Šíření epidemie

Epidemie covidu-19 se rychle rozšířila po celém světě, stačilo jí na to pár měsíců. První případy byly zaznamenány v prosinci 2019 v čínském Wu-chanu, ale zpětně se ukázalo, že se nemoc v zemi objevila už 17. listopadu. Čína na několik nezvyklých případu zápalu plic ve Wu-chanu upozornila 31. prosince 2019 Světovou zdravotnickou organizaci a o den později uzavřela tržnici, kde se pohybovali nakažení. Testy 5. ledna vyloučily, že by šlo o SARS, o dva dny později Čína oznámila, že u nakažených, kterých bylo už přes deset, identifikovala nový koronavirus 2019-nCoV, který byl později přeznačen na SARS-CoV-2.

První obětí epidemie, která se začala rychle šířit, se stal 9. ledna člověk, který pracoval na wuchanském trhu. V Thajsku první případ zaznamenali 13. ledna a v Japonsku 16. ledna. Ke 22. lednu bylo evidováno 555 nakažených v šesti zemích, přičemž čtyři nemoci podlehli. Potvrzen byl i první přenos mezi lidmi.

Čína 23. ledna izolovala jedenáctimilionový Wu-chan a následně dalších deset měst v okolí. Počet obětí překročil 28. ledna stovku, přičemž nakažených bylo skoro 5000. Světová zdravotnická organizace vyhlásila 30. ledna stav nouze, to už bylo nakažených 8234 ve dvanácti zemích. Na konci ledna se objevily první případy nákazy v evropských zemích – v Německu, Itálii, Velké Británii, Rusku a Švédku. Už 5. února překročil počet obětí pět set a nakažených bylo 25 tisíc. Hranice tisíce obětí byla překonána 11. února, kdy počet nakažených přesáhl 40 tisíc.

První oběť v Evropě byla zaznamenána 15. února, když zemřel ve Francii čínský turista. Počet dvou tisíc obětí byl překročen 19. února, kdy počet nakažených přesáhl 74 tisíc. Nemoc se rozšířila do 26 zemí včetně devíti evropských, epicentrem však zůstával Wu-chan v čínské provincii Chu-pej.

Z Íránu, kde byly první oběti oznámené 21. února, poutníci nemoc rozšířili do Libanonu, Iráku, Kuvajtu, Bahrajnu, Ománu, Pákistánu a Afghánistánu. Týž den bylo zaznamenáno šíření nemoci v Itálii, kde o den později zaznamenali první dvě oběti. V Itálii, která se stala hlavním ohniskem nemoci v Evropě, počet nemocných rychle stoupal, 26. února bylo obětí 12 a potvrzených případů 322. V Číně bylo ke stejnému datu nakažených 78 191, přičemž počet mrtvých dosáhl 2718, v té době už byla nemoc potvrzena ve 38 zemí na pěti kontinentech.

V ČR se první tři případy nákazy potvrdily 1. března, to už byla nemoc detekována v 58 zemích.

Světová zdravotnická organizace označila epidemii covidu-19 za pandemii 11. března, kdy bylo potvrzeno přes 121 tisíc případů ze 101 zemí a 4373 obětí. O den později byl v ČR vyhlášen stav nouze. Evropa byla ze strany WHO označena za nové epicentrum nemoci 13. března, když počet nakažených na starém kontinentu překročil počet nakažených v Číně.

Karanténa platila v ČR od 16. března. O den později byla už nemoc potvrzena ve všech evropských zemích.

Nejpostiženější byla dlouho Itálie, kde bylo k 12. červnu přes 236 tisíc potvrzených případů a přes 34 tisíc mrtvých. Těžce postižené bylo i Španělsko, kde se nemoc začala šířit až v březnu. K 14. červnu měla země přes 244 tisíc potvrzených případů a přes 27 tisíc obětí. Británie, kde dlouho – až do třetí březnové dekády – otáleli se zavedením restrikcí, se nakonec stala nejpostiženější evropskou zemí, 17. června už evidovala 300 tisíc případů a přes 42 tisíc obětí. Ve Francii se v půlce června nákaza potvrdila u skoro 195 tisíc lidí, z nichž zemřelo skoro 30 tisíc.

V Severní Americe, která se stala hlavním epicentrem v dubnu, se první případy objevily už v lednu, načež následoval zákaz cest z Číny. Pak se rozšířil i na země EU, ale nepomohlo to a Spojené státy se staly nejpostiženější zemí – 24. dubna tam bylo potvrzeno 889 tisíc případů, přičemž přes 50 tisíc nakažených zemřelo. V půlce června už bylo ve Spojených státech potvrzeno 2,1 milionu nakažených a 115 tisíc obětí.

To už se ale hlavním ohniskem stala Latinská Amerika, kde k 11. červnu evidovali 1,45 milionu nakažených a přes 71 tisíc obětí. V nejvíce postižené Brazílii bylo ten den skoro tři čtvrtě milionu potvrzených případů, denně jich přibývalo přes 30 tisíc. Počet obětí dosáhl skoro 40 tisíc. V Mexiku ke stejnému dni evidovali skoro 130 tisíc případů a přes 5000 obětí, v Peru pak 200 tisíc nakažených a skoro 5800 obětí. 18. června už Peru evidovali více případů než Itálie – přes 240 tisíc.

V dubnu se pandemie také začala šířit v Rusku. Byla tam zavedena přísná opatření a zrušeny oslavy vítězství na fašismem. Přesto tam v květnu denně evidovali přes 8000 případů, často i přes 10 tisíc. V půlce června tam už bylo na 550 tisíc nakažených a přes 7000 obětí.

To, že na starém kontinentu epidemie během dubna postupně slábla a od května se život ve většině v evropských zemích postupně vracel do normálu, neznamená, že by byla nemoc na ústupu v celém světě. Na to, aby počet potvrzených případů stoupl 15. června ze sedmi na osm milionů, stačil pouhý týden. Světová zdravotnická organizace uvedla, že 18. června byl ve světě zaregistrován rekordní počet 150 tisíc nových případů, z nichž polovina byla z obou Amerik. O den později v Brazílii zaznamenal rekordní počet 54 771 případů a počet nakažených překročil milion.

Další rekord v celosvětovém počtu nově nakažených padl 21. června, kdy bylo za den zjištěno 183 tisíc nových případů a počet aktuálně nemocných stoupl na tři a tři čtvrtě milionu „Svět je v nové a nebezpečné fázi, bylo to nejvíc za jeden den,“ varoval ještě předtím generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Nemoc se navíc šíří na jihu Asie, Indie evidovala k 22. červnu 425 tisíc případů, takže byla čtvrtou nejpostiženější po USA, Brazílii a Rusku. Podle Univerzity Johnse Hopkinse překročil 29. června počet potvrzených případů deset milionů, z nichž 502 tisíc zemřelo. V ČR bylo potvrzeno 11 604 případů nákazy, přičemž během 28. června jich přibylo 305, což je nejvíce od 3. dubna. Zemřelo 348 nakažených.

‍

Zdroje: Ministerstvo zdravotnictví ČR, SÚKL, WHO, CDC, CCDC, KCDC, ECDC, Univerzita Johnse Hopkinse, Institut Roberta Kocha, FDA, ČTK, Reuters, DPA, AP, TASS, BBC, CNN, The Guardian, Novinky.cz