Václav Klaus oznámil svou kandidaturu rok dopředu

Přestože prezidentské volby proběhnou až v únoru roku 2008, již letos otázka toho, kdo bude stát v čele republiky příštích pět let, hýbala politickou scénou. Politici, kteří jsou proti znovuzvolení současné hlavy státu Václava Klause, měli totiž opravdu nelehký úkol: najít člověka schopného konkurovat jedné z nejvýraznějších osobností české polistopadové politické scény. Není divu, že se jim to zatím nepodařilo. Klaus svou kandidaturu oznámil oficiálně na konci února, kdy od jeho zvolení uplynuly přesně čtyři roky.

Ne náhodou mezi prvními, kdo v březnu přiznal, že uvažuje o dobytí Hradu, byl Klausův bývalý kolega z federální vlády a exministr zahraničí Jiří Dienstbier. Za přijatelného kandidáta ho ze začátku označily všechny parlamentní strany vyjma ODS. ČSSD nevyloučila ani eurokomisaře Vladimíra Špidlu, ten ale kandidaturu odmítl. Dienstbier uvedl, že se z Hradu „šíří negativismus a odpor“.

Topolánek varoval koalici před Klausovou prohrou

S postupem času se ale Dienstbierova kandidatura stávala stále méně pravděpodobnou a to hlavně kvůli odporu lidovců. Ti spíše uvažovali buď o podpoře Klause nebo bývalého předsedy Senátu Petra Pitharta, který ale nakonec kandidovat odmítl. Začala se rovněž objevovat další jména, jako například ekonoma Jana Švejnara nebo předsedy Akademie věd Václava Pačese. V září KSČM uvedla, že by jí Pačes jako kandidát nevadil. Předseda ČSSD Jiří Paroubek dodal, že šéf AV by byl nejsilnějším protikandidátem Klause.

Komunisté následně rozhodli, že nebudou navrhovat vlastního kandidáta a že podpoří některého z kandidátů ostatních parlamentních stran. Premiér Mirek Topolánek (ODS) v půlce měsíce naznačil, že jeho vládní partneři lidovci a zelení hrají s ČSSD kolem kandidátů na Hrad hru. Sami prý dobře vědí, že pokud by Klaus volby prohrál, znamenalo by to významné zkomplikování koaličních vztahů. Zopakoval ale, že dohoda o volbě prezidenta není součástí koaliční smlouvy.

Česko-americký sok

Švejnara podpořil i Paroubek.

Švejnarovu kandidaturu, se kterou přišla Strana zelených, schválili v listopadu i socialisté, podmínili ji ale podporou komunistů. Místopředseda ODS Petr Nečas vzápětí na to označil Švejnara za kandidáta ČSOB, který je ve střetu zájmů. Ekonom totiž působí také jako předseda dozorčí rady Československé obchodní banky, se kterou vede Česká republika arbitráž o bezmála 27 miliard korun. Švejnar ale poznamenal, že, pokud by byl zvolen prezidentem, funkce by se samozřejmě vzdal.

Kandidaturu profesora Michiganské univerzity ke konci listopadu podpořili i senátoři za SNK a Klub otevřené demokracie (KOD). ODS navrhla oficiálně Klause 28. listopadu, souhlasilo s ní všech 122 poslanců a senátorů občanských demokratů.

Švejnar se nakonec rozhodl kandidovat. Jako důvod uvedl, že chce nabídnout reálnou alternativu v obsahu i stylu výkonu prezidentské funkce. Ve třetím volebním kole, kdy se hlasy zástupců obou komor sčítají, však Klausovi chybí k vítězství jen dalších 19 hlasů. Komunisté navíc s podporou Švejnara pořád otálejí, chtějí prý vědět kolik sociálních demokratů je skutečně rozhodnuto jej podpořit. Na to, jestli Česko povede znovu Klaus nebo někdo jiný, je tak nutné si počkat až do února. Prezidentská volba je nevyzpytatelná.

K tématu čtěte:

Klaus chce být v čele státu dalších pět let

Dienstbier připustil kandidaturu na Hrad

Paroubek: Pačes by byl nejsilnějším Klausovým protikandidátem

Švejnar vyzval Klause ke vzájemné debatě