignaci na vládní posty. S ubíhajícím časem však koaličním partnerům lidovců vicepremiérova aféra začínala stále více vadit, podepisovala se totiž na důvěře veřejnosti vůči vládě. Poprvé ztratil premiér Mirek Topolánek (ODS) trpělivost na začátku března, kdy uvedl, že během týdne musí dojít ve vývoji vicepremiérovy kauzy k nějakému zlomu. To ještě netušil, že se vicepremiérova aféra povleče dalších osm měsíců.

První jarní známky netrpělivosti začínali projevovat i zelení, kterým kromě údajné korupce vadilo i Čunkovo vystupování proti Romům. Vicepremiér a předseda SZ Martin Bursík uvedl, že „střednědobě je situace neudržitelná“. V dubnu začaly první rozkoly uvnitř lidovců. Na post místopředsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL rezignoval poslanec Pavel Severa. Jako důvod uvedl, že nepřesvědčil většinu lidoveckých poslanců, aby rázně zareagovali na Čunkovu kauzu. To už zelení začali naplno požadovat odchod Čunka z vlády.

Korupční aféra premiéra viditelně trápila.

Zastavení a obnovení vyšetřování
Zlom v kauze nastal na začátku června. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká rozhodla odebrat případ státnímu žalobci v Přerově Radimu Obstovi kvůli procesním chybám a předala jej jihlavskému státnímu zástupci Arifu Salichovi. Podle Vesecké Obst i policie šetřili Čunka jako osobu a nikoliv případ korupce z roku 2002. Podle všeho směřoval Obst k podání obžaloby na vicepremiéra, což mohlo vést až k pádu vlády.

V červnu kvůli Čunkovi vyvolala ČSSD ve Sněmovně neúspěšné hlasování o nedůvěře vládě. Topolánek poté uvedl, že vicepremiéra odvolá až v případě, pokud by byl obžalován.

Zdálo se, že definitivní tečku udělal za vyšetřováním vicepremiéra Salichov, který v srpnu zastavil jeho trestní stíhání. Vedení vyšetřování označil za tendenční a jednostranné. Za svá slova na adresu státních zástupců a policejních vyšetřovatelů si Salichov vysloužil od šéfa Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Iva Ištvana písemnou výtku. Ištvana poté ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) odvolal.

Na konci října ale vyšla najevo další kauza. Čunek si podle Práva a ČT údajně uložil před svým vstupem do politiky během 14 dnů v roce 1998 u tří různých bank celkem 3,5 miliónu korun. Ve stejné době přitom bral sociální dávky.

To už Topolánek nevydržel a pohrozil, že pokud Čunek celou věc věrohodně nevysvětlí, bude muset z vlády odejít. Záhy poté vyzvali Čunka k odchodu i senátoři KDU-ČSL. Čunek se bránil a tvrdil, že peníze mu byly svěřeny a nemohl s nimi disponovat.

Čunek odcházel s Úřadu vlády s úsměvem.

Poslední rána pro vicepremiéra přišla 1. listopadu, kdy Vesecká uvedla, že Salichov odložil kauzu předčasně a nařídila její doplnění o další důkazy a vydání nového rozhodnutí. To donutilo Čunka k tomu, aby rezignoval na vládní posty.

Vrátí se Čunek do vlády?
Expremiérovi se ale následně podařilo přesvědčit lidovce o své nevině a přes protesty některých lidovců si uchovat místo předsedy strany. Na konci listopadu pak Salichov podruhé a naposled zastavil trestní stíhání šéfa KDU-ČSL. Žalobci také definitivně odložili případ týkající se údajného sexuálního obtěžování Urbanové.

Údajná korupční aféra exstarosty Vsetína tak vyzněla do prázdna. Jediný v ní obžalovaný je zlínský podnikatel Roman Vaškůj, který se měl údajně pokusil ovlivnit korunní svědkyni Urbanovou. Zatím není jasno, jestli a kdy se Čunek vrátí do vlády, k čemuž jej vyzval celostátní výbor strany. Zůstává totiž otevřena aféra kolem neoprávněného pobírání sociální podpory, kterou stále vyšetřuje policie. A to je také hlavní důvod, proč se koaliční ministři prozatím zdráhají lídra lidovců přijmout zpět mezi ně.

K tématu čtěte:

Policie obvinila Čunka z přijetí úplatku

Žalobce: Čunek je nevinen, vyšetřovatel vedl kauzu tendenčně

Čunek prý uložil 3,5 miliónu v době, kdy bral sociální dávky

Vesecká: Salichov odložil Čunkovu kauzu předčasně

Lidovečtí senátoři vyzvali Čunka k odchodu z vlády

Čunek oznámil rezignaci